LilyGorch komentáře u knih

Královnu mrtvol jsem přelouskala už na začátku května, ale nějak jsem už o ní zapomněla napsat. 0:)

Heather Herrman, která Královnu napsala, nás přenáší do 50. let 19. století do Filadelfie. Sedmnáctiletá Molly Greenová s překvapením zjišťuje, že se bude stěhovat ke své tetičce, o které doposud neměla ani tušení. Podezírá proto spíš sirotčinec, že ji prodal do nějaké rodiny, v níž zrovna potřebují služebnou. Molly se však mýlí, její teta nejen že je skutečná, je také velice bohatá. Časem si totiž vydobyla určité postavení a to i přesto, že má své kontakty a věrné přátele téměř v podsvětí filadelfské společnosti. Tetička Ava se svými pomocníky vykrádá hroby a části nebožtíků poté prodává studentům medicíny ke zkoumání. Nebojácná Molly jí má s tímto řemeslem pomáhat. Aby toho nebylo málo, zjevuje se dívce její nejlepší kamarádka Kitty, která je už ale mrtvá. Molly se snaží přijít na to, kdo a proč nebohou Kitty zabil. Současně ji fascinuje svět vědy a moc ráda by se také účastnila hodin anatomie, které ve starém kostelíku na tetině pozemku pořádá děsivě záhadný doktor La Valle. Studia jsou však výhradně pro chlapce a ti mezi sebe "hloupou holku" jen tak nepřijmou. Molly se svých snů ale nevzdává..

Královna mrtvol je řazena do žánru Young Adult, proto je třeba k ní také tak přistupovat. Já bych ještě upřesnila, že jde o temně morbidní YA - k některým pasážím bych si asi sváču nebrala. =D Vysokou literaturu v tom však nehledejte - míněno v tom nejlepším smyslu slova. Knížka se čte hezky, děj příjemně utíká, akorát za půlkou se mi zdálo, že se to trochu zaseklo a chvilku jsme se nehnuli dál. Potom se příběh zase rozjel, nabral tempo až do naopak docela uspěchaného konce. Královna mrtvol mi svou hlavní postavou připomínala knížku Po stopách Jacka Rozparovače od Kerri Maniscalco.

4/5 *

1 03.06.2023

Po smrti své ženy začne Ralf Roberts postupně trpět nespavostí. Každou další noc se probudí o něco dříve než tu předcházející, až nakonec spí pouze necelé dvě hodiny denně. Brzy se na něm proto začnou projevovat známky únavy. Ralf si sám neví rady a už už se chystá vyhledat pomoc odborného lékaře. Tento plán mu ale překazí tajemný vzkaz od někoho, kdo mu důrazně doporučuje, aby od návštěvy lékaře raději upustil. Ralf se tak jednoho dne dostane do stavu, kdy kolem lidí na ulici začne vidět barevné aury, díky kterým přesně ví, jak se kolemjdoucí cítí. Halucinace způsobené nespavostí? Nebo je Ralfova nespavost jenom prostředkem a bránou k dalším zvláštním schopnostem?
King v Nespavosti balancuje na pomezí reálných psychologických jevů, které často posouvá za pomoci své bohaté fantazie až za hranice možných věcí. Lehce si pohrává s lidskou duší, se stavy vědomí, barevnými aurami a dalšími prvky, díky čemuž čtenáři přináší originální a promyšlený příběh, kde nic není jen tak, ale všechno má svůj důvod.
Nemohu nezmínit odkazy například na některé sériovém vrahy (Ted Bundy, Jeffrey Dahmer), ale také na Tolkienova Pána prstenů. Jeden z motivů důležitých pro PP si King vypůjčil do své Nespavosti, v níž tento motiv hraje také významnější roli (nebudu ale spoilerovat, o co se přesně jedná).
Místy bych ocenila svižnější tempo vyprávění, některé úseky jsou totiž trochu zdlouhavější. Jinak ale nemám co vytknout a těším se, až se s panem Kingem do neobyčejného městečka Derry zase někdy podívám v některém z jeho dalších příběhů.

4/5 *
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Nakladatelství Beta! :o)

7 22.05.2023

Mysteriózní thriller z pera české autorky Kateřiny Surmanové vypráví o investigativním novináři Petrovi, který se po rozvodu vrací do rodné vesnice v Orlických horách. Zdědil zde po matce chalupu a jako bonus se mu přilepí na paty opuštěný toulavý psík. Ten se každého jen bojí, ale Petrem jediným se nechá okamžitě adoptovat, čímž se z nich stává nerozlučná dvojka. Během pobytu v rodné vesnici se Petr setkává se svými starými známými a vybavují se mu vzpomínky na dětství. Jednou z nich je také vzpomínka na nejlepšího kamaráda Pizizubku, který se ale přibližně před dvaceti lety za dosud nevyjasněných okolností ztratil v hlubokých lesích a od té doby jej už nikdo neviděl. Petr proto začne pátrat po příčině jeho zmizení. Postupně přichází na to, že Pizizubka nebyl jediný, kdo se v místních lesích takto záhadně ztratil. Petr se současně snaží zapadnout mezi usedlíky a drží s nimi jejich tradice a zvyky. Některé však lehce zavání znaky kultu. A co teprve když Petra potkají nepříjemné zážitky, z nichž má pocit, jako by se jej pokusil kontaktovat někdo z druhé strany.. Jak to všechno souvisí se zmizením Pizizubky? Opravdu mezi stromy číhá zlo?

Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, cca první polovina plyne pomaleji, obsahuje totiž více popisných pasáží, přičemž některé se s různými obměnami opakují. Jen co se ale tajemné napětí proplíží do druhé části, děj nabere větší spád a nakonec dospěje do smysluplného konce. Líbila se mi myšlenka toho, že lidé nakazili les svým zlem (nechci uvádět přesně, o co jde, abych moc nespoilerovala 0:) ). Postavy se autorce povedlo vykreslit dosti uvěřitelně. Stejně jako jsem nesnášela jednu z ženských postav, tak jsem si naopak oblíbila například starou paní Urbánkovou - Petrovu dobráckou tetu, apod. Šepot z lesa určitě doporučuji. Na naše české autory často zapomínáme a přitom nám uniká tolik fajn knih! ;o)

4/5 *

6 08.05.2023

Prvorozená je pro trůn předurčená.
Druhorozená Vlku zaslíbená.
A Vlci patří Divému lesu.
~~~
Prvorozená Nei má tedy vládnout Valleydii, zatímco Druhorozená Reda má být kněžkami obětována Vlkovi z Divého lesa. Les za to ochrání obyvatele Valleydie před příšerami, které v něm přebývají. Zároveň všichni doufají, že urozená oběť obměkčí krutého Vlka natolik, že propustí Pět králů (bohů), kteří v Divém lese kdysi zmizeli. Nei se toto předurčení nelíbí a snaží se přijít na to, jak se vyhnout osudu a jak uchránit svou sestru. Reda se však příliš nebrání. Cítí totiž, že se v ní probouzí zvláštní síly, ze kterých má strach. Bojí se, že je nedokáže ovládat a že jimi nechtěně ublíží svým blízkým. Divý les jako by pro ni proto byl to správné místo, i přesto že v něm najde svou smrt. Nebo že by tomu nakonec bylo jinak? Co když je vyprávění chův nepřesné a některé z příběhů, které si předávají obyvatelé Valleydie, jsou dokonce mylné? A co Vlk - je skutečně takový, jakého jej popisují staré zkazky? ;o)
Autorka se při psaní inspirovala klasickými pohádkami, jako je Červená Karkulka a Kráska a zvíře. Pozorný čtenář si jistě všimne i náznaků dalších pohádek. Příběh je ale promyšlený, není to žádná slátanina. Děj zpestřuje pozvolná romantická linka, která ale není vůbec otravně přeslazená, jak jsem se původně trochu obávala. Místy by dle mého příběh mohl mít rychlejší spád. Pár pasáží popsaných z pohledu Nei mě nebavilo tolik, jako části s Redou. Reda společně s Vlkem jsou mými oblíbenými postavami (holt tajemní kluci mají vždycky něco do sebe =D). Líbilo se mi vykreslení temné atmosféry Divého lesa a využití jeho magie. I přes drobné výtky jsem s knížkou byla spokojená a už se těším na další díl. :o)

4/5 *

2 02.05.2023

V Temných tajemstvích se seznamujeme s osmnáctiletou Naďou, která se poprvé setkává se svou biologickou matkou. Díky ní poznáváme fungování její současné rodiny a postupně se zaměřujeme i na život její nevlastní matky. Ta se touží vymanit z moci despotického manžela (Nadina otce) a osamostatnit se. Současně se však bojí, aby nepřišla jak o svoji nevlastní dceru, tak i o svého mladšího syna.
Dále je zmíněný příběh dvojice Jakuba a Alicje - s existencí této rodiny na první pohled nesouvisí, v daném okamžiku nás však autor vyvede z omylu. Všechno souvisí se vším, jednání jedné postavy ovlivňuje činy další atd. Zároveň zde máme významný spojovací článek, díky kterému se dává do pohybu celý řetěz událostí a většina osob je ať už přímo či nepřímo nucená se rozhodnout a jednat. Každý tu má své neřesti a temná tajemství..
Autorovo vyprávění je svižné, každá kapitolka rychle odsýpá. Postupně odkrýváme jednotlivé střípky a na konci do sebe vše perfektně zapadne jako dílky puzzle. Napínavý děj a nečekané zvraty udrží čtenářovu pozornost až do poslední stránky.

4/5 *

02.05.2023

(SPOILER) Knížka V šedých tónech od americké autorky Ruty Sepetys přináší čtenáři příběh patnáctileté litevské dívky Liny. Lina je velmi talentovaná a výtvarně nadaná, proto se těší, až po prázdninách nastoupí na uměleckou školu. Toho se už ale nedočká. Večer 14. června 1941 k ní domů vtrhne tajná policie a spolu s její matkou a mladším bratrem ji odvedou k deportaci do pracovních táborů. Během zastávek na nekonečné cestě dobytčími vozy se Lina snaží pátrat po svém otci, o kterém nemají žádné zprávy. Uvědomuje si také, že může svoje umělecké vlohy využít k zaznamenávání jejich cesty. Věří, že když občas někomu důvěryhodnému předá svůj zašifrovaný obrázek, mohl by se nakonec dostat k otci. Ten je poté snad díky skrytým náznakům bude moci najít.

Z pracovního tábora poblíž pohoří Altaj je Lina přesunuta do pustiny kdesi u moře Laptěvů, kde spolu s ostatními má za úkol stavět ruským dozorcům správní budovy. Beznadějně šedivá je tam nekonečná polární noc, šedivé jsou i vlny ledového moře a nedozírná sněhová pustina, černají se jen děsivé omrzliny spoluzajatců. Zoufalé peklo na zemi vytvořené mocichtivými pro ty, co se zdáli být nepohodlným ohrožením..

Od Ruty Sepetys jsem už četla Potrhaná křídla a obávala jsem se, že ostatní její knihy se mi už tolik líbit nebudou. Omyl! V šedých tónech je sice zase něco úplně jiného, ale je to snad ještě lepší! Jde o smutně krásné čtení. Když se začtete, těžko se od něj odchází. Já jsem Tóny přečetla skoro jen za Velikonoční neděli a pondělí. Troufám si říct, že když se hecnete, dáte je i za den. =D Rutu řadím do svých top autorů. =o)

"Odhaduje se, že Stalin během své hrůzovlády vyvraždil přes dvacet milionů lidí. Litva, Lotyšsko a Estonsko přišly během sovětských čistek o víc než třetinu obyvatel. Deportace zasáhly i Finsko. Do dnešního dne mnoho Rusů popírá, že by byl kdy deportován byť jen jediný člověk. Ale většina lidí z pobaltských republik vůči nim nechová žádnou zášť ani nenávist. Jsou vděční těm Sovětům, kteří projevili soucit. Váží si své svobody a učí se, jak v ní žít. Vědí, že je vykoupená životy mnoha lidí v neoznačených hrobech na Sibiři."

5/5*

17 16.04.2023

Dům Jessicy Ambroseové během jedné noci zapálí neznámý žhář. Jessica se spolu se svou dcerou zachrání, její manžel však ve spánku uhoří. Jess se tím dostává na první příčku v seznamu podezřelých - vyšetřovatelka Taylorová si je totiž jistá, že se tímto způsobem chtěla zbavit svého manžela. Do vyšetřování se vkládá suspendovaný detektiv Griffin, který tvrdí, že požár a smrt Jessičina manžela jsou dílem sériového vraha. Tento vrah se svými zvrácenými činy snaží přiblížit a kopírovat slavné případy známých sériových vrahů. Postupně zjišťujeme, že detektiv Griffin je do těchto případů zapleten více, než bychom původně čekali, a že má i osobní důvod k odhalení a potrestání řádícího vraha.
Osobně bych Kopíráka neoznačovala jako nejděsivější krimi thriller roku, ale vzhledem k tomu, že toho z podobného žánru nemám mnoho načteného, tak tuto knihu ani vyloženě nezatracuji. Ano, místy se zdá, jako by se autorka lehce inspirovala v jiných knížkách (např. motiv suspendovaného detektiva), ale výrazně mi to nevadilo. Občas jsem si všimla přehozeného slovosledu nebo zvláštně použitých výrazů (např. v jedné naprosto vážné situaci je dle mého názoru nevhodně použito slovo zasebevraždit apod.), což je pravděpodobně chyba překladatele. Vraha jsem odhadla už cca za půlkou knihy. Nakonec se ukázalo, že můj detektivní smysl se sice ubíral správným směrem, ale vše dopadlo ještě trošku jinak.
Finální verdikt: myslím, že Kopírákovi uškodila přílišná reklama, která čtenáře velice nalákala, ti čekali wow efekt, ale ten se nakonec nekonal. Pokud nejste nároční, knížka vás zaujala a nemáte třeba zrovna co číst, určitě to s ní zkuste, špatná rozhodně není. Pokud jste náročný čtenář thrillerů, asi raději dvakrát zvažte, jestli jste ochotni věnovat svůj čas právě jí. Mno a pokud jste ten, kdo chce za každou cenu psa bít a hůl si vždycky najdete, jděte raději rovnou o knížku dál.. ;o))
3,5/5 *

1 07.04.2023

Knížka Stráže! Stráže! je osmým dílem z fantasy série Úžasná Zeměplocha od geniálního anglického spisovatele Terryho Pratchetta. Jde o první knihu o Noční hlídce ankh-morporské městské stráže.
Z knihovny Neviditelné univerzity se nenápadně ztratí důležitá kouzelná kniha a o pár dnů později začne neznámý tvor obyvatele Ankh-morporku měnit na hromádky prachu. Muži z Noční hlídky pod vedením kapitána Elánia postupně objevují, že nejspíš nejde o "velkého brodivného ptáka", nýbrž že jsou na stopě děsivému drakovi. Draci ale přece už dávno vyhynuli.. Do příběhu se vloží také lady Berankinová, vášnivá chovatelka malých bahenních dráčků, která kapitánovi Elániovi daruje dráčka Errola a společně s Noční hlídkou se snaží vyřešit celý dračí případ.
Pan Pratchett patří mezi mé oblíbené autory, jeho knížky jsou pro mě vždy sázka na jistotu. U Stráže! Stráže! tomu nebylo jinak. V příběhu vystupují originální postavy, přičemž každá z nich má svou minulost a propracovaný charakter. Nechybí zde ani typický autorův humor a lehce ironická rýpnutí.

"V mnohovesmíru se vám může naskytnout bezpočtu strašlivých pohledů. Ale i přesto, pro duši naladěnou na citlivý rytmus knihovny je málo co horší než zívající mezera v místě, kde má být kniha. Tu knihu někdo ukradl."

4,5/5 *

3 26.03.2023

Geralt z Rivie musel absolvovat nejen tvrdý výcvik ve starobylé pevnosti Kaer Morhen pod vedením svého učitele Vesemira, ale následně také prodělat mutaci organismu. Díky tomu se stal zaklínačem. Lidé zaklínači opovrhují, někteří se jich bojí, ale když se potřebují zbavit děsivých monster a škodících netvorů, rádi zaklínači zaplatí slušnou sumu za to, že je jejich nebezpečí zbaví. Geralt - Bílý vlk - proto putuje krajem a tímto nebezpečným způsobem si zajištuje obživu.
Knížka Poslední přání je složená z povídek a střípků z této Geraltovy pouti světem. Částí jej provází bodrý trubadúr Marigold toužící zažít dobrodružství, o kterých by pak mohl složit oslavné básně a písně. V závěru knížky také přichází na scénu mocná čarodějka Yennefer z Vengerbergu, jež se Geraltovi stane osudnou.
Poslední přání jsem už kdysi četla, teď jsem si ho pro zopakování poslechla jako audioknihu. Nejraději mám asi povídku Zrnko pravdy - o Nivellenovi, Vereeně a modrých růžích. ;o) Zaklínač pro mě bude nejspíš vždycky srdeční záležitost, proto jej nekriticky hodnotím 5/5 *. =D

"V každé pohádce se skrývá zrnko pravdy," řekl tiše zaklínač. "Láska a krev obě mají velkou moc. Mágové i učenci si nad tím lámou hlavy dlouhá léta, ale neobjevili zhola nic, kromě toho že..."
"Kromě čeho Geralte?"
"Že láska musí být opravdová."

8 19.03.2023

Knížka Skryté obrázky od amerického autora Jasona Rekulaka u nás vyšla tuto středu 1. března. Děkuji Knihám Dobrovský za možnost si ji přečíst ještě před jejím vydáním. =o))
Jednadvacetiletá Mallory Quinnová byla závislá na drogách a se svou závislostí se léčila v protidrogové léčebně. Odtud ji nyní propustili a ona se snaží začlenit do běžného života. Uchází se o místo chůvy u Teda a Caroline Maxwellových. Tuto práci se jí podaří získat, takže novou náplní jejího života je péče o pětiletého zakřiknutého Teddyho, který neustále něco kreslí do svého skicáku. Ve volném čase Mallory trénuje běh a přitom poznává okolí nového domova. Seznamuje se také s pohledným mladíkem Adrianem. Všechno by se zdálo být téměř dokonalé, kdyby Mallory jednou mezi Teddyho obrázky nenašla obrázek muže, který temným lesem táhne tělo mrtvé ženy. Další zlověstná dílka na sebe nenechají dlouho čekat. Mallory se také dozvídá, že v její zahradní chatce, v níž u Maxwellových bydlí, byla kdysi zavražděna jistá Annie Barrettová. Je zvláštní, že Teddyho imaginární kamarádka, se kterou si často o samotě povídá, se jmenuje velice podobně - Anya. Souvisí spolu nějak všechny tyto děsivé náznaky? A co Malloryn neodbytný pocit, že ji někdo večer v chatce sleduje? Nebo jde pouze o řadu náhod a při pátrání po souvislostech Mallory nikdo neuvěří, protože každou nevysvětlitelnou skutečnost bude pokládat za výplod drogami zatemnělého mozku feťačky, co znova spadla do své závislosti?
Skryté obrázky rozhodně doporučuji těm, co mají rádi knížky s obrázky. =D Tady jich najdou opravdu hodně, ačkoli některé jsou minimálně znepokojivé. Příběh se mi četl velmi dobře. S každou další kapitolou stoupalo napětí a kdybych nemusela knížku odložit, poslední čtvrtinu bych přečetla na jeden zátah. Těm, kdo mají rádi temné horory a drsné thrillery, se tato kniha bude nejspíš zdát jako slabý odvar, mně to však stačilo. 0:) Já sama bych ani neřekla, že se jedná o horor, ale spíš o thriller s prvky duchařiny.
4,5/5 *

2 05.03.2023

(SPOILER) Tajemství čokoládovny je druhým dílem ze série Starožitnosti od britské spisovatelky Pauly Brackston. Hned na začátku se musím přiznat, že první díl s názvem Krámek se starožitnostmi jsem nečetla. O=) Věděla jsem sice, že “Čokoládovna” patří do série, myslela jsem si ale, že oba díly na sebe vyloženě nenavazují. Mno a ony navazují.. Nicméně nakonec mi až tolik nevadilo, že jsem “Krámek” nečetla - něco jsem si domyslela a některé informace autorka znova připomíná, takže mi příběh i tak dával smysl. Jakmile budu mít příležitost, dokoupím si a dočtu i ten první díl. ;o)

Xanthe spolu se svou matkou Florou vlastní obchod se starožitnostmi a občas ucítí s některým ze starožitných předmětů podivné spojení. Během prohlížení zajímavých kousků z pozůstalosti k ní začne zpívat měděná konvička na čokoládu. Hned při prvním pokusu konvička dívku přenese do 17. století, kde se znova setkává se svým milým Samuelem. Tomu však nyní hrozí nebezpečí, že se za svoje názory znelíbí králi, což by jej mohlo stát i život. Xanthe brzy pochopí, že jejím úkolem je pomoci Samuelovi. Zároveň v minulosti také potkává mocichtivého záporáka Faifaxe, který může ovlivnit Samuelův osud. Fairfax také dokáže cestovat časem a nutí Xanthe, aby mu vysvětlila, jak schopnost převraceče času funguje a jak lze cestování časem ovlivnit. Xanthe sama ale spoustě faktorů ohledně převracení času nerozumí a musí se toho ještě hodně naučit. Současně je třeba, aby nějakým způsobem vysvětlila svoji nepřítomnost v současnosti, aby ji během jejích výletů do minulosti nikdo nehledal.

Tajemství čokoládovny je příjemné romantické vyprávění s lehkým nádechem historie a s drobným využitím fantasy prvků.

Za knížku děkuji @knihydobrovsky a slibuji, že ten první díl určitě doženu! :o)

4/5 *

26.02.2023

Šestadvacetiletá Beatrice Hyde-Clareová přijíždí se svojí tetou, sestřenkou a bratránkem na venkovské sídlo Skeffingtonových strávit pár dní ve vybrané společnosti. Hned první noc, během níž nemůže Bea za nic na světě usnout, nachází během svého toulání rozlehlým spícím domem v knihovně mrtvolu jednoho z hostů. Aby toho nebylo málo, nachází u ní také povýšeného vévodu z Kesgravu. Ten však tvrdí, že se zavražděným nemá nic společného, že jej objevil stejně jako teď Bea, akorát o chvilku dříve. Druhý den vévoda ohlásí místnímu konstáblovi smrt nebohého pana Otleyho jako sebevraždu. (Jako že jak by se někdo mohl zasebevraždit šlupkou svícnem zezadu do hlavy?? Nechápu.. =P) Beatrice od té chvíle začne mudrovat nad tím, proč tak udělal a jak to bylo se smrtí pana Otleyho doopravdy. Z plaché šedivé myšky se tak rázem stává bystrá cílevědomá žena střádající jeden důkaz vedle druhého v honbě za odhalením hrozivého tajemství.
Knížka má jenom cca 250 stran, takže by člověk řekl, že ji budu mít rychle přelouskanou. Mně se ale četla poměrně pomalu a místy jsem se do čtení musela nutit. Řekla bych, že má docela pomalý rozjezd, druhá polovina je proto za mě lepší než první. Celkově jako by knížce něco chybělo - možná by to chtělo více humoru, silnější romantickou linku mezi Beou a vévodou (už už to vypadalo, že to mezi nimi bude alespoň lehounce jiskřit - v mezích zdvořilosti Anglie na počátku 19. století, samozřejmě :o)) - ke konci to ale téměř všechno vyprchalo). Chtělo by to prostě víc “šťávy”, která by vyprávění dodala větší spád.. =D
3/5 *

1 15.02.2023

Bryn Turnbullová ve svém historickém románu Poslední velkokněžna sleduje očima nejstarší dcery cara Mikuláše II., velkokněžny Olgy Nikolajevny, poslední roky vlády dynastie Romanovců. Předkládá nám tak nejen náhled na část historického období a jeho politickou situaci, ale i do soukromí a běžného života carské rodiny. Jsme také svědky Olžiných nešťastných lásek, kterých se musí vzdát, protože jí její původ předurčil jiný osud. Nedílnou součást příběhu tvoří otec Grigorij Rasputin - pochybný léčitel, který se stará o careviče Alexeje trpícího dědičnou hemofilií. Podle carevny Alexandry Fjodorovny je jediným, kdo dokáže jejímu milovanému synovi a následníkovi trůnu vždy pomoci. Rasputin tím carevnu dokonale ovládne a přes její přímluvy dosáhne velké pozornosti samotného cara. Jeho vliv u carské rodiny v kombinaci s jeho až skandálním chováním je později jedním z více důvodů, proč se lidé začnou proti carovi bouřit.
Kapitoly popisující období od abdikace cara Mikuláše, přes pobyt ve vyhnanství, až po poslední chvíle života carské rodiny střídají veselejší retrospektivní kapitoly plné třpytivých světel plesových sálů, prvních lásek velkokněžny Olgy a Taťány či zážitků z oslav třísetletého výročí vlády Romanovců.
Při čtení jsem obdivovala Olžinu odhodlanost a oddanost rodině a celé zemi - “Jsem dcerou ruského cara a rodinu neopustím. Jestli mě čeká smrt, zemřu na ruské půdě.” Z chování všech členů rodiny byla cítit silná vzájemná láska a respekt. Carovým posledním přáním ve vyhnanství bylo, aby je věznitelé nerozdělovali, ať se stane, co se stane, aby zůstali všichni stále spolu. To se mu také vyplnilo. Brzy ráno 17. července 1918 byli společně všichni členové carské rodiny krutě popraveni.
Pokud vás někoho toto téma zajímá, určitě vám Poslední velkokněžnu doporučuji. Tím, že jde o historický román, není knížka vůbec těžká na čtení. Přijatelnou formou si tak přiblížíte část ruských dějin.
5/5 *
Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji Nakladatelství Beta!

04.02.2023

Josie Moraineová právě dokončuje střední školu a vysnila si pokračovat dál ve studiích na Univerzitě Sophie Smithové. Jde o prestižní školu, kam není jednoduché se dostat, natož se na ní udržet. Josie navíc pochází z podsvětí New Orleans. Její matka je prostitutka a o svoji dceru se nestará. Vlastního otce ani nezná. Ochrannou ruku nad ní proto drží svérázná bordelmamá Willie, která dobře ví, jak to na světě chodí, a drží Josie a její sny při zemi. Josie je houževnatá a pracovitá, každé ráno uklízí u Willie a během dne pak ještě prodává v knihkupectví se svým kamarádem Patrickem. Tomu také pomáhá v péči o duševně chorého otce. Přes všechny její snahy a píli ji však matčino sobecké chování stahuje zpátky do bahna Čtvrti. Nemluvě o přítomnosti mafie, s níž není dobré se zaplést. V knížce samozřejmě nechybí ani romantická linka - aby toho Josie neměla málo na přemýšlení, nejednou jí zamotá hlavu nepředvídatelné Patrickovo chování, ale i otevřená náklonnost sympatického kamaráda Jesseho.
Ruta Sepetys se v této knížce dotýká myšlenek na to, jak moc je pro mladého člověka důležitý vztah s rodiči, jak moc předurčuje jeho budoucnost to, odkud a z jaké vrstvy pochází, a také o tom, zda je možné se ze dna vyšvihnout nahoru a zazářit.
Potrhaná křídla se čtou hrozně lehce a rozhodně je můžu doporučit. Byly sice mým prvním setkáním s autorkou, ale určitě se pustím do některé její další knihy. Možná jediné, co mi na příběhu trošku nesedělo, byl konec. Nevadí mi ani tak, co se v něm stalo, ale spíš jakým způsobem se to stalo. Původně jsem možná právě od toho konce čekala víc..
4,5/5 *

„Nemůžeš tady přece zůstat jen proto, že se bojíš. Někdy vyrazíme na cestu, ale nakonec dojedem úplně jinam, než jsme chtěli. Ale to nevadí. Důležitý je vyrazit. Já vím, že to zvládneš. No tak, Josie, zkus ty svoje starý potrhaný křídla roztáhnout.“

5 30.01.2023

Hobita od J. R. R. Tolkiena jsem četla už dřív, ale tentokrát mám pocit, jako bych si to čtení víc užila, jako by mě to bavilo ještě víc.
Tolkien v této knížce, která dějově předchází trilogii Pán prstenů, vypráví příběh putování hobita Bilba Pytlíka a družiny trpaslíků pod vedením Thorina Pavézy. Výprava míří k Osamělé hoře, v níž je ukryt pohádkový poklad střežený hrozivým drakem Šmakem. Bilbo se po cestě setkává se zlobry, moudrými elfy z Roklinky, děsivými obřími pavouky, vypočítavými lesními elfy a prožívá spoustu dalších dobrodružství. Hlavně se zde ale dozvíme, jak Bilbo vlastně přišel ke svému kouzelnému prstenu. A kdo se stane novým Králem pod Horou?
J. K. Rowlingová a J. R. R. Tolkien jsou pro mě dva základní autoři fantasy, jejichž dílo obdivuji a miluji dodnes. Pokud snad někdo s Tolkienem teprve začíná, doporučuji mu ke čtení zrovna Hobita.
5/5 * (zcela neobjektivně =D )

13 17.01.2023

Knihonoš je moje první přečtená kniha v novém roce 2023 a zároveň moje první knižní štafeta, které jsem se zúčastnila. Za tuto možnost děkuji pořadatelce Týnce ze @story_of_our_village_life . =o)
Německý spisovatel Carsten Henn zde vypráví milý příběh Carla Kollhoffa, který už dlouhá léta pracuje v knihkupectví U Brány. Navečer pak pečlivě sbalí do svého batohu pár knih, které si jeho zákazníci objednali, a vydá se na svoji pravidelnou obchůzku, během níž roznese každému jeho nevyzvednutou objednávku. Carl je proto často jediným spojením uzavřených čtenářů s okolním světem. Jednoho dne na své pochůzce potkává čipernou, zvídavou a prostořekou holčičku s neobvyklým jménem Šaša. Právě ona pak Carlovi nakonec nejvíc pomůže, když mu zemře starý přítel a nová majitelka knihkupectví mu dá výpověď, čímž Carl ztrácí smysl života a začne to s ním jít z kopce.
Tato knížka je příjemným a laskavým vyprávěním o přátelství, naději, pomoci a také o tom, že knížky mohou být tím, co spojuje na první pohled naprosto rozdílné lidi.
4/5 *

10 08.01.2023

Alíša pracuje jako brigádnice v knihovně i přesto, že ji knížky téměř nezajímají. Jednoho dne však nachází záhadný seznam osmi náhodných knih a ze zvědavosti se do jedné z nich začte. Čtení pro Alíšu začne být únikem od těžkostí všedního dne, kdy se spolu se starším bratrem musí starat o svou psychicky nemocnou mámu.
Do knihovny jednou zavítá nesmělý stařík Mukéš, který je po smrti milované manželky velice osamělý. Jako úkol si dává vrátit do knihovny jednu knížku, kterou jeho žena už vrátit nestihla. A tak se potkává s Alíšou. Jejich první setkání nedopadne nejlépe, což Alíšu pak mrzí. Snaží se proto napravit svou reputaci a když se s Mukéšem potkává znova, doporučuje mu ke čtení právě jednu z knih uvedených na onom seznamu. Sama musí pokračovat ve čtení dalších zmíněných knih, aby měla starému pánovi příště co doporučit. O přečtených knížkách spolu pak diskutují a stávají se přáteli, což je něco, co oba potřebují.
Alíša se také pokouší díky předčítání příběhů přiblížit své matce. Čím dál víc se jí daří ji vytrhnout z jejího uzavřeného vnitřního světa. Tajemný seznam knih tak mění život nejenom Alíši a Mukéšovi, ale i pár dalším čtenářům, kterým se připlete do cesty.
Knihovna malých zázraků od Sary Nishy Adams je příjemné lehké podzimní čtení, které vás dokáže pohladit po dušičce, ale zároveň se v některých částech nejspíš neudržíte a ukápne vám i slzička. Pro mě například velice tesklivě vyzněly scény s Mukéšem, kdy vzpomíná na svoji drahou ženu, všechno v domě mu ji připomíná, ale přitom v sobě cítí nezaplnitelné prázdno. Nejde o knihu se strhujícím dějem, některé pasáže by mohly být svižnější, ale ve výsledku mi to nevadilo. Sama pro sebe jsem si ji zařadila do skupiny “náladové/pocitovky”..
Děkuji Knihám Dobrovský, že mi umožnili si ji přečíst!
4/5 *

2 31.12.2022

(SPOILER) Lakomý a bezcitný mrzout Ebenezer Scrooge nemá ani kapku pochopení pro vánoční nadšení a nechá proto svého písaře pracovat i o Štědrém dnu. Když jej přijde jeho synovec pozvat k vánoční tabuli, rozzlobeně ho odbyde, aby náhodou nemusel utratit své pečlivě nastřádané peníze za dárky pro rodinu. Večer se Scrooge po práci vrací domů, kde se mu zjeví duch jeho obchodního partnera Jacoba Marleyho, který dřív býval stejně lakomý a zatvrzelý. Předpoví, že se Ebenezerovi postupně zjeví ještě tři další duchové - Duch minulých Vánoc, Duch současných Vánoc a Duch budoucích Vánoc. Tato tři setkání na Scrooge natolik zapůsobí, že rázem změní svoje chování a stane se z něj přívětivý člověk. Nejen ke svým blízkým je od té doby dobrotivý, takže pro každého, kdo jej zná, je sám ztělesněním soucitu a pravého ducha Vánoc.
Vánoční koleda je jednoduchou, příjemnou vánoční klasikou s ponaučením. Pohádkový příběh má přesah i do reálného života (Dickens zde např. poukazuje na rozdíly mezi sociálními vrstvami apod.). Knížka obsahuje i poměrně dost obrázků a čte se hezky, takže ji budete mít za odpoledne přečtenou.
Když se řekne “Vánoční koleda”, vzpomenu si, jak jsme na ni na gymplu koukali jako na film v angličtině - vždycky před Vánocemi, kdy už se nezkoušelo, kdo chtěl, donesl si cukroví, vyměnil si nějaký ten dáreček. I ve škole byla cítit kouzelná předvánoční atmosféra.
5/5 *

10 31.12.2022

(SPOILER) Za bouřlivé listopadové noci se na okraji divočiny severního Ruska Marině a Pjotrovi narodí dcerka Vasilisa. Marina však při porodu umírá. Z neposedné holčičky vyroste odvážná divoška se smaragdovýma očima. Od malička si v sobě nese báchorky, které jí vyprávěla stará chůva. Věří a časem i vidí všemožné nadpřirozené bytosti, které hlídají jejich dům, stáje a koně apod. Vasja tvrdí, že o tyto dobré duchy se lidé musí starat, aby jim dobře sloužili a aby byly vyváženy temné síly. Mnozí obyvatelé vesnice ji ale mají za čarodějnici, vždyť taky může za smrt vlastní matky! Jak Vasjočka dospívá, začne se o ni ucházet sám Zimní král - Mrazík. Ten má zlého a mocného bratra, který se o dívku také zajímá. Pjotr, Vasjin otec, jí mezitím hledá vhodného ženicha mezi lidskými chlapci. Vasja ale jeho snahy neustále maří, až ji nevlastní matka pošle do kláštera. Říkáte si, co bude dělat “čarodějka” v klášteře? A zda se Mrazík nechá jen tak odbýt? To už si dočtěte sami - stojí to za to!
Už z prvních stránek na čtenáře dýchne tvrdá ruská zima, ve vzduchu společně s jiskřivými vločkami poletuje místy až strašidelné napětí, nadpřirozeno si vás zaháčkuje a jen tak nepustí. K tomu také musíme připočítat silné hlavní hrdiny a jejich nezlomnou touhu po životě a pevnou vůli postavit se všemu zlu, které se nenápadně plíží kolem jako první mrazíky.
Kromě příběhu na podkladu slovanského folklóru se mi také líbí, jak autorka barvitě popisuje probíhající roční období a přírodu. Ději to přidává na atmosféře, čímž se čtenář do knížky ještě lépe vžije. Ráda bych ji viděla třeba i ve filmovém zpracování, myslím, že by to byla kouzelná podívaná.

4/5 *

2 28.12.2022

Dvůr Temnoty je první díl ze série Vampyria z pera francouzského autora Victora Dixena. Jde o alternativní historii, ve které se roku Spásy 1715 Král Slunce, Ludvík XIV., nechá transmutovat na upíra a stává se tak Neměnným Králem Temnoty. Ve Versailles se pořádají bujaré plesy a pompézní oslavy a pro nasycení věcně hladových upířích zubů tu teče krev proudem. Je to krev smrtelných neurozených, jimž je pravidelně povinně odebírána. Jenže Temnota se rozrůstá nejen po celé Francii, ale i po jejích místokrálovstvích - po celé “Magně Vampyrii” - a krve je potřeba čím dál víc.
31. srpna roku Temnoty 299 vyvraždí inkvizice a královští vojáci celou rodinu mladičké Johany. Ta je od té chvíle odkázána pouze na vlastní schopnosti. Lstí se vydává za Dianu, dceru barona, která je nešťastnou náhodou zabita. Jako urozeného děvčete se jí ujímá upír Alexandr a přiveze ji ke Dvoru. Johana - Diana zde začne studovat na královské škole, která z těch nejlepších vychovává královy panoše. Stejně jako ona, i její spolužáci však mají svá tajemství.. ..Nemluvě o těch tajemstvích, co skrývají strašidelné kamenné školní chodby a sklepení.
Kniha se mi četla velmi dobře. Poutavý děj do sebe čtenáře rychle vtáhne a má spád. Jediné, co bych vytkla, je to, jak hlavní hrdinka v mžiku bez rozmyslu klidně “potopí” i své přátele. Až přehnaně cílevědomě si jde za tím svým, nehledíc na to, že by svým chováním mohla třeba někomu ublížit. Jinak se ale samozřejmě už těším na další díl a jsem zvědavá, kam se bude příběh dál vyvíjet. =o)

4/5 *

3 05.12.2022