Miroslavacte
komentáře u knih
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Je to velmi nádherná a velmi zvláště napsaná kniha, neotřele, přitom lidsky. Pohltila mě od prvních řádků.
Kyselé třešně
Lenka Chalupová
Takto dobrý příběh by si zasloužil lepší obálku, ale to je maličkost. Kniha se mi moc líbila.
Pláňata
Petra Dvořáková
Bylo to dobré čtení, i když dosti tíživé. Kéž by takto lide nemuseli žít... Pavlíny se sestrou jsem celou dobu zvláštně litovala a zároveň si přála, aby se měly líp. Za tím nevysloveným v knize vidím největší sílu. Doporočuju.
Pán much
William Golding
Nad tou dokonalostí se pozastavuju zas a znovu. Prostý příběh, ale zároveň tak mrazivý a plný archetypů, které zná každý.
Miluju ten jazyk, tu stručnost, ale zároveň je v ní všechno.
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
Hodně trpký a vlastně i drsný příběh o nelásce a cestě pryč z toho všeho. Eliškou bych být nechtěla, ale číst autorčiny knihy budu dál.
Cop
Lætitia Colombani
S ženami jsem se nemohla moc ztotožnit, ale o to víc mě fascinovaly a bavilo mě o nich číst. Ten příběh je tvrdý, ale v mnohém fascinující, takže se mi kniha četla moc dobře.
Tma
Jozef Karika
Karika je skvelý spisovatel, umí vykreslit náladu a atmosféru jako nikdo. A víc vědět k téhle knize nepotřebujete. Přečtěte si ji, budete nadšení.
Vzplanutí
Jiří Březina
Docela obratně si autor se čtenářem pohrál, takže většina mých typů (co, kdo, kde a proč) byla mimo. Skvělé čtení.
Čokoládová krev
Radka Denemarková
Předpokládala jsem, že ta kniha bude dobrá, ale předčila má očekávání a je to určitě jedna z těch knih, které si budu pamatovat.
Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
Někde jsem zaznamenala rozhovor s autorkou a působila velmi mile. Stejná je i tahle kniha. Je velmi milá. Jednoduchá, lehce stravitelná, čtivá, prostě ideální čtení na léto pro ženy. Postavy se chovají lidsky, vždycky udělají nějaký krok stranou, kdy si říkáte, že se zbláznily, ale pak se vše uklidní a najdete v nich lidskost, díky níž je pochopíte.
Mizení
Jiří Březina
Líbí se mi, že autor nepopisuje nic obskurního, postavy jsou lidské, ale ne za cenu toho, že musí být nutně divné. Navíc je příběh napínavý, takže se dobře čte.
K moři
Petra Soukupová
Četla jsem od Soukupové vše, ale tato kniha je moje nejoblíbenější. Mistrně se jí podařilo zachytit rozpad vztahů lidí, kteří si nikdy nerozuměli nebo si rozumět přestali, tu mizérie, bez příkras. Bez příkras popsala i obyčejné situace, které jsme každý zažil, ale Soukupová prostě umí psát, takže vás to baví číst.
Herečka: Múza první republiky
Jana Poncarová
Je to hodně jemné a ženské psaní, až starosvětské. Text plný vzdychání a pochybností hlavní postavy o sobě samé. Autorka se do toho prožívání se svými hrdinkami tedy hodně pokládá, ale věřím, že i ta herečka to dělala.
Myslím, že kdyby tento román vyšel v roce 1900, byl by hitem.
Nultá hodina
Jana Poncarová
Není to tak čtivé jako jiné knihy této autorky, ale tleskám za výběr doby. Konečně něco, co není z druhé světové.
Předčítač
Bernhard Schlink
Jako zamyšlení se nad vypořádáním se s tíživou minulostí dobré, jako román mě to ale v některých pasážích mírně nudilo.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Moje nejoblíbenější kniha této spisovatelky. Má to spád, je to dobře napsané, nic příběhu nechybělo.
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Kdo chce drásavý příběh o tom, jak se dá všechno vydržet a že se nesmíme vzdávat, ten bude mít při četbě této knihy žně. Je napsaná velmi jednoduše, není to žádný literární klenot, kde byste kuchali nad každou větou. Tahle kniha je o příběhu a ten příběh je strhující a velkolepý, což někdy prostě stačí.
Ženy, které čtou, jsou nebezpečné
Stefan Bollmann
Obsah není nic moc, ten textový, ale ty obrazy - dechberoucí. Je to krásná publikace.
Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala
Jiří Sankot
Mrazivé, ale zároveň velmi potřebný text – s důležitou výpovědí o době, která se může v různých obměnách opakovat.
Dýchej za mě
Eva Kollerová–Střihavková
Doba vykreslená tak, že jsem měla husí kůži. Sestry, které se chovaly tak lidsky, že na ně pořád myslím. Napsáno moderně a svižně, střídá se tam tíha s lehkostí.