OldřichHanton OldřichHanton komentáře u knih

Konec léta Konec léta Anders de la Motte

Nedávno se v jednom rozhovoru ptali Bena Aaronovitche, jaký je rozdíl mezi britskou a severskou detektivkou. Odpověděl, že zatímco hlavní postavy britských detektivek jsou většinou houževnatí a přizpůsobiví lidé, ti severští se každé ráno budí s myšlenkou na svoji sestru, která zemřela, když jim byly čtyři roky.
Konec léta tuto definici bohužel do puntíku splňuje. Hlavní hrdince byl unesen malý bratříček, když byla sama dítě, a ona, její rodina a celá vesnice se s tím stále nevyrovnali. Nyní, po dvaceti letech, se možná objevily nové skutečnosti, a tak začíná ve své rodné vesnici na vlastní pěst opět pátrat.
Ačkoli se knížce nedá upřít jistá temně melancholická atmosféra, detektivka je to pouze průměrná. Kromě již zmíněných klišé. se hrdinka i ostatní postavy chovají často nelogicky, pár dějových linek vyzní úplně do ztracena a závěrečné rozuzlení není ani příliš uvěřitelné. Pokud potřebujete jako Já něco s ročním obdobím do čtenářské výzvy, tak se to dá, ale jinak jsou v daném žánru určitě lepší knihy.

03.12.2018 3 z 5


Dýka s hadem Dýka s hadem Vlastimil Vondruška

Dýka s hadem je Vodruškova první historická detektivka a je zjevně inspirovaná Van Gulikovými případy soudce Ti. Neodehrává se však ve staré Číně, ale v českém království za vlády Přemysla Otakara II.
Stejně jako soudce Ti, řeší i Oldřich z Chlumu několik případů. Nevyšetřuje je však současně, ale první případ je plně uzavřen v polovině knihy a pak začne druhý, který s tím prvním vůbec nesouvisí. Toto mi nepřijde jako úplně nejšťastnější řešení, nevím proč autor jednoduše nenapsal dvě kratší knihy.
Ačkoli knížka kvalit svého vzoru nedosahuje, pořád patří mezi docela slušnou vyloženě oddechovou literaturu. Poslouchal jsem ji jako audioknihu a do auta byla téměř ideální. Postav bylo pár, takže i přes hodně rozkouskovaný poslech jsem se v nich neztrácel. Děj příjemně plynul a vrahy jsem odhalil ještě před rozuzlením.
Tato série má dalších 30 dílů a někdy v budoucnu možná zase nějaký z nich vezmu do ruky.

25.11.2018 4 z 5


Zvláštní, ale pravdivé Zvláštní, ale pravdivé John Searles

Zvláštní, ale pravdivé je asi jedna z nejméně zařaditelných knížek co jsem kdy četl. Nejdříve jsem si myslel, že nakladatelství Mystery Press tentokrát nevydalo detektivku, nýbrž běžný román. Ale ne, kriminální thrillerovou zápletku jsem zde nakonec našel, i když to byla jen jedna z dějových linek, kterou nakonec tento psychologický román vyvrcholí.

Přestože knížka má jistou kvalitu a umělecké ambice a celkově na mě zapůsobila, byly chvíle, kdy jsem se do čtení musel skutečně nutit. Nevím, jestli to bylo tím, že některé postavy mi byly krajně nesympatické, nebo tím, že vyprávění bylo místy hodně pomalé a časté návraty do minulosti spíše zdržovaly. Nepomohlo ani to, že příběh je hodně "americký", v našich reáliích by se hrdinové do podobných situací moc nedostali, takže bylo těžší jim vše věřit.

Moje pocity po dočtení jsou stejně zmatené, jako celá knížka. Těžko říci, jestli se mi líbila, nebo ne. Asi si budu muset od autora ještě někdy něco přečíst.

16.11.2018 3 z 5


Zapomenuté příběhy Zapomenuté příběhy Marian Kechlibar

Tenoučká knížka známých i málo známých příběhů z lidské historie. Nejedná se o zcela původní dílo, všechny příběhy už byly dříve vydány v internetovém časopise 067, kam jimi autor dlouhodobě přispívá. Zapomenuté příběhy jsou vlastně výběr těch nejlepších za několik posledních let.
Nejedná se o žádné historické studie, ale o ryzí popularizaci, Kechlibar však i tady ukazuje, jak píše věcně a střízlivě a zároveň neuvěřitelně poutavě. Přesto jsem byl nakonec trošku zklamán a to hlavně rozsahem knihy. Nevím, jestli má smysl si kupovat knížku časopiseckých esejí, která se dá přečíst za dvě hodiny, když si můžete rovnou předplatit časopis 067.

28.10.2018 4 z 5


Hobit (alebo Cesta tam a späť) Hobit (alebo Cesta tam a späť) J. R. R. Tolkien

Hobita jsem poprvé četl před více jak dvaceti lety. Tehdy se mi samozřejmě moc líbil a jistě i díky němu mám už napořád rád fantasy. Teď, když jsem se k němu po takové době vrátil, jsem se trochu obával, jestli mi bude mít co dát i dnes. Přece jen ho profesor Tolkien psal jako knížku pro děti a i celý fantasy žánr se hodně vyvinul.
Mé obavy byly však naprosto zbytečné. Hobit je skvěle napsaná nadčasová knížka s krásným příběhem, který sice určil mnohá pravidla žánru i jeho klišé, ale vůbec to nevadí. Své si tam najde osmiletý i osmdesátiletý člověk.

26.10.2018 5 z 5


Algoritmy pro život Algoritmy pro život Brian Christian

Na jakou nabídku kývnout při prodeji domu? Jak si vybrat životního partnera? Jak rychle roztřídit koš plný vypraných ponožek? V jakém pořadí co nejefektivněji řešit množství úkolů? Problém "obchodního cestujícího". Na tyto složité problémy narážíme v životě dnes a denně a lámeme si nad nimi hlavu. Na mnohé z nich však existují matematické vzorce a postupy, které je mohou buď rozlousknout, nebo alespoň ušetřit spoustu času a energie. Tato kniha si dala za úkol seznámit s nimi i nás laiky.
A daří se jí to dobře. Přestože se jedná o čtivou a velmi popularizační publikaci, je psaná poctivě a věnuje se daným problémům často i dost do hloubky. Asi si z ní vezmete víc, když ji nebudete číst jako Já po kouskách při jízdě tramvají, ale vyhradíte ji víc svého času a pozornosti. Pro zájemce disponuje i rozsáhlým poznámkovým aparátem a dlouhým seznamem další literatury. A i když se pak nepustíte do studia dalších matematických spisů, Algoritmy pro život vám možná budou užitečné víc, než většina literatury o osobním rozvoji.

18.10.2018 4 z 5


Ostré předměty Ostré předměty Gillian Flynn

S thrillery "od žen pro ženy" mám většinou problém. Zápletky těchto románů mi přijdou většinou naprosto nereálné a přihlouplé a jejich hlavní hrdinky krajně nesympatické. Gillian Flynnová však píše jinak, jak Zmizelá, tak její starší, právě dočtené, Ostré předměty jsou skvělé příběhy plné napětí, které vychází hlavně z propracované psychologie postav.
Ostré předměty mají téměř klasickou detektivní zápletku. Novinářka vrací do svého rodného města, kde chce napsat článek o vraždách mladých dívek, které se zde mezitím staly. Děs nepramení z žádných akčních scén, nebo honiček s násilníkem, ale z jemných náznaků a postupně odhalovaného deviantního chování všech postav, včetně hlavní hrdinky a obětí. Paní Flynnová je určitě neobyčejná žena s velkou, poněkud zvrhlou fantasií a já se brzy vrhnu i na její další romány.

11.10.2018 5 z 5


Oneiros Oneiros Markus Heitz

Oneiros je román na pomezí thrilleru a hororu, odehrávající se sice v našem světě, ale pracující se starými pohádkovými motivy o ošálení smrti a nesmrtelnosti.
Čekal jsem pomalejší tempo, noirovou atmosféru a případně i něco trochu k zamyšlení. Bohužel jsem dostal thriller s tajnými agenty, mračny vystřelených nábojů a hromadami mrtvol. Akce střídá akci, mrtví jdou do desetitisíců, ale na nějaké postupně budované napětí, či logiku v jednání postav se už moc nedostalo.
A je to myslím škoda, Markus Heitz zná své řemeslo dobře, píše čtivě a vymyslel celé nové, docela propracované, universum, kam by se dala umístit celá sága. Většinou to tak nebývá, ale tady by prospělo knihu rozdělit na několik dílů.

15.09.2018 3 z 5


Svět jako hra o trůny Svět jako hra o trůny Dominique Moise

Známý francouzský politolog se rozhodl, bez vynaložení velké námahy, napsat bestseller. Vzal tedy své téma geopolitiky, spojil jej se současným fenoménem, seriály a napsal krátkou populární brožuru. Svého cíle jistě dosáhl a knížka se určitě dobře prodávala, i Já jsem si ji koupil v knihkupectví zcela spontánně.
Bohužel doma už mi moc radost neudělala a můžu říci, že je slabá nejen rozsahem, ale i obsahem. V každé kapitole vezme autor jeden seriál a projektuje do něj některé současné geopolitické otázky. Paradoxně věnuje mnohem více prostoru rozboru seriálu, než daleko komplexnějším politickým fenoménům. Ty jsou redukovány na pouhé teze, nad kterými se už nijak nediskutuje. Zájemcům o politologii toho Svět jako hra o trůny moc nepřinese a i fanoušci seriálů udělají lépe, když si raději pustí nějaký seriál.

01.09.2018 2 z 5


Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku Hendrik Groen

Tuto audioknihu jsem poslouchal více jak půl roku, ale rozhodně ne proto, že bych se u ní nudil, naopak. Tajný deník Hendrika Groena je povedený humoristický román, který, formou deníku hlavního hrdiny, líčí strasti i slasti života v nizozemském domově důchodců. Ačkoli nejsem velkým fanouškem této literatury, tady jsem se několikrát nahlas zasmál. Příběh však není pouze veselé vyprávění, ono to ani při tématu pozdního stáří a blížící se smrti tak úplně nejde. Je to hlavně příběh o přátelství a hledání radosti ze života, i když možnosti postupně ubývají, prokládaný dosti nekorektním humorem.

27.08.2018 5 z 5


Už mě vidíš? Už mě vidíš? Sharon J. Bolton

Očekával jsem klasickou detektivku od britské autorky, ale nakonec se z toho vyklubal spíše netradiční thriller. Rozhodně to však nebylo naškodu. Zápletka je zajímavá, i když trošku překombinovaná a zhruba v polovině knížky i mírně zdlouhavá, to už ale k tlustým thrillerům asi patří. Ke konci naštěstí děj zase nabere spád a závěrečné rozuzlení je docela originální. Jako plus beru i to, že jsem se dozvěděl spoustu informací o skutečných vraždách Jacka Rozparovače, které s příběhem souvisí. Dalším plusem je sympatická postava hlavní hrdinky, možná si přečtu další díly, abych se dozvěděl její další osudy.

24.08.2018 4 z 5


Gustáv Husák Gustáv Husák Michal Macháček

Rozsáhlá a asi první úplná biografie tohoto politika, jehož osud byl plný zvratů stejně jako dějiny celého Československa. Michal Macháček patří mezi mladou generaci historiků a v popisovaných událostech už není osobně angažován. I proto si udržuje jistý odstup. Husákův spletitý životní příběh vypráví bez velkých emocí a ani ho nijak zvlášť morálně nehodnotí. Kniha je však zpracována velmi poctivě, autor prošel obrovské množství pramenů, vyslechl pamětníky a navštívil i ruské archivy. Poznámky pod čarou a seznam literatury dávají téměř nekonečné možnosti k dalšímu studiu.
Přestože se jedná o odbornou publikaci, je kniha hodně čtivá a přístupná i laickým zájemcům. Snad se brzo povede takto zpracovat i další osobnosti a události našich nejnovějších dějin.

16.08.2018 5 z 5


Devět dní Devět dní Zuzana Strachotová

Devět dní je klasická Young Adult dystopie o lásce dvou mladých lidí, každého z jiné znepřátelené frakce, v postapokaliptickém světě. Přestože se jedná o autorčinu prvotinu, je napsaná poctivě a četla se mi docela dobře, přestože se autorka nevyvarovala mnoha žánrových klišé a jisté předvídatelnosti. Těm co je tato knížka určena se líbit asi bude, ale Já na to mám bohužel už asi špatný věk a pohlaví. :-)

22.07.2018 3 z 5


Ostrov šedých mnichů Ostrov šedých mnichů Michaela Klevisová

Kdybych měl tuto detektivku popsat jedním slovem, napsal bych průměrná. Trochu nešťastné mi přijde už místo, kde se příběh odehrává. Autorka poněkud netradičně zasadila tento 5. díl své detektivní série místo do České republiky na ostrov ve Frísku, kam jezdí na dovolenou. Pro mě osobně jsou ale domácí reálie asi hlavní důvod, proč sáhnout po české detektivce.
Příběh nijak nevybočuje z pravidel žánru. Vražda na uzavřeném ostrově, kde skoro každý má nějaký motiv a temná tajemství z minulosti, která pomalu vyplouvají na povrch. Ač tyto příběhy miluji, tentokrát to u mě příliš nefungovalo. Některé menší zápletky mi nepřišly moc uvěřitelné, postavy se často chovaly nelogicky a rozuzlení je takové, že se na ně předtím skoro nedá přijít. Přesto všechno Ostrov šedých mnichů jisté kouzlo má a v budoucnu asi zkusím dát Michaele Klevisové ještě šanci.

23.06.2018 3 z 5


Žil jsem zbytečně Žil jsem zbytečně Jiří Hejda

Úžasná autobiografie národohospodáře a spisovatele Jiřího Hejdy. Osud pana Hejdy byl podobně pohnutý jako osud celého Československa. Bojoval v zákopech první světové války, byl významným novinářem a následně dokonce ředitelem ČKD, za druhé války skrýval svou židovskou manželku. Po roce 1948 byl však odsouzen v procesu s Miladou Horákovou a strávil dvanáct let ve vězení. Po propuštění psal knihy, bohužel nastávající normalizace ukončila i jeho spisovatelskou kariéru. Tato jeho autobiografie mohla být vydána až v roce 1991. I přes pochmurný název je Žil jsem zbytečně veskrze optimistická knížka, která čtivou formou seznámí své čtenáře s českými dějinami 20. století. Jiří Hejda rozhodně zbytečně nežil.

06.06.2018 5 z 5


Dům za zdí Dům za zdí David Mitchell

Od Mitchella jsem zatím četl jen samé tlusté mnohavrstevné, spíše historické romány. Dům za zdí se rozhodně vymyká a to jak rozsahem, tak žánrem.
Kdybych ho měl někam zařadit, řekl bych, že je to horor, co pracuje s klasickým motivem tajemného domu, kam není radno vstupovat Pouhých 150 stran pak ani neumožňuje velké postmoderní experimenty. Přesto autor svůj styl nezapře. Příběhy různých postav v různých dobách, které se vzájemně ovlivňují a odkazů na své předchozí příběhy . Mám pocit, že všechny Mitchellovy knihy se odehrávají v jednom univerzu.
Nepochybně jsem se dobře bavil a postupně odkrýval záhady Slade housu ve zhruba třech čtvrtinách mi však příběh přišel už trochu repetitivní. Klidně by šlo vynechat jednoho náštěvníka a naopak více rozpracovat závěrečné rozuzlení, kdy zůstalo hodně otázek nezodpovězeno. Každopádně se jedná o velmi kvalitní román, co si mohou přečíst nejen fanoušci Mitchella a hororů.

30.05.2018 4 z 5


Spasitel Spasitel Jo Nesbø

Nesbova šestá kniha s Harry Holem, tentokrát z prostředí norské Armády spásy. Asi se nejedná o nejlepší román v této sérii, Červenka a Sněhulák se mi líbili přece jen víc, ale přesto se jedná výbornou detektivku co je pořád vysoce nad průměrem ostatních autorů.
Zápletka je originální, i když trošku překombinovaná. Závěrečné rozuzlení docela překvapivé, jak to všechno bylo se mi až dokonce uhodnout nepovedlo. Jak je u Nesbeho zvykem, dozvěděl jsem se i pár zajímavých reálií o armádě spásy. Spasitele mohu jen doporučit a snad se brzy dostanu i ke zbývajícím dílům.

18.05.2018 4 z 5


Ospalá Díra - Děti revoluce Ospalá Díra - Děti revoluce Keith R. A. DeCandido

Ospalá Díra - Děti revoluce je příběh ze světa seriálu Sleepy Hollow, konkrétně se děj odehrává mezi epizodami 10 a 11 první série. Žánrově se jedná o trochu béčkové městské fantasy, i když řemeslně dobře napsané. Bohužel autor myslel hlavně na fanoušky seriálu. Ti budou možná i nadšeni. Dostane se jim dalšího příběhu z jejich universa, objasní se některá bílá místa a dozví se pár informací o svých oblíbených postavách.
My ostatní, kteří jsme seriál nikdy neviděli, to máme o dost horší. Knížka předpokládá znalost hlavní zápletky, moc nevysvětluje ani neseznamuje s postavami či záporáky, a rovnou hází do děje. Navíc je plná odkazů na předcházející epizody, takže jsem se místy úplně nechytal.
Pro fanoušky dobré, pro ostatní asi lepší si nejdřív pustit seriál.

02.05.2018 3 z 5


Polámané panenky Polámané panenky James Carol

Poslední dobou jsem měl na detektivky smůlu. Do Polámaných panenek jsem vkládal velké naděje, bohužel z toho nakonec bylo zase zklamání.
Především se nejedná moc o detektivku, není zde žádný okruh podezřelých, žádné zajímavé stopy, nad kterými by se muselo přemýšlet. Pokroky v pátrání se dějí většinou na základě zázračné intuice hlavního vyšetřovatele, který se na někoho podívá a hned všechno ví. Hlavní hrdina mi byl vůbec velmi nesympatický a mé příkré hodnocení se možná odvíjí i od toho. Druhá dějová linka, která sleduje jednu z žen v zajetí, je sice občas nechutná, ale pro děj nepodstatná a dá se klidně přeskakovat. Celý příběh je docela předvídatelný, plný různých klišé. Polámané panenky jsou podle mě dost průměrný thriller, ale má rád seriál Mentalista, si tam třeba to své najde.

17.04.2018 3 z 5


K čemu je dobrá válka? K čemu je dobrá válka? Ian Morris

Velmi zajímavá knížka, která se zabývá fenoménem války a lidského násilí obecně. Základní myšlenkou je, že válka sama je sice velmi násilná, ale často vede ke vzniku větších a komplexnějších společností, ve kterých násilí naopak výrazně ubývá. Na více jak čtyř stech stránkách autor probírá celé dějiny válek s důrazem na několik revolucí ve vojenství, které vždy výrazně zamíchaly kartami. Zavítá do geopolitiky i říše zvířat, potažmo lidské evoluce. Všechno velmi čtivě a zajímavě, nechybí dlouhý seznam doporučené literatury ke všem zmíněným tématům. Trochu mě rozladil jenom závěr poslední kapitoly, kdy Ian Morris naplno projevil svoji představivost. Předpokládá brzké splynutí lidstva v jakési kolektivní technointeligenci, kdy už nebude potřeba násilí, protože všichni budou tvořit jednu bytost. Jedna z věcí, která to má předjímat jsou Google glass. :-)

06.04.2018 4 z 5