los
komentáře u knih

ach, proč jsem Sternenhocha nedostal do spárů, když mi bylo patnáct - to by bylo deset hvězdiček


přečetl jsem z recese v čekárně u zubaře a se vzpomínkou na svou babičku, která tyhle prvorepublikové pohádky milovala


nápaditost netradičního vypravěče ještě pozvedá hamletovská paralela (možná by bylo lepší číst v originále, aby se v překladu neztratily další případné odkazy a souvislosti)


opět Páralova nápaditá kompozice
uchvátil mne závěr, v němž se umocní paralela osobního a globálního prostoru, intimních lidských vztahů s politickým obrazem světa
pro mne nejlepší Páral


četl jsem sice před 20 lety, ale dodnes si velmi živě vybavuju obsah i některé ilustrace


Capote mi nesedne, kdykoli ho čtu, vše se ve mně svírá takovou podivnou úzkostí


skvělý výbor, koncentrovaná vzpomínka naší minulosti


výborně napsaná parodie na dobovou brakovou četbu
autor se vtipně odhalil v úplném závěru


Pražský chodec, Neomylnost, Falešný mesiáš... výborné


pokusil jsem se číst příběh jako politickou alegorii - ne mužské/ženské, ale Východ/Západ
mám rád Páralův osobitý paralelismus a exaktní prvky


ano, jak už bylo řečeno, prostě geniální... konečně jsem našel ta správná slova pro své myšlenky


oblíbená učebnice, ideální při opakování před zkouškou


jako prvotina výborné, z úhlu čtenáře je poutavé pozorovat, jak se rodí a cizeluje spisovatel


byly napsány desítky takových podobenství, nic nového
nepovedená snaha o univerzalitu (především jakoby politická neangažovanost) se nepříjemně tluče se stylem surové výpovědi, zejména symbolický závěr vyprávění působí ukrutně literárně a totálně tak zabíjí předcházející líčení
