packlik komentáře u knih
Krásná adventní záležitost. Máte rádi vánoční, zimní pohádky? Tak tady máte jednu na stříbrném podnose.
Z této knihy si beru jasné ponaučeníjedla soda do každé rodiny! Moc pěkně napsané, musela jsem se usmívat a chvilkama mi bylo smutno. Prostě povedené, ale zatím vede Medvědín.
Krásné, smutné, nadějné, plné života a květin na místě, kde ho nikdo nečeká. Jedna z nejhezčích knih, které jsem za poslední dobu četla. Mně kniha vyloženě sedla a určitě bych ji doporučila k přečtení.
Příběh jsem vyloženě hltala, přitom by si jedem řekl, ze to tema už je notoricky známe, ale kdepak. Carpathie a její posádka si mě naprosto získala.
Milé pokračování prvního dílu. Cestování časem je takové klasické téma, čekala jsem, co hrdinům autorka nachystala za konec a nestalo se nic dramatického. Pět hvězd dávám za cestu do Istanbulu, protože popis přetahu lodí a podobných nástrah mě moc bavil.
Děti Volhy jsem nedočetla, nešlo mi to. Bych mi k srdci nepřirostl a styl vyprávění bohužel také ne. Třeba se k ní někdy vrátím.
Užila jsem si to od první do poslední stránky. Příběh byl zamotaný, tolik různých podezřelých a tolik motivů. Navíc, já mám ráda tu jemnou linku kolem vztahu Strika a Robin. Těším se na další díl.
Já jsem nadšená! Spletité vyšetřování, převleky, utajení, 700 stran, Robin a Strike. Já dostala úplně všechno.
Kruté, chladné a zároveň hřejivé. Příběh, který stojí za to číst.
Tak já vám nevím, obálka krásná, námět ok, ale nesedlo mi to.něco bylo špatně. Spousta sexu (zbytečně), přerod mafiana v manžílkaprostě ne, tentokrat tomu nevěřím a četla jsem lepší knihy.
V první radě mě těšil počet stránek, takže jsem věděla, že to nebude žádný uspěchaný rychlovztah. Ivan byl vlastně děsnej sympaťák, bavila jsem se a v podstatě jsem nenarazila na hluché místo.
Zatím pro mne stále vede Aaron a Ruby, která je mi prostě bližší.
Vlastně nechápu, jak to Cheryl mohla celé zvládnout. Taková naivita a nepřipravenost, obdivuji, že to nevzdala. Jednou jsem chodila na těžko po horách a pamatuju si, jak jsem se v noci bála, jak jsem se toužila umýt nebo půl dne snila o nějakém jídle. Všechna čest. Některá autorčina rozhodnutí jsem prostě nechápala, ale jsem rada, že na Mostě Bohů našla, co hledala.
Za mě pomalejší začátek a navíc nejsem zrovna fanda fotbalu. Kulti mi nebyl moc sympatický, ale Sal ano. Libí se mi autorky lehkost, smysl pro humor a cit pro rozvíjející se vztah. Takže dobrý.
Moc jsem si to užila. Aaron byl skvělý a Ruby vtipná. Dopisování bylo v jednu chvíli už docela dlouhé, ale o to víc jsem si možná užila druhou půlku a ten epilog.
Ale obyčejný člověk se měl dobře. Ne a ne, prostě ne! Je potřeba to stále opakovat!
Můj prozatím nejmilejší příběh. Líbila se mi atmosféra mezi ústřední dvojicí i se tam našlo dost napětí a nebezpečí na závěr. Plus dávám za bonusové epilogy, tím mě autorka baví.
Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem si přečetla poslední stránku a to je vše! Nějak jsem pořád zkoumala, jestli to není nějaký omyl. Za mě tedy zklamání. Jen v druhé půlce jsem měla chvíli radost, že boj s větrnými mlýny Monika nějak vyhraje, že se něco stane, ale nic.
Možná kdybych nečetla Trhlinu, ale takhle 30%.
Mrazivý příběh o jedné ztrátě, která ovlivnila osud celé rodiny.
Doufala jsem v boží mlýny, ale nečekala jsem, kdo jím nakonec bude. Jo a fandila jsem Erně.
Trošku slabší pokračování série. Zpočátku mi pomalejší tempo a oťukávání ústřední dvojice nevadilo, ale postupně to bylo trochu nudné. Jinak pěkné, těším se na ostatní díly.
Jsem úplně hotová, četla jsem opravdu každou volnou chvíli. Příběh mě hodně vtáhl a zasáhl. Jdu si obejmout děti, dokud ještě smím a ony chtějí!