Kuffenbach komentáře u knih
Zajímavá doba, plná zajímavých, sympatických charakterů:). Nečetlo se to špatně, mělo to i atmosféru. Čtyři kříže.
I když se odehrává (asi) v Americe, je kniha totálně japonská. Připomínám, že Japonsko miluju.
Začátek byl parádní, autor ani nevysvětluje, to je na každém soudruhovi, aby chápal. Pak to tak nějak zjaponštělo, bylo to rozvláčné, ale stále solidní 3-4 hvězdy, jsem si říkal. Konec mě nedojal, tak dám 3, jsem si říkal. Ovšem po konci následuje ještě vysvětlovací blábol od české překladatelky, a to už jsem oněměl. "Trumpovi fašisti bílé pleti", hm. Tys to holka tomu Ishigurovi u mě totálně podělala.
1 hvězda za, řekněme, nápad.
Další hvězda za to, že jsem to dočetl do konce.
Třetí dávám, abych budil zdání, že nejsem kazišuk.
Celkově nic moc, četl jsem to před 14 dny, a "neviem z teho nič". Asi jako ze Zásad Leninismu. Film jsem neviděl.
Do půlky to bylo nečekaně dobré, ale dopadlo to jako vždycky ;-). Čeho je moc, toho je příliš, tolik zlých a divných lidi na jednom místě... Taky ty náhody, vědmy, soulože, já bych to zakázal:-D. Na konci už to byl odpad.
Další díl ne, děkuji.
Dávám 2,5. Pokud si myslíte, že vidíte 3, jen slyšíte ďábla šeptat.
Mno. Asi už i od tohoto žánru čekám příliš. Nic jako Vládci strachu nebo Asfalt už mě asi nečeká. Hlavní hrdina nemá "krízma", ale propadák to nebyl.
Volejme sláva a 4 hvě... dny se radujme.
Četl jsem všech 7 dílů, komentář patří k celé sérii.
Dávám 6 hvězd. Absolutní dokonalost, cca. půl roku jsem díky Coleen cestoval časem, all-inclusive. Fantastická učebnice dějepisu. Jeden z nej čtenářských zážitků mé kariéry ;-).
Oblíbené postavy - diktátor Caesar (Gaius Julius), Sulla
Salve, mentulové!
Dočetl jsem to do konce. Asi před týdnem. V hlavě mi utkvělo jen "jabko v hubě". Říká to něco o mě, nebo o knize? Další díly zatím neplánuju.
Tak teď vidím, jak jsme se měli za Komančů skvěle.
Další učebnice dějepisu, která by měla být povinnou četbou, protože historie se opakuje. Dnes to máme za pět, soudruzi.
No a najednou je mi to Rumunsko tak nějak bližší, tak jako naše, jestli mi rozumíte...
Así do dvou třetin knihy výborná učebnice dějin, pak tam vstoupila romantická linka, a bylo po prdeli. Zajímavá doba, fascinující Hákon Dobrotivý, uvítal bych větší propracovanost. Poctivé 4 hvězdy.
Kniha očividně vychází z tzv. Pannwitzovy zprávy, kterou jsem zatím bohužel nečetl. Ale četl jsem Dva proti říši, a ta je kvalitou trochu jinde. Proto jen za 3. A Pannwitz je zde vylíčen jako naprostý čechomil, byl takový opravdu? Vztah s doktorkou je výstřel totálně mimo - úlitba ženám, předpokládám.
Famózní, napínavé, smutné. Ti kluci měli odvahu. Kéž bych ji měl v sobě taky. A kéž nikdy nemusím zjistit, jestli mám. Za 5.
Takže:
1. Pokud nemáte aspoň nějaký přehled o taneční hudbě nedávné minulosti, utíkejte
2. Pokud neumíte anglicky a nemáte popkulturní přehled, utíkejte
3. Pokud vám vadí sex, drogy a rodičovství, utíkejte
4. Pokud se vám nelíbí dobře napsané knihy s hrdiny z masa a kostí, utíkejte...
A my ostatní - pojďme tančit na hrobech našich přátelství.
Tak není to úplný průser, jak jsem tak nějak prorokoval u minulého dílu, ale... Od půlky jsem už jen čekal, až to nějak skončí. Celá ta zápletka byla over-the-top a ne moc uvěřitelná, a vůbec mě to nebavilo. Zdá se, že exkrement dorazil do ventilačního systému, jak se říká. Craven vyčerpal svůj potenciál - to se stává, když to sekáte jak Baťa cvičky. Další díl asi už vynechám.
Poe & Tilly strike again.
Tak se jim to zase povedlo, paní Müllerová! Opět to drží pohromadě, opět dobrá interakce P+T, opět se to čte samo. Jednou ten průser přijde, ale dnes ještě ne. Pětihvězda.
Skoro mám strach číst další díly. Protože tento první je tak dobrý, že bych mohl zažít zklamání. Po všech těch oslavovaných severských břídilech, po trapném Carterovi a jiných nýmandech, po rádoby detektivkách a podivných slátaninách po lobotomii, při jejichž čtení jsem leda tak naprázdno dávil... konečně promyšlená věc se skvělou dvojkou policajtů(Poe&Tilly), která se parádně doplňuje. Craven pracuje se silným tématem, s naprostým minimem neuvěřitelných náhod a navíc nás obdařil luxusním koncem.
Olizuji si všech 5 prstů ;).
Takže asi takto: je to Eko agitka, o tom není pochyb. Na druhou stranu je nejasné, na které straně barikády nám autor vlastně stojí. Na třetí stranu se to čte skvěle. Na čtvrtou stranu jsem v tom stylu psaní našel Kulhánka v kombinaci s Páralem, a to můžu. Na pátou stranu tudíž následuje 5 hvězd a titul Překvapení roku. Našincům a jiným hovadům doporučuji!
Velmi příjemná věc. I když je to pro teenagery, najdete zde krev, zvratky, chc*ní na postel, a jiné pitoreskní piškuntálie. Vcelku napínavé, vcelku logické, vcelku cool. Začínám uvažovat o dalším dílu.
Já se tedy na závěr nedostal, vzdal jsem to někdy ze začátku. Přišlo mi to jako ztráta času.
Poslední setkání s Backmanem, a trochu rozpačité. Už to není o hokeji, neodehraje se tu jediný zápas, zato je kniha plná patosu a jasných důkazů toho, že je pan Backman chorobný grafoman. Normálně by se jednalo rozsahem o povídku:). Onen zmiňovaný patos mi na konci rotoval panenkama víc než Tonda. Jako zakončení série budiž, ale...
PS: zapomněl jsem zmínit oblíbenou postavu - chlápek v kulichu na severní tribuně smrkající do růžového kapesníku, v červeno-zelené bundě. Tím myslím říkám vše.
Moje třetí setkání s Backmanem a sice ještě pořád plný knédl, ale už s odřenýma ušima. Pořád ještě je to o hokeji a je tu nová oblíbená postava - Vidar. Nebo spíš duo Vidar/Ana. Jinak už ani nevím, o čem to bylo, a to jsem to četl před půl rokem.