MichelleS komentáře u knih

Těžko se mi píše komentář bez prozrazení děje, ale čtenářský zážitek za to stojí, takže se s tím nějak poperu. Naštěstí je anotace napsaná dostatečně mlhavě a přitom lákavě. Doporučuji zadní záložku přebalu číst, až budete mít příběh za sebou.
Vražda je hned v první větě, ale nejde o klasickou detektivku. Mnohem víc než samotné objasnění zločinu (i to je samozřejme velmi zajímavé) mne na tomto rozsáhlém románu zaujaly jiné věci, třeba perfektně vykreslená dobová atmosféra nebo dětské uvažování a nazírání světa - někdy plné fantazie a mimo realitu, jindy překvapivě vyspělé. Naprosto úžasné je například Madeleinino vysvětlení, co je to pravda. Místy mi šel mráz po zádách (cvičení). Kapitola Ráno je esencí emocí strachu, nejistoty i naděje a zároveň lásky a ohleduplnosti k milovanému člověku.
Jak těžké je porozumět druhému. I v milující rodině dojde na tajnosti a lži, někdy z povinnosti, někdy z lásky.
Trochu mi vadilo množství prostoru věnovanému špionážní zápletce a nesedla mi Madeleine v dospělosti. Naopak bych uvítala více podrobností k dalším dětským postavám v příběhu.

7 05.08.2014

Čtivá, oddechová knížka. Zápletka je lehce předvídatelná. Bát se není čeho, i když anotace napovídá něco jiného. I když ... Není třeba se bát čarodějnic, ale zlých, hloupých, zbabělých lidí a pomluv.

1 25.07.2014

Problematika holocaustu očima dospívajícího chlapce, který své vzpomínky na válečné roky na dlouhou dobu uzavřel v sobě a žil obyčejný spokojený život v Americe. Přes některé nedostatky v příběhu, které tu už zazněly v dalších komentářích, mi byl chlapec Leib a později pan Leon velmi sympatický svým optimismem a neustálou samozřejmou vírou v to dobré, co v lidech je. Zaujaly mne především postřehy o postupných změnách v pohledu na Židy, kdy z obyčejných sousedů se stali nepřátelé. Nebo analogie se zadními sedadly v tramvaji ve válečném Polsku a ve svobodném USA.

4 21.07.2014

Kouzelná knížka plná moře a slunce. Netuším, zda je autistické myšlení takové, jak je zde popsáno. Ale Karen si mne získala svou až dětskou bezprostředností. Chvílemi jako bych slyšela Forresta Gumpa. V anotaci zmiňované šokující rozhodnutí mi přišlo naopak naprosto přirozené a jiné bych od Karen nečekala. Jako bych se zase octla v Macondu, jen motýli nejsou žlutí ale černí...

5 18.07.2014

Zvláštní kniha. Velmi nevšedním jazykem popisuje tvrdý život ruském pracovním lágru. V podstatě nemá dějovou linku, což ale neznamená, že se tam nic neděje. Některá slovní spojení zůstanou znít v hlavě asi napořád - "lebeda lesklá bonzatá". Každá událost, věc, téma je doslova rozebráno na atomy a na něj se vrší další volně navazující myšlenky, vzpomínky... A občas končí úplně jinde, mimo realitu, podobně logicky jako sny.
Malá ukázka z kapitoly O dlouhých chvílích:
"Existuje dlouhá chvíle slunce, kdy dřevo vysychá a země je tenčí než rozum v hlavě, kdy hlídací psi klimbají, místo aby štěkali. A dřív než tráva úplně vyprahne, obloha se zatáhne, pak je dlouhá chvíle na spodním konci dešťových provazů, až dřevo nabobtná a boty se lepí do bahna a šaty se přilepí na kůži. Léto usouží listí, podzim barvy, zima nás.
Existuje dlouhá chvíle čerstvě napadaného sněhu smíseného s uhelným prachem a starého sněhu smíseného s uhelným prachem, dlouhá chvíle starého sněhu s bramborovými slupkami a čerstvě napadaného sněhu bez bramborových slupek. Dlouhá chvíle sněhu s cementovými vráskami a dehtovými skvrnami, zamoučená vlna na hlídacích psach a jejich plechově hluboký nebo sopránově vysoký štěkot. Existuje dlouhá chvíle kapajícího potrubí, rampouchů jako skelné ředkve a dlouhá chvíle plyšového sněhu na schodech do sklepení. Existují i zledovatělé nitky a jejich motanice jako chumel vlasů na šamotu u koksoven. Existuje i dlouhá chvíle lepivého sněhu, posedlého člověkem, sněhu, který zasklí oči a spálí tváře."

3 15.07.2014

Velmi zajímavá kniha o hledání spisovatelova konžského otce. Část, kdy pátrá po otcově osobě a adrese, je jako napínavá detektivka, návštěva rodiny v Kinshase zase zajímavý cestopis. Mnoho úvah a postřehů činí výpověď velmi osobní.

1 11.07.2014

Člověk, který "jen" dělal, co je potřeba, "jen" zůstal člověkem. A zachránil tím stovky životů.

2 09.07.2014

Na Dějiny světla jsem se moc těšila a zároveň čtení odkládala. Měla jsem strach, aby se mé očekávání naplnilo, abych nebyla zklamaná, jako se mi poslední dobou občas u doporučených knih stalo. Naopak, všechna chvála, kterou jsem slyšela, je stoprocentně zasloužená a zážitek z četby všechna očekávání nejen naplnil, ale dalece překročil. Od prvních řádků si mne příběh získal a díky vyprávění ve druhé osobě, s kterým jsem se setkala poprvé, dokonale vtáhl do děje, pocitů, myšlenek... Při čtení Intermezza tvořeného úryvky Drtikolových deníků jsem se těšila, až se autor znovu vrátí k svému způsobu vyprávění. Úžasná kniha. Kolik jen se toho člověk dozví o umění, kráse, fotografii, lidech... A také o sobě. Velmi mne oslovila kratičká epizoda s Jeronýmem v léčebně.

7 07.07.2014

Kniha mě zaujala tématem a zajímavou myšlenkou vyprávět příběhy podle ztracených obyčejných drobností. Každý z těch příběhů je uzavřený sám o sobě a všechny se točí kolem mateřství - chtěného i nechtěného. Jen mám dojem, že těch příběhů je v malém počtu stránek natlačeno příliš a tak každý zajímavý osud kolem Vás jen proletí jako rychlík. Nestačíte se s těmi ženami ani seznámit, natož s nimi prožít jejich trápení. Kapitoly (nebo povídky?) vztahující se ke krabičce vitamínů a rtěnce jsou jako přilepné navíc.

3 24.06.2014

Po Indické nevěstě další skvělý psychologický příběh s detektivní zápletkou.Ta je pro mne až na druhém místě. A opět otevřený konec a velký prostor k úvahám, kdo je oběť a kdo pachatel. Kdo je potrestán a za co a kdo má v rukou spravedlnost. Spravedlnost ??
Jen některé podrobnosti nemusely být zmíněny, a přesto by kniha neztratila nic ze své působivosti.

1 22.06.2014

Není snad zlo, které byste v této knize nenašli - vraždy, popravy, mučení, zrada, týrání, nekrofilie, ponižování sebe i druhých .... Opravdu se člověku občas zvedá žaludek. A na druhou stranu zůstává doslova s otevřenou pusou zírat, jak krásnými slovy dokáže autor tyto hrůzy popsat. Hlavní "hrdina" Zlatko mi pil krev a chtěla jsem kvůli němu snížit hodnocení na 4 kvězdičky. Nic než rozmazlený fakan, kterým zůstane až do konce knihy a každý pokus stát se konečně chlapem rychle vzdá. Pro mne zůstane hrdinkou tohoto románu Zlatkova matka Lu Achátka a její boj o holé přežití jí samé, ale především její rodiny, dětí a vnoučat (a jednoho sirotka). Dopadají na ni válečné, revoluční a jiné události a s každou další změnou těch nahoře je buď vyzdvihována nebo zatracována, stejně jako miliony dalších obyčejných lidí, kteří si boje o moc a koryta vždy vyžerou až do dna.
Autor se hlásí k inspiraci Marquezem (a dalšími autory) a při četbě jsem tento nádech opravdu vnímala místy dost výrazně. Množství postav, charakterů, příběhů, občas něco neuchopitelného a nevysvětlitelného...
Na začátku knihy jsou vypsány hlavní postavy a jejich osudy, takže pokud se člověk ztratí ve Zlatkových osmi sestrách a jejich manželích, milencích a dětech, může se rychle dostat do obrazu. Pokud máte dojem, že po přečtení těchto 4 stran už všechno víte, je to pravda, ale zároveň na skoro šestistech dalších stranách zjistíte, jak totéž ne říct, ale vyprávět.
Ještě musím podtrhnout doslova geniální překlad názvu knihy. Odpovídá českému rčení krev a mlíko jako popisu silné zdravé mateřské ženy stejně jako v originále a krom toho přesně a doslova ta krev a mléko kape z každé stránky.

9 18.06.2014

Neskutečně obohacující vzpomínková kniha. Před statečností a zásadovostí a zároveň lidskostí a smyslem pro spravedlnost a čest paní Zábranové nezbývá než uctivá poklona.

2 30.05.2014

V knize se nachází mnoho dojemných situací a námětů k přemýšlení. Především otázky kolem mateřství a postavení ženy ve společnosti a rodině. Na druhou stranu mám dojem, že těch závažných témat je trochu přespříliš (rakovinu a eutanazii bych už vynechala). Skoro mi to přišlo jako citové vydírání ve stylu hollywoodského scénáře. Škoda té podbízivosti a přeplácanosti, méně je někdy více.

3 22.05.2014

Historický román z prostředí italských mlynářů. Příběh se mi líbil, i když hlavně ke konci bylo příliš mnoho popisů politické situace. Kniha se mi četla ale velmi těžce, protože vyšla v roce 1941 a jayk se za tu dobu hodně změnil. Text je plný přechodníků a slov, která už běžně nepoužíváme a vnímáme jako zastaralá. Sama nevím, zda se odhodlám přečíst další dva díly trilogie.

17.05.2014

Tak tahle kniha se mi ani nechce vracet do knihovny. Vždycky mne ukolébala klidnými a poetickými obrazy a pak zaryla drápy. Několikrát jsem musela přerušit čtení a prostě to vydýchat a vzpamatovat se. Naprosto mne dostal způsob vyprávění, krátké věty, které jen naznačí a o to víc má prostoru Vaše fantazie. A můžete si být jisti, že autorka půjde ještě dál, než Vy. Zapůsobil na mne kontrast Gitina utrpení a na druhé straně to lidské pinožení a hrabání na vlastním dvorečku, nic raději nevědět a kdo není se mnou, je proti mně. Ne zlá doba, ale zlí lidé, kteří ji využili. Je to příběh o pomstě a to se dozvíme doslova na posledních stránkách.

11 06.05.2014

Úžasné. Naprosto mě dostala. Jazyk Celiiných dopisů naprosto vystihuje prostou nevzdělanou ženu, která ale dokáže tím přímým a jednoduchým vyjádřením popsat své city a události kolem sebe. Připomínalo mi to dětskou upřímnost. Je obdivuhodné, z jakého životního údělu se Celie dokázala osvobodit a najít samu sebe.

4 01.05.2014

Netradiční detektivka, rozhodně nezapadne v mysli mezi jiné. Po dočtení jsem měla chuť číst znovu a prostě v těch detailech toho vraha odhalit. Ale pak jsem si řekla, že to třeba ani nepůjde. Vždyť ani v životě se vyšetřovatelé nedozví vše, chování a motivy mohou odhadovat, ale zkušenost ještě není jistota. Jen v CSI ví vždy vše. Tenhle příběh je prostě opravdovější.

2 28.04.2014

Už na prvních stránkách mi vrhkly slzy do očí. A nebylo to naposled, strádání nejmenších a kruté i naopak laskavé chování k nim mne k tomu přiměly opakovaně.

4 25.04.2014

Jak mnoho lze říct málo slovy.

5 22.04.2014

Velmi čtivě napsaná kronika 3 generací jedné rodiny, která nás prostřednictvím ženských hrdinek provede zásadními událostmi 20.století u nás. Přestože se před námi odvíjí tolik dramatickách osudů, nedokázala mne autorka u žádného z nich chytit za srdce.

2 21.04.2014