patch komentáře u knih
Nic moc. Asi jsem čekala víc. Postavy uvěřitelné a vykreslené, ale příběh celkem plochý a bez konce.
Super, chci si ještě od toho autora něco přečíst. Skvěle vykreslená atmosféra tajemna a zmaru, úplně jsem to viděla před očima. Solidní zápletka a logické vyústění.
Přečteno pro čtenářský klub kkvysočiny. Mělo se jednat o fantasy knihu, ale naštěstí pro mě to okolo fantasy jen prošlo. Spíše taková romance, zajímavé je prostředí lovců starých tisků. Líbilo se mi.
Sice tam umře asi 100 lidí, samozřejmě kromě hlavního hrdiny, ale bavilo mě to. Není to tuctové čtení.
Asi tak třetinu knihy jsem vůbec nechápala, o co jde. Ale pak se to projasnilo a začalo být fascinující. Jiný svět! Jiné způsoby myšlení! Určitě doporučuji k přečtení, ale je třeba se vybavit trpělivostí.
Nejedná se o klasické vyšetřování, přesto napětí roste. Dobře popsána doba, kdy ke zločinu došlo, stav společnosti.
Hodně dobré čtení, vyprávěcí roviny se prolínají a úplně jsem to popoháněla, abych se dozvěděla, jak to bylo dál. Přitom to není patetické. Doporučuji.
Mnoho nového o Fridě. Mnoho také o obrazech, až by se člověku chtělo vidt nějakou její výstavu.
Četla jsem po delší době od vydání dvojky. Takže jsem se těžko orientovala v tom, kdo je kdo. Ještě že je na předsádce ten diagram. Osudy lidí se dotáhly, někteří dopadli dobře, jiný neslavně. Na třetím dílu jsem ocenila hlavně zařazení skutečných osob mezi ty románové.
Asi už jsem stará, ale knihu, která obsahuje hlavně vžúúúch, bimp a další citoslovce psané velkými písmeny, nedokážu ocenit. Jeden z hlavních hrdinů, lidoop, stále barvitě krká, prdí a dělá i horší věci. Jedinou hvězdičku přiděluji autorovi, že se snaží přiblížit, jak to vypadalo v Anglii za války a kdo to byl Adolf Hitler. Přečteno v rámci knižního klubu kkvysociny.
Tak trochu Panství Downton z Německa, vlastně Pruska. Všichni něco tají nebo mají vlastní touhy, příjemně se to čte. Těším se i na další díly.
Působivá kniha o životě a místě, které jsem vůbec neznala. Za mě super čtení, které má schopnost vtáhnout do děje a nepustit. Přečtu si i další knihy od autorky.
Autorka psát umí, o tom žádná. Ale asi jsem četla od ní lepší knihy. Vzorem pro Pavlač byla asi Ulice?
Kniha se mi docela líbila. Sice žádná závrať, ale přečíst se to dalo. Takové americké.
Trochu zklamání. Předtím jsem od autora četla Sen o Gliwicích a bylo to skvělé čtení. V tomto románu mi postavy připadají trochu ploché a jejich chování je popsané nějak nabubřele a nevěrohodně. Asi jsem čekala víc. Dočetla jsem to, ale uchvácená jsem nebyla.
Znepokojivé čtení, jako vždy, když někdo cestuje časem. Sonda do současného Polska, zejména situace ve školství. Nedělám si iluze, že v polském školství je něco diametrálně jinak, než v českém školství. Další důvod znepokojení.
Po knize jsem sáhla náhodně a byla překvapená, jaké skvělé čtení. Půjčím si Černá a purpurová, těším se.
Nečíst jako první povídku o andělech. Než člověk najede na vlnu, tak se první povídka nehodí. Ale pak už to jede a i k andělům se vrátíte znovu, abyste si je vychutnali.
Četla jsem celou sérii Akta Enzo, tento díl podle mě ze všech nejlepší. Autor umí věrohodně podat atmosféru, počasí, dojem z lidí. Člověk se musí zachumlat do deky, když čte o podzimní plískanici v podání Petera Maye.
Bomba. Věcné a pravdivé. Žiju s církví již dlouho a snadno si dovedu představit, že někdo takto dopadne. Ale přitom hlavní postavu neodsuzuji, je umění to takto napsat.
Poslední díl série byl pro mě příliš akční. Příliš mnoho pochodů v čase i mimo čas. I když chápu, že autorka to musela nějak smysluplně uzavřít.