novecento komentáře u knih

Kniha čtenáři nabídne nahlédnutí do života lidí na počátku 20 století. Nemyslím si, že příběhy vystihují typické Dublinské prostředí. Mohly být napsány stejně ve Vídni, nebo v Praze, ale i na pobřeží v Gdaňsku. James Joyce byl dle mého mínění průměrný spisovatel, zdaleka nedosahuje kvalit Remarqua, Hemingwaye, nebo svého souputníka Josepha Rotha. Werichova Uspořená libra na motivy knihy dubliňana Seána O'Caseye vás uspokojí daleko více..Při přečtení asi nejlepší povídky Trapný případ si vzpomenete na Nerudovy Malostranské povídky, nebo Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy. Poctivý čtenář si ale touto knihou rozšíří svůj pohled na autora.

16.09.2018

Přes neúspěchy a zklamání, které prožíváme, kdy jsou sny poskvrněny špínou skutečností a slabostí lidských bytostí, je Izrael pro Židy kdekoliv na světě hřejivým místem. Jakou cenu jsme za tuto zemi zaplatili?
Sedm tisíc mrtvých v roce 1956 při suezském tažení a v Šestidenní válce v roce 1967, tři tisíce mrtvých v říjnové válce roku 1973, stovky mrtvých při teroristických útocích. Nabízí se nám hrozivá útěcha: všechny války nás stály méně mrtvých, než tři dny v Osvětimi. To je závěr knihy, ve které Chaim Potok své čtenáře provází dějinami lidského pokolení od Sumerů po současnost. Většina z nás má ve svých genech kousek z Abrahámova pokolení, ať chce, nebo nechce. Kniha je čtivá a je to vynikající studijní materiál. Doporučuji všech 12 u nás přeložených Potokových knih.

4 07.09.2018

Každý z nás si přeje složit balvan svého trápení na prahu chalupy nějaké bohyně s nadějí a vírou, která uzdravuje: Oni věří, že jim pomůžu, to není podvod, ale chytrá pomoc, říká Surmena v tajemné a dobře napsané knize spisovatelky Kateřiny Tučkové. K dobře napsaným knihám se mají čtenáři vracet, stejně jako se člověk má vracet na místa, kde se cítí dobře. Chápu, že místní lidé na Žítkové nemají rádi zástupy turistů, kteří jim odhrnují záclony a nahlížejí do oken. Doporučuji ale, projít si cestu po kopanickém hřebeni od lesa na Bedové, Koprovas, kolem uzavřených Potravin na Žitkové, nahoru podél Žitkovského vrchu k samotám Pod Lokovským vrchem. Dále magickým Lokovským bukovým lesem a loukami do Krhové a Bojkovic. Je to cca 16km s úžasnými výhledy do krajiny Bílých Karpat. Bojkovice jsou nyní opravené a působí jako malé Luhačovice s vynikající kavárnou na pěší zóně. Imaginace je stále nejlepší cestovní kancelář. Intenzivnější prožitek získáte pří opakovaném poslechu této knihy na CD. Bohyně v chalupách na Žitkové nehledejte, stačí pocítit genius loci v jejich bývalé krajině.

21 04.09.2018

Kniha otázek a zajímavých odpovědí. Na tu zásadní: odkud se bere zlo, ani v této knize nenajdete jednoznačnou odpověď. Odkud pramení lidský soucit? Je v každém člověku, ale často bývá potlačen, není-li podporován výchovou. Žijeme v čase a čas je lidská kategorie. Bůh je transcendentní pojem. Zázrak není nic výjimečného, jen to, že mohu každodenní věci prožívat jako zázrak. Najednou se mi otvírají oči-jsem malíř. A umění je v tom, že mi Rembrandt a Vincent van Gogh ukazují tyto perspektivy. To je vlastně úkol každého velkého umělce, že nám tento svět ukazuje tak, jak jsme jej nikdy před tím neprožili. Rabín na otázku, kde je Bůh, odpověděl. Kam ho pustíte..(žijeme v zastřeném stavu). Všichni lidé jsou povoláni k tomu, aby jednali lidsky. V Polsku mnoho prostých lidí ukrývalo židy. Moc o Bohu nevěděli, ale měli ho v srdci.
Pro mne jsou křesťané a židé skuteční bratři, kteří kráčejí rozdílnými cestami. Dokážu je pochopit, protože máme stejnou myšlenku, oni po svém a já taky po svém. Neboť Bůh je totéž, to znamená hledání něčeho vyššího, touha po jistém klidu, nikoli lidském klidu, nýbrž kde mohu s Goethem v jisté chvíli říci: posečkej chvíli, jsi tak krásný. (imitatio Christi-ne jen imitovat, ale i s Bohem žít)
Vy stále ještě hledáte Boha? Každý člověk hledá, dokud žijeme, tak hledáme.
Zázrak je, když se všednodennost najednou ukáže v jiném světle, a tím se otevře a je vidět nově. Je třeba číst pozorně. Pak se ke knize znovu vrátit, třeba odzadu. Doporučuji...

27.08.2018

Velice dobře napsaná kniha. Jeffrey Archer je skvělý autor, záleží však, jak silné téma si zvolí. Cesta slávy je přesná trefa do černého terče anglických dějin. Je smutné, že dějiny vždy zajímají jen vítězové a ten kdo byl druhý, nebo čtvrtý a pátý se propadá do temnoty zapomnění. Osobně věřím zjištěným indiciím, které nám říkají, že Mallory s Irvingem na vrcholu byli, stejně jako ,,jen věřím,, výstupu Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norgaye. Jak v úvodu svého biografického románu spisovatel Archer uvádí: Jistý si je člověk, buď velice chytrý, nebo velice hloupý a všem nelze vyhovět, krocani taky nehlasují pro vánoce. Kniha čtenáři nabízí kromě napínavého děje, také náhled na život v počátcích 20 století, včetně krutosti první světové války. Doporučuji.

2 13.08.2018

Kniha: Napsal jsem tyto řádky na památku zemřelým, na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Nic nepřidám, holou pravdu povídám, do minulosti sahám. Ale co se tehdy událo, i dnes stát se může. A jako v pralese na mrtvolách vyvrácených stromů, z rumu a prachu zetlenych pokolení nový život roste, bují, kvete i zachází. Tak i lidé, jednotlivci a celé rody, celá plemena i vrstvy společenské ve víru času přecházejí a zanikají a z jejich práce a tužeb jiní těží a požívají, až závratný proud i tyto smete a odnese.....
V pomíjivém čase je důležité se někdy zastavit, otočit a podívat se zpět. Kdo má rád Šumavu, měl by občas sáhnout po knize Karla Klostermanna. Procítit ten syrový a těžký život lidí, na který jsme již zapomněli.
Jsou to smutné příběhy, přesto doporučuji povídky: Schovanec a Vánoce pod sněhem.

3 25.07.2018

Zajímavě namíchaný příběh z prostředí tajných služeb, kde se nemůžete na nikoho spolehnout. Místy to lehce drhne, když se hlavní hrdina Adam ,,stává agentem 007,, Svrchovanost území je vždy citlivá záležitost, kterou si každá země hlídá. Prodej Aljašky byl z dnešního pohledu mistrovský tah. Proto snahy největších mocností Ruska a USA o získání území Arktidy na Severním pólu jsou dobrým tématem pro spisovatele typu Jeffrey Archera. Zde si uvědomíme, jak je důležité, že toto zdánlivě mrtvé a nehostinné území patří mezinárodnímu společenství pobřežních států a ne jedné z mocnosti, která by zde postavila rakety středního doletu.

25.07.2018

Kniha: Některé slovo, které se vysloví zdánlivě lhostejně, získává náhle cosi kabalistického. Ztěžkne a podivně se zrychlí, spěchá před mluvčím, vysláno, aby kdesi, v jakémsi nejistém okrsku budoucnosti, prudce otevřelo komoru, vrací se k němu se strašidelnou jistotou bumerangu. Z bezděčného pleskotu neuvážené řeči, většinou z těchto strašlivě těžkých a matných slov při loučení u vlaku, které vezou smrt, dopadá jako olověná vlna zpět na mluvčího, který náhle poznává děsivou a zároveň omamnou moc osudovosti. Milencům a vojákům, těm, kteří jsou zasvěceni smrti, a těm, kteří jsou naplněni kosmickou mocí života, se občas znenadání dostává této síly, být obdařeni a obtíženi náhlým vnuknutím…a slovo klesá, klesá, propadá se do nich. Zatímco Andreas pomalu tápal nitrem vagonu, pronikalo do něj slovo ,,zemřít brzy,, jako střela, bezbolestně a téměř nepozorovaně, masem, tkání, buňkami, nervy, až se konečně kdesi zadrhlo, vybuchlo, vyrylo hlubokou ránu a způsobilo, že se z ní řinula krev…život..bolest. Z válečné apokalypsy není možný únik do idyly v ústraní.

1 06.07.2018

Příběh zahalený do tajemství nedohrané šachové partie, která nemá jednoznačného vítěze, stejně jako ho nemá naše životní putování. Zločin na člověku, kterému již nezůstaly žádné slušné tahy. Pokud jede černý jezdec na heroinovém koni, jeho cesta mizí v hlubokém krystalickém rauši a euforie z poznání pak přehlušuje lítost. Narodit se jako vyvolený Mesiáš a mít úděl spasitele, kterému není co závidět. Zajímavě namíchaný detektivní příběh, posazený do aljašského města Sitka, kde nás Michael Chabon zavede do prostředí židovské komunity. Není to úžasné a brilantní čtení, ale kniha s myšlenkovým přesahem. Zaujme více čtenáře, kteří rádi vyhledávají knihy s židovskou tématikou.Těm knihu doporučuji.

9 17.06.2018

Spletité cesty lidských osudů svázané do kytice třiceti šesti krátkých povídek. Některé příběhy jsou zality deštivými mraky, ale v některých nás ohřeje vycházející slunce. Ve svých myšlenkách si splétáme bič naděje, kterým mrskáme sami sebe na cestě za ,,poklady,,. Hledáme složitosti života tam, kde je ve skutečnosti jednoduchý a prostý. Co s námi udělá čas? Z mladých žen se stávají hádavé stařeny a s krásných hochů plešatí-protivní tlusťoši. Co ukrývá naše paměť, ten záznamník nevyzvednutých výjevů našich životů? Někdy s námi život udeří do zdi a praskne nám želví krunýř. Někdy to přežijeme, ale někdy taky ne. Je to takové lehké čtení o složitosti života. Je to kniha, kterou proletíte a pokud si nenajdete chvíli k zamyšlení, tak na ní snadno zapomenete. Proto jsem přehodnotil své povrchní hodnocení a dávám **** Doporučuji: Bratr v Africe a Pomsta.

3 04.06.2018

Po přečtení jsem shlédl i film, který mne zaujal daleko více. Lépe vystihuje podstatu příběhu a společně s hudbou Ennio Morricone je perla světové kinematografie. Nabokov se snažil příběh cílevědomě propracovávat z mnoha stran. Je zde hodně cítit jeho způsob psaní z kartičkových poznámek, kterých měl velkou krabici. Ubírá to na plynulosti příběhu, který se povedl ve filmu. Kniha měla úspěch v době vydání roku 1955, podobně jako dějový protipól Smrt v Benátkách od Thomase Manna v roce 1912. V dnešní době plné deviantů, vrahů a masových šílenců se podstata příběhu ztrácí v duševní prázdnotě. Knihu a zejména film doporučuji.

6 19.05.2018

Co se děje kolem nás? Kam až vede cesta za mocí peněz? Jak zrádná je a kolik osobních tragédií ji provází. Spisovatelka Tess Gerritsenová nám ve své knize dala opět nahlédnout do jednoho ze svých kriminalistických šuplíků. Příznivci dvojice Jane Rizzoliová-Maura Islesová si přijdou na své. V knize je hodně smutku, ale přes svoji krutost není brutální. Po přečtení si říkáte: již dost Gerritsenové…, ale něco vás stejně přitahuje k její další knize.

1 18.05.2018

Kdo má rád knihy Alessandra Baricca, ten po této útlé knize určitě sáhne, nebude zklamán. Nepatří sice mezi jeho nosné tituly, ale budete mít po přečtení chvíli o čem přemýšlet. Žádnou senzaci v těchto povídkách nehledejte. Já jsem spokojen. Nemám rád tlusté knihy o ničem.

4 04.05.2018

25 erotických povídek mladých autorů v mnoha podobách a s proměnlivou kvalitou textu. Některé jsou k zasmání, většina jen k pousmání. Najdete zde ale i povídky s velkým přesahem, za které by se nemusel stydět ani známý ,,Čaroděj,, Vladimír Nabokov. V těchto osudových příbězích je láska přetavena na modlu peněz, krutosti, násilí a pocitu marnosti. Své max. hodnocení 5***** a uznání dávám: Tomáš Tvrdý-Čára,XXX a různý pornáče, Kristýna Lyachová-Zpověď+Malá prostitutka, Eva Fraňková-Maminka+Dospělá. Zbylým autorům přeji hodně zdaru a štěstí při hledání zajímavých námětu svých dalších povídek.

3 30.04.2018

Vladimír Nabokov byl spisovatel s duší ,,Čaroděje,, kterého celý život pronásledoval chtíč a touha vytěžit vždy něco z krásy všech žen a dívek žijících v jeho okolí: Matematika orientální zhýralosti, kde je slast kořisti přímo úměrná jejímu stáří. Rajské plody i eufratské meruňky jsou škodlivé pouze v konzervách. Pod záminkou rozpravy o něčem pozoruhodném se patrně pouze snažím najít ospravedlnění pro svou vinu. Proč si lámat hlavu, zítra se kolem mihne jiná kráska a stejně zase zmizí. V dlouhé řadě nalézaní a mizení uplyne můj život. Kdo chce pochopit Nabokova, měl by si přečíst i jeho Čaroděje.

V rozhovoru, který začal u jeruzalémské Zdi nářků se nám snaží spisovatel Isaac B. Singer poutavým způsobem odpovídat na zásadní filosofické otázky: Je, nebo není Bůh, co je morálka a kde jsou její hranice...
Kniha: Jestliže se miliony Němců obětovaly pro idol Hitlera, tolik Rusů a Židů pro idol Stalina, jsem připraven obětovat sám sebe, nebo přinejmenším trpět pro idol, v jehož jménu jsme obdrželi Desatero přikázání a celou Tóru.
Je-li už lidským údělem sloužit modlám, potom chci sloužit spíš modle, jež splňuje mé nároky, než takové, která ve mně vzbuzuje po čtyřiadvacet hodin denně jen hnus. Spousta lidí přišla o život ve jménu komunismu, nacismu, nebo nějakého jiného ,,ismu,,. Každý nový vynález si žádá bezpočet nových obětí. I letadlo je anděl smrti. Miliony dalších zabíjí alkohol. Tisíce žen umírá při potratech, bezpočet mužů a žen trpí a zemřelo na pohlavní choroby. Modla již chci sloužit je modlou života a věrnosti. Nevyžaduje žádné oběti, jen jediné: že si nevybudujeme vlastní štěstí na neštěstí druhých.,,To je morálka, ne náboženství,, Světu vládne síla a přetvářka: cítím, že čtení je smrtelně jedovaté. Moderní literatura opakuje, že žijeme na jatkách a v domě hanby. Kam vedou všechny naše názory. Dnešní etika k ničemu nikoho nezavazuje. Můžete být nacistou, nebo v KGB. Sovětské zákony jsou vymyšleny tak, že když se s nimi nechcete podílet na jejich zločinech, stanete se obětí jejich zločinů. Židé (ale nejen oni) nemají dostatek síly, aby ochránili děti od přímočarosti, která ovládá zemi. Dobře napsaná a stále velice aktuální kniha. Doporučuji přečíst.

1 26.04.2018

Krátce po sobě jsem přečetl dvě dobře napsané knihy z roku 2017, rozdílných autorů, ale s podobně zajímavými osudy. Ta první byla Hukot času o ruském hudebním skladateli Dmitriji Šostakovičovi od Juliana Barnese. Ta druhá: Revolver v kabelce od Moniky Zgustové o básníkovi a spisovateli Vladimíru Nabokovovi. Této autorce se podařilo ve čtyřech kapitolách obsáhnout ty nejpodstatnější okamžiky z pestrého života klasika moderní ruské i americké literatury 20 století. Poznáte strastiplnou cestu ruského emigranta z Petěrburgu do Berlína, v květnu 1940 útěk před postupující německou armádou z Paříže a Bretaně do USA, kde získal největší popularitu se známým románem Lolita. Kromě románů pracoval na překladech ruských klasíků Puškina a Gogola. Nakonec si s rodinou našel klidnějšího místo k životu ve švýcarském Montereux. Láska k ženám, to byl jeho pitný režim a mnohokrát byl vystaven těžkému rozhodování, které dát přednost. Jednoduché to rozhodně neměl. V Nabokovových knihách jsou tyto jeho životní příběhy mistrně skryty a pozná je jen čtenář znalý jeho životopisu, za který můžeme tuto knihu považovat. Doporučuji.

4 21.04.2018

Telefón po půlnoci je kniha z roku 1987. Je ne-li první, tak určitě jedna z prvních napínavých trillerů Tess Gerritsenové. Příběh je z prostředí zákulisního boje tajných služeb, které krutě zasáhnou do života ženy, žijící normálním životem, toužícím po lásce a porozumění. Za tuto knihu by se nemusel stydět ani expert na špionážní romány Frederick Forsyth. Gerritsenová zde využila své vědomosti ze studia antropologie-chování lidí ve společnosti. Nad celým napínavým příběhem hledání toho ,,pravého,, vztahu dvou lidí vznáší spisovatelka nenápadnou otázku: co je láska a co je potřeba? Je důležité byt zamilovaný, toužit po někom a plně se lásce oddávat, nebo stačí jen občasný sex, teplá večeře, postel a ráno čistá, vyžehlená košile? Tess Gerritsenová přináší svému čtenáři kromě napětí, také zamyšlení i otázky, ale také odpovědi na témata, které na své jednoduché životní pouti obyčejný člověk nepotká. Kniha vyšla v kolekci Harlequin: pro zamilované. Je to taky o lidech, kteří touží se zamilovat. Pro členy klubu T.G. povinná četba.

1 19.04.2018

Jak křehký je lidský život, jak snadné je rozšíření světové epidemie a co vše je nutné k záchraně lidských životů. Tess Gerritsenová nás tentokrát zavádí na mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Poznáte, že osudy kosmonautu jsou závislé nejen na řídícím středisku NASA, ale že v kritických situacích o jejich životech rozhodují především president a nejvyšší složky armády USA. V knize najdete napětí a mnoho zajímavých informací. Uvědomíte si, jak málo stačí a náš organizmus podlehne, tak jako mnohokrát v minulosti všudy přítomným vírům a bakteriím (morové epidemie, španělská chřipka, Ebola, HIV..). Je to zajímavě napsaná kniha s velice aktuálním námětem příběhu. Jen ten typický americký závěr, že člověk zvítězí nad přírodou a zvládne vzniklé epidemie se nemusí vždy podařit.

2 16.04.2018

Srdce králů v limitované edici 200 výtisků nakladatelství Trigon v roce 1991. Komerční tah s ilustracemi Michaela Rittsteina vytáhl původní cenu 460,- Kč tohoto útlého dílka až na antikvariátní přemrštěnou částku 10000,-Kč. Osobně si myslím, že normální čtenář dá raději přednost klasickému půjčení v knihovně, neboť toto Ewersovo dílko nepřesahuje svoji uměleckou hodnotou jeho Pavouka a již zdaleka ne kvalitnější Alrúnu, kterou ještě zakoupíte na pultech některých knihkupectví. Ale zpět ke knize: spisovatel Hanns Heinz Ewers je lovcem hrůzy, básníkem děsu, malířem krutosti rafinované i barbarské. Je fantastou i snílkem, rozesněným lyrikem i výsměšným ironikem. Kousek z knihy: Věřte mi pane Orléansi, stalo mě to neuvěřitelná muka namalovat ty obrazy. Ani hrůzy z Dantova pekla se nedají srovnat s pocity člověka, který sestoupí do hlubin královských srdcí. Umělec je jako děvka, která láká k sobě myšlenky, dá se jimi dobýt a porobit a pak v hrozných bolestech rodí svá díla. Jsem žijící kurva mrtvých králů Francie. A nyní vám pane Orléansi, poslednímu potomku tohoto rodu, předkládám účet za noci lásky, za to si vezmete jejich plody (obrazy namalované ze tkáně srdcí francouzských králů). Je vinou jejich otců, že nejsou krásnější.

09.04.2018