Litocha komentáře u knih
Pro mě příklad zábavné moderní romance. Není přeslazená a sentimentální, hrdinové si procházejí vývojem, sympatická Tiffy se nebere smrtelně vážně, postavy jsou plastické, lidské, uvěřitelné, se svými zvláštnůstkami. Líbily se mi vzkazy, líbilo se mi střídání vypravěčů i to, že každý se vyjadřoval jinak, líbily se mi i chvílemi absurdní situace. A přestože konec se dá tak nějak tušit od začátku, cesta k němu mě moc bavila. Není to žádná hlubokomyslná literatura, ale i tak se dotýká závažnějších témat a naštěstí je nehalí do růžového oparu.
Ilustrace jsou bezesporu krásné, ale text poněkud drhnul a celou dobu čtení jsem si říkala, jestli to není pro malé děti přece jen moc drsné. Syn se ale s křikem nebudil (i když příště bych ji radši přímo před spaním nečetla). Je důležité, aby zlo nezůstalo nepotrestáno. Ne nadarmo se říká konec dobrý, všechno dobré.
Půvabné obrázky a hezký příběh o síle lásky a hledání odvahy. Zarazil mě ale moment, kdy se na konci tygřík maminky ptá, jestli ho teď už má ráda. A maminka mu to odkývá a neřekne, že ho měla ráda i jako strašpytlíka. Opravdu musí mít dítě pocit, že maminčinu lásku je třeba si zasloužit?
Krása. Výtvarně zdařilá (jak taky jinak, vždyť je to Pavel Čech) knížka o zběsilé honičce. Že není podstata záhady vysvětlená, mi nevadí. Potěšily mě zajímavý nápad, ukázky z knih o Alfrédovi a Kvídovi i vtipná pointa (jen mohly jednotlivé postavy na Alfréda a Kvída reagovat) a navíc jsem se dozvěděla, které spisovatele a ilustrátory má Pavel Čech v oblibě. Za mě rozhodně palec nahoru.
Popravdě, čekala jsem víc. Jistě to bude i tím, že jsem na knížku slyšela pět ódy. Ilustrace jsou moc hezké, ale příběh opravdu jednoduchý, bez nějakého směřování (a ještě k tomu ho prakticky celý vyžvaní už anotace). Přitom s tím nápadem by se dalo tak krásně pohrát. Naštěstí leccos zachraňuje aspoň pointa. Knížka Petra Čecha s podobným námětem se mi zamlouvala o dost víc.
Ilustrace mi místy úplně nesedí (mám ráda o něco poetičtější, tyhle mi připomínají americké animované filmy), i když jsou příšerky jsou jedna sympatičtější než druhá, příběh je milý a úsměvný. Ocenění zaslouží, že příšerky jsou tady dobromyslní tvorové, kterých se vůbec nemusíme bát (jediné, o co se musíme obávat, je místo v naší posteli). Nezlobila bych se ale, kdyby byl příběh trošku propracovanější.
Haki34 mi mluví z duše. Zajímavý nápad, snová a tajemná atmosféra, působivé ilustrace, i pointa se dostavila, ale že by mě knížka nějak hlouběji zasáhla, to tvrdit nemůžu. Mám v plánu ještě další autorčinu knihu, tak uvidím, jestli se tam naše světy protnou více.
Stokrát omleté téma, halda klišé, totální překombinovanost a nereálnost, hlavní hrdina sobecký, nadržený hajzlík (já jsem holt nikdy neletěla na zlé hochy, a tak nedokážu pobrat, co je na feťákovi a opilci, který většinu času vzdychá po své bývalé a ke své (rádoby) současné se chová jako ke kusu hadru, přitažlivého) a fakt nepovedená obálka dávají dohromady knihu, která okamžitě vyvane z hlavy. Naštěstí.
Milena Lukešová opět nezklamala, její poetické knížky, které zdánlivě obyčejné věci pozorují okouzlenýma očima a přibližují i dítěti srozumitelnými metaforami, mám moc ráda. Tady oceňuji dobrý nápad, propojení prozaického textu a veršů a souhlasím s tím, že původní ilustrace Jany Sigmundové přidávají knížce na půvabu a vtiskávají jí další rozměr. Novější vydání (to je ale zase s metodickou poznámkou :-) ) s obrázky Kataríny Ilkovičové mě neoslovilo.
Mě v dětství kniha minula, ale užívám si ji i teď s dítkem. Autor zaslouží ocenit tím spíš, že napsal knížku v době, kdy něco takového prostě nebylo. A pořád funguje! Úkoly jsou rozmanité a krásně zapojí dítě do hry/příběhu. Obrázky Heleny Zmatlíkové taky nezklamou. (A radost mi udělalo, že náš mlsal si hned napoprvé stejně jako Jáchym vybral raději červená jablíčka než cukrátka.)
Knížku jsem našla v seznamu nejdůležitějších knih dětské literatury. Hm. Tak nadšená jsem z ní zase nebyla. Asi jsem v zachycení duševních pochodů zlobícího dítěte tu tolik oceňovanou hloubku nenašla. Ilustrace jsou ale působivé a ne okatě líbivé. Řadím do kategorie "zajímavá, ale srdcová záležitost to nebude".
Veršovaná knížečka nabádající, abychom si dali pozor na to, co si přejeme (co si vymyslíme, stvoříme). Protože Barbucha je jedna z mých oblíbených postav, oblíbila jsem si nejen Gruffala, ale hlavně mazanou myšku.
Krásně se čte nahlas (mně překlad nijak nevadí, ale chyby v textu dojem trošku kazí), opakování a aktualizace veršů i jejich expresivita doplněná hezkými obrázky moje dítko zaujala. Jen na něj asi Gruffalo zapůsobil sympatičtěji, než bylo zamýšleno. Vyzvídá totiž na mně, kdy se s myškou budou kamarádit.
Překrásně ilustrovaný příběh o touze po domově a strachu z odlišnosti. Moc hezké. Oceňuji i povedený překlad jména (bylo asi docela těžké se vypořádat s originálním Leaf).
Úžasná nadsázka, přehršel nápadů a hodnověrně působící stylizace. Zároveň se ale dotýká i etických problémů. Škoda jen, že je tak stručná, klidně bych snesla alespoň dvojnásobný rozsah.
Popravdě mě knížka moc neuchvátila. Přeložené básničky občas dost škobrtají a ani vizuální stránka mi moc nesedla – letadla s očima působí na rádoby encyklopedii dost infantilně. Ve výsledku je to takový kočkopes – ani naučná knížka, ani příběh. Pro prcky znám mnohem lepší knížky o dopravě.
Krásný nápad, krásné zpracování, zábavné postřehy. Myslím si, že dětem bude blízké, že obrázky vypadají, jako by je kreslily samy, a navíc se ještě přiučí empatii.
Kouzelně hravá, námětem originální, krásně vypointovaná knížka, u které nevím, jestli si ji náhodou neužijí více dospělí než děti (i když i ty si tam najdou svoje - ať už jde o situační humor nebo o pocit zadostiučinění, že jsou chytřejší než vypravěč). Ilustrace skvělé, obsah zábavný, zvláště dopis mě dostal.
Dítě žadoní, že chce taky takového kocourka.
Kniha, ze které dýchá láska ke knížkám, k hříčkám a hádankám a kde se představuje hotel snů, navíc doprovázená hezkými ilustracemi. Příběh je bohužel pro zkušenějšího čtenáře trošku předvídatelný a Alžběta mi čas od času svou všetečností a panovačností lezla na nervy. Na další díl jsem ale zvědavá a mnohé děti si tuhle knížku jistě užijí.