momo01
komentáře u knih
P jako pivo
Tom Robbins
Oddychová, krátká, místy vtipná, místy hořká a hlavně skvěle namluvená (audio)kniha. Jako milovníka zlatavého moku mě zlákala názvem a tak jsem si ji pořídila na společnou rodinnou cestu autem. Zatímco pro mě byl děj ve výsledku tak trochu zklamáním, děti (10 a 11) byly nadšené od začátku do konce.
"... V některých pivovarech ale nechávají určité druhy piva schválně nefiltrované, aby mohly dozrát v láhvi. Takové děti, jako jsi ty, Gracie, by se taky měly nechávat zrát nefiltrované. Někteří rodiče a instituce se bohužel usilovně snaží jejich mladé duše přecedit."
Osm múz mého života
Josef Koutecký
Obohacující setkání s múzami, které formovaly a obohacovaly život tohoto moudrého muže. I přes útlost knihy se jedná o inspirující rozhovor nad mnoha tématy vedený a sepsaný krásnou češtinou.
Po dočtení mě mrzelo, že už je konec, ale záhy jsem zjistila, že o panu Kouteckém vyšla ještě kniha „Zůstal jsem klukem“ a tak už se můžu těšit na další povídání.
„Co se nedotkne mého srdce, tak neposlouchám. Dotyk má co dělat s vjemem. Vjem jde do mozku prostřednictvím pěti smyslů, které máme a odtud jde dál do těla. Proto mě dovede hudba rozplakat, proto mi běhá mráz po zádech, proto se ve mně něco vzbouří, když je to něco, co mě štve.“
„Dnešní lékaři jsou zavaleni informacemi. Stále se dívají do počítače, pořád něco ťukají a dívají se na obrázky, není divu, že pak nemají čas si sednout s pacientem a popovídat si s ním. … Základním nešvarem je, při všech kladech tohoto jevu, že se léčí nemoci a neléčí se člověk.“
Postel u okna
M. Scott Peck
Nosná myšlenka by se asi dala shrnout takto: „Pokud vidíme jenom to, co je na povrchu, moc toho nevidíme.“
Nejen z celého příbehu, ale i od každé z postav se dá něco naučit.
Například od Heather, že je skvělé starat se o druhé, ale nesmíme se zapomínat na sebe;
od Stephena o tom, že nikdy nejsme bezmocní.
od paní Grochowské, že když je naším životním scénářem „chci být dokonalá a všem se zalíbit“, tak to nefunguje;
a od doktora Kolnietze se dá okoukat trpělivost a víra v druhé.
Pátá hvězda chybí jen proto, že na konci přece jen až moc lidí došlo ke katarzi a duchovně vyrostlo.
Boarding Home
Guillermo Rosales
„Byl to jeden z těch útulků na okraji, kam chodí lidé, kterým už v životě nezbývá žádná naděje. Většinou šílenci. I když občas jsou tam taky starci, jež opustila rodina, aby pošli samotou a nesrali se do života vítězům.“
Je dobře, že kniha má jen něco přes 100 stran, tohle by se nedalo číst dlouho. Z příběhu je cítit zmar a hořkost, dotažená k nenávisti. A když už přijde světlý okamžik, tak systém nezklame a vše opět vrátí do zajetých kolejí.
Z doslovu: „Boarding Home je úchvatná, zlá, nenávistná knih, nemilosrdný sestup pod hladinu pekla, který čtenáři ani vteřinu nedopřeje nádech naděje.“
Gemina
Amie Kaufman
Noví hrdinové, ale podle zcela stejné šablony. Navíc wow efekt z použité formy se u druhého dílu už nekonal. SPIRA málo a naopak jsem měla plné zuby hlavních postav: mladý zločinec se srdcem ze zlata; krásná chytrá i vzdělaná dívka a navíc skvělá bojovnice. A padouši jsou prostě ukázkoví padouši a navíc děsně vymatlaní, kteří se neumí v náročných situacích racionálně rozhodovat. A do toho láska jako trám a vedle toho ještě brouci mozkoužrouti. Neočekávala jsem hlubší přesah, ale na tohle jsem už asi prostě stará.
Dobrá grafika a zajímavý nápad dělá hodně, a tak alespoň 2 hvězdy.
Totem vlka
Ťiang Žung
Tato kniha byla pro mě ve správnou chvíli na správném místě. Sama si mě našla a uspokojila moji potřebu toulání se po dalekých mongolských stepích a vzbudila nový zájem, takže teď si budu muset přečíst něco o etologii vlků.
Kdo chytá v síti
Marika Pecháčková
Téma, o kterém je jednoznačně potřeba mluvit. Hodnotu této knihy vidím v tom, že je to mimo jiné i vhled do prožívání všech zúčastněných. Věřím že úzkost, kterou čtení místy vyvolává, bude důvodem, proč se rodiče i děti budou mít víc na pozoru, a to je přidaná hodnota k nezaplacení.
Mám doma desetiletou holku a jedenáctiletého kluka. Během čtení jsem s nimi na téma několikrát zavedla řeč (a prý jsem s tím už byla i děsně trapná), ale vlastně mě to ani dřív pořádně nenapadlo, probrat s nimi, co mají dělat, kdyby. Takže minimálně u mě mělo sepsání této knihy smysl.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Óóóó. A konečně vím, jak vznikla Země i jak se stopuje vesmírem.
Naopak nechápu, jak jsem mohla tolik let chodit se záložkou okolo a nepřečíst ji.
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Tak nějak málo velbloudů a srandy, ale hlavně: už víme, kdo je Asad. Za mě skvělý díl, nechybělo mu napětí ani spád.
...No možná, že ten konec už byl moc urychlený, ale všechno odpouštím.
Z kopce do kopce
Kateřina Dubská
Hezký to bylo. Pohoda a klid. A navíc jsem obvykle u snídaně bavila rodinu historkami z knihy, takže jsem tu pohodu šířila dál.
Grandhotel
Jaroslav Rudiš
Osobní deník podivína Fleischmana napsaný lehce poetickým stylem, ve kterém jsou vztahy jako počasí čekající na správný vítr. Ale slunce v duši nečekejte.
„Říkám jí, že vítr stojí na začátku a konci každé změny počasí, každého pohybu mraků, každého kusu světa. Vyprávím jí, že vítr je pohyb vzduchu, který způsobují výkyvy tlaku a rotace země. A že jsou větry horizontální, stoupavé i padavé a hromada dalších. A že na horách fouká víc než v nížině.“
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Je těžké kritizovat knihu s tak těžkým a silným tématem a necítit se při tom alespoň trochu špatně. Nicméně Tatér z Osvětimi je nejslabší kniha o holokaustu, co jsem kdy četla. Nepotřebuji (a ani nechci) detailně popsané hrůzy, ba právě myslím, že mezi řádky se dá vystihnout atmosféra mnohem tíživěji. V tomto podání se však jedná o melodrama a vlastně nejlepší na celé knize mi přišel doslov. Silný příběh podle skutečnosti by si rozhodně zasloužil kvalitnější zpracování.
Pole a palisáda
Miloš Urban
V podání pana Somra to bylo příjemné zpestření cesty a přes všechny uzavírky mi s Libuškou jízda po dálnici utekla jako nic. Myslím, že české pověsti zpracované od Urbana by mě bavily.
Illuminae
Amie Kaufman
Tato kniha je TAK odlišná od všeho, co jsem četla! Formát byl zcela jedinečný a i přes odlišný styl vyprávění příběh plynul hladce a rychle a čtení pro mě bylo interaktivním zážitkem. Měla jsem pocit, jako bych tam byla. Všechno postupně gradovalo a propojovalo se do sebe. Velkou roli hraje SPIRO- umělá inteligence bitevní lodi. Bavilo mě mrknout pod pokličku jeho/její “mysli”. A hvězdičku ubírám právě za to, ze lidští hrdinové a jejich příběh za formou knihy a SPIREM poněkud pokulhávali. Každopádně už teď mám jasno, že se pustím i do dalšího dílu.
Atlas ptáků: 250 evropských druhů
Dominik Marchowski
Tak jsem si udělala radost. Je plná nádherných fotografií, které je potěšením si prohlížet. Podle knihy není možné přesně druhy určovat: chybí kresby siluet, fotky pro srovnání samiček a samečků, nebo vajíček. Pro amatérské ornitology začátečníky, jako jsem já a moje děti, je ale naprosto dostačující. Nejde nám totiž o přesnost, ale o přehled a jak už jsem psala taky o pěkné fotografie. A jako další plus vnímám, že přestože se jedná o knihu přeloženou z polštiny, jsou u většiny druhů uvedené i informace o výskytu v ČR.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Jsem okouzlena. Je to jeden z těch příběhů, který se nečte, ale žije s hlavními postavami. Vůbec se nedivím téměř stoprocentnímu hodnocení čtenářů.
Měla jsi vůbec někdy rodinu?
Bill Clegg
Je to velmi silný příběh o křehkosti vztahů, o promarněných okamžicích a o slovech, která bolí, když je někdo nevysloví, o slovech a drobných gestech, která naopak nejdou vzít zpět.
„Netuší, co by měla udělat, a tak nedělá nic. Cítí se zahnaná do kouta, je vzteklá a ví, že se nechová správně.“ Jenže pak jí osud zamíchá kartami a nedá se nic změnit.
Příběh se postupně skládá jako mozaika z vyprávění jednotlivých osob. Může být náročné se mezi vypravěči zorientovat, protože o koho se jedná, je potřeba pochopit z kontextu. Ale postupně všechny díly skládačky do sebe zapadnou a výsledkem je silný čtenářský zážitek.
Pohled oknem
Jane Goodall
Kdysi jsem toužila stát se Jane Goodallovou a odjet pozorovat zvířata v přirozeném prostředí pralesa.
A díky této knize se mi to tak trochu povedlo, mohla jsem se podívat jejíma očima a sledovat příběhy šimpanzů v rezervaci Gombe.
Bolestně mě ale zasáhla jedna z posledních kapitol o tom, v jakých podmínkách žijí šimpanzi v zajetí a jak se s nimi zachází při výzkumu.
Malá dunajská válka
Pavol Rankov
Tentokrát jsme se, pane Rankove, nepotkali. Lokální konflikt slovenské domobrany a maďarských separatistů, do toho se míchají mírové jednotky OSN a rómská guerilla. Proloženo úryvky světových autorů. Vážně jsem se snažila, ale na pro mě to není. Ale ten nápad proložit knihu QR kódy, ten byl dobrý.
Zakázaná učebnice koučování
Magdalena Vokáčová
Kniha, která mě na začátku zaujala svým názvem a obálkou a pak i obsahem a zpracováním. Parádní!
