Radimka komentáře u knih
Deník zoufalýho chlapa, postiženého ztrátou paměti a depresí. Poprvé jsem mu uvěřila, že napsal něco, čím se zrovna nemůže chlubit, i když ho k tomu vedla zřejmě potřeba vydělat peníze. Píšu svůj vůbec první komentář.Netrpím potřebami exhibovat v něčem, co stejně asi nikoho nezajímá, ale spousta negativních reakcí na knihu mě nazdvihla. Téměř všichni, co si knížku přečetli, museli alespon trochu vědět, o co půjde, žádné tajemství to nebylo. Zajímalo by mě, co od ní teda za pikantnosti čekali, aby splníla jejich představy. Knihy MV nečtu, protože jejich cílená komercnost je mi proti srsti. Tohle je výjimka. Ty negativní bláboly typu "kniha mě nepobavila" nebo "nevím, proč to napsal", jsou tu přesně z toho důvodů, že jejich autoři o tom, jak je ztráta paměti a deprese obecně hrozna, ví prd. A už to, jak je z toho člověk úplně v háji, říct nahlas a riskovat tím obecný výsměch, který vás hodí ještě víc dolů, chce kus odvahy. I kdyby to dělal jen pro peníze. Nakonec nikdo vás snad do čtení nenutil. Taky nečtu scifi, protože mu nerozumím, ale to ještě neznamená, že nestojí za nic
Byla to fakt pecka, příběhy rodin z chudýho karvinska. Moc zajímavý, nejmíň mě bavilo, když se začali mezi sebou mydlit Moraváci s Polákama. Ale jinak se nešlo odtrhnout.
TOP 10! Světový literární skvost. Tohle napsal skutečný mistr. Určitě si musím přečíst ještě jednou.
Moje první seznámení se Simmelem. Byla jsem unešená. Ještě dneska skoro po 40 letech na ni nostalgicky vzpomínám. Rozhodně si ji musím přečíst znovu, jsem zvědavá, jak ji budu vnímat teď.
Tak, jak se mi Selský baroko nelíbilo, z Rybí krve jsem zůstala s otevřenou pusou. Už to, že autor píše v er formě, mě dost překvapilo a vůbec to nevadilo. Příběh o vysídlování vesnic kvůli stavbě Temelína byl neskutečnej. Vyprávění na mě působilo tak sugestivně, že jsem z toho byla v nervu, jako by se mě to osobně týkalo. Až tady mi došlo, jaká to musí být hrůza a jak strašně to ovlivnovalo a likvidovalo životy mladých i starých. Fakt pecka.
“Někdy, zrovna když máš pocit, že jsi o všechno přišla, nejednou najdeš cestu. Jako po stepním požáru. Jeden takový jsem před lety viděla, když jsme byly v Nebrasce. Vypadá to jako konec světa. Země je dočista spálená, černá a všechno zelené je pryč. Ale půda je po takovém požáru úrodnější a můžou z ní vyrůst nové věci. Lidi jsou taky takoví, víš? Začnou znova. Najdou si cestu.
Tak takovýhle knihy miluju. Chytrý, ze života, promotaný. Úžasná kniha o lásce a o mateřství ve všech jejích podobách. Celeste se stala jednou z mých oblíbených autorek. Vlastní názor nechává na čtenáři, nehodnotí, nikomu nestraní, jen příběh monitoruje. Pecka
ČRo - bolavé poslouchání, pro mne až apokalyptické. Nesnáším ten pocit z vykachličkovaných místností. Pro mne doba prožitá a o to víc strašidelná, když si uvědomím, jak málo stačí, aby byla zpátky. Příběh dvou ženských postav, které na první dobrou spojuje víc, než by se možná na první pohled mělo zdát. Připadá mi, že autorka záměrně nic moc nechce zatajovat, aby bylo jasné, že to v čem vyrůstáme, žijeme a je nám stále vtloukáno, nás ovlivňuje víc, než bychom si přáli a hlavně přiznali.
Děkuju, paní Klabouchová. Zvěrstva let 50tých, nekonečně zasahující až do dneška, zabalená do hororově detektivního kabátku. Kniha, která musí dostat snad každého.
To bylo milé, taková pocitovka. Dost velké překvapení, když si člověk uvědomí, že to napsal chlap. Děje tam moc nebylo, ale emoce a atmosféra to vynahradily.
Skvělý, nádheŕný příběh. Daleko lepší než film. Příběh o černošských chůvách, které mohou vychovávat děti bělochů, ale o stejných právech si mohou nechat jen zdát.
Gotický milostný román s úžasným vykreslením staré Barcelony. Místy lehce přitažené za vlasy a trochu jsem se v tom ztrácela. Ale stojí za to si přečíst.
- A pak přišlo druhý čtení a já jsem se zamilovala - do krásného jazyka, magického příběhu a pohádkové Barcelony. Jedna z nejúžasnějších knih
Knižka, která způsobila čtenářskou revoluci a zahájila éru "brownování". Mně se moc líbila a do teď si myslím, že je to jeho nejlepší knížka. Dozvěděla jsem se spoustu poučnejch informací a jestli je to brak? Možná, ale není špatnej. Trochu jsem byla zklamaná z konce, kterej vyzněl jako spirituální červená knihovna.
Strašnej trhák, začátek invaze severského krimi. Nedivím se, syrová, studená detektivka. Jiná než na jakou jsme byli zvyklí.
(SPOILER) Divná mladá slečna chodí každý den na houby a vy nemůžete přestat číst. Je to skělý, má to atmosféru a je to prostě vynikající. Hodně kvalitní psaní. Trochu mi to pokazil závěr, nemám ráda, když není na konci jasno a tady sakra nebylo.
Posloucháno na ČRo. Knihy paní Soukupové mám ráda a tahle se mi taky moc líbila, když jsem dala 5*. Tak proč po dvou měsících, kdy jdu napsat komentář, si vůbec nic nepamatuju. Jen pocit, že každému z té rodiny šlo jen o to svoje ...
Moje nejoblíbenější Irvingova kniha patřící do mých TOP 10. Nádherný příběh plný lidskosti. Viděla jsem i film, ze kterého jsem byla rozčarovaná, ale tahle knížka se prostě zfilmovat nedá.
Pro mne nezapomenutelná kniha. Poslouchala jsem na ČRo a byla jsem nadšená z lehce magického, poetického a zároveň nesmírně lidského a citlivého příběhu. Jedna z mých "hladivých" knih.
Přečteno už hodně dávno. Několikrát jsem viděla seriál, i ten byl super. Rozkošná knížka o světě viděném dětskýma očima.
Už chápu nadšení spousty lidí pro Forsytha. Velká pecka o válce v Zálivu psaná zvláštním skoro dokumentárním stylem, který úplně potlačil fikci a já jsem uvěřila všemu, co je psáno. Ani na minutu jsem se nenudila a konečně pochopila rozdíl mezi Írákem a Íránem. Fakt bomba.
Posloucháno na ČRo - dvě ženy, jeden muž. Za chvílí už jenom dvě ženy, každá jiná. A obě si procházejí svým soukromým peklíčkem. Začátek by se klidně mohl stát, konec byl trochu mimo realitu. Ale bylo to fajn.