Mirka320 komentáře u knih
Kniha se mi moc líbila. Autor byl podle mého objektivní. V jistých pasážích jsem postřehla rozpor mezi příběhem v knize a interview s Oprah. Zejména teda když v u Oprah říkali, že odchod od královských povinností byl předem několikrát konzultovan s královnou. Ve knize se tvrdí opak.
Knihu jsem si vybrala jen tak, abych na chvíli změnila žánr. Nemám ráda duchařinu z jednoduchého důvodu- prostě se bojím :) ale tady to bylo dobrý, tady jsem se moc nebála. Takže jako oddechovka dobrá.
Začátek knihy mě velmi mile překvapil. Asi první třetina knihy vypadala slibně a příběh mě udržoval v napětí s dostatečnou dávkou zvědavosti. Nevím čím to bylo, zda tím, že jsem na knihu neměla tentokrát tolik času, ale později mi přišel příběh velice zdlouhavý. Minimálně 100 stránek bych smazala.
S autorem jsem se setkala poprvé.
Bohužel, tohle se dočíst prostě nedalo. Myslím, že tento žánr nebude patřit mezi mé oblíbené. Knihu daruji do knihobudky. Hodnotit to ani nebudu.
30 příběhů, které vystihují studenou válku. Myslím, že se to autorce povedlo. Dozvěděla jsem se spoustu nových a zajímavých informací.
Opět tleskám novinářské práci. Očividně pan AB ví přesně jak co udělat, kde zatahat za nitky, aby docílil svého. Člověk by mohl jeho um a pracovitost až obdivovat, kdyby se nejednalo o takové praktiky.
Doufám, že pan Kmenta bude i nadále hledat odpovědi na otázky, které nevypátral. Děláte skvělou práci. Tady nejde dát nic jiného než 5*.
Právě dočteno, za jeden večer a jsem úplně v šoku. Velmi silný příběh. Lituji všechny děti, kterým se stávají křivdy. Je to smutné a nad tímto příběhem budu přemýšlet ještě hodně dlouho.
Velice milý, čtivý příběh napsaný jednoduše bez nějakých rozsáhlých souvětí. Opravdu lehké čtení, které potěší a pohladí duši i srdíčko . Líbilo se mi to.
Hlavní postava charakterově mi byla velice blízká a sympatická.
Buřty, pivo a nenávist - jak trefné. Zajímavé informace až místy šokující. Snad už jen to přečkat. A pak se ještě poučit.
K autorovi: super!!! Děkuji Vám za Vaši práci.
Původně jsem hledala úplně jiného autora se stejným jménem. Tato je zařazena do dětské literatury, řekla bych pro děti od 10 let. Není na škodu si občas přečíst i tento žánr a dát volnost představivosti a fantazii.
Po dlouhé době to byla detektivka, která se mi líbila. Zajímavý příběh, postavy. Trošku moc náhod, ale i tak se kniha četla pěkně.
Knihu od Margaret Atwood čtu poprvé jako čtenářskou výzvu. Ačkoli Bouře od Shakespeare se mě moc nedotýká, spisovatelka to dokázala napsat poutavě. Knihu jsem si přečetla ráda a k paní spisovatelce se časem ještě určitě vrátím.
Kniha mě vtáhla do děje, nicméně ten závěr mohla spisovatelka napsat lépe teda. Jedině že by to byl námět na další pokračování? Každopádně další díl číst nebudu a další knihu od autorky už asi taktéž ne.
Jinak je to takový příběh klasického skoro thrilleru ( nebo vlastně pokus o thriller), který jsem v TV viděla už několikrát.
Kniha měla dobrý potenciál, ale na to jak děj gradoval, tak v druhé části vyšuměl. Bohužel.
Kniha o životě Meghan Markle, která byla tak dokonale připravená na roli v královské rodině, kterou ji osud přinesl do života. Řekla bych, že její potenciál mohl být větší než potenciál Kate, ale nezvládla se pohybovat v té královské přetvářce, lžích a intrik.
Na základě pozitivních reakcí jsem sáhla po tomto románu a zároveň to byla první kniha, kterou čtu od této autorky. Obdivuji paní spisovatelku. Musela si dát s knihou obrovskou práci a strávit spoustu času nad psaním. Bohužel, ale dějově asi nedokážu dostatečně ocenit. Celkem jsem se trápila, nedokázala jsem se pořádně ponořit do děje. Neustále mě rušilo přeskakování v čase, latinské názvy a několikrát jsem chtěla knihu prostě odložit. Není to lehké čtení. Ke knihám od autorky se časem ještě vrátím, ale teď si dám od jejich knih pauzu.
Od autorky jsem četla již Listopád a Hanu, ale tato se mi líbila nejvíce. Osudy rodin byly čtivě napsané a ani jednou mi nepřišlo, že by tam bylo něco navíc, kniha mě celou dobu čtení bavila, což už se dlouho nestalo. Těším se na další knihy.
Už dlouho jsem si chtěla přečíst japonskou literaturu. Náhodně jsem si vybrala tuto knihu o přátelství mezi člověkem a zvířetem, kočkou. Nejsem kočkomil ani psorád, ale příběh se mi docela líbil. Nejdřív jsem byla překvapená, že příběh je popisován kočkou, bylo to celkem i vtipný. Čekala jsem teda víc emocí, ale to bude asi tím, že opravdu nejsem kočkomil. Styl psaní mi nevadil, naopak udržoval pozornost.
Nevím jak bych popsala děj a pocity z knihy. No, asi půjdu proti proudu. Příběhů z 2. světové války jsem přečetla hodně. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale četla jsem lepší. A troufnu si říct, že mnohem lepší. Příběh pěkný, za srdíčko chytí ale vzhledem k vysokému hodnocení jsem čekala víc. Vlastně nejvíc mě bavila závěrečná část, ve které vyprávěla Hana. Když jsem přečetla poslední stránku tak jsem si řekla, že té Hany tam mohlo být více. Každopádně příběh pěkný, celkově hodnotím kladně.
1.kniha kterou čtu od této autorky. Jsem ráda, že události z listopadu 89 nedopadly tak jak autorka popisuje. Možná to byla kniha plná deprese, ale jak jinak popsat dobu komunismu. Je teda pravda, že jsem čekala, že nakonec ta demonstrace bude a dopadne dobře, ale paní spisovatelka napsala jiný konec. V něčem mě i překvapil.
Kniha se mi líbila. Od autorky jsem četla již knihu Šikmý kostel a pro srovnání musím říct, že Šikmý kostel se mi líbil víc. Nicméně jsem ráda, že jsrm si přečetla i Životice a určitě si přečtu i další knihy.
Malinko jsem se ztrácela v tom množství jmen, ale díky fotografiím jsem se neztratila úplně.
Události a osudy lidí během války je potřeba si neustále připomínat. Jsem překvapená, že pomníky obětí jsou ohroženy nějakou výstavbou silnic.