NymphMaeve komentáře u knih

Taková síla příběhu se jen tak nevidí. Nejdříve mi nebylo moc jasné, kolem čeho a jak se bude příběh točit, ale hned v první části Miřina vyprávění jsem začínala tušit. Všechny tři části - Mira, předci i vyprávění Hany mají v sobě neskutečnou bolest a trápení. Nevím, do jaké míry je dle historických dokladů vývoj v zemi od roku 1937 až do deportace, ale zatím jsem nečetla nic, co by mne zasáhlo více. Příběh samotné Hany je však ještě silnější. Autorka má úžasný smysl pro vyprávění a hloubka jejích slov vám nedá spát. Nemám moc slov k tomu, abych popsala pocity z této knihy, ono to asi dostatečně nejde. Já jí velmi dlouho odolávala kvůli humbuku, který kolem ní byl. Ale díky za to, že mne to neodradilo a pustila jsem se do vyprávění Hany. A doporučuji každému, kdo váhá, aby přestal a pustil se do příběhů, které skrývají stránky knihy Hana. Určitě nebudete litovat.

27 09.06.2020

Nádherný smutný příběh dvou / tří generací rodiny. Líbí se mi prolínání vyprávění Bohdanky a Svatopluka, jak si byli v určitých fázích života tak podobní, ovšem Bohdanky mi bylo celou dobu tak líto. To, co zažívala ze strany otce a babičky bylo hrozné, ještě se s tím poprala nakonec dobře. Pozadí politické situace je velmi obrazné a pro mě jako představiteli mladší generaci, co komunismus nezažila, to bylo pěkné okénko do myšlení tehdejších lidí v reálném čase. Trochu ustřižený konec mne mrzel, zajímalo mne, jak to bude dál. Četlo se to krásně, lehce a i když to nebylo nic napínavého, těšila jsem se na každou volnou chvilku strávenou s rodinou Žákových. Autorka je mistryně ve vyprávění, umí krásně pracovat se slovy a nejsou tam žádné nudné či hluché pasáže. Neskutečně mě to bavilo a těším se na další její knihy.

18 10.09.2020

Šikmý kostel mne nejprve minul a po přečtení prvního dílu mne nijak nenadchl. Avšak na Životice jsem se dost těšila, přeci jen to není popis známé události našich dějin a i když podobných tragických událostí se v historii stalo nespočet, jsem velice ráda, že se autorka vrhla do "pátrání" v minulosti. Způsob zpracování je velice zajímavý - úplný začátek každé kapitoly je uveden útržkem příběhu lidí z jejich pohledu, který je dále rozvinut a dotažen do konce z pohledu vypravěče. Samozřejmě následuje podrobné rozebrání a náhled nezúčastněné osoby. I když se jedná o neskutečně smutnou a tragickou událost, celou knihu považuji za velmi povedenou a čtivou. Vysvětlení všech možných pohledů a obrazová příloha čtenáři pomáhá soucítit se všemi, co to zažili, protože najednou to nejsou jen knižní postavy, ale reální lidé s tváří, minulostí i budoucností.

15 22.11.2022

Boží, naprosto boží. Od knihy jsem nic moc nečekala, protože tento žánr není úplně můj oblíbený, ale bylo to dokonalé. Nejsem nijak moc emotivní člověk, ale během čtení jsem měla několikrát na krajíčku. Jak dokázala autorka napsat něco tak nádherného, dokonalého, přirozeného a čtivého, nechápu. Už chápu, proč je na ní v knihovně tak dlouhý pořadník. Do příběhu jsem se zamilovala a byla to láska na první pohled, při představě čekání to, až bude druhý díl k dispozici v knihovně byla volba jasná. Už jsou oba díly objednané a těším se, až mi dorazí. Hned se pustím do Faji a pak nastane čekání na ten třetí díl.... Miluju to prostředí, postavy (Vargase a Ilan/a nejvíc), ty cizí názvy, vysvětlivky i slovníček na konci, prostě od první strany do poslední.

15 23.02.2019

Co k tomu dodat? Asi jen to, že jsem se dočkala přesně toho, co jsem očekávala. Je to vulgární, lascivní, sexuální, obscénní, dekadentní, především erotické, ale místy i vtipné. Svým způsobem psané porno, které mi vyhovuje více, protože dává prostor vlastní fantazii. Líbí se mi ta bohatá slovní zásoba, se kterou autor pracuje, jen těch názvů pro mužské i ženské přirození. Beatrice je mi záhadou, neumím porozumět ženě, která přijala sex za svou podstatu a stala se nymfomankou, která rozkoším obětuje i svůj život. Je to však tak nápadité, velmi kreativní, ale člověk s tím obsahen musí dopředu počítat. Nic pro stydlivky a citlivky. Za mě dokonalé originální dílo.

14 10.11.2020

Zvláštní, neskutečně zvláštní. Výpověď a zaznamenané myšlenky nemocné Anny, se kterou se život nemazlil. Je sama, má jen své byliny, kterým věnuje veškerou svou energii a sílu. Není hlavní sledovat, v jak dlouhém časovém horizontu se kniha pohybuje, je totiž spíše abstraktní, konkrétních informací je málo. Převažují popisy sběru a sušení bylin, bolesti, ran a přijímání počasí. Jakoby Anna byla víla a chtěla splynout s přírodou. I přesto je kniha neskutečně čtivá a silná. Nedokázala jsem hlavní hrdinku skoro vůbec pochopit, přesto mi přirostla k srdci. Ostatní lidé mi byli protivní a asi jen proto, jak se k Anně chovali. Konkrétní odpovědi na nevyřčené otázky tu také nehledejte, spíše možná v sobě. Těším se na druhý díl, třeba v něm najdu něco dalšího. Autorka je mistrnou vypravěčkou.

13 13.02.2020

Vůbec jsem nevěděla do čeho se pouštím, knihu dostal muž, ale k přečtení se zatím neměl, tak jsem po ní sáhla já. O panu Marešovi jsem už něco slyšela, ale vůbec jsem netušila, jaké jméno v oblasti kriminalistiky a vražd má. Jeho vyprávění mě úplně uchvátilo a i když vím, že pan Moravec umí klást otázky, zaujmout a má i super styl. Pan Mareš umí zase skvěle odpovídat, rozvést odpověď tak, že nenudí i když je delší a vždy doplní nějaký příklad či vtípek. Celá kniha je vlastně retrospektivní pohled do života pana Mareše od dětství, přes studium, vojnu, začátky u policie, jeho kariérní růst až k jeho odchodu. Jako člověk mne pan Mareš opravdu zaujal, člověk s tak pevnými hodnotami a zásadami se hledá hůř a hůř. Jeho vyprávění je opravdu zajímavé, místy mi běhal mráz po zádech, místy jsem se musela smát. Kniha mne překvapila, dostala a jsem moc ráda, že jsem měla díky ní možnost nahlédnout do světa zločinu, pachatelů, obětí, vyšetřovatelů i procesů, které provází zločin od jeho spáchání, až po propuštění pachatele z vězení. A hlavně jsem se ujistila v tom, jak se svět televizních kriminálek liší od opravdového 1. oddělení.

11 04.10.2023

Upřímně jsem se těšila na finální zakončení mé oblíbené oddechové série o Marii Kostkové. A čekala jsem na okamžik, kdy jsem věděla, že mi kniha sedne k náladě a to chvilku trvalo. Ale povedlo se. Je to skutečně nenáročná četba bez nějakého hlubšího smyslu nebo významu. Miluju ironii a sarkasmus s jakým Marie popisuje zážitky na Kostce i jednotlivé charaktery postav. Je to super vtipné a člověk má díky tomu pocit, že je jeho život aspoň trochu v normálu. Jsem za podobné knihy moc ráda a děkuji autorovi za úsměvné chvíle. Je škoda, že je už konec, ale myslím, že až budu mít nějaký ten splín, ráda se k Aristokratce vrátím.

11 13.04.2023

Do knihy jsem se pustila díky kamarádce, která viděla film a knihu mi půjčila. Jsem jí moc vděčná, jelikož by mě to asi jinak minulo. Neměla jsem žádná očekávání, ale hned ze začátku mě příběh Gumpa chytil za srdce. Už dlouho se mi nestalo, že bych dobrovolně dělala ve čtení pauzy. I přesto, že bych knihu délkou přečetla najednou, nemohla jsem, byla to na mě silná káva. Miluju psy a i když momentálně žádného nemám, vždy to pro mě byla spřízněná duše. Z toho, co je v příběhu popsáno, mi bylo zle a nutilo mě to hodně přemýšlet o nás lidech. Na film se asi úplně necítím, ale tahle kniha mi zůstane v srdci i hlavě navždy a nezapomenu. Děkuji za ni i za iniciativu, která za ní stojí.

11 03.10.2021

Příběhy Stephena Kinga jsou vždy zážitkem. Kdysi jsem četla Mrtví se někdy vracejí - kratší povídková kniha, kde jsou některé příběhy stejné jako zde. Ale ani ty další a pro mne nové nezklamaly. Je tam naprostá hrůza, podivnosti, "úchylnosti", pověsti i smutné příběhy ze života. Některé jsou krátké a některé dlouhé. Docela mne překvapilo, že tam jsou dva příběhy s identickým místním názvem Jerusalem's Lot a to Prokletí Jeruzaléma a Na dobrou noc. Sice se každá věnuje malinko jinému hororovému tématu, ale i tak je to zajímavé. Nejvíce se mi líbí příběh Nekuřáci s.r.o., Mrtví se někdy vracejí a Římsa. Ostatní jsou však také úplně skvělé, čtivé a zajímavé. Nenašla jsem příběh, který by mne vyloženě nudil a z knihy jsem úplně nadšená. Určitě si ji pořídím do své sbírky a brzy se k ní vrátím. Naprosto doporučuji, určitě nezklame a pro milovníky Kinga je to snad "nutnost".

11 19.06.2020

Tak po Tmě byla toto fakt jízda. Ze začátku je to jen vyprávění mladého muže, kterému se díky zvláštním okolnostem dostanou do ruky dokumenty pacienta, který byl ve spojení s krajinou Tribeč. To je čtivé, zajímavé a rozhodně ne nudné. Pravá akce začíná až asi v poslední třetině, to je už silná káva. Musím říct, že se mi líbilo prolínání vlastního vyprávění a navíc ta nejistota, co vše můžeme autorovi věřit (vše doplňují poznámky pod čarou, odkazy a komentáře). Nádhera. Mráz po zádech mi neběhal, což je škoda, ale i tak jsem si knihu náležitě užila. Je to fakt povedený kousek, už se těším na Strach. Neskutečně krásně napsané, líbí se mi forma, styl, námět i charaktery. Mnoho nebylo vysvětleno, což se dá ze všech úhlů pochopit. Opravdu velmi povedená práce.

11 12.03.2020

Dokonalé, děsivé, neuvěřitelné a naprosto úžasné. Nemohla jsem se odtrhnout, moc se mi to líbilo. Potenciál naplno využitý a nevím o ničem, co by mohlo být lepší. Běhal mi mráz po zádech, bála jsem se i kousala nervozitou. Zpracování bravurní, stejně tak grafická úprava a řazení kapitol. Kniha má vše, co se od ní očekává a vševysvětlující závěr byl třešničkou na konec. Autorka je mistryní v navození hrůzy aniž by používala silná slova či krvavé masakry. Těším se na další její díla a děkuji čtenářské výzvě, bez ní bych na tuto knihu nejspíš nenarazila.

11 22.11.2018

Klasická poezie + horor = Kytice. Před pár lety jsem jí uměla téměř celou zpaměti. Moje srdcovky jsou povídky Štědrý večer a Kytice, ve filmovém podání zase Zlatý Kolovrat a Polednice. Už od základní školy tato kniha putuje se mnou a bude i celý život, najdu se v něm v jakémkoliv rozpoložení a vždy si mám co do života z toho vzít.

11 07.11.2017

Začínám prozatím objevovat kouzlo knih Colleen Hoover, tohle je teprve její druhá kniha, co jsem přečetla, ale celkem začínám chápat, proč je tak dobře hodnocená a chválená. Zatímco Odvrácená tvář lásky byla jednostranná především z hlediska popisu milostných scén a příběh byl v některých chvílích spíš upozaděn, zde to bylo přesně naopak. Od začátku se pohybujeme ve vztahu Grahama a Quinn, kde se střídá minulost (před svatbou a krátce po ní) s přítomností a jejich problémy s početím. Nespočítám, kolikrát jsem byla smutná či dojatá, stejně tak jako nespočítám, kolikrát jsem na oba byla naštvaná a chtěla je seřvat. Od poloviny knihy zase nespočítám, kolikrát jsem utírala slzy nebo vyloženě plakala. Příběh je to silný a pro mne částečně aktuální v některých věcech, stejně jako je absolutně ze života. Je ale tak krásně vystavěný, nádherně a živě popsaný, že mám po dočtení trochu pocit, jakoby mi svoje životní peripetie svěřovala nejlepší kamarádka při láhvi vína. Autorka je úžasná, umí popsat jak mužské tak ženské pohledy, jsem nadšená z návaznosti kapitol, kdy se přesně dozvíte ty detaily z minulosti, které aktuálně potřebujete. Nejsou tam žádné otravné nebo nudné partie, za které by se schovávalo umělé natahování příběhu, jen malinké mínus za pravopisné chyby v českém překladu - mi x my, občas haprují osoby atd. Z knihy jsem nadšená a jak jsem uvažovala o tom, že Odvrácenou tvář lásky pošlu dál, To nejlepší v nás se určitě stane součástí mé sbírky a přesně vím, kdy si jí budu chtít přečíst znovu. Rozhodně doporučuji a teď se nemůžu dočkat, až si přečtu její další knihy.

10 19.03.2021

Stydím se, ale Malého prince jsem četla včera poprvé, stačila mi k tomu hodina a půl večer. Možná jsem ho četla kdysi na základní škole, ale nepamatuji si to. Je to božská kniha, ve které si každý najde to své, je napsána velmi poutavě a čtivě a přitom člověk stíhá při čtení i přemýšlet. Prostě mi namaluj beránka :)

10 14.03.2018

Panebože je vůbec možné něco takového napsat? :D Evidentně ano, řehtala jsem se prakticky od přečtení obálky až do poslední strany. Pokud se mnou někdo jezdil metrem ráno a odpoledne, možná mě mohl spatřit svíjející se na sedačce a tlumící smích :D původní skladba zámku úžasná, po tom, co přibyla modrá hyperaktivní zombie Deniska je sestava dokonalá. Opravdu super a hned jsem se pustila do druhého dílu, tak snad vtip a humor vydrží, ale také doufám, že se tam nebudou věci opakovat (opakovaný vtip přestává být vtipem). Tak jako tak jsem si o pár týdnů určitě prodloužila smíchem život.

10 05.01.2018

Těšila jsem se na další knihu mé.oblíbené autorky. Začátek vypadal velmi napínavě a ponoření se do děje bylo moc příjemné. Bohužel ne úplně vydrželo a jak se příběh vyvíjel, začínala jsem tušit, kam se bude ubírat. A víceméně jsem se trefila. Poslední části knihy mne sice trochu překvapily, ale ne tak jako ty předchozí. Oproti jiným knihám autorky jsou zde všechny postavy naprosto neutrální a jejich odhalování nebylo až tak zajímavé. Kniha má velmi zajímavý námět, je krásně a čtivě napsaná, jen oproti jiným jejím knihám to je malinko slabší počin. I tak se mi ale líbila a byla to velmi příjemná oddechovka.

9 12.07.2021

Co k tomu dodat? Asi jen to, že jsem se dočkala přesně toho, co jsem očekávala. Je to vulgární, lascivní, sexuální, obscénní, dekadentní, především erotické, ale místy i vtipné. Svým způsobem psané porno, které mi vyhovuje více, protože dává prostor vlastní fantazii. Líbí se mi ta bohatá slovní zásoba, se kterou autor pracuje, jen těch názvů pro mužské i ženské přirození. Beatrice je mi záhadou, neumím porozumět ženě, která přijala sex za svou podstatu a stala se nymfomankou, která rozkoším obětuje i svůj život. Je to však tak nápadité, velmi kreativní, ale člověk s tím obsahem musí dopředu počítat. Nic pro stydlivky a citlivky. Za mě dokonalé originální dílo.

Miluju autorčin styl psaní i hororovou atmosféru jejích příběhů. Zamilovala jsem se díky její první knize Duch domu Ashburnů, která byla dokonalá. Následující Tajemství sídla Craven Manor už nebyla úplně tak skvělá, i když se mi líbila. Bála jsem se sestupné tendence, ale zbytečně. Přízraky domu Carrowů je rozhodně srovnatelná s tou první. Má sice pomalejší rozjezd k tomu opravdu strašidelnému, ale nudné to určitě nebylo. Mnoho tajemných faktů z historie domu, příběhy mrtvých, to vše mne navnazovalo a bylo skutečně těžké knihu odkládat. Hltala jsem jednu stranu za druhou a chtěla vědět, jak to bude dál a na druhou stranu se bála, že bude brzy konec. Remy mi padla velmi do oka a dost jsem se s ní ztotožnila. Mark se mi nezdál, ale i k němu jsme si brzy našla cestu. Kromě Lucille mi všechny postavy seděly a to je přesně to, co mne nabuzovalo v příběhu. Konec jsem si určitě nepředstavovala takhle, bylo to obrovské překvapení. Možná je to až moc, ale já z toho mám radost. Kniha je skvělá, napínavá, strhující, byly tam pasáže, kdy jsem se fakt bála, i ty, kde jsem se smála. Osm osob vytvořilo skvělou skupinu a pěkný kolektiv. Dialogy jdou autorce skvěle, především sarkasmus, kousavé poznámky a podobně tomu dávají něco navíc. Už se těším na další její knihy.
Mimochodem, vůbec by mi nevadilo, kdyby byl další díl s touto skupinkou. Konec to možná malilinko naznačil, ale spíš vidím něco, co chci tam, kde to není. Prostě další příběhy s teamem Remy, Mark, April, Lucille, Piers, Taj, Marjorie a Bernard.

9 21.01.2021

Smutný, ale krásně napsaný příběh malé Báry, která to doma rozhodně nemá lehké. Vím, že podobných rodin je mnoho, ale trhá mi to srdce. Pracuji s dětmi a vím, že se těžko rozlišují hranice, zde mi však občas usedá duše, protože některé situace jsou až moc za hranou. Báru chápu a rozumím jí, každá z žen dříve dospívala, ne ale v podobném prostředí. Části psané z pohledu matky mne místy neskutečně vytáčely, jakoby ji chyběla empatie vůči mladší dceři. Neměla jsem úplně jasnou představu o závěru, tento mne však překvapil a trochu zklamal, čekala jsem asi více v řešení či pomoci. I když autorčiny knihy jsou v tomto ohledu rozhodně své. Příběh je napsaný krásně a poutavě, velmi čtivý. Navíc přirovnávání lidského příběhu k vranímu je vypovídající a dodává tomu jinou rovinu.

9 25.07.2020