Ocásek komentáře u knih
Vždycky když zjistím, že u nás bude vycházet nová knížka od Colleen, tak vím, že ji stoprocentně musím mít, protože autorka mě ještě nikdy nezklamala a její knížky jsou pro mě vždy sázkou na jistotu a Kosti v srdci, které vyšly poměrně nedávno, nejsou výjimkou!
Hlavní hrdinkou knížky je Beyah, která to neměla v životě úplně jednoduché a už se nemůže dočkat až vykročí na cestu k lepším zítřkům, ale od vysněné budoucnosti ji dělí ještě dva měsíce, které má Beyah v plánu prostě jen nějak přežít, ale pak se na scéně objeví její nový soused Samson…
Já jsem si k oběma musela během knížky trochu hledat cestu, protože mi na první dobrou k srdci úplně nepřirostli, ale nakonec jsem si Beyah i Samsona docela oblíbila.
Příběh, který je opět neuvěřitelně čtivý, se zpočátku tváři jako nevinná romantická knížka, ale to by nebyla Colleen, kdyby do knížky nevložila nějaké to těžší téma a neudělala z toho emoční horskou dráhu!
Musím se přiznat, že jiné autorčiny knížky se mnou dokázaly zamávat ještě mnohem víc, ale i Kosti v srdci jsou skvělé a rozhodně si zaslouží vaši pozornost!
Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji @humbook a @humbook_blogeri.
Už když jsem poprvé držela v ruce knížku Křídla vážky, tak jsem tušila, že se mi bude líbit, ale rozhodně jsem nečekala, že z ní budu takhle nadšená!
Příběh je vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky Eleny, která mi přirostla k srdci hned od první kapitoly. Doopravdy se mi ještě nestalo, abych toho s hlavní hrdinkou měla tolik společného, a to ať už šlo o četbu, krasobruslení, snahu vystudovat medicínu, a nebo celkově o její charakter! Oblíbila jsem si i Jáchyma či Dannyho a zamilovala se do Tadeáše.
Romantická linka je jedno velké klišé, ale skvěle napsané klišé, u kterého se budete usmívat jak měsíček na hnoji a budete si neskutečně užívat tu chemii mezi postavami!
Moc mile mě překvapil i autorčin styl psaní, vůbec bych nepoznala, že se jedná o její prvotinu. Už dlouho se mi totiž nestalo, že bych celou knížku přečetla za méně než 24 hodin a navíc jsem se u knížky musela nahlas smát, a to hned několikrát.
(SPOILER!)
Je mi jasné, že se najde někdo komu závěr knihy pokazí celkový dojem, ale u mě to bylo přesně naopak. Strašně se mi líbilo, že knížka nekončí přeslazeným happyendem, jako tomu u jiných romantických knížek bývá, ale končí realisticky.
(KONEC SPOILERU!)
Myslím si, že vám Křídla vážky mají rozhodně co předat. Já vám knížku moc moc doporučuju a budu ráda, když jí dáte šanci, protože je opravdu skvělá!
Na Selekci nikdy nebudu moc stará… Letos jsem se k Selekci vrátila už potřetí a je pořád stejně skvělá, jako když jsem ji před šesti lety četla poprvé!
Miluju ten krásně vykreslený svět, ve kterém se celý příběh odehrává a celkově ten nápad napsat YA romantickou dystopii - je to dokonale vymyšlené do posledního detailu! Knížka je čtivá, že ji nebudete chtít pustit z ruky a budete si připadat jako v moderní pohádce.
America je sympatická hlavní hrdinka - místy tvrdohlavá, je obyčejná a přesto jedinečná… A to jsem vám ještě neřekla to nejlepší na celé knížce, to je princ Maxon (opovažte se někdo říct, že jste team Aspen)
Tohle je ideální knížka k tomu, aby vám otevřela bránu do světa YA knih… a pak se k ní budete ještě několikrát vracet, stejně jako já!
4,5/5⭐️
,,Musíš plavat dál.’’
,,Už nemusíš plavat dál, Lily, už jsme u břehu.’’
U které knížky jste doplatili na příliš vysoká očekávání?
U mě to bude právě Námi to končí, kde jsem pocítila mírné zklamání, ačkoliv samotné knížce chybí k dokonalosti jen velmi málo!
V první řadě jsem byla absolutně nadšená z postav, které v knížce jsou! Hlavní postavu Lily jsem si zamilovala - stoprocentně jsem chápala její pocity, její uvažování a rozhodování. Ryle je také skvěle vykreslená postava, ačkoliv mně svým chováním moc sympatický nebyl. Naopak Atlas je asi moje nejoblíbenější mužská postava ever ze všech knih od CoHo!
Celý příběh začíná jako milá oddechová romantika, ale to by nebyla Colleen, aby do své knížky nezasadila nějaké to vážné téma, která vás emočně vyždímá. To, o které konkrétní téma jde vám říkat nechci, protože to není ani v anotaci a myslím si, že nejlepší je, když se to dozvíte až ze samotné knížky.
Lhala bych, kdybych řekla, že mě to nezasáhlo, zasáhlo a hodně, ale jiné knížky od autorky (hlavně To nejlepší v nás) mě prostě emočně zničily a poznamenaly ještě mnohem víc! A odsud právě pramení to moje mírné zklamání…, ale musím říct, že doslov autorky mě opravdu dostal!
Říkám to u každé recenze na knížku od Colleen, ale klidně to ještě jednou zopakuju… knížky od Colleen prostě chcete číst!
4,5/5⭐️
Pokud mě sledujete už delší dobu, tak pravděpodobně víte, jak moc miluju Kudy ke hvězdám, a proto pro vás asi nebude žádným překvapením, že jsem se do autorčiny další knížky pouštěla s velkým očekáváním.
Hned velké upozornění na začátek - pokud máte ve zvyku si před čtením knihy číst anotaci (což já nedělám, takže jsem save!), tak tady to doporučuju nedělat, protože si dopředu vyspoilerujete celou hlavní zápletku, která je jinak opravdu skvělá.
A teď už k samotné knížce. Začátek měl na můj vkus trochu pomalý rozjezd, ale o to víc jsem se kochala prostředím, do kterého je knížka zasazena a upřímně neznám jinou knížku, která by měla takový letní vibe - moře, slunce, písek, surfaři - ani jsem nemusela jet k moři, abych tohle všechno zažila.
Knížka má také sympatické hlavní hrdiny, které si ihned oblíbíte a budete jim od první chvíle držet palce. Zamilovala jsem si i tátu hlavní hrdinky, a nebo třeba Gracie, která by si určitě zasloužila svůj vlastní příběh.
Líbí se mi, že knížka není jen feel-good, ale je zde zmíněno hned několik těžších témat a mimo jiné i taky jeden z mých největších strachů.
Rozhodně můžu Na jedné vlně moc doporučit ačkoliv Kudy ke hvězdám si mě přece jen získalo o malinko víc.
Moc krásná bonusová knížka k Alespoň prozatím, kde najdete hned dvě bonusové kapitoly, a nebo například medailonky betačtenářů!
Už ve chvíli, kdy jsem Alespoň prozatím vybalila ze svého YA čtu boxu jsem tušila, že se mi tahle knížka bude líbit nejen zvenku, ale i uvnitř, ale ani ve snu by mě nenapadlo, jak moc úžasnou knížku držím v rukou!
Alespoň prozatím mi sedlo ve všech ohledech, ať už to bylo stylem psaní, kdy jsem se nejednou smála nahlas a stránky mi mizely pod rukama, a nebo prostředím, ve kterém se knížka odehrává. Obrovské plus jsou i postavy - Jakuba a Marinu jsem si zamilovala, místo v mém srdci si získala třeba i Erika, která byla také skvělá.
Romantické lince nemám absolutně co vytknout, protože byla reálná - hlavní hrdinové nebyli vždy dokonalý (ačkoliv ta chemie mezi nimi je neskutečná), dělali chyby, ale uměli spolu komunikovat, a to je udělalo ještě silnějšími. A ten předěl v půlce knihy - MILUJU!
Nebudu přehánět, když řeknu, že tohle je jedna z nejlepších knížek letošního roku a pokud jste ji do teď nedali šanci, tak to prosím napravte, protože je to dokonalost!
(A já si jdu hned teď objednat Snad jednou!)
Od téhle knížky jsem měla vysoké očekávání, protože jsem na ni četla poměrně dost pozitivních recenzí, ale bohužel jsem zklamaná.
Hned od prvních kapitol jsem měla problém se do knížky začíst (přiznávám, že jsem některé pasáže i přeskakovala, jak nudné to občas bylo).
Tuhle skutečnost nevylepšily ani postavy, kdy hlavní hrdinka Cecílie byla nesympatická naivní kravka, Sean - nesympatický manipulátor, kterému jsem nevěřila ani nos mezi očima a nakonec Dominik - sice tajemný a pohledný, ale jako bonus i náladový sociopat.
Celá knížka je zaobalena do jednoho velkého tajemství, o kterém se toho ale moc nedozvíme. Musím se přiznat, že mi to celé nedávalo moc smysl i samotný konec nám žádné odpovědi nedává, naopak jsem byla ještě víc zmatená než na začátku.
Abych nebyla úplně negativní, tak velké plus si zaslouží obálka a ta kapka erotiky, která u mě zachránila tuhle knížku před její zkázou!
Pokud mě sledujete už delší dobu, tak víte, že knížky od Colleen naprosto miluju a 9. listopad nebude výjimkou.
Knížku jsem hltala hned od první kapitoly, což také není u Colleen nic neobvyklého. Zamilovala jsem si Fallon i Bena a prožívala jejich příběh spolu s nimi. Brečela jsem, smála jsem se, trpěla jsem, ale neskutečně jsem si to užívala - prostě ždímačka emocí jako vždycky.
Zápletka byla opět originální a neskutečně promyšlená. Setkávat se jednou ročně (právě devátého listopadu) po dobu pěti let a mezitím spolu nijak nekomunikovat - to mě tak nadchlo, ale nebyla by to Colleen kdyby si pro nás nepřipravila jeden zvrat za druhým.
Říkám to u každé knížky od autorky, ale tohle prostě chcete číst! 9. listopad pro mě není tou top (to stále zůstává To nejlepší v nás), ale rozhodně patří mezi ty lepší knížky od Colleen.
Už dvě hodiny sedím a přemýšlím jak sesmolit smysluplnou recenzi, neusmívat se u toho jako měsíček na hnoji, a nebo se nerozbrečet a zároveň vám nic nevyspoilerovat... a mám pocit, že to asi nedokážu!
Takže stručně a jednoduše - MILUJU TO! Tahle knížka měla naprosto všechno a ještě mnohem víc - neuvěřitelně propracovanou zápletku plnou zvratů, Rhysanda, sympatické postavy, Rhysanda, emoce, sny, Rhysanda a takový přesah, který tahle knížka má.
Asi jste pochopili, jak moc jsem se do Rhysanda zamilovala, ve chvíli kdy začal Feyre vyprávět celý příběh z jeho pohledu, jak to vlastně celé doopravdy bylo, jsem měla slzy v očích.
A ten úplný konec? Byla jsem dojatá a proklínala jsem se, že jsem tuhle sérii nezačala číst dřív!
"Jsem snílek, který se narodil na Dvoře nočních můr"
(SPOILER) Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji @humbook a skupině #humbookblogeri #spoluprace.
Hned jak jsem se dozvěděla, že bude Medovník vycházet, jsem věděla, že tuhle knížku chci číst. Anotace zněla skvěle, slibovala něco nového a navíc ta nádherná obálka! Ale to jsem ještě nevěděla jaký hrozný propadák tahle knížka bude...
Já bych asi začala tím pozitivním - knížka se mi četla rychle (díky bohu za to!), prvních pár kapitol se mi líbil i styl psaní a autorčin sarkastický humor, ale čím jsem četla dál, tím to by horší, protože to tu bylo v takovém množství, že to přestalo být vtipné.
Tímhle krátkým odstavcem všechna pozitiva končí a dostáváme se k negativům, která jsem sepsala jen tak ve zkratce do odrážek, protože jinak by tahle recenze byla na tři A4.
- ploché, naivní, nedospělé hlavní postavy, o kterých vůbec nic nevíme a tím pádem ani nemáme možnost si je oblíbit
- spousta vedlejších postav, které se jen tak zjeví a zase zmizí (ano, opět o nich vůbec nic nevíme - reálně si nepamatuju ani jejich jména!)
- děj jsem v téhle knížce nenašla!
- celá kniha se točí okolo neskutečně toxického vztahu, kdy je hlavní hrdinka již několik let zamilovaná do svého kamaráda Matyáše, který s ní ale nechce nic mít a jenom ji využívá... problém mám s tím, že já jsem to Adri absolutně nevěřila a Matyáš sice asi měl bipolární afektivní poruchu, ale v podstatě ji nic neslíbil a k ničemu se nezavázal, to ona byla šílený stalker a podle mě potřebuje odbornou pomoc
- absolutně nemám tušení v jakém časovém rozpětí se tahle knížka odehrává, protože jednou je zima, a pak zase léto
- popkulturních narážek je tady taky milion, ale ty tu knížku úplně nezachrání, spíš naopak
- tak nějak pochybuju, že se nakladatelství rozhodne vydat knížku aniž by četlo rukopis, ale prostě se domluví na vydání jen tak při pokecu v hospodě, jak je to v knížce popisováno
- a konec, tak ten jsem nepochopila už vůbec - byla do něj roky zamilovaná a probrala se takhle rychle (no teda doufám, protože ani ten konec nám moc odpovědí nedává)
No řeknu vám, že kdyby to nebyla knížka na recenzi (a já bych nechtěla, aby na téhle fotce po dočtení vypadala aspoň trochu k světu), tak už by letěla z okna a bohužel ne jednou.
Bezprostředně po dočtení jsem Medovník ohodnotila 1/5, ale teď tak nějak uvažuju nad tím, za co ta jedna hvězdička vlastně byla... asi možná za obálku?!
Tohle byla taková nádhera!
Jednoduchý a přesto krásný a kouzelný příběh o přátelství, lásce, laskavosti, upřímnosti, bolesti i odpuštění, který ve mně tolik zanechal.
Lepíky jsem opravdu nešetřila a zanechala je skoro na každé stránce a vím, že se k tomuto pokladu budu nesčetněkrát vracet a vsadím se, že v knížce objevím zase trochu jiný význam než nyní, protože v téhle knížce si každý najde to své!
Navíc je knížka doplněná o dokonalé ilustrace i písmo a já jsem hrozně vděčná, že ji můžu mít ve své knihovně!
5/5⭐️
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji @humbook, @endlessbibliophile a skupině #humbookblogeri #spoluprace
Tohle byla moje druhá knížka od autorky, kterou jsem četla. Navždycky pro mě bylo milou nenáročnou oddechovkou, u které jsem dokázala vypnout a příběh si užít a u Letních nocí to bylo stejně tak! Navíc na téma muzikálů a divadla jsem se moc těšila!
Hlavní postavou příběhu je Charlie, která mi k srdci úplně nepřirostla, ale dokázala jsem s ní soucítit a musím říct, že mi byla mnohem sympatičtější než Mei z Navždycky. Druhým hlavním hrdinou je Noah, který byl takovým tím typickým bad boyem, ale udělal na mě docela dobrý dojem.
Problém jsem měla s romantickou linkou, protože já jim to prostě nevěřila. V podstatě jsem měla fandit romantice mezi dvěma lidmi, o kterých jsem skoro nic nevěděla a hlavně ani oni sami o sobě navzájem skoro nic nevěděli. Navíc mi přišlo, že se hate-to-love linka točí stále v kruhu.
Já vím, že pro autorčiny knížky jsou typické popkulturní narážky, ale čeho je moc toho je příliš. Mě to při čtení vadilo a kolikrát jsem to přeskakovala, ale to je možná jen můj osobní problém, protože já jsem popkulturní barbar!
Líbilo se mi, že Letní noci nejsou jen tak obyčejnou feel-good romantikou, ale že se autorka snažila do knížky zahrnou i vážnější téma úzkostí, o kterých by se rozhodně mělo více mluvit.
Pochvalu si zaslouží i opět skvělé grafické zpracování a boží žlutá obálka, protože prostě žlutá!
A co se týká konce, tak jsem fanynkou klasického knižního konce, i když i ten alternativní měl něco do sebe.
Zkrátka a dobře pokud hledáte oddechovku, u které se pobavíte a milujete Pomádu, tak by vás Letní noci neměly minout!
3,5/5⭐️
Jsem moc ráda, že jsem téhle knížce pomohla na svět a splnila tak autorce její sen!
Být s tebou je úplně ideální oddechovka, kterou zvládnete přečíst za jedno odpoledne. Mně se knížka líbila, ale nebylo to nic z čeho bych si sedla na zadek, ale byla čtivá a příběh mě bavil, o to víc mě mrzelo, ze knížka nemá ani 150 stránek!
(SPOILERY!)
Děj mi pak přišel hodně uspěchaný a spousta věcí mi tam chyběla - rozhodně bych ocenila lépe vykreslený vztah mezi Vajou a jejími rodiči, více prostoru pro Maddenovu nemocnou maminku a nebo i lépe popsaný vztah mezi Mattem a Miou.
Madden mi byl od začátku sympatický. K Vaji jsem si cestu trochu hledala, ale našla. Jejich romantické lince jsem úplně nevěřila, což taky tak trochu souvisí s délkou knihy, protože celý jejich vztah byl prostě uspěchaný. Takže jsem si v podstatě oblíbila každého zvlášť, ale bohužel ne oba dohromady jako pár!
Naopak, který vztah se mi líbil, byl vřelý sourozenecký vztah mezi Vajou a Mattem! Mimochodem Matt mi k srdci přirostl ze všech postav asi nejvíce, i když v knize vystupuje jen jako vzpomínka a já jejich dějovou linku odhadla hned!
(KONEC SPOILERŮ!)
I přes všechny tyhle nedostatky jsem si knížku užila a rozhodně z ní nejsem zklamaná. Rozhodně bych si od autorky ráda přečetla i další knížky.
3/5⭐️
Mám pocit, že jsem asi jedna z posledních, která se ke knize dostává až teď. Zhruba před dvěma lety zaznamenávaly Vrány na sociálních sítích i v knihkupectvích obrovské boom. Jsem hrozně ráda, že jsem se nenechala strhnout davem a knížku si přečetla až teď, protože na tohle se vyplatilo počkat!
Vrány jsem poslouchala jako audio (moje první audio) a byl to neskutečný zážitek! Jelikož je kniha vyprávěná ze dvou pohledů (matka a dcera), měla i dvě vypravěčky. Andrea Černá i Veronika Khek Kubařová byly skvělé a dodávaly knize tu správnou atmosféru.
Tohle byl kraťoučký příběh, ale tolik vypovídající, silný, depresivní a psychicky náročný.
Dokonale autenticky vyobrazené nefunkční rodinné vztahy - matka byla despotická kráva, otec slaboch a násilník, sebestředná starší sestra, která je miláčkem rodiny.
Barunky, která má neuvěřitelný výtvarný talent, ale je vystavena citovému strádání a násilí v rodině, mi bylo neuvěřitelně líto.
Symbolika vran je zde použita dokonale.
Tahle knížka si mě jednoduše získala od prvních stránek, myslím, že se k ní nejednou vrátím! Vrány mě donutily přemýšlet a rozhodně stojí za přečtení!
Tak už i já jsem vyslyšela přání mnohých z vás a konečně jsem si přečetla Dvůr trnů a růží!
Do knížky jsem šla s obrovským očekáváním a musím říct, že po první polovině jsem byla zklamaná. Říkala jsem si, co na tom všichni vidí, vždyť je to hrozná nuda! Dokonce jsem i chvílemi uvažovala, že knížku odložím - teď už ale vím, že by to byla obrovská škoda! Protože druhá polovina byla naprostá bomba, kdy jsem nestíhala otáčet stránky!
Hlavní hrdinka mi byla od samého začátku nesympatická a její chování a uvažování jsem nechávala. Naštěstí to všechno vynahrazovali mužští hlavní hrdinové, kteří byli skvělý. Nejvíc jsem si oblíbila Luciena a jeho smysl pro humor a taky Rhysanda (já tak nějak vždycky byla na ty bad boye)!
Musím vyzdvihnout i úžasně vykreslený a krásně propracovaný vílí svět, do kterého se budu ráda vracet! Takže jo, i když jsem byla zpočátku zklamaná, tak jsem ráda, že jsem se do knihy pustila a rozhodně dám šanci i dalším dílům, které jsou prý ještě lepší!
3,5/5⭐️
Vůbec nevím proč, ale tuhle povídkovou sbírku jsem původně vůbec číst neplánovala, protože jsem si myslela, že Všechny barvy duhy nebudou nic pro mě. Nakonec jsem ale přece jen podlehla všem těm pozitivním recenzím a teď jsem za to neskutečné vděčná!
Jak určitě víte, tak tahle sbírka se zabývá LGBT+ tématikou, o které je potřeba psát a mluvit. Jsem hrozně ráda, že každá povídka byla něčím jiná, každá se věnovala tématu jiným způsobem a všechny měly čtenáři co předat!
Mě si nejvíce získalo těhle sedm povídek:
* Žába - Alžběta Bílková
* Pecka jak z broskve - Sára Vůchová
* Jak jsem šla na záchod - Martina D. Antonín
* Čokoláda na dně kornoutku - Karolíny Skácelová
* Tajemství umírají osamělá - Michael Walter
* Šťastně nezamilovanej - Radek Blažek
* Pozdní léto, sobota odpoledne - Eva a Klára Pospíšilovy
Samozřejmě musím vyzdvihnout i to nádherné grafické zpracování a krásné ilustrace!
Miluju povídkové sbírky a tahle bude rozhodně patřit k těm nejlepším, které jsem kdy četla! Takže pokud nad touhle knížku váháte, stejně tak jak jsem vázala já, tak už neváhejte a prostě si ji přečtěte!
4,5/5⭐️ - většina povídek byla naprosto skvělá, jen jedna mě maličko zklamala
Panebože, já vůbec nevím, proč jsme tuhle sérii tak dlouho odkládala!
Trochu mě vyděsily ty pojmy, co jsem si přečtla v anotaci... kyborg, android, Nový Peking, mechanička. Nikdy jsem sci-fi nečetla, tak jsem byla poměrně v rozpacích, navíc když je to sci-fi, které je zároveň retellingem na jednu z mých nejoblíbenějších pohádek - Popelku. Taky vám to kombinace přijde šílená? Nebojte, mně přišla taky, ale pak jsem knížku otevřela a už ji nemohla pustit z ruky.
Zamilovala jsem si ten originální svět, ve kterém se Měsíční kroniky odehrávají. Zápletku jsem sice odhadla už někdy v půlce knihy, ale vůbec mi to nevadilo. Zároveň jsem si oblíbila snad skoro všechny postavy, které v této knize jsou.
Jsem hrozně ráda, že jsem do téhle série nakonec šla, už se moc těším na další díly!
Druhý díl série Maxton Hall je bohužel typický vycpávkový díl, který navazuje přesně tam, kde ten první otevřeně skončil.
Musím vyzdvihnout styl psaní autorky, protože ačkoliv je knížka bez nějaké větší zápletky a skoro nic důležitého se v ní nestane, tak se mi četla úplně sama.
Nemáme tady jen kapitoly z pohledu Ruby a Jamese, ale i vedlejších postav (Lýdie a Ember), což se mi moc líbilo. Upřímně mě Lýdiina dějová linka bavila mnohem víc, než neustálé drama mezi hlavními hrdiny, které bylo pořád dokola.
Co mě na téhle knížce zklamalo? Jednoznačně překlad - na maminky a tatínky už jsem alergická, ale byla jsem víceméně ochotná je tolerovat, protože mě příběh opravdu zajímal a bavil.
Hodně mě zklamal i konec, já vlastně úplně nevím, jak ho popsat, abych vám nic nevyspoilerovala, ale zkrátka mi to přišlo nelogické a nereálné, vzhledem k tomu, jaký má Ruby s mámou vztah.
Každopádně už se těším na březen a na závěrečný díl téhle trilogie, který bude, doufám, ze všech dílů nejlepší!
3,5/5 ⭐️
Tohle bylo nádherné! Čtenářský zážitek, na který jen tak nezapomenu.
Originální příběh, který byl tak překrásně napsaný. Žádná stránka v tomhle příběhu nebyla zbytečná, protože každá vám má co předat - nikdy jsem na jednu knížku nespotřebovala takové množství lepíků!
Jsem ráda, že jsem na Addie LaRue uspořádala společné čtení a mohla si tak knížku vychutnat co nejdéle, protože tohle je knížka, kterou nebudete chtít nikdy dočíst. Ano, je hodně slow a nečekejte ani žádné velkolepé zvraty, který by mi normálně docela chyběly, ale tady mi to vůbec nevadilo, já si to prostě jen užívala.
Zamilovala jsem si Addie, Henryho a dokonce i Luca a bavilo mě se postupně dozvídat celý jejich příběh, který se dokonale prolínal na více dějových linkách, které do sebe nádherně zapadaly.
Hrozně moc doufám, že dáte Addie šanci. Slibuju, že vás okouzlí hned od prvních stránek stejně jako okouzlila mě!
4,5/5⭐️