Maevie komentáře u knih

Krásné poetické vyprávění o cestě francouzskou krajinou. Vzhledem k tomu, že autor cestu vykonal již v polovině 20. století, zprostředkovává kniha také svědectví o tehdejším způsobu života, problémech venkovského obyvatelstva a o přetrvávající nedůvěře mezi katolíky a protestanty.

01.06.2020

Stieg Larsson byl především novinář a jeho knihy podle toho vypadají. Nenabízejí pouze čtivý, napínavý příběh, ale logickou argumentaci, spojování událostí a hledání příčin a důsledků v celé švédské společnosti. K tomu si přidejte geniální zápletku třetího dílu Milénia a rychlý dějový spád už od prvních stránek a máte mistrně napsanou knihu, která si zaslouží jen a pouze pět hvězd.

6 20.05.2020

Faulksovo vyprávění první světové války je v mnohém podobné dílům Ericha Marii Remarqua. Nacházíme stejné odlidštění nepřátel, strach, odvahu, promarněné lidské životy i důsledky, které hrůzy války měly na následující život vojáků. Stěžejními postavami románu jsou Stephen a jeho vnučka Elizabeth, kteří si v různých časových rovinách pokládají otázky, na které se snažil před napsáním knihy najít odpovědi i sám autor – Kam až může válka dojít? Je první světová válka opravdu tak dávná historie? Proč o ní víme tak málo a proč se na ni a její oběti zapomíná?

20.05.2020

Romantický příběh Elizabeth Bennetové a Darcyho od svého vzniku pravidelně zasahuje srdce čtenářek i čtenářů a ještě tomu nějaký čas bude. Zatímco reálie a jazyk se změnily, lidské charaktery zůstávají stále stejné. Ať jsou to předsudky a pýcha u obou hlavních představitelů, nevhodné vychování paní Bennetové, mladistvá nerozvážnost Kitty, ovlivnitelnost Bingleyho, podlézavost pana Collinse i Wickhamovo prospěchářství, nositele jejich hlavních rysů bychom snadno nalezli i dnes. Pýcha a předsudek navíc nepřináší pouhý romantický příběh, ale také ironický pohled na anglický venkov se všemi tamními komplikovanými vztahy a pletichami.

15 09.05.2020

Jeden lidský příběh o běhání, odhodlání, silné vůli a o tom, že jde cokoli, co vám vaše bolest a strach dovolí. Vzdát to totiž můžete vždycky. Ale zaručuji vám, že když si přečtete tuhle knížku, dneska to nevzdáte. Možná zítra, ale dnes rozhodně ne.

2 09.05.2020

Zvláštní, žánrově nezařaditelný a s dialogy jak od Jane Austenové. Takový je Pohřbený obr Kazua Ishigura posazený do středověké Anglie sužované mýtickými tvory a kletbou zapomínání. Samotný název je mnohoznačný jako sám text. Odkazuje jím autor na povídačku z knihy, myslí tím spícího draka, nebo je to pro něj metafora pro zapomenuté vzpomínky?

Putujeme s párem navzájem se milujících staroušků, kteří hledají svého syna. Ukazuje se ale, že to nejdůležitější v příběhu je zároveň to, co všem postavám bytostně chybí – vzpomínky. Minulost, která utváří naši osobnost, ovlivňuje vztahy i chování. Nebo je to ona, která nám brání žít spokojený život bez žalu, výčitek a lítosti? Mají šťastné vzpomínky takovou váhu, aby vyrovnaly ty špatné? Jedno je jasné, Pohřbený obr pokládá více otázek, než nabízí odpovědí.

9 07.05.2020

Záhadu hackerského útoku na finanční trhy zmíněnou na začátku knihy nechává autor bez povšimnutí a nechává Lisbeth s Mikaelem řešit neetický průzkum na dvojčatech. V knize se objeví všechny známé postavy, a to někdy tak zázračně jako by je chtěl autor zmínit za každou cenu. Stejně působí i druhá dějová linka s mladou muslimkou Fáriou, která je v knize snad jen proto, aby zaměstnala Bublinu se Sonjou.

Největším zklamáním jsou ale samotné postavy, které Larsson s takovou pečlivostí vytvořil. V Muži, který hledal svůj stín se z nich staly až archetypální klaďasové, kteří posouvají děj dopředu neuvěřitelnými myšlenkovými dedukcemi.

5 28.04.2020

Pokračování mimořádné trilogie Milénium od Davida Lagercrantze ve mně vzbuzovalo obavy i očekávání. Podaří se navázat tam, kde Stieg Larsson nedobrovolně skončil? Udrží se kvalita knih? Odpověď v podobě Dívky v pavoučí síti byla překvapením.

David Lagercrantz je stejně jako Stieg Larsson novinář a na knize je to znát. Autor navázal na trilogii neuvěřitelným příběhem, k jehož rozmotání je potřeba důvtip Mikaela Blomkvista i inteligence Lisbeth Salanderové. Přišel s dějovými zvraty i skvělou zápletkou. Postavy si pouze nevypůjčil, ale rozvíjel jejich příběh i charakter. Byť u Lisbeth je to často kritizováno, těžko říci, jak si její vývoj představoval její stvořitel. Je těžké věřit, že by prožité události neměly na její chování žádný vliv.

Výměnu autorů i přes pochvaly výše ale pocítíte. David Lagercrantz se často zbytečně ubírá k vysvětlujícím poznámkám, jeho příběh není tak hutný a komplikovaný jako Larssonovy díly. Mění se také samotný žánr knih. Zatímco původní Milénium byla komplikovaná spleť špinavostí, kterou autor s novinářskou pečlivostí vytáhl na povrch a skrz kterou obžaloval společnost, Lagercrantzovo pokračování je klasickou severskou detektivkou.

Ve výsledku je Dívka v pavoučí síti skvělý román, čtivý a napínavý, u kterého není důvod být přísný kvůli odlišnostem od původní trilogie.

5 27.04.2020

Originální a zneklidňující. Otevřená zpověď člověka, který již nemůže nic ztratit, psaná prakticky na jeden zátah a sdělována s cílem svěřit se s nejčernějším momentem života. Styl psaní, uzavřený prostor malé divadelní scény, střídání vážných témat s povrchními vtípky i excentrické vystupování zjevně nemocného člověka vyvolává v divácích i čtenářích nepříjemný, stísněný pocit z toho, co přijde dál. Zároveň ale vyvolává mnoho otázek – Jak to nakonec skončí? Jaký význam má tohle vystoupení? Je vypravěč prostě šílený, nebo má vše hlubší význam?

4 22.04.2020

Zeměplocha pro mě vždy byla neskutečným zdrojem fantazie, neuvěřitelných zápletek, fantastických tvorů a absurdního humoru. A to se nezměnilo ani při třetím přečtení Barvy kouzel. Dříve jsem si říkala, že pro úvod do série by se hodil jiný díl, ale dnes musím uznat, že výběr nekompetentního Mrakoplaše jako prvního průvodce zeměplošského světa byl předznamenáním všeho šíleného a fantastického, co čtenáře ještě čeká.

11 15.04.2020

Humorná, jednoduchá knížka pro chvíle oddechu, která naservíruje naprosto skvělé scénky i hlášky, které vyzní trochu do ztracena. Členové aristokratické rodiny i jejich služebnictvo, jejichž pracovní morálka se ztratila někdy v době krále Klacka, skvěle představují všechny české vlastnosti a povahové rysy. Nejrozumnější tak zůstává mladá komtesa Marie, která jako hlavní vypravěčka popisuje dění na hradě s ironií a nadhledem prostřednictvím svého deníku.

8 15.04.2020

Po celou dobu čtení (tedy asi tři hodiny) jsem přemýšlela, proč bylo těchto sto dvacet stránek vydáno jako samostatná kniha. Příběh těsně navazuje na první díl, humorných scének se sice dočkáte, ale žádný podstatný dějový zvrat nečekejte.

4 15.04.2020

Veronika se rozhodla zemřít, protože její chuť k životu ubily všechny aktivity, které dělala, protože byly „rozumné“. Vystudovala školu, protože trvat na svém dětském snu klavíristky by bylo šílené, zvolila si nudnou práci, protože druhá možnost byla příliš riziková, bydlí v klášteře, protože nechce sama rozhodovat o tom, kdy by měla jít spát. Vydala se tou cestou, kterou dnes tisíce rodičů předkládá svým dětem jako správnou. Ať je nám tato kniha upozorněním, že život není žebříček úkolů, které je nutné splnit, a že ne vždy ta snazší cesta je lepší.

4 09.04.2020

Neuvěřitelně nadupaná sedm set šedesáti stránková nálož, kde vám první mrtvola přistane na stole na první stránce první kapitoly. Já, Poutník vás zavede na ty nejhorší místa zeměkoule, kde se setkáte s profesionální špionáží, únosy na objednávku, terorismem, dokonalou vraždou i hrozbou celosvětové nákazy, to vše v doprovodu agenta, který rozhodně nepatří mezi prosté americké pistolníky.

7 29.03.2020

Slabší sestřička předcházejícího environmentálního románu Historie včel. Autorka pro vyprávění použila stejnou šablonu s tou výjimkou, že tentokrát nesledujeme tři střídající se příběhy, ale pouze dva. Zatímco v předcházející knize by ale jednotlivá vyprávění obstála i samostatně, Modrá nenaplní očekávání ani jako celek.

1 24.03.2020

Kniha není žádným návodem, jak rychle a efektivně uklidit, a ani neprohlašuje, že hlásá jedinou správnou cestu k minimalismu. Joshua Becker se zaměřuje na duchovní stránku věci, popisuje, proč se rozhodl ze svého života odstranit nahromaděné věci, přidává příběhy ostatních a rozhodně netvrdí, že je to vždy jednoduché. Kniha ukazuje několik praktických postupů, jak se zbavit nadbytečných věcí, ale spíše neustále upozorňuje na cíl, kterého bychom měli docílit - A tím není žít asketicky, ale vyměnit hromadění zbytečností za ty opravdu důležité věci.

3 24.03.2020

Sympatické vyprávění o čtyřech mladých dívkách čelícím různým výzvám a překážkám, které se nám dnes může zdát lehce naivní. Morální hodnoty, cena přátelství, soudržnost v rodině a úcta ke starším ale z knihy, která vznikla na konci 19. století, dělá nesmrtelné dílo.

6 20.03.2020

Obavy z toho, jak se autorce podařilo do knihy vecpat tři příběhy a spojit je s důležitým ekologickým tématem, byly brzy rozprášeny. Tři různé lidské osudy spojila autorka s tím včelím velice chytře, se vztyčeným varovných prstem, ale bez přehnaného emočního nátlaku. Každý z příběhů je navíc ojedinělý a vzbuzuje různé emoce. Život Williama je plný zklamání a George, který v jeden moment ztratil své milované včely i obživu, je vám nesmírně líto. Nejtíživejší je pak hledání ztraceného syna Tao, které s sebou nese úzkost ze ztráty dítěte i obraz děsivé budoucnosti bez včel.

9 18.03.2020

Po dvou skvělých dílech jsou Šachové figurky menším zklamáním. Po slibném začátku, během kterého hned objevíte mrtvolu, se děj začne zpomalovat, hlavní hrdina se čím dál tím víc zrácí v minulosti a úplně zapomíná na vyšetřování vraždy. Ke konci knížka nabere nový dech a na posledních pár stránkách se toho uděje tolik, že je to hotová smršť. Kouzlo ostrova Lewis z předešlých dílů je ale už pryč.

4 14.03.2020

Autorka na poměrně malém počtu stránek popisuje události hrozivého masakru civilistů a nechává vyznít osudy několika postav. Stejně jako v předcházející Vegetariánce vypráví autorka příběh nesmírně rozmanitým jazykem a využívá přímosti a naturalistických popisů, které jen přidávají příběhu na tíživosti. Kde kvete tráva patří ke knihám, které stojí za to si přečíst, ale jen málokdo po nich sáhne znovu.

1 12.03.2020