pahorkatina komentáře u knih

4,5 hvězdiček
Nemohu obsah posoudit z hlediska aktuálního stavu poznání o schizofrenii, ale z laického pohledu se jedná o knihu, jejíž stáří prozrazuje jen použití několika zastaralých výrazů (např. d*bil pro osobu se sníženým intelektem). Jde o obdivuhodně psaný text, poetický, poučný, citlivý k lidem s duševním onemocněním. Kazuistiky činí poměrně mnohovrstevnatý obrazotvorný text lépe uchopitelným. Mrzí mě, že jsem už dříve četla knihu Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem. Číst tyto dvě knihy v návaznosti na sebe by mohl být ještě intenzivnější zážitek.

12.11.2024

Knihu jsem zakoupila na akci, jejíž výtěžek zafinancoval kočičí útulky, takže jejího nákupu nelituji, ale četba knihy mi nepřinesla nic dobrého. Přihmouřila bych oči před chybějící interpunkcí, kdybych trávila čas nad z hlediska obsahu příjemnou, oddechovou knihou. Bohužel se často jednalo o počiny ve stylu slohu průměrně nadaného žáka. I to bych byla schopna tolerovat, kdybych z knihy cítila respekt ke kočičím bytostem. Ale kniha nekriticky popisuje např. nákup kočky v množírně (příběh Jasmína) nebo jednání lidí, kteří po rozvodu nechají kočku napospas (příběh Mimi). Čtení tedy ve mě zanechalo spíše jakousi pachuť, než radost z času stráveného četbou o kočkách, zvířatech, která mají v mém srdci speciální místo.

Zpočátku jsem z knihy byla rozpačitá, ale po první kapitole mnou najednou text začal prorůstat a průběžně vznikaly i mé vlastní organické úvahy. Autorka je novinářka, což se zrcadlí ve struktuře knihy: esejistické části jsou proloženy rozhovory, v nichž nejsou kladeny lehké otázky. Díky tomuto formátu se kniha dobře čte, ale překvapivě nás umí zavést hlouběji, než společenská rubrika lifestylového plátku.

Individuální seberozvoj v dnešní době přestává být v mnoha ohledech dostačující a kniha nabízí několik přístupů, jimiž se můžeme inspirovat. S řadou z nich jsem se nesetkala poprvé, přesto mi ale kniha byla schopna částečně nabídnout čtenářský ekvivalent pocitu svěžího větru ve vlasech. Leckdy i mrazivého, kombinovaného s citlivě dávkovanými impulsy k hledání vnitřních i vnějších sil (tolik potřebných k tomu to vše ustát). A taky jsem mezi řádky našla touhu probudit kontakt s tou částí sebe samé, která je diametrálně odlišná od člověka, který píše tyto řádky, osvícen mdlým svitem telefonu.

A právě v tom tkví síla Klimasmutku – nejde o pouhou knihu o změnách klimatu nebo osobním rozvoji, ale o pozvání k hlubšímu vnímání propojení mezi námi a světem.

13.10.2024

Nepotřebujete oplývat silou sofistikovaných knižních obratů, když oplýváte silou příběhu. A neuvěřitelnou vnitřní silou, která vám umožní vrátit se sama k sobě a najít svůj hlas a sebevyjádření poté, co vás roky měl v moci váš manipulátorský otec alias personifikace plejády patologických jevů. Knihu jsem si přečetla na základě doporučení z podcastu Radia Wave a nelituji.

01.10.2024

Parádní všeobsažné dílko. Mrazivé závany (nejen) sibiřského - (post)soviet wavu- střídají až mechanicky posvátné popisy úkonů souvisejících s pochováním nebožtíka, nekompromisní verše a esejistické pasáže zrcadlící syrovou upřímnost a schopnost nacházet rozmanité způsoby k reflexi vnitřních pochodů.

Někdy udělím pět hvězdiček, protože čtyři jsou zkrátka málo. Zde hodnotím pěti hvězdičkami, protože systém databáze neumožňuje udělit vyšší hodnocení.

01.10.2024

Hlavním dojmem z četby knihy byla všeprostupující otázka “To se sakra každá druhá ženská živí jako ezokoučka?!

Což se velmi liší od očekávání, která jsem od knihy měla. Bezdětnost a její reflexe z různých úhlů pohledu je v knize nikoliv ústředním bodem, ale spíše nahodilou životní okolností. Nepovedlo se to, ale některé příběhy byly zajímavé a proč neudělit ty tři hvězdy za snahu o diskuzi k palčivému tématu?

7 01.10.2024

(SPOILER) V knize bylo pár silných momentů reflektující těžké dospívání hlavní postavy, přenos stigmatu z matky na dceru, zápas s duševními problémy, ale jinak to byly jen střípky, sice trochu naostřené poetickým jazykem, ale příběh sám jakoby jen klouzal po povrchu. Nadějný začátek sliboval komplexnější odhalení Nininy minulosti, avšak vývoj příběhu nepřinesl žádné zásadní zvraty či překvapivé rozuzlení. Kdyby byla Ninina introspekce víc zaměřena na její duševní stavy, než na city k Paulovi, pravděpodobně by text dosáhl vyšší úrovně. Dalším zklamáním byla zanedbatelná provázanost příběhu s mytologií, dle anotace jsem se těšila na dílo mistrně balancující mezi hloubkou mýtu a hravostí pohádek. Příběh o kalifovi, který se stal čápem, však neprosakuje do textu ve větší míře než jako náhodné zašustění křídel čápa vzlétajícího k obzoru. Prvek mytologičnosti v knize jen povrchně probleskuje, aniž by byl plnohodnotně integrován do struktury příběhu.

1 01.10.2024

Tvorba Rupi Kaur mne příliš neoslovuje a zdráhám se ji nazývat poezií, ale tahle kniha obsahuje funkční cvičení, díky kterým se člověk rozepíše. Určitě mi nesednou všechna cvičení, ale narazila jsem tam už na několik opravdu užitečných aktivit. Doporučuji!

//Tvoje krajiny jsou jiné, patří k tomu druhu krajin, které vypadají jako stíny. Někdy se s těmi mými překrývají a někdy jsou zas na hony vzdálené.

Tato zvláštní literární krajina se nehodnotí lehce, ale je natolik všeobsažná, že se v ní dá najít dokonce i popis mého zážitku ze čtení knihy. Při formátu povídek a esejí se vždy dá předjímat kolísavý zážitek z jednotlivých děl, u této knihy tomu nebylo jinak. Udělila bych tři zářivé hvězdy a jeden lumen k tomu, čtvrtou hvězdu přidávám z vděčnosti za to, že kniha vyšla v kvalitním českém překladu.

02.06.2024

3,5 hvězdičky

Nádherně popsané vjemy každodenní reality, neprvoplánové reflexe veskrze tíživých prostorů vnitřních i vnějších. Tolik jsem si přála knize více propadnout, nechat se strhnout tím obrazotvorným textem jako rozvodněnou Bečvou. Navzdory tomu, že témata, která toto knižní dílo otevírá, považuji za důležitá, a navzdory tomu, že na mnoha místech jsem oceňovala poetickou dimenzi knihy, můj celkový čtenářský zážitek byl spíše průměrný. Možná už jsem podobnými příběhy přesycena, už během dospívání jsem hltala knihy o dysfunkčních rodinách, šikaně apod., v nedávné době jsem četla i knihu Jak se stát jiným Édouarda Louise, která mě v obsahové rovině oslovila o něco více. Pokud ale Marek Torčík v budoucnu vydá další prozaický počin, je dost pravděpodobné, že se ocitne v poli mého zájmu.

6 11.12.2023

Ač jsem ke knize přistupovala skepticky (polyvagální teorie není empiricky prokázaná, ačkoliv o ní anotace hovoří jako o vědecké disciplíně), něčím si získala moji pozornost. Jako hlavní přínos této knihy pak vnímám zejména to, že text mi umožnil poměrně dobře zmapovat psychické polohy, kterými si člověk v různé intenzitě prochází, a to ne ani tak ve smyslu představované teorie, jako spíše v obecné rovině díky z mého subjektivního pohledu vhodně zvoleným slovním obratům. Některá cvičení z knihy mě inspirovala ke kreativnímu zkoumání mé psychiky, jiná ve mě zanechala spíše pachuť pochybných vizualizačních technik a na základě svého úsudku jsem jim nevěnovala pozornost (zejména představy nervových drah a jejich prolínání apod.). Samotný text recenze odpovídá hodnocení 50/50, nicméně knihu nehodnotím z důvodu falešné vědeckosti - již zmíněný obrat v anotaci a také musím zmínit citační aparát, o který jsou ale opřena jen příležitostná (hlavní téma knihy pouze doplňující) tvrzení. Popis samotné polyvagální teorie v citacích oporu vzhledem k výše uvedenému nemá. Knihu bych ale nezatracovala, ač rozhodně nenahrazuje terapii, nemohu jí upřít částečnou přínosnost pro mě samou.

3,6 hvězdiček
Paní farářka má moje sympatie, za její odvahu, přístup k jejímu povolání a schopnost volit slova. Knihu jsem pročítala večer v peřinách, hledající odstavce, které si budu chtít zinteriorizovat opětovným čtením. Bohužel to ale pro mě byla spíš jednorázová záležitost, ač jde o povedenou, ze srdce psanou autobiografii.

6 05.11.2023

Skvěle sestavená kuchařka obsahující z větší části vegetariánské recepty. Svým zaměřením na snadno dostupné druhy zeleniny poslouží jako inspirace každému.

//Nenechávej mě uprostřed tmy
denního světla//

Syrová poezie na listech papíru schoulených v útlém svazku. Čtenář je vržen napospas křiku prolínajícího se s šepotem a mlčením. Somatizované infantilně vyzralé pocity za sebou zanechávají chemtrails znepokojení a rozechvělosti. Něco se v duši pohne tak, že z vás opadá omítka.

2 25.08.2023

4,5 hvězdičky

Podivně rituální verše v próze jsou obtěžkané doširoka rozkvetlými květy. Čtenář se zde setkává s mnohočetnými tvory a s roztodivným rostlinstvem, rodinní příslušníci se vyjevují hned vedle nadpřirozených bytostí, odehrávající se jevy mají charakter iniciačních obřadů.

Doporučuji si zkusit si pár básní zarecitovat nahlas. Plodnost slov tak z veršů vytryskne naplno.

2 30.07.2023

Knihu bylo příjemné nejen číst, ale také je jedinečná ze senzorického hlediska - je velmi příjemné dotýkat se jejího přebalu a její stránky mají netypickou papírovou vůni.

Obsah se mi ale těžko hodnotí: někoho možná Citlivka může nasměrovat k lepšímu pochopení sebe sama, ale mě osobně tato kniha podněty k osobnímu rozvoji nepřinesla. Autorka v problematice nejde moc do hloubky, je to spíš takové intuitivně laděné "povídání" o vysoce citlivých lidech. Nejslabší jsou určitě fragmenty textu věnované léčivým kamenům, silovým zvířatům a kolu roku, které se nacházejí v kapitole "Síla citlivosti", přičemž zařazení těchto témat do knihy z mého pohledu postrádá smysl, neboť nemají logickou návaznost k tématu knihy. I za předpokladu, že knihu drží v ruce čtenář, který má o tato témata zájem, informace jsou velmi povrchní (což je v konečném důsledku možná dobře, ale ještě lépe by bylo tato témata do knihy vůbec nezařazovat).

Na Citlivku tedy pohlížím jako na příjemnou oddechovou knihu, ale potenciál k seberozvoji jsem v ní hledala marně. Kniha je stejná jako oblaky na jejím obalu: relaxujete při pozorování toho, jak se ty mráčky textu vznáší nad Vaší hlavou, ale když se jich pokusíte dotknout a odnést si z nich nějaké poznání, zjistíte, že je to jen prázdno, co se Vám rozplývá pod rukama.

4 17.07.2023

2,5 hvězdičky
K této knize mám ambivalentní vztah. Na jednu stranu je v ní pohlcujícím způsobem budována atmosféra temného lesa jakožto magického živoucího organismu, během čtení téměř jako bych slyšela praskání větviček a cítila těžkou vůni navlhlého dřeva. Co rovněž nelze tomuto dílu upřít, je originalita a důmyslnost samotného konceptu mytág tj. bytostí, které jsou tvořeny součinností lesa a lidského (ne)vědomí.

K čemu však nemohu říci půl dobrého slova, je dějová linka knihy. Abych byla upřímná, nejsem čtenář, který se v knize primárně soustředí na dějovou linku, často mi postačí, když mi kniha dává příležitost radovat se z krás jazyka, a zároveň mi umožňuje pro mě intelektuálně přínosným způsobem reflektovat text. Ale pokud se děj točí kolem naivní lásky a vyústěním děje je pouť hrdiny motivována právě tímto naivním citem, je tu jistý předpoklad k tomu, že hlavním motorem k četbě pro mě bude touha mít tuto záležitost co nejdříve za sebou. A když se k tomu přidá i nemožnost vzhlížet k hlavním postavám, nebo se s nimi v nějakém smyslu ztotožnit... Mužští protagonisté mě až na pár mytických okrajových postav neoslovili, ženských postav tu není mnoho, a navíc jsou charakterově ploché a největší důraz je kladen na jejich fyzický vzhled, někdy i sexualizovaný, ačkoliv jsou dle popisu dívčího věku.

Sečteno podtrženo, naplním v případě Lesa Mytág archetyp "té, která knihu přečetla a už se k ní nevrátí".

3 17.07.2023

Zhruba před sedmi lety jsem seděla v maloměstském kulturáku na představení Čtyři dohody. Moje kroky v knihkupectví v tomto životním období také obvykle mířily mimo jiné i do seberozvojové ezosekce. Zpracovala jsem tehdy určité množství literatury v tomto duchu a moje analytická mysl začala posléze v těchto zdrojích rozpoznávat určité opakující se vzorce v různých obdobách. Nutno dodat, že jsem nepátrala v tradičních dílech starých mystiků, ale spíše v ezoliteratuře psané pro tuto dobu. Zprvu objevný mindset po poměrně krátké vystřídal pocit, že mě to všechno vlastně jen utvrzuje v určitém světonázoru, který se tváří jako uvědomělý, ale já v něm začala rozpoznávat spíše plytkost a točení se v kruhu, ze kterého buď člověk vystoupí, nebo do toho všeho zabředává víc a víc s pocitem, že on přece tak nějak přirozeně ze srdce ví, jak se věci mají, přičemž tento pocit se zvyšuje na úkor schopnosti kriticky se zamyslet nad věcmi. Já z kruhu vystoupila a zaměřila jsem se na studium vysoké školy.

Tato kniha čekala dva roky v knihovničce se statusem "dárek k Vánocům", než nadešel její čas. A já nevím, jestli se mi víc zajídala ta řídká omáčka o duši, žití srdcem, a o tom, jak si děti vybírají svoje rodiče, která od dob, kdy jsem ji jedla dobrovolně získala nechutnou nakvašenou chuť, nebo masitá a tučná porce nepodložených pseudolékařských informací podávaných dohromady s životním příběhem H. Vojáčka. Speciální přílohou pak byla kapitola u mužích a ženách, při které se struktury vody v mé sklenici poblíž knihy musely seskupovat do zvláště hněvivých obrazců (např. tvrzení, že muž má být ženě oporou, ale není prostě uzpůsoben na to vstávat v noci k malému dítěti).

Základ je jasný: pro zdraví je klíčová strava, spánek, přiměřený pohyb a určitá míra sebepoznání, která nám umožňuje znát naše potřeby a zpracovávat problémy. O těchto jednotlivých tématech lze ale najít daleko kvalitnější a objevnější literaturu, ozdrojovanou a jdoucí do hloubky.

Poznámka na závěr: Věda založená na důkazech se může jevit jako striktně racionální a odtržená od proudu života, ale v jejím základu je také srdce a touha po pravdě. Většinou je však ohraničena tvrdými daty a ty zkrátka neprodávají tak dobře jako ezožvásty.

12 29.05.2023

Mám sklony být shovívavější ke knihám, které se mohou pochlubit kočičí přítomností. Přihmouřím pak oči jako spokojená kočka hovící si na vyhřáté CRT televizi a udělím lehce podprůměrné knize průměrné hodnocení.

4 28.05.2023

S knihou jsem strávila vcelku příjemné odpoledne, je to odlehčený příběh, který Vás vezme na trip i do podsvětí, kde dějová linka osvěžujícím stylem laškuje s mytologií. A to je všechno. Pokud od knihy očekáváte zamyšlení mezi řádky, nebo barvitý, rozvinutý jazyk, trampoty princezny Tymiány pro Vás budou jen letmým závanem vůně bylinek, bez toho, abyste si z nich mohli uvařit poctivý čaj, který si budete labužnicky plnými doušky vychutnávat.

1 28.05.2023