mfajmanova
komentáře u knih

"Nedočteno" Poslouchala jsem jako audioknihu, ale nebavilo mě to a po patnácti kapitolách jsem to vzdala.

Knížka je to zajímavá, ale její čtení mě nějak nebavilo a nedokázala jsem se do ní pořádně začíst.


To bylo tedy něco! Napínavé, nepředvídatelné a úžasné čtení. Vůbec jsem se nemohla odtrhnout a přečetla jsem během jednoho dne. Děkuji!


Příjemná knížka, která mě moc bavila. Před "sto" lety jsem pracovala jako letuška, tak se mě téma osobně dotýká a připomnělo mi krásně strávené roky. Rozhovor je skvěle vedený, poutavý a pan Hecl působí jako velký sympaťák.


Tentokrát jsem se nějak nemohla prokousat ke konci. Poslední zhruba třetina knížky se mi četla dobře, ale předtím jsem se moc nebavila a dost jsem se ztrácela v postavách. Další díl si ale určitě nenechám ujít.


Smutný a zároveň krásný příběh, úžasný čtenářský zážitek! Měl jste někdo při čtení pocit, že také máte počínající fázi Alzheimera nebo ho doopravdy mám?


Paní Mornštajnová je prostě top! Vtáhla mě do ponurého děje tak, že jsem měla pocit, že se příběh opravdu stal, ač je fiktivní.


Po dlouhé době se mi konečně zase podařilo pořádně začíst, děkuji! Příběh byl poutavý, zajímavý, hodnotila bych určitě minimálně čtyřmi hvězdami. Tu pátou přidávám za doslov, který byl neméně zajímavý.


Krásný příběh, který je poutavě napsaný, přečetla jsem jedním dechem.


Pro mě asi nejslabší čtenářský zážitek z knížek pana Palána, které jsem dosud četla. Formát rozhovorů byl jako vždy skvělý, ale osobnosti v knížce už byly pro mne až moc podivínské. Z osmi příběhů mne více oslovily pouze dva. Přečtení ale rozhodně nelituji!


Čtivá detektivka, ale za mě takový průměr. Co mi hodně vadilo, byly gramatické chyby. Že se někdy jedna chybka vloudí, pochopím, ale tady toho bylo mnohem více.


Moje druhá knížka od Julie Caplin a tedy ta první (Island) se mi líbila mnohem víc. Pořád to ale bylo příjemné čtení a určitě se k autorce zase vrátím.


Že všech knížek, které jsem od autorky zatím četla, mi tato přišla nejslabší. Ale stále bych to ohodnotila jako příjemné čtení, ač jsem u Moyesové zvyklá na vyšší standart.


Příjemná knížka s netradičním námětem. První polovinu jsem doslova hltala, druhá půlka mi pak přišla slabší.


První třetina mě moc nebavila, ve druhé jsem se pak trochu ztrácela. Ale jsem ráda, že jsem vydržela, protože třetí část mi to vynahradila, četla jsem ji jedním dechem a nemohla se odtrhnout. To už byla zase ta moje oblíbená Jojo, která mě tak baví.


To bylo teda něco! Byl to krásný, poutavě napsaný román, od kterého jsem se nemohla odtrhnout.


Hezký příběh, který mě bavil od začátku do konce a moc pěkně se četl.


Ještě nemám dotčeno, ale statečně se prokousávám. Jak mě první díl bavil, tak tady se neustále nechávám rušit tím otravným "maminka" a "tatínek", co na mě vyskakují snad na každé stránce. V prvním dílu jsem si toho nějak extra nevšímala, ale tady mě to hrozně otravuje.
Edit po dočtení: Tak jsem to nakonec přelouskala, ale spokojená nejsem a další knížku autorky si asi už nepůjčím.
