Pernice komentáře u knih

Než jsem se pustila do závěrečného dílu trilogie, znovu jsem si přečetla předchozí dva díly, abych si oživila děj i postavy. Mohla jsem tak ještě jednou prožít osudy několika generací a sledovat příběh města od dob jeho největší slávy až po jeho zánik.

Zopakuji, čeho si na knihách Karin Lednické nejvíce vážím: neotřelého prostředí, o němž jsem před přečtením románů věděla jen velmi málo, autorčiny empatie k postavám a jejich jednání ve složité době a také její pečlivé práce s prameny. Ve třetím díle se osudy fiktivních hrdinů protkávají s osudy skutečných lidí, kteří zásadně ovlivňovali život na Karvinsku. Vše je podložené autorčiným dlouholetým studiem pramenů a rozhovory s pamětníky či jejich potomky. Závěr knihy tvoří medailonky skutečných osob a obrazová dokumentace, zachycující Karvinou v dobách její největší slávy, její zánik a současný stav, kdy z bujícího města zbyl jen ten šikmý kostel, který dal název celé trilogii. Děkuji paní Lednické za neobyčejný čtenářský zážitek.

5 21.11.2024

Krásný příběh, krásné ilustrace. Kniha se líbila mně i dětem :)

11.11.2024

Moje čtenářská zkušenost se zásadně rozchází s anotací. Průvodce není na můj vkus tak "poetický" a historky nejsou tak "brilantní", jak je avizováno nakladatelem.
Text na mě působil, jako když na hlavním nádraží vyhlásí výčet všech odjezdů v příští půlhodině. Spousta, spousta informací, dat, výčtů, kuriozit. Itineráře a jídelní lístky. Odkazy na písňové texty a cizí i vlastní literární díla. Trasy dálkových linek a všechny lokomotivy světa od samého úsvitu železnice až po ty úplně nejmodernější.
Vlastě mi ta forma textu evokovala jízdní řád, což byl možná i záměr.
Ale já jsem taky železniční člověk (i když mnohem slabší odvar než autor, navíc ani nemám žádnou specializaci :) ), takže mě ty seznamy bavily a inspirovaly. Pro čtenáře, kteří nejsou zrovna železniční nerdi, to ale nejspíš úplně nebude.

7 10.03.2024

Nestydím se o sobě napsat, že jsem fanynkou Backmanova stylu psaní. Miluju, jak miluje své postavy, stejně tak jako jeho empatii a cit, se kterým o nich píše.
Na začátku závěrečného dílu trilogie jsem byla ovšem trochu otrávená omíláním téhož (vztah Miry a Petera, snaha o navedení čtenáře k jistému očekávání, které se vyvine "překvapivým" směrem). Nicméně jak se příběh a s ním i postavy posouvaly dál, opět jsem tomu podlehla. Naše knihkupkyně o Backmanovi říká, že je "sladkobolnej" - no, je. Backman ve svých textech nešetří emocemi, tady tryskají doslova z každé stránky... A proti tomu já vůbec nejsem imunní, takže poslední stránky jsem dočítala s orosenejma očima.
Vítězové jsou příběh města, kde i ta zdánlivě nejobyčejnější figurka má svůj příběh, a ten příběh je stejně hodnotným dílkem medvědínského univerza. Trilogie se uzavřela. Bude se mi hodně stýskat.

15 10.03.2024

Silné rodinné drama přečtené během jediné noci. Dvořáková skvěle vykresluje svět nadané Báry a nechává nás i nahlédnout do hlavy Bářiny pedantské matky, které víc než na vlastní dceři záleží na jejím obrazu spořádané rodiny s vycepovanými dcerami. Portrét téhle postavy bez absolutní špetky sebereflexe byl děsivě dokonalý. Chladnou povahou a absencí lásky mi připomínala matku hrdinky z Lehečkové knihy Poupata (ostatně paralel by se tu našlo víc.)
Atmosféra díla přitom nebyla vždy jen ponurá. S Bárou jsem prožívala její čirou radost s tvorby, její nadšení a vášeň - které však systematicky dusilo její nejbližší okolí.
Jsem ráda, že se o těchto tématech píše, a ještě raději, že se o nich píše dobře.

13 10.03.2024

Slogan z přebalu "Nová Soukupová, tak jak ji znáte a máte rádi" skvěle vystihuje vše. Opět na úplně obyčejném příběhu obyčejné rodiny skvěle popsány a zanalyzovány destruktivní vztahy všech aktérů. Stejné téma jako v autorčině předchozím románu Věci, na které nastal čas, jen rozšířené o další generaci. Skvěle fungují obě knihy, Soukupová má vynikající pozorovací talent.

7 27.08.2023

Skvěle zpracované, velice silné téma silné osobnosti převaděče a agenta Josefa Hasila.
Oceňuji precizní badatelskou/reportérskou práci autora a bohatý jazyk.
Román mi v mnoha ohledech připomínal knihu Jana Nováka Zatím dobrý o útěku bratří Mašínů: stejná doba (a s ní spojená atmosféra strachu), obludnost nově nastoleného režimu, neuvěřitelné štěstí (či šestý smysl) hlavních aktérů v situacích, kdy byli na dosah zatčení a především odvaha a (často) smutný osud lidí, kteří hlavním hrdinům pomáhali (a museli projevit stejně velkou odvahu). V Žákově knize je navíc skvěle vykreslená atmosféra drsné Šumavy a života lidí poblíž státní hranice v bouřlivé době.
Nejsilněji mě zasáhl závěr knihy a osudy lidí, kteří Hasilovi a jeho parťákům pomáhali. Knih, které připomínají zrůdnost komunistického režimu, nebude nikdy dost a jak už tady opakovaně padlo, právě takové knihy mají smysl jako povinná četba.

11 27.08.2023

Na knihách Ruth Ware mám ráda jejich napínavou atmosféru a pokaždé atraktivní prostředí, v němž se příběh odehrává. Byla to tedy už několikátá kniha od téže autorky, kterou jsem četla, a ta šablona je pořád stejná: skupina bohatých lidí, převážně nesympatických, podezírat z nějaké nekalosti lze koholiv z nich. Mezi nima vždycky nějaká myška, která úplně nezapadá, navíc má svoje tajemství. Atmosféra graduje, všechno víceméně dává smysl, ačkoliv vždycky je tam minimálně jedna scéna, kdy je třeba nad logikou chování postav trochu přivřít oči... Každopádně je to pekelně napínavé a motiv nakonec uvěřitelný je, takže i příští knihu od R. Ware si s sebou na dovolenou vezmu :)

11 05.03.2023

Na čtení této knihy jsem chvíli sbírala odvahu, protože téma je opravdu temné - nicméně dle očekávání naprosto skvěle zpracované. Příběh je dobře vystavěn, postupně graduje s tím, jak autorka čím dál víc odkrývá minulost hlavní hrdinky. Člověk si říká, že nic horšího už přijít nemůže a přece... Postavy jsou naprosto uvěřitelné, navenek běžná rodina - z toho mi nejvíce běhal mráz po zádech. Úzko mi bylo úplně ze všech, nejvíce však z matky hlavní hrdinky, jejíž jednání bylo naprosto nepochopitelné (z pohledu mě, jako čtenářky - nikoliv příběhu). Ocenila jsem, že v kritických situacích nebylo vše explicitně popsané (autorka však použila takové prostředky, že vyznění bylo daleko silnější, než kdyby tomu bylo naopak - větev klepající na okno atd...) Motiv lesa a sběru hub k tomu všemu zapadl naprosto organicky. Viktorie Hanišová bezesporu patří mezi špičku současné české literatury.

13 05.03.2023

Hotýlek byl už čtvrtou knihou, kterou jsem od H. Mornštajnové četla - a ze všech knih se mi líbila nejméně. Opět krásné charaktery "obyčejných" postav, opět provázané, zajímavé peripetie osudu, jak to autorka umí. Ale dlouho jsem se nedokázala začíst, postavy mi byly víceméně lhostejné. Nakonec příběh nabral spád, ale vím, že se k této knize (na rozdíl od jiných autorčiných děl) již nevrátím.

12 05.02.2023

Po čtyřicítce má většina lidí svůj život zaběhlý v jistých kolejích, proto coming out dlouholetého partnera může nejen jemu způsobit pořádný šok...
Ke čtení mě zlákalo právě silné téma neobvyklého vnitřního konfliktu (přeci jen, otázku orientace většina lidí rozlouskne v období dospívání), ale nakonec mě moc bavily i "cestovatelské" pasáže, odehrávající se na Srí Lance. Exkurz do budhistické filozofie korespondoval se zlomovým životním obdobím, kdy se hlavní hrdinka snaží začít od znovu.
Moc se mi líbilo svižné tempo vyprávění, uvolněný jazyk a střídání pasáží "starého" a "nového" života. Jediné, co jsem postrádala, byl větší prostor věnovaný minulosti hlavní hrdinky - o tom, zda téma orientace už řešila někdy dříve, zda už dříve měla tušení, že by chtěla žít jinak než se očekávalo, jsem se nedozvěděla bohužel nic. Nepřijde mi moc pravděpodobné, že by toto poznání přišlo po čtyřicítce jako blesk z čistého nebe.
Každopádně to bylo navzdory neveselému tématu rozpadu rodiny vlastně moc příjemné čtení a Srí Lanku jsem si zařadila na svůj list vysněných cestovatelských destinací :)

1 05.02.2023

Cením si autorky za její odvahu a otevřenost, protože hrozba alkoholové závislosti se u nás pořád bere na lehkou váhu a ženský alkoholismus je úplné tabu. Knihu hodnotím hlavně z hlediska jejího společenského přínosu.

1 03.01.2023

Kniha je skvělá, záběr a autorčina znalost látky ohromující. Kromě motivů, které jsem v příběhu očekávala (likvidace náboženského života komunisty, disfunkční rodinné vztahy) mě zaujal akcent na otázku postavení žen v církvi.

17 03.01.2023

Začnu prvním dojmem, který čtenář získá, když vezme knihu do ruky - ilustrace, která pokrývá celou obálku, je prostě nádherná! Působí idylicky, stejně jako popis života Venkovanů. Ten je ovšem idylický jen zdánlivě - postupně se dozvídáme i stinnější stránky života na Venkově: určitá jednotvárnost a společenské konvence, které obyvatele v mnoha ohledech omezují. To se nelíbí hlavní hrdince Becky, která vnitřně touží po tom žít jinak. Když potká Matta ze zcela odlišného světa, je to pro ni impuls, pokusit se o změnu.
Ale společenský řád rozděleného světa jejich vztah zapovídá, takže jej musí před svým okolím tajit. Vzájemné sbližování je plné citu, občasného nedorozumění a především romantiky. Milostný vztah Becky a Matta tvoří kostru příběhu, pěkná je i vedlejší linka Beckiina bratra a jeho přítelkyně.
Milovníci velkých milostných příběhů by si měli knihu určitě zapsat na seznam :)

03.01.2023

Originální pohled na svět kolem sebe, vtipné postřehy a krásné ilustrace!

2 12.12.2022

Dostala jsem přesně to, co jsem od knihy očekávala - napínavý příběh z atraktivního prostředí, který jsem přečetla během jednoho večera.
Líbila se mi atmosféra. Postavy byly poněkud ploché, příběh měl spád, ale občas ne úplně všechno dávalo smysl. Rozuzlení se od určitého okamžiku dalo celkem očekávat. Ale jako oddychovka na letní večer to bylo fajn.

4 28.08.2022

Mimořádný román, demonstrující na příběhu jedné rodiny osudy dalších tisíců drobných zemědělců, vyhnaných v době hospodářské krize z půdy. Celé rodiny se dávají do pohybu a vydávají se s vidinou lepší budoucnosti po slavné road 66 do Kalifornie, kde na ně místo vytoužené práce čeká jen bída, hladomor, ústrky a pohrdání.

Kromě univerzálního motivu sociální nespravedlnosti velmi silně a aktuálně působí i motiv uprchlické krize: ztráta kořenů, nenávist ze strany místních obyvatel, kriminalita, ke které aktéry vede chudoba a hlad.

Přes všudypřítomnou atmosféru bídy a zmaru román skýtá i řadu pozitivních momentů: obdivuhodnou houževnatost některých postav (především maminky Joadové), rodinnou soudržnost, pomoc bližnímu, který je na tom ještě hůře...

Velice silný čtenářský zážitek. Syrové a zároveň neskutečně lidské.

14 03.08.2022

Často jsem se smála nahlas. Některé pasáže byly nudnější, kniha vychází z deníkových zápisků a ne každý den se pochopitelně dělo něco zajímavého. Líbila se mi autorova upřímnost a otevřenost.
Během čtení jsem skoro pořád měla chuť na sladký turecký čaj servírovaný v malých šálcích :)

7 19.06.2022

Zase jsem pro sebe objevila další českou autorku, jejíž tvorba rozhodně stojí za pozornost. Poupátka mají silné, zneklidňující téma a vynikající jazyk, v němž se mísí naivita dětské vypravěčky se syrovostí často nevybíravé mluvy dospívajících.
Za úplně nejdůležitější hodnotu knihy považuji stavbu příběhu a propracovanou psychologii postav, která objasňuje, jak je možné, že se něco takového mohlo tak dlouho dít... Františka utíká z dysfunkční rodiny, je v citlivém věku, kdy hledá nový vzor - a tím se bohužel stane manipulativní, cholerický pedofil Mirek. Františka tak trochu tuší, že to, co se děje v divadelňáku, není úplně v pořádku, ale její důvěra ve vedoucího, kterého má radši než vlastního otce, je pevná jako železo. Opravdu děsivé.

6 19.06.2022

Opět úžasné, silné a lidské.

12 11.05.2022