marvarid komentáře u knih

Jako horor jsem knihu vnímala až do okamžiku, kdy se (SPOILER) hlavní hrdinka nevyděsí oné rosolovité věci a místo toho s ní zaleze do postele. Dál už je to čistý bizár, žádnou úzkost ve mně nevyvolával. Konec mi přišel vcelku logický. Zábavné čtení, určitě ne hloupé, vhodné na odpočinek mezi serióznější literaturou. Zkuste to!

7 16.06.2023

Jednohubka na jeden večer. Moc hezky výtvarně provedené. Příběhy samotné dost kloužou po povrchu, vyprávějí obecně o stavu společnosti (ta se zřejmě od mé návštěvy Maroka před 20 lety moc neposunula), ale jen málo o samotných ženách. Držím jim palce...

6 16.06.2023

Čteno podruhé, s odstupem cca 20 let. Pamatuju se, že při prvním čtení na mě román působil jako zjevení - kombinace grotesky, hororu a biblického příběhu. Všechny ty fantastické prvky byly nové, tak překvapivé. Teď po letech je fantastická literatura daleko dostupnější, leccos jsem si mohla přečíst. A najednou ten moment překvapení zmizel. I bez něj mi příběh pořád bavil a dával smysl, ale ten pocit výjimečnosti se vytratil. Už to zkrátka nebylo ono. Napodruhé mi kniha přišla jako lehce zaprášená klasika.

11 25.05.2023

Tak touhle knihou si mě SB definitivně získala. Krásný popis toho, jak entropie získává navrch a pomalu, kousek po kousku pohlcuje lidský život. Sledujeme pár (přestože to není řečeno, myslím, že se jedná o pár mladých lidí), který se tomu procesu rozhodl nijak zvlášť nebránit a přihlíží pozvolnému rozkladu svého domu, oblečení, kuchyňského náčiní. A paralelně sledujeme i stárnutí jejich 2 psů. Vše směřuje k zániku. Je to tak podmanivé přestat se honit za: uklizenou domácností, načančanou zahradou, nákupy (zbytečných) dárků k různým jubileům, společenskou prestiží, pracovními úspěchy. A stát se pečlivým pozorovatelem. První kniha od SB mi moc nesedla (divný hrdina), druhá byla lepší (ale stále to nebylo ono). Ale tuhle jsem si opravdu zamilovala.

11 19.05.2023

O dost jiné než povídky. Jazyk je jednodušší, chybí ty momenty absurdity (které mi u povídek tolik připomínaly Kafku). Sledujeme přerod hlavního hrdiny od nedospělé sobeckého parchanta v bytost nadanou skoro budhovskou vyrovnaností a schopností přijmout život ve všech podobách, i těch krutých. Rozhodně mi nebyl nesympatický - ve svém vyprávění je dokonale upřímný, přizná se ke všem špatnostem, které provedl, i k těm, o kterých pouze v duchu uvažoval. A ruku na srdce, kdo z nás jednal vždycky naprosto čestně, empaticky a beze vzteku, bez snahy ulehčit si situaci nějakou malou křivárnou. A když už jsme to udělali, přiznali jsme to alespoň sami sobě?

1 12.05.2023

Moc dobrá sbírka povídek, příjemné překvapení. Obtížně nějak souhrně hodnotit - atmosféra a vyznění se tedy dost lišily, možná za to může velké časové rozpětí, ve kterém vznikaly. Na některé musel mít člověk opravdu silný žaludek. Některé byly hodně smutné (Do světa v 18, Nemám vlastní jméno). A některé byly vtipné až lehce absurdní (Slepé střevo, Co v poledne kvílel SZ vítr). Jsem ráda, že se od autora dají koupit i další tituly.

1 14.04.2023

Je zajímavé, jak i dospělé postavy NG v sobě mají něco dětsky upřímného. Kniha je dost obsáhlá a Stínova přítomnost mi byla po celou dobu příjemná. Líbí se mi myšlenka, že mytologie našich předků tu je stále s námi, máme ji vepsanou v podvědomí a chtě nechtě ji stále vláčíme s sebou i moderním světem. A mohou nastat chvíle, kdy se s ní musíme nějak popasovat. Pro plynulé čtení je potřeba mít poměrně obsáhlé znalosti (nejvíc asi ze severské mytologie), já musela leccos dohledat, aby mi neunikly důležité souvislosti. Ale stálo to za to.

9 11.04.2023

Opravdu čtivý román z atraktivního prostředí i doby. Nebyl problém spolykat několik desítek stran naráz. Postav je hodně, ale nepletou se (jména jsou jednoduchá, srozumitelná, to s asijskými autory je to těžší..). Co mi ale chybělo, byl hlubší ponor do jejich vnitřního světa. Jako by se autorka obávala psát o motivacích a tajných myšlenkách svých postav, jejichž předobrazem jsou reální lidé - její předci (aby nenapsala něco, co není pravda, aby je nediskreditovala, aby jí to zbytek rodiny nevyčetl..). Když si dovolím srovnání např. s románem Noc nic nezadrží od D. de Vigan, ten rozdíl je propastný. Tato kniha působila hodně popisně - pobavila, neurazila, ale také nenadchla.

4 11.04.2023

Překvapivě mě to moc nebavilo. Knihy SK jsou nejnapínavější v okamžiku, kdy se děje něco nadpřirozeného, děsivého - něco, co do reality příliš nepatří, ale autor nás přesvědčí o tom, že to tak prostě je. V tom je opravdu dobrý. Tady se daleko víc zabývá povoláním spisovatele, úvahami o tom, proč píše a jaké to je, když kniha vzniká (a ty nejsou špatné, ale rozhodně nejsou nijak výjimečné). Samozřejmě na pozadí hororového příběhu. Paulova situace je sice strašlivá, ale to mrazení z nadpřirozena se nekoná, na Annie nic nadpřirozeného není. A tak opravdu napínavá je až finální scéna, ale ta už dojem z knihy nezachrání.

4 06.04.2023

Převládajícím dojmem pro mě byla trvalá úzkost, přítomná vždy na pozadí i tehdy, kdy se jakoby nic neděje. Děj je opravdu úsporný. Paní Natálie Mooshabrová loví myši, obchází sud s vápnem zaclánějící před vchodem do domu, uklízí hroby, vyšetřuje cizí „zlobivé“ děti. Situace, proslovy postav se donekonečna opakují a pocit absurdity narůstá. Ale my víme, že se nejspíš děje ještě něco dalšího, zneklidňujícího. Něco, o čem nevíme. O čem nechce vědět ani Natálie Mooshabrová a nedopřeje jí to klid. Nepříjemné čtení, ale rozhodně ho nelituju.

16 07.02.2023

Vyprávění je plynulé, srozumitelné, jazyk je jednoduchý. Je tu náznak gradace, kdy se pomalu, postupně přibližujeme k události, která zničila Sáře život. Prokládáno náznaky ironie, smyslu pro humor a samozřejmě informacemi o houbách. Příběh je obžalobou společnosti, která nedokáže ty bezbranné ochránit a dovolí bez problémů skrývat násilí páchané v rámci rodiny (zejm. pokud je rodina dostatečně společensky na výši). Knihu jsem „slupla“ za 2 dny, je opravdu čtivá. Ale přesto na mě neudělala ten dojem, který by asi měla. Sledovala jsem spolu s hrdinkou popisované scény, ale emoce se na mě nepřenášely. Obsah sdělení byl opravdu krutý, příšerný, ale ve mně nevyvolával téměř žádné citové zapojení.

8 24.01.2023

Máloco umí MA tak bravurně jako sledování vnitřního světa svých ženských hrdinek. Ty někdy čelí vojenské diktatuře, někdy tlaku požadavků falešné protestanské morálky. V tomto románu se mladá žena (její jméno se ani nedozvíme) vrací do civilizací jen minimálně dotčené krajiny kanadských jezer, aby zde pátrala po zmizelém otci. Čistota přírody dává vyniknout přetvářce městské civilizace, pochybenosti činů, kterých se pod jejím vlivem hlavní hrdinka dopustila, pozérství jejích přátel (kteří si nejspíš tohle označení ani nezaslouží) a nesmyslnosti činností, kterými se snaží zakrýt vnitřní prázdnotu a udržet zdání moderního a cool života.
To ale nevede k jejímu psychickému zhroucení. Můžeme sledovat katarzi a něco jako znovuzrození – dokáže znovu najít a uchopit svoji podstatu. A je to znalost, kterou si nejspíš už nyní dokáže udržet po zbytek života a čerpat z ní.
Kniha je vcelku náročná a čtení není vždy příjemné, ale z knih MA mě zatím zaujala asi nejvíc.

9 18.01.2023

Hezká hříčka - míchání smrtelně vážných témat s tzv. pokleslými žánry. Vtipné, svižné, příjemné čtení. Ale díky té iracionalitě a odpočinkovému nádechu mi v hlavě asi dlouho neulpí.

2 12.01.2023

Pomalé tempo vyprávění mi vyhovovalo, dávalo mi dostatek prostoru si všechny detaily dopodrobna představit – zimu, vlhko, tmu střídající se s oslňujícím světlem, mihotání hvězd na temné obloze, smrad, křupání a praskání ledu. Bez těchto vjemů by byl zážitek z knihy poloviční. Ani retrospektivní (pro někoho možná zdlouhavé) pasáže nevadily, dávaly smysl. Ke konci začal být děj opravdu depresivní, jak jinak, to se dalo čekat. A tak jsem (SPOILER) z částečného happyendu na úplném konci měla opravdu radost. Můžete namítat, že to bylo zbytečné, nakašírované, přitažené za vlasy, opravdu nereálné… Ale můj čtenářský zážitek to zlepšilo.

31 12.01.2023

Jediným pozitivem je popis Aljašky, zdá se autentický. Jinak je zápletka dost ubohá, postavy nepříjemně „třeskutě“ vtipné. Kdo je vrahem se dalo odhadnout, ale nezaregistrovala jsem žádný logický důkaz, který by vedl vyšetřovatelku k té skálopevné jistotě, kterou oplývala.

6 29.11.2022

Přemýšlím, proč není pokračování tak působivé, jako „Navrátilka“. Nejspíš proto, že vypravěčka (doteď vlastně nevím, jak se jmenuje, myslím, že jméno ani v jedné z knih nezazní, nebo se pletu?) a Adriana jsou už dospělé ženy. A tak mě jejich citové strádání tolik nedojímá. A vlastně ani nepřekvapuje. Jazyk knihy je nadále dokonale úsporný a bez emocí nás informuje o tom, jak obě ženy následují osud, který mají vlastně tak trochu vepsaný ve své povaze a v genech. Rybářská čtvrť je popsaná tak, že se mi skoro nechce věřit, že něco takového přednedávnem v Evropě ještě existovalo. Ale asi ano, Afrika je odtud blízko.

2 27.11.2022

Přijde mi normální, že pokud se rozhodnete pro takhle nebezpečný, fyzicky náročný podnik, máte pro to dobrý důvod. A pokud se o svém putování PCT autorka rozhodla napsat knihu, je správné, že se o ty důvody se čtenáři podělila. I přes to, že pro ni byly bolestivé a místy nelichotivé. Bez toho by to nebyl román, ale jen cestopis. Trochu mě iritovala její závislost na matce ve věku, kdy by měla být dospělá. Ale to je asi můj problém (někomu jinému by možná přišla taková míra lásky k rodičům správná). Možná ta závislost pramenila z neutěšeného dětství a proto pomalého dozrávání v samostatnou osobnost.

5 27.11.2022

Spousta zajímavých nápadů, spousta až surrealisty detailně vykreslených scén se zvláštní snovou atmosférou (např. - SPOILER - rozpad Freudova koberce na drobný hmyz). Místy dost satirická obžaloba společnosti. Ale všechno to byly jen náznaky, skici, fragmenty myšlenek, které nedrží pohromadě.

3 27.11.2022

První polovina knihy je opravdu napínavý scifi thriller, přečteno jedním dechem. Pak doje k „rozluštění“ záhady, ale snaha logicky a vědecky všechny ty fantastické momenty a zápletky vysvětlit trochu drhne, děj se zpomalí a znevěrohodní. Jason je dobrá postava, ale Daniela působí trochu odevzdaně a z mého pohledu si nějak snadno nechá všechno vysvětlit a všemu ochotně ihned uvěří (myslím, že většina skutečných žen by byla daleko podezřívavější).

7 10.11.2022

Taktický souboj, skoro šachová partie mezi mužem a jeho ženou. A oba nám o tom vyprávějí formou deníkových zápisků. Ničemu ale nelze moc věřit. Deníky jsou součástí manipulace s protihráčem a tak se můžeme spolehnout pouze na to, že každá zde předkládaná informace má svůj účel. Svým erotickým obsahem už není román z dnešního pohledu nijak šokující a i nespolehlivý vypravěč je v současné literatuře celkem běžná postava. Zápletka je místy až překombinovaná. Kniha neurazila, ale ani úplně nenadchla.

6 10.11.2022