Mandlevest komentáře u knih
Nadějný začátek nové série se sympatickou zvláštní agentkou, doktorkou Kay, kterou zatčení jejího bratra přivede do kraje jejího dětství. Krátké kapitoly posunují děj rychle dopředu, ale není to tzv. rychločtení. Autorka nám dává , mimo klasického vyšetřování, nahlédnout do mysli obětí i vraha, vrací se i do minulosti, abychom pochopili "proč". Navíc vše se odehrává v atraktivním prostředí Tichého jezera, které skrývá nejedno tajemství původních indiánských obyvatel. Nevím, nakolik je zápletka uvěřitelná, ale což, v thrillerech je možné skoro všechno :-). Příběh Kay se bude určitě v dalších pokračováních rozvíjet a je zaděláno i na romantickou linku, Elliot je docela sympaťák. Takže spokojenost a snad vydavatelství počítá s dalšími díly, já bych si případné pokračování nenechala ujít.
Zase jsem se přesvědčila, že Joy je jenom jedna a v žánru rodinného dramatu těžko hledá konkurenci. A tato knížka je toho dokladem, začtete se okamžitě a těžko se Vám bude odkládat. Čtyři (navenek) spokojené rodiny a jedna nespokojená mladá žena, kterou opustil manžel, v domcích bez poskvrny, v tiché ulici tvaru podkovy. Ale klid je jen zdánlivý, bublá to a vře, každý z obyvatel se někam řítí, aby zjistil, že ta jeho cesta končí "slepou uličkou". Anebo je pro někoho z nich vysvobozením, případně cestou k nalezení sebe sama? Výborná znalkyně lidských povah a pohnutek, ne vždy bohulibých, Joy Fielding Vám nedá vydechnout až do samotného, napínavého konce. Užila jsem si ho znamenitě, včetně Poděkování, ve kterém Joy speciálně děkuje české překladatelce Mileně Havlové, to mě moc potěšilo a dojalo. Skvělá knížka, výborně propracovaná a vypointovaná. A samozřejmě, doporučuji.
Na tuhle knihu jsem se neskutečně těšila a musela ji mít hned, jak vyšla. Já jsem totiž možná až nekritická fanynka knih Kristiny Ohlsson. Její již ukončenou sérii s Fredrikou Bergmanovou a Alexem Rechtem jsem si nesmírně užívala a každý díl se mi zdál lepší a lepší, ale respektovala jsem, že autorka, která si opravdu pohraje i s životními příběhy svých hrdinů stejně jako s detektivní zápletkou, již nechtěla "nastavovat kaši" a sérii výtečným románem Potopa avizovaně ukončila. Ale třeba, někdy ? nesměle doufám:-). O to větší byla zvědavost jak pojme novou sérii, zda nebudu zklamaná. A musím říct, že mě se příběh líbil moc a těžko jsem od něj odcházela. Já jsem asi vděčná cílovka těchto ponurejších, pomalejších, psychologicky výborně propracovaných příběhů. Nová hlavní dvojice August a Marie mě potěšila, zatím si zvykám, ale jejich příběh se zcela jistě bude rozvíjet a já chci být určitě při tom. Samotná zápletka není nijak zvlášť originální a závěr není nijak šokující, přesto je to výtečné, napínavé čtení, ve které jsem doufala a jsem ráda, že se má očekávání naplnila. Vše korunuje opravdu překrásná obálka. Tak snad už jen přání, aby se další, již napsaný, příběh brzy vydal i u nás.
Krásný, námětem originální příběh nejen o tom, jak prožité dětství může ovlivnit i váš dospělý život, o životním rozhodnutí a rodičovství, o síle rodiny a o ženském přátelství, které projde těžkou zkouškou . Já tyto silné rodinné příběhy mám moc ráda a když je napíše Julie Clark, jejíž styl psaní mně opravdu sednul již v knize Poslední let, na velkou spokojenost a vysoké hodnocení je zaděláno :-). Moc jsem si tento křehký příběh užila, Paige jsem držela palce od první do poslední stránky a za konec knihy, nadějeplný a dojemný, moc děkuji. Tato autorka mě velmi baví a v této knize mě i poučila o mnohém z genetiky. Moc hezké čtení, zkuste ho.
Výborná série, čtivá a napínavá se sympatickou Madison, které zdatně sekunduje Nate. Oba dva už vyřešili, zdá se, své kostlivce ve skříni a tak se mohou vrhnout na vyšetřování dalších případů, které na ně v městečku Lost Creek čekají. A nebude jich málo, na goodreads už je osm dílů série, ten osmý vyjde na podzim, a všechny jsou nadprůměrně hodnocené. Vždy mám radost, když objevím sérii, která mě zaujme nejen vyšetřovaným případem, ale má i něco navíc. Zde se moc povedl psí parťák Brody a také se rýsuje jedno moc zajímavé vyšetřování, které se stalo už před lety. No, je se na co těšit, já u toho určitě budu, čtvrtý díl, který u nás již vyšel, je zamluvený v knihovně. Plný počet, bez dlouhého přemýšlení :-).
A zase jsem spokojená:-), tato autorka umí výborně pracovat s napětím, opravdu Vás příběh nutí otáčet stránku za stránkou. Ale vše je napsáno tak nějak lehce, srozumitelně a s nadhledem i počtem stránek je kniha taková úsporná a za mě jí to moc sluší. Už příběh Pomocnice jsem dosti vychválila a tento se mi také líbil. Bavilo mě to moc, četlo se to výtečně, napnutá jsem taky byla a konec, možná zrychlený, ale mě nevadil, spíše naopak, je jednoduchý a dobře vysvětlený. Už jen to je, pro mě, po všech těch otevřených koncích, které jsou teď v módě, docela úleva. Ale přece jen, poslední odstavec je třešnička na dortu, která mě pobavila. Povedený psychothriller na dva večery, dejte si ho :-).
Pro tuto sérii mám momentálně asi největší slabost a myslím si, že oba autoři také, zjevně si ji užívali, spolu se čtenáři, více jak 500 stran :-). Minu a Vincenta jsem si zamilovala už v první knize Iluze a v Kultu to není jinak, to opatrné jiskření a originální chytré dialogy mezi nimi mě prostě baví. Zápletka je výborně vystavěna, odpouštím prostředí sekty, které fakt nemusím, ale autoři detektivek je vyhledávají opravdu často, možná proto, že je tam (skoro) všechno možné. Zde s ním ale pracovali docela originálně, což oceňuji. A tak závěrem knihu doporučím hlavně těm čtenářům, kteří mají rádi hutné, složitější případy a nevadí jim, vedle samotného vyšetřování, i významná linka ze soukromí jednotlivých policistů, s tím si autoři opravdu vyhráli. A že jich je, ale mám je ráda všechny. Skvělé čtení, návykové, a já se nemůžu dočkat závěrečného dílu.
Jedna z mých nejoblíbenějších autorek severské krimi, na její detektivní příběhy se mimořádně těším. Její nová série, s Augustem Strindbergem v hlavní roli, má docela dobře našlápnuto a tak hodnotím vysoko. Příběh je vícevrstvý, několik dějových linek, s kořeny v minulosti, se prolíná až do samotného konce, který graduje a je opravdu pěkně vymyšlený. Kristina umí budovat atmosféru pomocí popisu prostředí švédské vesničky i doby, kdy se odehrává (ne nadarmo se tato série nazývá "atmosférická") a tak si nemusí vypomáhat popisem krutostí a násilí. Přesto čtete příběh jedním dechem, s velkou mírou napětí a očekáváním, jak vše dopadne. Ale, v rámci objektivity, musím napsat, že (doufám, že prozatím) na mou milovanou sérii s Alexem a Fredrikou, zatím nemá. Ale to jsou mé subjektivní, možná trochu nostalgické, pocity, které na kvalitě této knihy mnoho neubírají.
Pro milovníky pomalejších, psychologických detektivek bude tato série určitě skvělým čtením. A já budu netrpělivě očekávat další díl. A ještě k obálce, je opět skvělá.
Tohle je zase čtení, od kterého budete těžko odcházet, nejlépe si ho naplánujte na dovolenou či alespoň víkend:-). Joseph O' Loughlin pro mě už není, po těch devíti opravdu skvělých knihách této série, jen románová postava. Je něco jako dobrý soused, se kterým vždy ráda prohodím pár slov o životě a budu odcházet obohacená o zajímavé myšlenky a postřehy. Pan spisovatel, geniální Michael Robotham, někde napsal, že zamýšlel napsat jen samostatný román, ale potom se mu s dokonale nedokonalým klinickým psychologem Josephem nechtělo loučit a tak vznikla tato velečtivá, inteligentní, napínavá i dojemná krimi série. A tak se, za vděčné čtenáře, kterých není málo, přimlouvám, tohle snad není úplný konec? Joe by mi totiž taky chyběl. A tak se začtěte do dalšího, tentokrát, rodinného dramatu, s detektivní zápletkou. Potkáte v něm i Ruize, jehož nelze nemilovat :-), dcery Charlie a zejména Emmu, která po ztrátě nejbolestivější, bojuje se svými démony, ale i rodiče Josepha, kolem kterých se odehrává opět výborně vypointovaná detektivní zápletka. Výsledek: dokonalost. Tohle čtení budu doporučovat vždy a všude:-). A budu doufat, že nebude poslední v sérii. A abych nezapomněla, tuto sérii jsem objevila díky Vám, mí milí a inspirativní knižní přátelé zde, na DK, a za to Vám patří velký dík:-).
Policejní náčelnice Kate Burkholderová patří k mým nejoblíbenějším literárním postavám a tak jí (resp. autorce) leccos odpustím. O to raději konstatuji, že tento díl žádnou shovívavost, abych hodnotila maximem, nepotřebuje. Přivítala jsem, že tento díl byl více detektivní, případ vraždy a únosu byl jasně nosnou částí příběhu a bylo méně retrospektivy do minulosti a také řešení milostného života Kate s Tomasettim, nějak se to pořád nechce pohnout směrem, který by si vděční čtenáři této velečtivé série určitě přáli. Ale chápu autorku, že má v plánu ještě několik dílů napsat, a tak si nechává pár es v rukávu. Ale upřímně, já bych si je nenechala (a nenechám) ujít tak jako tak :-). Spokojenost.
Ingredience skvělé, přesto to na maximální hodnocení nestačilo. Autorku mám moc ráda, je jedna z těch, které se nebojí náměty i žánrem experimentovat, i když ne vždy jí to "její" čtenáři odpouštějí. Také umí výborně popsat atmosféru, které lehce propadnete. Všechny výše uvedené klady byly i v tomto napínavém románu, navíc s velmi originálním nápadem s letem v balónu, ale nevím proč, trošku jsem se nudila. Navíc překvapení, které si Sharon nechala do závěru příběhu jsem , shodou okolností, nedávno četla v jiné knize. Přesto to bylo standardně dobré čtení, které ale nic nezměnilo na tom, že nejraději mám sérii s Lacey Flint a moc se těším na Hloubku nenávisti.
Nevím, proč jsem si myslela, že tohle je vánoční příběh. A taky nevím, jestli je dobře, že mi trochu svým stylem vyprávění ,náladou a poselstvím připomínal některé knihy od F. Backmana, protože ten by to u mě určitě vyhrál. Přesto všechno to bylo moc pěkné čtení a jsem ráda, že jsem si příběh četla právě o Vánocích. Je totiž o tom, co (nejen) o Vánocích v lidech hledáme a co si přejeme. O setkávání, trpělivosti naslouchat druhým, o radostech i z malých věcí, o laskavosti, soucitu, úsměvu a přátelství. A také o knihách, které v nás dovedou vyvolat všechny emoce světa :-). Tak trochu kouzelná kniha, s překrásnou obálkou.
Další případ s Lottií Parkerovou jsem si užila maximálně, tohle je další díl jedné z mých nejoblíbenějších sérií. A mám pocit, že si stále udržuje svou výbornou úroveň, snad to tak bude i v dalších dílech. Tentokrát si autorka zvolila těžké téma, vraždy malých chlapců a případu byla věnována většina knihy. Ze soukromí Lottie bylo leccos naznačeno, ale vyšetřování hrálo v knize prim, za což jsem ráda. Přečteno rekordně rychle, kniha se v podstatě nedá odložit a já se těším na pokračování. S touto sérií rozhodně ještě nekončím. A mimochodem, ty tematické obálky knihy se změnou barvy kabátu jsou taky perfektní :-).
Ne, nebudu se nimrat v tentokrát dosti jednoduché a více jak mírně nevěrohodné zápletce :-). Tahle série mě prostě chytla u srdce a baví mě stále stejně moc, ač, dle mého, má dosti rozdílnou kvalitu právě v té detektivní zápletce. Náčelnici Kate nelze nemilovat, je to moje hodně oblíbená postava a tak i tentokrát, byť jsem četla na zahradě v pohodlném lehátku, při příjemných letních teplotách, cítila jsem ten tuhý mráz a nepohodu, kterou neohrožená Kate musela zvládnout. A v tom to asi je, to umí Linda Castillo na jedničku, zápletka nezápletka. Moc se těším na další díl :-).
Bez viny. Charlotte Link nám naservirovala další výbornou psychologickou detektivku tak, jak to umí jen ona. Nikam nespěchá, příběh rozvíjí postupně, s postavami nešetří, ale v poslední třetině knihy pochopíte, že žádná není jen do počtu, ale má svoji roli, byť často malou, aby bylo vysvětleno opravdu vše. Kniha je ze série s Calebem a Kate, ale klidně se do ní pusťte i samostatně, já předchozí díl Zmizení taky nečetla, ale určitě to napravím. Výborná kniha, od které se těžko odcházelo.
Velká spokojenost! A jelikož jsem Konec léta četla jako poslední z této senzační série, ačkoliv vydáním sérii Roční období otevírala, i dle mého měly další díly mírně vzestupnou tendenci, čímž nesnižuju úroveň tohoto krimi románu. Začetla jsem se lehce a zápletka mě udržela v napětí do samotného konce, většinu postav jsem si oblíbila. Přesně to, co od tohoto žánru čekám bylo naplněno. A že je autor mistr ve vybudování atmosféry, jsem již myslím psala dříve. A nezklamal ani v této knize. Výborné čtení, kdo zatím váhá, vřele doporučuji.
A já se toho nebudu bát ( po přečtení vícerých komentářů) a s klidem dám plné hodnocení, bavila jsem se náramně. Knihy Patrika Hartla budou milované anebo zatracované, to je jisté, ale počet přečtení o něčem svědčí. Kdo v nich nehledá hlubokomyslná poselství a nechá se jen unášet příběhem tří kamarádek v průběhu ( pro každou z nich) dosti důležitého týdne a vyhovuje mu specifický způsob psaní tohoto znalce ( i ) ženských duší, bude určitě spokojen. Ano, po čase si asi nevzpomenu o čem přesně kniha byla, ale to se mi stává i u daleko sofistikovanějších děl :-). Četla jsem skoro vše, co autor napsal a Gazely se mi líbily skoro nejvíce z jeho knih. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala a knihu prakticky neodložila. A film by z toho byl určitě taky skvělý:-).
Tato série je jedna z mých nejoblíbenějších a tak jsem se dopracovala až k poslednímu, u nás vydanému, případu. Jak název napovídá, bude se tu pracovat , ne úplně chutně, s chloridem sodným, mrtvých bude více jak dost a užijeme si i všechny členy tohoto ne zcela standardního týmu oddělení Q. A také si připomeneme dobu covidovou, snad proto, jak již píše Arwen777, ubylo humoru. A chybělo mi to, protože to vždy spolehlivě naředí ty složité, velmi nepravděpodobné případy, které tento tým řeší. Když budu opravdu spravedlivá, musím přiznat, že i pro mě mají jednotlivé díly série rozdílnou kvalitu. Překvapením ale je, že co nadchlo mě, nenadchlo většinu a naopak :-). I když tento díl neřadím k těm nejlepším, na své jsem si přišla a své oblíbené hrdiny určitě neopustím. I přes drobné výtky je pořád tato série nadprůměrným čtením a Carla, Asada, Rose a Gordona prostě nelze nemilovat :-). Navíc konec je otevřený a přímo pobízí k dalšímu čtení. Těším se na něj, snad brzy.
Půjčeno náhodně v knihovně, prostě jsem neodolala :-). Nevím, jak bych knihu hodnotila před lety, kdy se před ní skoro nedalo utéct, různé citace na různých stránkách, nejen v těch bulvárních. Nyní, po pár letech, kdy známe jak to ve sportovním i osobním životě Gábiny dopadlo, budou zřejmě dojmy jiné. Vůbec mi nevadila forma jakési zpovědi, navíc hodně upřímné, kterou literárně pomohl zpracovat Martin Moravec, ani mi nevadil obsah, ve kterém si autorka nebrala moc servítky. Líbila se mi i jistá sebereflexe, kdy, s odstupem času, hodnotila své chování a uznala, že to s ní její okolí nemělo vždy lehké. Bála jsem se adorace jejího, v té době, manžela Petra Koukala, ale zbytečně, těch pochyb o správnosti jejího rozhodnutí tam bylo víc než dost. Vůbec si nedovolím hodnotit její život a životní či sportovní rozhodnutí, která udělala. Však znáte to o těch botách, ve kterých by se měl projít každý, kdo chce radit či kritizovat život jiného. Ano, Gábina je určitě složitá osobnost, ale i to zřejmě patří k mimořádnému talentu, kterým byla obdarovaná. Je to ona, kdo mě naučil milovat biatlon, fandit jak divá a radovat se z každého jejího úspěchu. A že jich bylo! Děkuji za tyto zážitky, Gábino, a přeji vše dobré.
Opět jsem si ověřila, jak moc je důležité, v jakém rozpoložení knihu čtete. Já tento beletrizovaný životopis o velmi zajímavé a úspěšné ženě Coco Chanel rozečetla, kniha mě moc nebrala, tak jsem si odskočila k nenáročnému thrilleru a potom se ke knize vrátila a ejhle, začetla jsem se hned a knihu nakonec hodnotím dost vysoko, protože její druhá půle se mi líbila moc. Já tuto sérii beletrizovaných životopisů slavných žen objevila loni a určitě v ní budu pokračovat. Nejde o žádnou složitou literaturu plnou faktů, je to spíše nenáročné čtení, o romantické linky není nouze, ale dozvíte se tam mnohé z jejich života, případně i díla a to kultivovanou formou, která se velmi pěkně čte. Nejednou jsem si potom něco dohledávala na Wiki, koukala na fotky ...a také si uvědomila , kolik jsem toho od dob studií zapomněla :-). Konkrétně z tohoto příběhu se mimo jiné dozvíte jak vzniknul ikonický parfém Chanel no. 5 . No , i já ho před lety našla pod stromečkem, ale , upřímně, tu ikonickou lahvičku jsem nakonec věnovala někomu, kdo ji více docenil a já našla "svou" zimní vůni u pana Diora a té jsem roky věrná:-). Pěkný příběh, škoda jen, že zahrnuje jen tři roky života Coco, byť v jejím životě zásadní, mám raději, když se dějová linka odvíjí celým životem. Za to nakonec nedávám plné hodnocení. Za zmínku stojí ještě doslov, kde autorka pár větami shrne osudy i dalších známých osobností, které ovlivnily život Coco Chanel a více či méně se mihly i knihou, to bylo moc fajn. A v neposlední řadě obálka, ta je překrásná. A najdete na ní i "malé černé" , ikonické šaty pro mnoho příležitostí, které nám tato talentovaná dáma věnovala:-).