MamaKnihomolka komentáře u knih
Úžasný a nápaditý příběh ve verších o kostlivci z Halloweenska, který nechtěl jen strašit a tak ukradl Vánoce.
•
Musím vyzdvihnout skvělý překlad a úžasné ilustrace, nad kterými jsem strávila dvakrát delší dobu než samotným čtením. Jsem nesmírně ráda, že zdobí mou knihovnu a konečně jsem si ji pořídila.
•
Co se týče samotného autora,tak ho miluju. Miluju jeho filmy a teď už i knihy. Je to jedinečný a originální člověk, který se jen tak nerodí. Výborný autor, režisér, básník, ilustrátor s neuvěřitelnou fantazií.
•
Je to taková povedená vánoční jednohubka, kterou bych se nebála přečíst i dítěti.
Čekala jsem vánoční příběh, ale ne s takovou hlubokou tématikou, která mi sevřela srdce hned na začátku v úvodu autora. „A tak jsem ve tmě přemýšlel o životních volbách. O tom, jak každý den, na každém kroku, dáváme přednost jedné cestě před jinou. Cestujeme, zastavujeme se, hrajeme si, schováváme se, zamilováváme se, opouštíme se nebo usínáme těsně vedle sebe. Ve spánku dýcháme spolu s našimi bližními. Občas možná potřebujeme někoho, kdo námi každé ráno pořádně zatřese, abychom si uvědomili, jak rychle letí čas. Abychom měli na paměti, o co všechno přijdeme, jestliže si nedáme pozor."
„...a tak jsem tu noc při psaní přemýšlel, co se vlastně stane, když založíte rodinu a přestanete být ve svém životě nejdůležitějším člověkem. Přemýšlel jsem, jak by mělo vypadat úplně nesobecké chování. Uvažoval jsem o tom, kvůli komu bych byl ochotný zemřít a pro koho bych byl ochotný obětovat život. A jaký je mezi tím rozdíl."
•
Tenká knížečka je doplněna ilustracemi a díky krátkým kapitolám knihu rychle přečtete, ale myslím, že k tomuto tématu by se dala vymyslet delší kniha s více promyšleným příběhem. Dá se říct, že je to úvaha o tom co člověka dokáže změnit a co všechno je ochoten podstoupit. Přijde mi, že to autor kapku odflákl.
•
Po přečtení jsem měla divný pocit, snažila jsem se knihu pochopit a přijít na to, jaký měla kniha záměr. Dle mého názoru kdo dostatečně nevnímá to, co právě čte, tak nedokáže správně pochopit co tím chtěl autor říci a je to pro něj ztráta času.
•
Dokázali byste položit život za život někoho jiného? Ale ne jen umřít, nikdy byste neexistovali. Nic by po vás nezbylo...
Ebenezer Skruž nesnáší Vánoce a znepříjemňuje je i ostatním lidem svou nevrlou náladou. Když ho však navštíví jeho dávný přítel a tři duchové Vánoc vše se změní.
•
Klasika, kterou každý zná a kdo ne tak ať to napraví, je to akorát vhodná doba. Krásná povídka o znovunalezení vánoční nálady a o tom, že na nápravu není nikdy pozdě, která nikdy neomrzí. Nevěřila bych, že poprvé byla vydána v roce 1843.
•
Příjemné čtení, které mě naladilo na vánoční čas. Filmové zpracování se mi moc líbí a nenechám si ho ujít žádné vánoce.
Vtipná a poutavá kniha už od prvních stran i když jsem si myslela, že příběh bude úplně jiný. I když vzhledem k sociálním problémům Lucy příběh nabyl temnější stránky, protože se hlavní hrdinka snaží vyrovnávat se svou agorafobií a úzkostí, která začala už v jejím mladí když ji dorazí dopis od dlouholetého kamaráda na dopisování Griffina, ve kterém se dozví jak moc je děsná.
•
Příběh je psán z pohledu dvou hlavních postav Lucy i Griffina. V knize se objevuje i docela praštěný doktor a blázen do ptáků, který pomáhá Luce s jejími strachy. Musím říct, že se mi málokdy stává, že bych si oblíbila všechny postavy, ale tady mají postavy tak skvělé charaktery, že to jinak ani nešlo. Chvílemi jsem Griffina litovala víc než Lucu a překvapilo mě v jakém prostředí se sám Griffin pohybuje.
•
Text je velmi čtivý hlavně díky, dopisům a textovkám, které si Luca s Griffinem vyměňují. Název knihy je vážně trefný, protože chvílemi jsem zůstávala jen koukat co všechno si v dopisech psali.
•
Vlastně víte jak to skončí, ale tady mi to vážně nevadilo. Miluju když se díky knize můžu něco dozvědět a jsem ráda, že vím více o tom co prožívají lidé s agorafobií a úzkostmi a jaký to má dopad na jejich život.
•
Na konci knihy odkaz na píseň pro Lucu mě velmi potěšil. Byla jsem z ní na měkko. Dokázali byste někomu koho jste nikdy neviděli slepě věřit kdyby vás o to požádal? Už jste někomu slepě věřili?
(SPOILER) V rámci spolupráce se samotnou autorkou, které tímto ještě jednou děkuji za poskytnutí výtisku vám představuji knihu, která je většinou hodnocena jako průměr a jedno velké klišé s velmi povedenou obálkou
•
Kniha je psána z pohledu Anny a Maddoxe s čím jsem vůbec neměla problém. Líbilo se mi, že autorka odlišila vyprávění i tím, že Madd vyprávěl vážně po chlapsku ( nespisovně, sprostě a prostě jako grázlík). Ze začátku mi vadilo, že každý popisuje ten samý den se stejnými konverzacemi, ale později se to začalo odlišovat a hlavně jsem přišla na to, že každý určitou věc vidí a chápe jinak.
•
Co se týče postav tak Maddox je klasický trochu sobecký sexouš a záporák. Zamilovala jsem si ho. Díky jeho povaze i vzhledu. Já potetovaný kluky prostě miluju. Jediné co mi vadilo bylo to, že Madd měl jaksi "kratky zobak". Rušilo mě, že slova kde měli být dlouhá "ý" prostě nebyli, jako např.: mam, nedělam, kym, zaškrtam, apod.
Anna je jeho opak. Slušná, vegetariánka z velmi přísné rodiny. Samozřejmě, že mě štvala, ale koho ne? Neslaná nemastná, ale byla jsem ráda, že se obě postavy vyvíjeli a postupně si k sobě hledali cestu.
•
Nejsem vyloženě cílová skupina, ale mě se to líbilo. Jak jsem zmínila tak kniha je dle hodnocení průměrná a u mě bývá většinou problém opačný. Kniha s vysokým hodnocením se mi prostě nelíbí. Jako prvotina je skvělá a povedená.
První díl ze série Percyho Jacksona, do kterého jsem se dlouho přemlouvala a rozhodně nelituji, že jsem se do série pustila. I když už dávno nejsem cílová skupina knihu jsem si užila.
•
Příběh je psán vážně čtivě už od začátku, žádná omáčka což mi vyhovuje. Do příběhu jsem se hned ponořila. Autor dokazuje, že je skvělý vypravěč a ještě k tomu vytvořil úžasně promyšlený a hlavně až uvěřitelný svět.
•
Téma řecké mytologie, bohů a různých příšer mezi lidmi je originální a bavilo mě si určité bájné postavy zopakovat. Přiznám se, že jsem se bála toho, že příběh vlastně vypráví dvanácti letý chlapec, ale kdybych nevěděla kolik mu je, tak by mi to ani nepřišlo. Sice nemám ráda otevřené konce, ale tenhle vám vyloženě vybízí začít další díl, doufám, že se Percy bude vyvíjet a zdokonalovat své dovednosti.
•
A jen tak na okraj. Film je pouhá ochutnávka této knihy.
Desátý díl série detektiva Roberta Huntera, který jako jediný navazuje na díl Zloba, na což taky sám autor na začátku knihy upozorňuje a doporučuje nejdřív si Zlobu přečíst, jinak se každý kromě těchto dvou dá číst na přeskáčku. I přesto, že jsem letos Zlobu četla,tak mi přišlo vhod, že Hunter jeho a Luciena příběh zopakoval.
•
Přišlo mi, že ze začátku než se všechno vysvětlilo dělali chvíli z Garcii blba. Líbilo se mi, že se střídají pohledy z vyšetřování a pohled samotného Luciena. V jednu chvíli jsem si říkala: „Ach, Roberte, stárneš? Koho by asi mohl Lucien ohrozit z tvého okolí?"
•
Tentokrát to není jen o vraždách, ale v tomto díle jde Hunterovi o život víc než kdy jindy. Taky se více dozvídáme o Tracy. Nejen, že se v knize dozvíte o psychologii vrahů, ale i výbušninách, fyziologii mozku a jak tělo reaguje na různé podněty.
•
Při četbě mě vážně běhal mráz po zádech, jako každá jeho kniha byla čtivá a hltala jsem stránku za stránkou. Knize nechybí akce a napětí a na konci...jsem vážně měla divný pocit.
Druhý díl ze série Láska a sýr, kde se Elly vysněná Paříž promění v kozí farmu. Přišlo mi vhod, že autorka lehce shrnula co všechno se odehrálo v prvním díle.
.
Trochu mě mrzí, že se tento díl tolik netočí kolem sýra a vína. Ano kolem Sergeova kozího sýra ano, ale ani ten nebyl dost popsaný. Jako je to jasné když Ella otěhotněla, ale mrzelo mě to.
.
Tímhle dílem se mi Ella dost zprotivila. Přišla mi chvílemi sobecká. Stále lpěla na rekonstrukci domu, ale přitom se dá rekonstruovat i bez velkých peněz, nebo aspoň zútulnit. A hned by měla vyřešený i problém s nudou. Dál mě štvala její neupřímnost a zatajování. A završila to ke konci tím, že sotva porodila hned si dala Sushi, šampaňské a sýry. To se ve Francii nekojí nebo co? Vím, že někteří nad tím mávnete rukou, ale mě tohle vadí.
Za mě druhý díl vycházet nemusel.
Tato docela tlustá kniha, která je opět velmi vychvalovaná a tentokrát chápu proč. Obálka je neskutečná. Přesně se hodí k prostředí a ději v knize. Konečně kniha, která ovládla Instagram a stojí za to.
•
Co se týče postav tak jsou perfektně promyšlené s vykreslenými charaktery. Animant: naprostá knihomolka, v té době s dost prořízlou pusou a srdcem na pravém místě. Plus když k tomu přidáte její vtipné příhody tak je to sympoška. Elisa je stejně skvělá jako hlavní hrdinka. Pan Reed je typický mrzout a samotář, který potřebuje od Animant trochu vyškolit.
•
Nikdy jsem žádnou knihu z podobného časového období nečetla, takže jsem se dost bála jestli se mi vůbec podaří se začíst, ale kniha je tak poutavá a čtivá, že jsem neměla žádný problém. Popis musím také pochválit, úplně jsem viděla dokonalou londýnskou knihovnu napěchovanou knihami.
•
Na podzimní počasí jsou Kroniky prachu perfektní volbou, protože londýnské propršené, pochmurné počasí a čajíčky vás prostě pohltí.
•
Kniha je každopádně romantická, roztomilá, ale i pochmurná proto, že je příběh také postaven na tom, jak byly dříve ženy znevýhodňovány. Neměli žádné slovo, žádnou moc, nesměli do knihoven a ani pracovat. Každopádně jsem se chvílemi culila jako měsíček. A to se mi nestává.
Česká kniha, která mě uchvátila už od samého začátku. Od autorky jsem už četla Příliš tenkej led, který se mi také moc líbil. Než detektivku bych to nazvala povedeným thrilerem.
•
Co mi v knize chybělo tak byl popis. Autorka si s popisem postav moc nelámala hlavu což mě mrzí protože se nemůžu pořádně do příběhu ponořit když ani nevím jak postavy pořádně vypadají.
•
Příběh má spád a skvělou zápletku. Krátké kapitoly dodávají na čtivosti a stránka letěla za stránkou. Měla jsem asi tři tipy kdo by to všechno mohl dělat a skoro jako vždy jsem byla vedle. Závěr mi vyrazil dech, což právě na těchto knihách miluju.
Krátká knížka mistra hororu o holčičce ztracené v lese. Novela obsahuje minimum konverzací, ale za to skvělý popis. Skoro jsem slyšela bzučení komárů a vos.
.
Dle mého názoru je to něco úplně jiného než jsem u Kinga zvyklá. Nepřišlo mi to tak děsivé a uhrančivé jako ostatní knihy co jsem četla. I když samozřejmě hlavní myšlenka je skvělá. Kolikrát jsem si kladla otázku „co bych dělala já?"
.
Občas jsem si při čtení až rvala vlasy. Tolik špatných rozhodnutí jsem nesla těžce a vážně se bála jaké budou mít následky. Na to, že je kniha krátká, tak tam není ani odstavec nudy. Stále se totiž něco děje. King vás nenechá vydechnout. A stejně jako autora úvody nebo poděkování i jeho P.S. na konci knihy bylo skvělé.
Psychothriler, který jsou dlouho odkládala a konečně se k němu dokopala. Musím se přiznat že jsem čekala něco úplně jiného. Kniha je napsána z pohledu matky a dcery. Kapitoly se střídají a text se čte dobře.
.
Hanna mi že začátku přišla zkrátka jako spratek, který využívá svých rodičů. Její až moc dospělé a děsivé myšlenky mi přišli zvláštní. Zajímalo by mě jestli některé děti opravdu zvládnou myslet tak dospěle. No, které sedmileté dítě myslí na to jak někomu dát střepy do pití nebo druhému dítěti omotat švihadlo kolem krku?
.
Jako mámu mě chování Hanny děsilo. Jaké to musí být když vás vaše vlastní dítě nenávidí? U kapitol kde se Hanna svěřovala se svými plány, přístupem a myšlenkami jsem se často zamyslela nad vlastním chováním k synovi. Zaujalo mě jak moc mohou být děti vnímavé. Od půlky knihy jsem si jen říkala „ ta holka je magor".
.
Bohužel mi ale kniha nesedla. Konec mě zkalmal, ale... takové dítě nechcete mít.
Dobrá oddechovka,ale s žádnou vysokou literaturou nepočítejte.
.
Dvě hvězdy si ode mě kniha vysloužila Blakem samotným a skvělým prostředím hokeje, který miluju. Jess mi přišla chvílemi na to, že ji je 26 hrozně ufňukaná, naprosto nezvládající stres a vše snadno vzdá. Blake mě bavil.
.
Občas mě tam vyrušili nesrovnalosti takové jako, že měla na sobě kalhotky, ale pak je hledala na zemi. Ze začátku jsem se ztrácela v postavách. A hlavně jsem čekala nějaký pořádný zvrat, který nepřišel.
.
Dobrá na proložení četby nebo jako oddechovka. Ovšem stačí ji číst jen jednou.
Do pajzlu to bylo úžožůžotastický!
.
První díl ze série Nesnáším pohádkov a můj druhý pořádný komiks v životě.
.
Už při výběru mě hrozně moc oslovila obálka komiksu a ty ilustrace uvnitř. Snad patnáct minut jsem se kolikrát jen kochala dvojstranou. Nejvýstižnější jsou asi tyto slova : Originální, vtipné a ironické.
.
Co se týče říše, tak bych hrozně ráda viděla mapu celého Pohádkova, protože Las Houbas, Les Zhouby, Pole křiku, Brána marnovosti a další jsou skvělé. A to nemluvím o zombie faunech, flekorožcích a dalších příšerkách.
.
Podle mě je to skvělý na odreagování a proložení četby. Chápu, že se to někomu nelíbí a přijde mu to trapný, proto si myslím,že pokud někdo nemá smysl pro humor a alespoň trochu zvrácený myšlenky tak se mu to nemůže líbit.
Devátý díl série detektiva Roberta Huntera, který se zařadil mezi mé nejoblíbenější.
.
Tenhle díl nebyla žádná nostalgie a ani nebyl identický s ostatními. Tady se totiž spojí Robert a Garcia s FBI. Když už se zmiňuji o FBI tak agentka Fisherová byla pěkná pipka a podle mě hloupá. Garciovi poznámky na její adresu byly skvělé ( ostatně jako vždycky ). Další čím se díl velmi liší od ostatních je, že se případ dostane i mimo hranice Los Angeles.
.
Jsem ráda, že se detektiv Hunter zase o krůček posunul a ještě víc se socializoval. A co hlavní, konečně je akce kde není Hunter sám a nehraje si na Supermana. Případ zase zapeklitý a skvěle promyšlený kde je na konci vše vysvětleno a objasněno.
Druhý díl z postmortální série Smrtka. Nečtu sci-fi, ale tato série fiktivního světa mě fakt baví.
.
Skvělé bylo, že důležité momenty z prvního dílu byly oprášeny, takže jsem se nemusela bát, že si něco nevybavím. Tentokrát byl příběh obohacen z pohledu samotného Nimba, který ve svých zpovědích vysvětluje a popisuje jak přetvořil svět a proč dělal jaká rozhodnutí. Také se svěřuje s věcmi, které ho tíží a do čeho se nesmí plést, na koho nesmí mluvit a co může jen pozorovat aniž by zasahoval.
.
Stejně jako první díl byl tento stejně čtivý, promyšlený, luxusní a boží. Několikrát jsem si sama pro sebe říkala, proč jsem četbu tak dlouho odkládala. V tomto příběhu bylo mnohem víc akce než v předchozím, přesto jsem si až do třičtvrtě knihy myslela, že mě stejně bavil první díl víc, ale jakmile se začali věci komplikovat, nemohla jsem se odtrhnout.
.
Na konci jsem byla napjatá, naštvaná, smutná, zmatená, a dojatá. Těším se na třetí díl. Teď se jen rozhodnout jestli si ho přečíst ve slovenštině nebo počkat do prosince na českou verzi.
Další kniha, která ovládla Instagram. Autorku delší dobu sleduji a moc mě baví a hlavně je vždycky pozitivní. Sice jsem Storki "Jsem tu a mám čokoládu" nečetla, ale na knihu jsem se těšila.
.
Recenze jsou buď velmi pozitivní nebo naprosto negativní až útočné přijde mi. Když je kniha o puberťácích tak se tak logicky budou chovat. Takže kdo píše, že postava Mei je trapná a dětinská, tak by mě zajímalo jací byli v pubertě ti, kteří to psali.
.
Styl psaní je jednodušší, ale čte se dobře. Na čtivosti přidávají i konverzace z Messengeru. Autorka si mohla dát větší práci text vyšperkovat, věřím že by na to měla. A není to útok na autorku, chápu, že napsat knihu není sranda. Co mi tam dost chybělo byl popis. Jak postav tak okolí. Když čtu, ráda si představuji prostředí i postavy, ale tady jsem jaksi nevěděla co si představovat.
.
Vazba knihy je teda horor. Chtěla jsem číst, ale musela jsem si dávat pauzy jak moc mě bolelo zápěstí a karpály.
.
Děj je předvídatelný, ale u jaký romanťárny není, že? Podle mě kniha nenadchne, ale ani mě neurazila. Když Ola napíše další knihy, přečtu si je.
Opět skvělá kniha, stejně jako Izolovaný a Balíček. Nad koupí knihy jsem nepřemýšlela a pustila se do ní aniž bych cokoli očekávala.
.
Text je dobře psaný na čte se rychle. 50 stran přečtete jako nic. A to nemluvím o tom, že je děj tak napínavý, že se nedá odtrhnout. Příběh je totiž tak zamotaný, že musíte číst dál a dál abyste si mohli vše nějak spojit, ale nesnažte se. Ono to totiž nejde. Zamotávala jsem se do příběhu jako do lepkavé pavučiny a dostala se z ní až když to teprve autor chtěl.
.
Vážně jsem dlouho nečetla tak zajímavý, zamotaný a perfektně promyšleným příběh.
Když jsem začínala číst tuto knihu, říkala jsem si "co jiného číst v čase Halloweenu než pořádnou duchařinu." Četbu jsem dlouho odkládala protože předchozí kniha Vermontské psycho mě zklamala a bohužel tato nebyla výjimkou.
.
Až do půlky byl děj o ničem, až když se začalo pátrat po informacích tak to bylo zajímavější. Na duchy z nějakého důvodu věřím, ale vůbec jsem se nebála. Ano pár scén bylo lehce strašidelných, ale myslím, že si autorka mohla víc pohrát a dát volnost své fantazii. Jak ukázala v Zimních lidech je skvělá a nápaditá. U knihy Zimní lidé (kterou jako jedinou vřele doporučuji) jsem měla při čtení fakt divný pocit, že mě někdo pozoruje, ale tady...nic.
.
Co se týče postav tak mi přišli bez charakterů, neslaný nemastný. Co se týče Helen tak mi zkrátka přišla jako magorka posedlá historií.
.
Ani s popisem prostředí si podle mě nedala autorka moc práce. Tajemný les s mokřadem a hrozivou historií by se dal popsat více do detailů a děsivěji.
.
Co se týče konce tak mi přišel odfláknutý a vše klíčové namrskané v pár kapitolách na konci.
.
Pro mě byla kniha velké zklamání. Jen díky rozuzlení dávám tři hvězdy.. Za mě se žádný "wow" nekonalo.
Na úvod musím říct, že tato novinka naprosto ovládla celý bookstagram. Anotace a obálka mě hned oslovily. Nad koupí jsem neváhala.
.
Tato kniha vyzařuje skvělou ponurou, záhadnou a tajuplnou atmosféru. Naprosto se hodí k sychravému a chladnému podzimnímu počasí. Také musím zmínit, že se mi moc líbilo originální prostředí zapomenuté vesnice, kde lidé mají své rituály, řády, Bohy a strašáky.
.
Často se zmiňuje, že děj je moc uspěchaný a vše je hrozně moc rychlé. Mě to přišlo naprosto vyhovující a naopak to, jak se děj rychle vyvíjí jen zdůrazňuje naléhavost situace v příběhu.
.
Na konci mě bohužel chybělo nějaké vysvětlení, čekala jsem , že se dozvím víc o minulosti ztracených dětí. A zaskočila mě určitá nesrovnalost, kterou jsem musela číst víckrát jestli to dobře chápu. Nemůžu vysvětlit tak jak bych chtěla, protože nechci spoilerovat. Kniha mě tak nalákala, že jsem prostě čekala víc. Možná, že kdyby se tolik nevychvalovala tak by se mi líbila mnohem víc.