madem komentáře u knih
Pro mě nejslabší kniha od autora. Je to pár skvělých nápadů roztažených do celé knihy. Kdyby to bylo jen pár stránek a celá kniha tak nabitá, tak super, ale takhle ne.
Dost dlouho jsem si během četby myslela, že autor vyměkl a že kvality předchozích dílů nedosáhne. Ale ne. Jen se děj rozjíždí pomaleji. Až to bouchne. Moc děkuji, fakt jsem se nasmála.
Přijde mi, že poslední dobou jde do Santiaga kde kdo. Dokonce i moje sousedka, co normálně neujde 10km, tam došla. Přesto mě žádný poutník neoslovil, jako tato kniha. Píšou jí manželé a každý vypráví cestu z pohledu svého hrdiny. Střídá se tak Martin a Zoe a každý začal cestu z jiného důvodu, každý jinak bojuje s náročností cesty.
Pokud se i já rozhodnu vyrazit do Santiaga, znova si ji přečtu. Věřím, že by mě dobře připravila na to, co čekat.
V Projektu manželka jsme poznali Dona Tillmana, systematického vědce, který měl celý život, každý den přesně naplánován. Nyní bydlí s Rosií v Americe. Rosie otěhotní a Don šílí. Čekala bych, že bude dál postupovat podle plánu. On si ho i stanoví, ale upouští od něj a přestává být Donem. Tudíž přestává být zábava, spíše mu vše vychází díky štěstí a kniha tak ztrácí své kouzlo.
Na začátku knihy jsem byla potěšena. Přišlo mi, že autorka něco nastudovala o druhé světové válce, vzdělávání zdravotních sester. Vše vypadalo nadějně.
Pak přišel přesun na bojiště v Normandii. Najednou už nešlo o válku a boj,ale o to, kdo první si urve ženicha.
Kniha sklouzla do červené knihovničky a zpět nahoru se již nedostala.
Chvílemi jsem se hodně nasmála. Při vybírání správných ponožek, při úklidu okolo domu, při rozpisu dětských aktivit na celý týden, ...
Pak si jen říkám, zda je to všude takové.
Dlouho jsem nechápala, jak se hodí King a J. F. Kennedy. Knížku jsem jen okoukávala a nakonec jsem si ji vypůjčila. A pak jsem to pochopila. Vše skvěle zapadá. Některé věci jsem už poznávala z Temné věže, některé byly pro mě nové.
Škoda, že jsme se nepotkaly dříve. Klidně bych se na této knize učila vařit.
Zaujal mne nápad. Desiré potká Bena na hřbitově, kam chodí k manželově hrobu. Ona je vzdělaná knihovnice, on velmi bodrý zemědělec. Nikde jinde by se neměli šanci potkat. Pak je tu další dobrý nápad, a sice každý vypráví příběh po svém. Jednu kapitolu ona, a pak ji převypráví Ben. Občas to vidí každý jinak a v tom je ten vtip. Problémem celé knihy je Desiré, neslaná a nemastná, Nechápu, co na ni ten Ben vidí.
Kniha je skvělá zvlášť pro ty, kteří nevědí o dané době nic. Vše vysvětluje tak, aby všichni pochopili. Jaký jsme mohli mít život, jak málo stačilo ke změně, jak bylo těžké mít a vychovávat děti v utečeneckých táborech, v exilu,….
Tři body jsou za práci, kterou si autorka dala při sepsání a přepsání tatínkových vzpomínek. V každé rodině jsou příběhy starší generace, o kterých se ví. Často jsou to velmi silné, emotivní příběhy. Ne všechny rodiny si dají práci při zachování těchto příběhů. To oceňuji.
Bohužel ne všechny příběhy jsou přenosné, a proto nemůžu hodnotit lépe.
V dětství mě knížka velmi bavila. Nyní jsem k ní vrátila v rámci výzvy. A ano, je to dětská knížka. Hrdinové jednají tak jak čekáte. Děj je velmi jednoduchý, vše utíká bez zbytečných popisů. Je to naivní, ale má to určité kouzlo.
Přiznávám se: knížku jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě. Byla jedna z mála, co měla knihovna k vypůjčení.
Přesto mě mile překvapila. Co se mi líbí, jak autor popsal oba mladé manžele, jejich život před svatbou i střet po svatbě.
Nečetla jsem první díl, pouze tuto knihu a páni… Paní Kondo je velmi šikovná žena, dokázala přesvědčit celý svět, aby uklízel podle ní, aby vyhazoval věci podle ní a hlavně (a o tom je tato kniha) aby celý svět rovnal prádlo podle ní.
Celá kniha by se v pohodě vešla do jednoho článku.
Začátek mi přišel trochu pomalejší. Pak se však věci daly do pohybu a knížka se četla skvěle. Ráda jsem se bála, a že bylo čeho.
Překvapil mě i závěr, kdo zradil, jak skončil hlavní hrdina,…
Druhý díl je ještě lepší než ten první.
Skutečně!
Tak jsem opět neuhodla vraha. Měla jsem tolik tipů a žádný nevyšel.
Na knize mi vadí neslaný a nemastný pan Bentley.
A trošku i paní Oliverová.
Pan Larkin s maminou a šesti dětmi žijí tak veselý a bezstarostný život, ze kterého je nemůže vyrušit ani výběrčí daní, ani dceřino neplánované těhotenství, ani problémy se závody koní.
Kniha je velmi čtivá a nenáročná.
Na Kořeny to nemá, ale stojí za přečtení.
Je to kus historie a ne tak dávná.
Mrzí mě rychlý konec. Chci pokračování. Chci vědět, co bude dál. Protože knížka vtáhne rychle do děje. Hrdinku s každou vzpomínkou z minulosti více a více litujete a pak to skončí. Chci vědět, jak dopadne. Holt musím kouknout na seriál.