lucy.sankova komentáře u knih
Já jsem se teda nemohla odtrhnout! Wow! Donutilo mě to přemýšlet sama nad sebou, zda opravdu žiji svůj život tak jak bych chtěla. Nora měla několik milionů možností, jak svůj život prožít a kdykoliv mohla říct STOP a prostě z něj odejít. Ale my tuto možnost nemáme, máme jen několik cestiček životem, kterými se vydáváme a naše rozhodnutí nejdou vrátit zpět ba naopak.. formují naše životy, naši cestu, naši budoucnost.
Doporučuji.
Tohle bylo tak krásné pohlazení po duši. I když je zasazena do zasněženého Skotska, tak i přesto příjemně hřála u srdce. Bavila mě. Bavila mě dokonce víc než předchozí knihy ze série. Hlavní postavy a i vedlejší byly velmi mile představeny, nebyly nijak vlezlé. Jiskření mezi dvěmi hlavními postavami bylo jemné, nebylo "na sílu", jako tomu bylo u předešlých knih...
Doporučuji.
Hodně smutné. A přitom je to o tom.. mluvit, mluvit, mluvit spolu a mít chuť se ve vztahu posouvat. Pokud ovšem není chuť něco na vztahu "vylepšovat", tak bohužel celý vztah jde pak do kopru.
Je to vlastně obyčejný příběh dvou lidí a jejich sedmnáctiletý vztah, jeho proměny, malé výhry, ale spíše velké prohry a taky přeměna vztahu z původní zamilovanosti až k totálnímu odporu.
Těžko se mi to četlo, ale může to být příběh každého z nás. O to smutnější to je.
V podstatě už od začátku víme jak to dopadne :)
Přečetla jsem všechny knihy ze série a ty první byly za mě TOP, o mnoho zajímavější, pěkně popsané vztahy, prostředí, děj..
Tady jsem se o Irsku moc nedozvěděla, hygge šlo úplně stranou, byla zde v podstatě jen linka Connor-Hannah nic víc. Jako oddechovka je to ovšem skvělá volba jako všechny knihy od Caplinové.
Už jsem četla od Mornštajnové Tiché roky a Hanu, takže Listopád je v pořadí má třetí kniha od této autorky. Za mě bohužel zatím nejslabší. Malinko více mě zaujal příběh Magdy než samotné Maji. Trochu mě štvala Magdina jakoby lhostejnost od doby co si prožila dlouhé roky ve vězení až prakticky do její smrti.
Možná je to i tím, že mě toto téma nepotkalo, proto mi není zas tak moc blízké.
Nicméně mě tohle neodradí a ráda si přečtu i další knihy od autorky.
(SPOILER) Na první pohled mě zaujaly tři věci - obálka, téma tetování a polská autorka. Tak jsem si knihu pořídila z bazaru za pár korun a čekala co to bude..
A teda! Dostalo mě to. Úplně. Od začátku do konce. Lilianina první láska, ve kterou věřila, že je ta pravá se najednou zlomí a Liliana se stává obětí domácího násilí, kterému musí přihlížet i její syn, který je zároveň psychicky týraný. Jednoho dne násilí vygraduje a Liliana nachází útočiště u Malvíny, která se jí snaží postavit znovu na vlastní nohy.. A nejen to .. Zanedlouho potkává i muže, tatéra, který jí pomůže zakrýt jizvy z bývalého vztahu a také znovu nalézt samu sebe ...
Milé, příjemné, krásné gesta a láska na první pohled a trochu ochlazení v těchto vedrech! :) Oproti předchozích knihách ze série se mi tato líbila o něco více. Možná je to i tím, že toto prostředí mi bylo blízké a nebo taky těmi postavami, kde snad žádná mi nebyla protivná, spíš naopak, všichni byli na sebe moc milí a tak by to mělo být všude :)
Už se těším na další díl :)
Samota, deprese, zoufalství, prázdnota. Mathildy mi bylo upřímně líto. Bossing a následné psychické vyčerpání je velké téma o kterém se příliš nemluví..
Opět mě Delphine de Vigan nezklamala, zhltla jsem knihu za dva večery.
Některé pasáže se mi líbily více, některé už tak moc ne. Občas jsem se ztrácela v kontextu. Co vítám tak jsou doporučení na další knihy o tomto tématu.
No teda! Konečně někdo s kým souhlasím. Sama mám dvě děti a tak trochu potřebuji slyšet, že když je občas okřiknu nebo dostanou na zadek, tak se nemám z toho hned hroutit jak jsem špatná matka. A čas pro sebe ? Ten mám teda žalostně málo a kde se tohle odráží? Samozřejmě, že na celkové náladě doma. Je důležité, aby máma byla odpočatá. Je důležité, aby ji i ostatní ocenili. Vždyť ona musí opustit práci, většinu přátel, to co má ráda a podřídit tohle všechno dětem..
souhlasím skoro se vším co pan Herman napsal.
Doporučuji.
V pořadí má šestá kniha ze série. Na vykreslení Japonska a tamní kultury si autorka dává obzvlášť záležet, člověk má hned sto chutí si zabalit, vzít pas a jet se tam hned podívat.
Co se týká příběhu, tak mě osobně trochu chybí propracovanost hlavních postav a celkové "milostné" linky :)
Jinak se kniha čte sama, super oddechovka :)
Pátá kniha ze série Romantické útěky. Tady mi malinko chybí opět téma hygge a pečení, vaření, které se v předchozích knihách hodně vyskytují. Jinak příběh, vykreslení postav, jako vždy super. Samozřejmě od začátku tušíte, jak to všechno dopadne, ale tohle nejsou knihy k zamyšlení, ale k odpočinku.
Čekala jsem než tahle knížka vyjde. Mám doma již přečtené předchozí díly - Autismus a Chardonnay a Autismus a Chardonnay 2: Pozdní sběr. A musím říct .. všechny tři byly skvělé. I když autor píše, že se jedná o novelu, dle mého, se jedná spíše o střípky z vlastního života. A mrzí mě, že již ve stacionáři nepracuje a jen tiše doufám, že to neznamená konec jeho spisovatelské kariéry, protože by to byla škoda.
Sama jsem pracovala s dětmi, i když v trochu jiném odvětví - nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Takže vím, že je to náročné pracovat s lidmi, obzvlášť s dětmi s různými potřebami. Akorát u nás žen, když už je toho moc, tak můžeme "jednodušeji" si od této práce odpočinout, např. jako já - jít na mateřskou a na chvilku nemyslet jak všem těm dětem pomoci a zároveň si odpočinout od nedoceněných pohledů známých, kteří tímto odvětvím opovrhují a chápou jako něco méněcenného, neprospěšného ...
Ale zpátky ke knize. Oceňuji dějovou linku s Veronikou, je to zas něco jiného, ale stejně dobré jako knihy předchozí. Všechny tři knihy jsou mi moc blízké, protože mi to občas připomíná "mé děti" z práce :)
Asi začínám mít dalšího oblíbeného autora. Teda spíš autorku. Její knížky jsou sice útlé, ale plné tolika myšlenek k zamyšlení.
To mě baví. Od začátku až do konce. Úplně mě to pohltilo. Celý příběh a samotná otázka bezdomovectví, kterému se nikdo příliš nevěnuje. A ve spojení s hlavními aktéry - všichni jsou v podstatě ještě děti, jejíchž osudy jsou u každého jiné, ale přesto je spojuje jedno. A to je samota a víra v lepší zítřky ...
Tahle mě bavila malinko víc než předchozí knihy. Možná to bylo i tím zasněženým prostředím.
Samozřejmě od začátku tušíte jak celý příběh dopadne, ale i tak mě to malinko překvapilo.
Tak tohle mě úplně pohltilo. Jak mě bylo smutno.. držela jsem pěsti Štěpánovi a za to všechno ho obdivovala.
Když se tak zamyslím, může to být příběh každého z nás.
Příběh o dospívání mladého jedenáctiletého chlapce, který ovšem příliš brzy se stal “soběstačný” ..
No teda! Ani nevím jak to shrnout..
Tak tedy postupně..
První část knihy byla zbytečně zdlouhavá, všechno to podstatné by se dalo shrnout na pár stránek.
Ale část druhá. Ta mě úplně dostala. Problematika dárcovství spermií pro svobodné ženy, problematika dospívání, samoty, mateřství .. to mě dostalo.
Je třeba tyto témata otvírat a nebát se o nich mluvit :)
Pro mě to všechno bylo celkem bizarní, celý příběh, osoby, celkové rozuzlení. Takové zvláštní. Ostatní knihy Matkina mě bavily o moc víc.
Občas jsem byla zmatená, všechny jména si byly dost podobná, ale příběh byl pěkný, myšlenka zajímavá. Nicméně mi ze série bude nejspíš stačit pouze tento díl a do dalších se zas tak hrnout nebudu :)
Na to, že je (byla) autorka skoro o mnoho let starší jako já, tak to bylo pěkné čtení :)
Příběhy ze života, místy poučné, příjemně oddechové :)