Red-haired
komentáře u knih

Sera je skvělá hrdinka. Odvážná, sarkastická - co na srdci, to na jazyku - a nebojí se pak čelit následkům. To se Nyktovi dost zamlouvá a spolu mají úžasnou chemii.
Na začátku jsem se bála, že se autorka bude opět zbytečně vykecávat, až mě začne kniha nudit, ale naštěstí se tak nestalo a pořád se dělo něco zajímavého. Vždy, když jsem se dostala do bodu, který mi připadal předvídatelný, přišel nějaký zvrat a já byla opět napětím bez sebe. Kniha je drsná, krutá, plná vražd, krve, pomsty, magie, emocí a nakonec i na tu erotiku došla řada.
Neočekávejte čistou eroťárnu, tohle je mnohem víc. Nechápejte mě špatně, žhavé scény rozhodně stojí za to a napětí mezi hrdiny je dokonalé, ale připravte se také na to, že budete s hrdiny bez dechu bojovat o život i se zlomeným srdcem.
Musím vypíchnout aspoň mé tři top momenty:
1.Scéna u jezera
2. Pomsta!
3. Hořké odhalení.
(snad to během čtení rozkódujete)
Konečně je to po dlouhé době další prvně čtená 5*/5* kniha a já za ni dám ruku do popela! :D


Klub zavázaných očí je taková ta série, u které občas přivíráte oči kvůli tomu, jaké bizarnosti se tam dějí, ale je tak návyková, že nakonec stejně jdete do dalších dílů. Aspoň u mě to tak je.
Už jsem si myslela, že jsem na autorčiny extrémy zvyklá a jen tak mě něco nepřekvapí, ale přiznávám, že u tohoto dílu jsem jednu scénu opravdu nezvládla. Sice jsem se snažila se obrnit a tu šílenost dočíst celou, ale nakonec jsem stejně musela v rámci zachování svého duševního zdraví pár odstavců přeskočit.
V knize Tři hříšná tajemství je hlavní hrdinkou Regan, která je agentkou FBI a v Klubu zavázaných očí pracuje v utajení, což je samo o sobě zajímavé zpestření. Jednoho dne se rozhodne zbavit špatné vzpomínky a překrýt ji tetováním, a tak se skrz kontakty z klubu seznamuje se sexy tatérem Silasem.
Pokud pomineme tu jednu scénu, z které budu mít nejspíš noční můry, tak se autorka držela podobného vzorce, jako u předchozích dílů. Napsala poutavý a touhou nabitý příběh dvou lidí, kteří se neskutečně přitahují a nebojí se experimentovat. Vedlejší linka s vyšetřováním nebyla nijak převratná, ale rozhodně celý příběh okořenila. Jak už je autorčiným zvykem, v poslední třetině vyhnala erotické scény do takových extrémů, že i spousta běžných čtenářek erotiky s tím nejspíš bude mít problém. Ano, bylo to na mě moc! Naštěstí v závěru přišlo rozuzlení a trocha akce, která mi pomohla na ten zážitek malinko pozapomenout.
Překonal tento díl ten předchozí a s ním úžasného Josepha? To rozhodně ne, ale až na ten extrémek se držel v laťce prvních dvou dílů a Silas je rozhodně sympaťák.
Hodnotím 3*/5* a doporučuji jen otrlejším čtenářkám erotiky.


Ach, tuhle knihu si tak užijete! Já se na příběh moc těšila díky originálnímu prostředí a čekala jsem zábavnou oddechovou romanci. Nakonec jsme dostala ještě mnohem víc.
Příběh mě vtáhl i rozesmál už od první kapitoly. Ten humor, špičkování mezi Olive a Adamem, radosti a strasti vědecké kariéry, skvělé vedlejší postavy, podporující přátelé… to všechno vytvořilo tak úžasně milé kombo, že můžu knížku určitě z části zařadit mezi typicky komfortní čtení, které vás povzbudí a dostane do dobré nálady. Můžete ale očekávat také to, že se do postav natolik zamilujete, až vám některé scény zlomí srdce. Tady rozhodně platí, že protiklady se přitahují a já si přitažlivost těch dvou světů moc užila.
Co jsem v knize vůbec nečekala, byla vyloženě erotická scéna. Z nějakého důvodu jsem byla přesvědčená, že to autorka z větší části přeskočí a zůstane jen u romantiky, a ono ne. A panečku, že to byla erotika! Jedna z nejlepších pikantních scén, co jsem kdy četla, ale asi za to může i fakt, jak moc jsem hrdinům fandila a veškeré to napětí předtím.
Velké plus také dávám za Hypotézy před každou kapitolou, které originálně nalákaly na to, co se bude odehrávat dál.
Tato kniha pro mě měla naprosto všechno a já za ni dávám ruku do ohně, upíšu svou duši ďáblu a ohodnotím jednoznačně 5*/5*.


Z čarodějnické fantasy o pomstě se v druhém díle stává poměrně pikantní čtení. Nebudu říkat, že vyloženě erotické, ale rozhodně hříšné. Na jednu stranu jsem za to samozřejmě ráda, trochu toho ohníčku rozhodně neuškodí, ale docela bych uvítala víc akce a ucelenější děj, protože i když jsem si většinu knihy vážně užívala, často jsem tápala v tom, o čem že to teda je.
Moc mi nepomohl ani fakt, že mi velice brzy mi během čtení došlo, že by pro mě bylo rozhodně lepší číst knihy v sérii pěkně za sebou, bez té dlouhé přestávky, protože ty detaily, které jsem z prvního dílu stihla zapomenout, mi tady rozhodně chyběly.
Emílie se zde vydává do samotného pekla, aby rozlouskla záhadu vraždy své sestry. A ano, stále se tomu snaží přijít na kloub, ale občas mi přišlo absurdní, jak se řídí radami, o kterých ani neví, čí jsou a jde slepě za cílem, jehož výsledek vůbec nemusí být v její prospěch.
Samozřejmě se nakonec k částečnému nalezení pravdy dostaneme, ale spíš ve čtenáři vyvolá ještě víc otázek, a to mě pěkně štve!
Ale dost už bylo mých stížností, protože faktem zůstává, že podsvětí je neskutečně zajímavým prostředím a Ira nebezpečným svůdcem, který stojí za hřích. Pokud od tohoto dílu očekáváte hlavně ten oheň a nebazírujete tolik na jasných odpovědích a spoustě akce, tak budete spokojení.
Já jsem spokojená téměř, a tak knihu hodnotím 4*/5* a modlím se, abych si celý ten pletenec tajemství a polopravd zapamatovala i do dalšího dílu.


Když napíšu, že tohle byla ta stará dobrá Colleen, pochopí někdo, jak to myslím?
Začínala jsem kdysi dávno na knihách jako Bez naděje, Život jedna báseň, Možná jednou… byly to knihy o mladých lidech, často s těžkou minulostí, prožitými traumaty, vyrovnáváním se s nimi, plné emocí, první velké lásky a hledání sebe sama. To jsou knihy od Collen, které si jako první získaly mé srdce, a i když mě většinou ani její novější knihy s dospělejšími hrdiny i v odlišném žánru většinou nezklamaly, tento návrat do minulosti mě opravdu donutil znovu se zamilovat do některé autorčiny knihy. Přesně tohle jsem potřebovala, aniž bych to tušila.
Příběh je o dvou uzavřených lidech s podělaným životem, odhodlaných vytvořit si lepší budoucnost i přes beznadějné vyhlídky. A víc vědět nepotřebujete. Stačilo mi přečíst si první stránku abych věděla, že knížku jen tak neodložím, a věřím, že stejně rychle kniha přesvědčí i vás.
Já jsem tuto dokonalost přečetla za jeden den. Na Nový rok. A už teď vím, že se kniha dostane na můj seznam top knih za rok 2023. Jen tak ji něco nepřekoná.
Hodnotím 5*/5* a dávám za ni ruku do ohně.


Brexley mi svou impulzivní povahou připomínala Rose z Vampýrské akademie a stále se toho přirovnání nemůžu zbavit. Jde do všeho naplno, často dřív jedná, než myslí a nenechá se jen tak zlomit. I když v některých situacích se čtenář chytá za hlavu a říká si „Holka, přemýšlej sakra!“ je mi nakonec vlastně sympatická.
Warwick měl roli toho nebezpečného, záhadného a dominantního alfa samce a autorka rozhodně dokázala skvěle popsat chemii mezi hlavními postavami. Sexuální napětí z té knížky přímo křičí. Jen by teda nemusel mít Warwick erekci za každé situace. Jako pardon, ale zdi se hroutí, je čas na útěk a hoch má stojáka… achjo.
Ale co vám budu povídat. Ta knížka je naprosto návyková, drsná, napínavá. Situace, do kterých se Brexley ve vězení dostávala, jsou brutální. Postavy, se kterými přišla do styku, jsou záhadné a zajímavé a já jsem totálně namotaná na další díly.
Mohla bych tady sice vytáhnout pár nelogičností, ale já vůbec nechci. Hodnotím 5*/5*, tady jde čistě o emoce!


V první řadě musím rozhodně pochválit grafické zpracování a hlavně barevné kompozice hodící se k jednotlivým situacím v příběhu. Byla to opravdu nádhera.
Co se týče příběhu samotného, byl bohužel moc krátký a i když jsem nakonec byla opravdu spokojená a ze závěru i značně dojatá, je to opravdu jen jedna traumatická událost, nijak zásadní a přesto silná, ale čekala jsem něco mnohem většího – třeba vznik vrásy nebo podobný velký zvrat.
Ve výsledku to není nutně něco, co byste pro pochopení série museli číst, ale je to krásně zpracovaná doplňkovka a všechny příznivce Griši určitě potěší.


Už se vám někdy stalo, že jste se u prvního dílu série strašně nudili a druhý si naopak naprosto zamilovali? Ano, že jsou další díly sérii občas lepší, než ten úvodní, je docela častá věc, ale až takový rozdíl jsem opravdu nečekala.
Dominic, markýz z Mertonu došel k závěru, že by se měl konečně oženit, a jak jinak než za nějakou poddajnou a slušnou ženu s dobrým titulem. Docela smůla, že se zakoukal do Dotty, která je toho přesným opakem. Venkovská holka s touhou zachránit celý svět a bránit slabší se Domovi do jeho škatulky absolutně nehodí, ale svou nastávající už nezmění a lásce neporučí, takže je načase, aby otevřel oči a přehodnotil svou životní filozofii.
Jak já si to čtení užívala. Knížka je oproti prvnímu dílu plná akce a zajímavých postav. Dominik má za sebou těžkou minulost, která z něj vytvořila nudného snoba, uvnitř něj ale hoří oheň a je skvělé sledovat, jak během času stráveného s Dotty nechává své emoce vyplout na povrch. Dotty je na rozdíl od Doma přirozená, celý život domů tahá zraněná zvířata, kterým chce pomoci a tituly pro ni nic neznamenají. K Dominikovi prostě perfektní match.
V knize můžete očekávat nejen romantiku a společenské intriky, ale také záchranné akce a skvělý vývoj postav.
Pár bodíků dolů musím udělit za pro mě trochu nesmyslnou zápletku s Dominikovou matkou, která celý život neměla ani tušení o jeho výchově a divné ji to přišlo až v jeho dospělosti. Mám takový dojem, že je to trošku pozdě a nedokážu si představit, že by byl někdo až tak slepý.
Knihu hodnotím 4*/5*, ve svém žánru je to skvělá oddechovka, u které jsem se moc bavila. Pokud tedy hledáte historickou feel good romantiku, kde nechybí akce, klidně začněte tímto dílem.


Známá snand-up komička své příběhy a příběhy svých kamarádek sepsala do krátké publikace. Její humor zbožňuju, proto jsem se na knížku těšila, a jakmile mi přišla domů, chtěla jsem samozřejmě jen nakouknout, ale jak už to někdy bývá, nemohla jsem ji odložit. Připravte si gauč, nalijte vínko a užijte si zábavný večer. Ať už jste zadané, single, ať už máte se seznamkami zkušenosti nebo vůbec, zaručuji, že je to čtení pro všechny ženy. Leda byste neměly rády humor jako takový nebo byly totální antifeministky.
„Jednou mi týpek napsal, že miluje stand-up comedy, ale ne v podání žen, protože ze stand-upu jde ‚příliš mužská energie, a ženy jsou přece víly a něžná stvoření‘. Tipuju, že další aktivity, ze kterých jde ‚příliš mužská energie‘, je řízení automobilu, práce na manažerských pozicích a volební právo.“
Kniha je rozdělená na krátké kapitoly s jednotlivými příhodami, doplněná o různé vtipné tabulky a seznamy. Čte se úplně sama, takže tipuju, že většina lidí neodolá a bude mít dočteno za jeden večer. Občas jsem kroutila hlavou nad tím, čeho jsou lidi ve vztahu schopní. Sama autorka se rozhodně nestaví na piedestal, dokáže upozornit i na své chyby a to všechno samozřejmě s humorem.
Hodnotím knihu 5*/5* a opravdu vřele doporučuji, nebudete litovat.


Studium na univerzitě, osobní strážce, zakázaná láska… to je vše, co v této bichli najdete, ale tentokrát mi to na dobrý příběh tak úplně nestačilo.
Kniha vůbec není špatná a věřím, že spoustu romantických duší potěší. Ivy s Ryanem jsou totiž sympatické postavy, kterým určitě budete fandit. Rozjezd byl naprosto perfektní, i když měli hrdinové dost dlouhé vedení, a pár věcí logicky vůbec nedávalo smysl, bylo to čtivé a prvních 100 stran vás skvěle vtáhlo do čtení. Časem ale začal být příběh dost repetitivní a neustálé opakování popisu studentského života mě začal dost nudit - Běžíme na přednášku, kafe a snídaně, další přednáška, zpět na pokoj, něco k jídlu, párty, zaspání, opětovný spěch na přednášku, kafe a jídlo… jo, pořád dokolečka bez nějakého většího účelu. Tak si tak s nadsázkou říkám, že už mám těch vysokoškolských romanťáren možná plné zuby a nebylo by od věci dát si pauzu, ale taky neuškodilo by knihu buď zkrátit, nebo místo zbytečných popisů každodenního života rozvinout příběh.
Velké plus je opět za krásnou obálku, v tom německé romanťárny opravdu vynikají, a další plus za vedlejší postavy Alexe a Jeffa, ti byli fajn zpestřením celé knihy.
Nakonec hodnotím 3,5*/5*, není to nic zázračného, ale dokážu si představit, že bych byla nadšená, kdybych už nečetla 50 skoro stejných knih.


Na návrat do Green Valley jsem se moc těšila. Miluju ty romantické příběhy s atmosférou přátelského horského maloměsta. Je to vždy takový balzám na duši a návrat domů. O to víc mě překvapilo, že mi třetí díl mé velmi oblíbené série vůbec nesedl.
Začalo to celkem slibně. Mladá Elara po hádce s matkou přijíždí do Green Valley za svou babičkou. Po cestě však srazí ovci – obrovskou rohatou ovci – naštěstí vyvázne bez zranění a na místě se ocitá zachránce, okouzlující Noah, který Elaře pomůže dostat se do městečka. Jak říkám, začalo to opravdu slibně. Trable, následně nějaká ta jiskra, seznámení s další rodinou z městečka a ta klasická atmoška, na kterou jsme u autorky zvyklí. Bohužel pro mě následovalo zklamání za zklamáním.
Velmi brzo se objevuje zmínka z Noahova osobního života, která předurčí, jak se celý příběh bude vyvíjet. Bohužel to pro mě nebylo takové to milé klišé, které by milovala, ale spíš nepříjemná a naprosto předvídatelná zápletka, která opravdu nebyla zpracovaná tak, že by mě čímkoli překvapila.
Ani sbližování Elary a Noaha mi knihu nevylepšilo, protože charakteristiky obou postav jsou spíš prázdné. Prostě MILÍ lidé a nic víc. Celá romantická linka mi navíc přišla hodně dětská, takže jsem místy měla pocit, že čtu spíš young adult příběh. V jednu chvíli jsem si dokonce říkala, že i Elařina babička má zajímavější život než samotná Elara.
Zajímavé na tomto dílu je to, že se příběh tentokrát odehrává v létě. Já léto miluju, ale musím říct, že ke kouzlu skalistých hor mi víc seděla ta zasněžená krajina, lyže, snowboard, horká čokoláda na chatě atd. Nakonec jsem se po většinu čtení dost nudila.
Opravdu jsem čekala, že z knihy budu stejně nadšená, jako z předchozích dílů, o to víc mě mrzí, že se tak nestalo. Za sebe musím knihu ohodnotit 2,5*/5* a doufám, že příští díl mi zase vrátí lásku k této sérii.


Myslíte, že bude knížka předvídatelná a plná klišé? No jasně že jo. Vadí to snad někomu? Mně teda vůbec. Tohle bylo tak čtivé, že jsem knížku zhltla na jeden zátah. Všechny postavy jsou sympatické, až na Bena, kterého budete chtít nakopat do zadku aspoň padesát krát, ale to je naprosto přirozené. Lily je poněkud naivní a ovlivněná svým přítelem, ale zároveň má kolem sebe skvělé lidi, kteří ji dokážou dostat zpátky na správnou cestu a získat ztracené sebevědomí. Z Alexandera se nakonec vyklubal takový slušňák, až mě to překvapilo, ale vlastně moc mile.
Moc se mi líbilo i sportovní prostředí, a to sportu vůbec neholduju, ale ta týmová atmosféra šla z knihy úplně cítit a kombinace s fyzioterapií mi přišla nesmírně zajímavá. Autorka do příběhu také zakomponovala vážnější problémy, se kterými se hlavní hrdinka potýká a bylo zajímavé sledovat, které každodenní záležitosti se můžou pro takové lidi stát problémem a jak se s tím vypořádávají.
Nakonec to byla úžasná romantická oddechovka, kterou jsem ani nemohla odložit a nemám ji absolutně co vytknout. Třešničkou na dortu je grafické zpracování, kdy se mezi kapitolami střídají kreslené lilie a rugbyový míč.
Haku za lilii všem vřele doporučuji, hodnotím 5*/5* a těším se na další knihy od autorky.


Už jistě tušíte, že tohle není žádné jednoduché čtení. Jedná se o silný a syrový příběh z období, kdy vládl socialistický režim. Pojednává o velkém bezpráví, ale hlavně o silném přátelství.
Autorka v knize střídá dějovou linku ze současnosti z pohledu Kláry a linku z minulosti z pohledu Lucie. Musím říct, že mě linka ze současnosti moc neoslovila, byla psána jazykem, který se mi spíš hodil do minulosti, a postavy mě taky příliš neoslovily, proto jsem si na začátku nebyla jistá, jestli mi kniha vůbec sedne. Jakmile ale přišla řada na Lucii a její vyprávění, spadla mi brada a hltala jsem každou stránku. O době, kdy se dostali komunisté k moci, určitě všichni aspoň něco málo vědí, ale ty syrové detaily a jednotlivé příhody a osudy obyčejných lidí mě dostaly. Až mi bylo často úzko z toho množství nespravedlnosti, ale myslím, že by se o tom psát a číst stále mělo, a autorka se tématu zhostila opravdu bravurně.
I když mě lehká detektivní zápletka, kdy se Klára snaží odhalit minulost své babičky právě z tohoto období, moc nebavila, na konci knihy jsem stejně samou zvědavostí nemohla knížku odložit. Nakonec jsem jednu věc odhadla docela správně, jiná mě neskutečně zaskočila, takže ano, i překvapení na závěr se konalo.
Knihu hodnotím 4*/5*, kdybych ale měla hodnotit jen vyprávění Lucie a závěr knihy, bylo by to jasných 5*. Knížku doporučuji úplně všem, jen se připravte na to, že to bude psychicky opravdu náročné, takže je určitě důležité zvolit správný okamžik na čtení.


Hlavní hrdinka Bailey miluje klasické filmy, takže se celá kniha nese ve filmové atmosféře a před každou kapitolou objevíte hlášku z nějakého filmu, což mi bylo moc sympatické.
Taky tady najdete mou oblíbenou hate to love romantiku i lásku přes dopisování, takže se mi knížka trefila do vkusu ve více směrech. Popravdě jsem ale očekávala víc těch pláží a oceánu, ale jelikož se hlavní děj točí kolem letní brigády v muzeu, kde se Bailey seznamuje se svým úhlavním nepřítelem a později samozřejmě velkou láskou Porterem, tak si toho oceánu zase tolik neužijete, ale s letní atmoškou určitě i tak počítejte.
Jak už je u autorky zvykem, zakomponovává do příběhu i vážnější témata a my kromě letního románku sledujeme také to, jak se hrdinové vypořádávají se svými démony, což bylo taky moc pěkně napsáno.
Ke konci už příběh sklouzl trošku do stereotypu a nebavil mě tolik, jako v první polovině, za což nakonec ubírám jednu hvězdičku, ale celkově je to skvělé letní čtení, které hodnotím na 4*/5*.


Ach, tohle byla zase dokonalost! Obdivuju Vanessinu trpělivost se zpočátku věčně mrzutým Aidenem, ale Zapatina dokonalá slow burn romantika od nenávisti k přátelství a od přátelství k lásce ani trochu nezklamala, a já opět visela na každé maličkosti, která se mezi těma dvěma udála.
Bavilo mě, jak Vanessa popisuje Aidena pomalu jako nadpřirozeného obra. Bavila mě i veškerá klišé, která by mě v jiných knížkách určitě štvala. Ocenila jsem i dojemné chvilky a to, jak se hlavní hrdinové popasovali s minulostí, i krásné přátelství se spolubydlícím Zacem.
Ano, nedokážu knížce nic vytknout a vůbec mě to nemrzí.
Hodnotím 5*/5* a vedle Kultiho a Lukova je i tato cihlička mým oblíbencem


O KLDR jsem jednu dobu sledovala jeden dokument za druhým, včetně různých rozhovorů s Ninou Špitálníkovou, která vyprávěla o svých zážitcích ze Severní Koreje. Byla jsem fascinovaná tím, jak můžou lidé takovou dobu žít v naprosto uzavřeném státě, kde nemají přístup k informacím ze světa, často trpí hladem, a přesto věří ve svého vůdce. Myslela jsem si, že mě knížka už tolik nepřekvapí, ale opak byl pravdou.
Kniha se skládá ze sedmi rozhovorů s lidmi, kteří utekli z KLDR za lepším životem. Rozhovory jsou zaměřené na běžný život – dětství, studium, práci, rodinný život i různé neobvyklé zážitky. Trik je v tom, že jsou vedeny s naprosto odlišnými lidmi z různých sociálních vrstev i částí státu. Je fascinující, jak každý svou zemi vnímal úplně jinak a často neviděl, jak bylo jednáno s druhými nebo mu to připadalo jako zcela normální. Mě osobně nejvíc šokovalo, co zažívaly ženy v armádě a to, že někteří i po útěku slepě zbožňují prvního vůdce nebo mají otevřeně šovinistický pohled na svět.
Dobře, těch šoků bylo možná mnohem víc, ale je na vás, abyste si knížku také přečetli a nechali se překvapit.
Knihu jsem přečetla za jeden den, je totiž napsána opravdu poutavě, autorka mezi rozhovory vkládá i své poznámky a moc chválím také ilustrace, které dokreslují celou atmosféru.


Moje (tak trochu) utajené dítě mě neskutečně mile překvapilo. Je to nějaká vysoká literatura, která vás donutí k zamyšlení? Samozřejmě, že ne. Je to ale skvělá romanticko-komediální oddechovka, s vyváženou dávkou erotiky, na léto jako dělaná. Typický autorčin humor včetně spousty narážek a dvojsmyslů zde nechybí, ale tentokrát není nijak přehnaný a rozhodně nekazí vášnivé scény. Postavy jsem si v příběhu moc oblíbila a tak jsem klasicky fandila happy endu.
Je to momentálně kniha, která mě vytáhla z menší čtecí kocoviny a skvěle mě vtáhla do příběhu. Během čtení jsem měla takový ten příjemný pocit, jako když si po dlouhém dni sednete na gauč a koukáte na romantickou komedii, která vám padne do nálady. Knížka mi tak nějak zase vrátila chuť číst další Bloomovky, a tak se na další díl moc těším.
Nemám tomu co vytknout, ve svém žánru je to pecka a hodnotím 5*/5* a pokud vás od autorky odradila některá kniha z „ovocné“ série, pak určitě dejte šanci ještě této.


Kniha je retellingem na všem známou klasiku Romeo a Julie, což pro mě samo o sobě bylo velkým WOW, tohle se jen tak nevidí. Určitě ale nečekejte žádnou kopírku, předlohu v knize ucítíte v dostatečném množství, ale také hodně pozměněnou a hlavně obohacenou o originální prostředí Šanghaje 20. let, kde vládnou politické i kulturní boje a dva znepřátelené gangy.
I když má kniha spoustu plusových bodů za originalitu a propracované detaily, musím v první řadě říct, že mi bohužel příliš nesedl autorčin styl psaní. Příběh je psán v er-formě a navíc hodně popisně, a já jsem ten typ čtenáře, který preferuje spíš akční děj, hodně dialogů a osobnější ich-formu. Ve výsledku to na mě občas působilo zbytečně překombinovaně. Pokud ale víte, že květnaté popisy a pomalejší tempo příběhu, díky kterému se detailně seznámíte s mnoha postavami i prostředím je něco, co vám sedí, pak je to přesně něco pro vás.
.
V politické situaci a množství postav jsem se na začátku trochu ztrácela, ale minimálně od půlky knihy už to šlo samo. Nakonec jsem si oblíbila více postav, než jsem čekala, a o to víc jsem prožívala poslední čtvrtinu knihy, která konečně měla spád a opravdu stála za dočtení. Závěr byl nakonec výborný, jen je škoda, že se v takovém duchu nenesla celá knížka.
Na romantickou linku bych si nejraději postěžovala taky, protože ji bylo zatraceně málo, ale opět - poslední čtvrtina knihy mi vše vynahradila a dokonce mě i dojala.
Knihu hodnotím 3,5*/5*, pro mě bohužel nebyla příliš čtivá a kvůli pomalému tempu jsem se často nudila, ale svou originalitou, akčním a překvapivým závěrem a skvělými postavami si mě dost získala.
Za recenzní výtisk moc děkuji #humbookblogeri


Tohle je přesně ten typ příběhu, který vám totálně zlomí srdce, aby vám ho zase složil dohromady, a vy si to masochisticky užíváte a trpíte, aniž byste dokázali knihu odložit.
Samanthu Young asi považuji za mou absolutně nejoblíbenější autorku romantických knih, i když mě svým psaním občas vrhá do deprese, protože její příběhy neskutečně prožívám. Dokáže psát ty nejkrásnější romantické a erotické scény, ničeho není málo ani příliš, chemie mezi postavami je abnormálně skvělá a vy jim tu osudovou lásku pokaždé věříte na sto procent. Navíc do svých knih vždy zakomponuje témata, nad kterými musíte přemýšlet ještě dlouho po dočtení. A i když si hrdinové často musí projít emocionálním peklem, nakonec dostanete ten krásný konec, který vám vykouzlí úsměv na tváři.
Asi chápete, že knize nemám co vytknout, hodnotím 5*/5* a za Struny lásky i Pomýlené srdce dám ruku do ohně, takže pokud jste ještě nic od Samanthy Young nečetli, je čas to napravit.


Charlie na první pohled vypadá jako slečna dokonalá. Všechny překážky překonává s úsměvem, jde si za svými sny, snaží se ve škole o skvělé známky a hlavní roli ve školním muzikálu, a ve volném čase je taneční influencerkou. Jen realita je trošku jiná a málokdo vidí, kolik úzkosti se pod dokonalou maskou skrývá. Do cesty se ji navíc postaví její spolužák Noah, se kterým se odjakživa nenávidí, jenže Letní noci mají na lidi občas obzvlášť kouzelný účinek.
Noaha a Charlie jsem si naprosto zamilovala. Hate to love romantiku miluju. Hate to love ze školního prostředí ještě víc, a POVEDENOU hate to love romantiku ze školního prostředí… joo tu miluju úplně nejvíc! :D
Postava Charlie se mihla již v předchozím díle Miluju tě, já vím, a její traumatický zážitek s Prestonem mě dostal už tehdy, proto jsem ráda, že jsem měla v Letních nocích možnost přečíst si podrobněji o tom, jak Charlie všechno prožívala a jak se po malinkých krůčcích snažila znovu důvěřovat a budovala vztah s Noahem.
Spousta předsudků, které naši dvojici ze začátku rozdělují, se nakonec obrátí v hluboko ukrytá tajemství, které je spojí dohromady… Občas takovou krásnou feel good romanťárnu potřebujeme všichni. Mně kniha neskutečně zvedla náladu a byla tak čtivá, že jsem ji za jeden víkend slupla jako malinu.
Letní noci jsou rozhodně ještě lepší než předchozí díl, takže hodnotím 4,5*/5* a budu se těšit na další knihu, to už totiž možná bude ta topka.
Měla jsem taky možnost přečíst si bonusovou kapitolu s alternativním koncem, která nám sice poskytla jedno vysvětlení, ale já jsem stejně fanouškem toho knižního konce.
Děkuji @humbook za poskytnutí knihy k recenzi v rámci skupiny humbookblogeri.
