lencin komentáře u knih
Jemné a silné vyprávění o létě, kdy se z dospívajících vlivem okolností stávají dospělí. Autor byl mým oblíbencem, už po první knize Staré odrůdy, a nyní ještě víc.
Za mě 3,5*.
Líbilo se mi téma i způsob zpracování (osobní příběhy mnoha žen a průvodní slovo autorky v každé kapitole), ale trochu mi vadila určitá rozvláčnost a opakování se (hlavně ke konci knihy). Co mi nevyhovovalo byla míra křesťanského zaměření, což je asi dáno autorčiným zázemím. Spiritualita je mi blízká, ale ke katolictví mám velké výhrady a v této knize na mě hodně trčelo.
Celkově jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla a děkuji autorce za úctyhodnou a určitě i mravenčí práci.
Poetický popis láskyplného citu finské mladé ženy k sovětskému zajatci, a to na pozadí strašlivé druhé světové války. Hlavní hrdinka Beata mě fascinovala i dráždila.
Kundera ve svém typickém projevu. Přečetla jsem z nostalgie (i o té je tato novela!) k autorovým starším dílům.
Příběh je celkem krátký a jednoduchý, ale filozofické přemítání mu dodá tu správnou míru kunderovitosti :-).
Beru jako rozloučení autora se svými čtenáři.
Klenot. Krátké, úsporné, ale přesto velmi silné. Vše se dozvíme jen z letmých náznaků a mnohé si musíme domýšlet.
Úžasné.
Vynikající. Již třetí kniha od G. Jachiny, kterou jsem přečetla a byla jí uchvácena. Téma hladomoru zpracované tak silně, na pomezí reality a až magicky jemné poetiky. Taková hrůza, a tak krásně napsaná...
Lucie a její hledání sebe sama. Kniha se mi líbila. Ale pořád jsem při čtení měla pocit, že by se kniha mohla dostat dál, až za popis. To se pro mě nestalo. Proto 4 z 5.
KT je moje oblíbená autorka. Její Gerta i Bohyně se navždy zapsaly do mé čtenářské paměti.
Bílá voda je pro mě také velmi vysoko, ale moje top to není. Obdivuju obrovské množství prostudovaných materiálů a vytrvalost při zpracování těžkého tématu. Knihu jsem četla jedním dechem a jen nerada odkládala. Přesto se mi při dočítání této knihy objevila taková zadní myšlenka. Proč tak dokonale propojené osudy? A ta myšlenka bohužel zůstala i po dočtení. Z mého pohledu jsou osudy (až zbytečně) pospojované, a tak působí trochu překombinovaně.
Ale i tak úžasný čtenářský zážitek.
Krásná a silná kniha. Zamyšlení nad náboženstvím, jeho podobami a jeho význam pro člověka.
Kniha se mi líbila. Byla jsem moc zvědavá na vysvětlení názvu, toho se mi dostalo. Líbilo se mi i grafické zpracování použitím dvou různých fontů ( pro Renée a pro Palomu). Celkově nepotřebuju jen akční typy příběhů, a tenhle plynul pro mě hladce a plynule, byť třeba pomalu. Byla tam spousta klišé, ale to pro mě nebylo na závadu, také se ve svých myšlenkám (třebas nechtěně) k různým klišé uchyluju. Kniha mi dala více námětů k přemýšlení, což oceňuji.
Vynikající kniha, a to i přesto, že některé pasáže jsem i přes poctivou snahu úplně nepochopila. Ale ty,které jsem pochopila, mě okouzlily. Doporučuji!
Příběh kluka Štěpána a jeho rodiny, který začíná v jeho jedenácti letech. Tři části, nejprve pohled malého Štěpána, pak vyprávění jeho matky Elen a ve třetí části opět Štěpán, jen dospělejší.
Život se s námi nemazlí a špatná komunikace má pro nás často dalekosáhlé následky.
Kniha mě zaujala.
Silný a smutný příběh o síle odpuštění a o našich vinách.
(2016)
Krásné a dojemné. Pohled dítěte na rasové otázky je úžasný.
(2016)
Adopce.
Očekávání se vrší, ale nenaplňují.
Výborné téma. Ne zcela jasný závěr-zkratkovitý.
Kniha mě vedla k zamyšlení nad sebou, nsd svými očekáváními a stereotypy.
(2015)
Úžasná kniha.
Jeníkovice u Třebechovic pod Orebem, kde Radůza trávila své dětství u babičky a dědy.
Krásné ilustrace Dagmar Urbánkové.
Připomíná mi to tu lepší část mého dětství.
A to nářečí- zajíce, ....
Výborné.
(2011)
Volné pokračování knihy Hrdý Budžes. Helenka Součková na gymnáziu v Praze prožívá 70.léta. Autobiografický příběh, který je tragikomickou mozaikou doby. Skvělý čtivý román.
(31.3.2008)
Krásné. Hodně zůstává nejasného a nevyřčeného, ale není to na škodu, jen to posiluje dojem opravdovosti a umocňuje dojem z nespolehlivosti lidské paměti. Komu se vlastně co stalo?