Renatka11 | Komentáře u knih | Databáze knih

Renatka11 Renatka11 komentáře u knih

Anežka Anežka Viktorie Hanišová

Po dvou mimořádně silných čtenářských zážitcích řadím Hanišovou mezi své nej autory, od kterých chci přečíst vsechno. A přestože jsou témata v Anežce i Houbařce tak těžká, knížky se čtou samy a vtáhnou Vás přímo do centra dění. Nemůžete být mimo. Jste Julií, Agnes i Sisi. Máte jejich touhy, sny, naděje, děláte jejich rozhodnutí i chyby, je Vám až fyzicky špatně a cítíte bezmoc a smutek. Ten mě tentokrát doslova zaplavil, a to překvapivě nejsilněji až pár minut po dočtení. Jsem si jistá, že Anežka ve mně bude doznívat ještě hodně dlouho.

10.07.2021 5 z 5


Vrány Vrány Petra Dvořáková

Jeden z nejsmutnějších a bohužel i nejuvěřitelnějších příběhů, jaké jsem kdy četla, přečtený na jeden zátah kolem půlnoci. Nemohla jsem se odtrhnout a jsem ráda, protože žít s touhle knížkou delší dobu by bylo asi dost psychicky náročné. I tak na ni asi budu ještě dlouho myslet. Za mě zatím nejlepší od Dvořákové.

11.05.2020 5 z 5


Co by můj syn měl vědět o světě Co by můj syn měl vědět o světě Fredrik Backman

Backmana miluju a, přestože tuhle knížku zdaleka nevnímám jako jeho masterpiece, libilo se mi, jak je osobní a milá. A navíc se mi se svojí žlutou obálkou hodila k 17. bodu letošní výzvy.

19.06.2023 4 z 5


Dlouhá trať Dlouhá trať Viktorie Hanišová

Tak to zas byla síla! I povídky píše Hanišová naprosto bravurně. Dotkly se mě všechny. Úplně se mnou ale zamávaly Vrátíš se?, Manažerka a Brácho. Pocity z nich jsou neskutečně silné i přesto, že jsem s každou z nich strávila tak krátký čas.

06.09.2021 5 z 5


Růže pro Algernon Růže pro Algernon Daniel Keyes

Wow! Tak to byla jízda. I 5 hvězdiček mi pro Charlieho a Algernon přijde málo! Nemám slov a chce se mi brečet! Prostě skvělé!!!

17.11.2020


Severka Severka Nina Špitálníková

(SPOILER) Ninu Špitálnikovou jsem znala jako spisovatelku uz docela dlouho, ale poprvé jsem ji viděla teprve nedávno v Hyde Park Civilizace, a před pár dny jsem dostala od dcery k narozeninám její Severku, na kterou jsem se chystala už od přečtení Svědectví o životě v KLDR. A tenhle příběh mě zasáhl snad ještě víc než dokumentární Svědectví. Severka dobře ukazuje, že to, jak je severokorejsky režim zvrácený, je tak zřejmé zvenku, ale přitom tak těžko rozpoznatelné zevnitř, kde jsou Severokorejci už od útlého věku vychováváni v bezmezně víře ve své "bohy" a k naprosté poslušnosti. Proto mě pozitivně překvapilo, že v rozhovoru s Aktuálně.cz z října minuleho roku autorka uvádí, že se ta neochvějná víra u mladší generace už pomalu vytrácí. Z knížky to tak nevyznělo, spíš naopak. A prozření hlavní hrdinky tak bylo hodně náročné, bolestné a fatální.

"...Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít..., abych byl dobrým občanem své milované vlasti..."
Nepřipomíná Vám to něco?

"Drahý vůdce podle vyprávění ve třech týdnech chodil a v osmi už plynule mluvil; můj bratr v jeho věku jen bezduše koukal, slintal, sám se ani nepřevalil a k nějaké příčetnosti měl hodně daleko."

"Smrt Kim Čong-ila zaskočila svět.
The Guardian"

"...Neochránil jsem Tě. Nebo jsem Tě chránil tak moc, že jsem před Tebou celé ty roky zatajoval pravdu.
Teď ji snad znáš.
Snad ji dovedeš přijmout.
Buď silná, statečná, statečnější než já.
Milují Tě z celého srdce.
Táta"

"Až jednou přijdeš na toto místo ,
tvé tělo padne k zemi.
La, La, La..."

11.08.2024 5 z 5


Zuzana Čaputová: Neztratit se sama sobě Zuzana Čaputová: Neztratit se sama sobě Erik Tabery

Děkuji Zuzaně Čaputové a Erikovi Taberymu za toto výjimečné setkání, za jejich otevřenost, profesionalitu, lidskost. Čtení jsem si opravdu užívala a několikrát při něm měla husí kůži nebo slzy v očích, jak moc se mě to dotýkalo.
Zuzanu Čaputovou jsem vždycky vnímala jako mimořádně dobrého, upřímného a morálního člověka a autor rozhovoru Erik Tabery na křtu této knihy potvrdil, že i mimo mikrofony a kamery je přesně taková, jaká se jeví do nich. Celý podcast ze křtu Neztratit se sama sobě je dostupný na webu Respektu a rozhodně taky stojí za poslech.
Teď, po přečtení knihy, přidávám k mým postřehům o Zuzaně Čaputové ještě, že je taky neuvěřitelně pokorná, moudrá, otevřená a inspirativní a že jí věřím bez nadsázky každé slovo.

"Pro mě bylo důležité říct od první vteřiny: Ano, stala se chyba, přiznávám."

"Pro mě přístup, že mám něco dělat nebo naopak nedělat, případně říct či neříct v závislosti na tom, jestli to proti mně pak někdo vypálí v kampani nebo jestli mi to přinese body, je nepředstavitelný. Tohle odmítám. Je to nejúspěšnější cesta, jak se v tom ztratit a jak ztratit sebe sama."

"Prosím o moudrost, abych mohla být užitečná věci, prosím o pokoru, aby mé poselství mohlo být přijaté, a prosím o schopnost přijmout, co mě potká."

"Já jsem ty a ty jsi já."

"Definovala jsem si to kdysi tak, že zlo se nedá porazit bojem, protože ho tím bojem umocňujeme. Zlo se dá porazit tím, že budeme rozšiřovat prostor dobra."

"Mé milované Slovensko, bylo mi ctí Ti sloužit."

29.06.2024 5 z 5


Čokoládová krev Čokoládová krev Radka Denemarková

Tak. Vlak jede, jede vlak. A já na jízdu v tomhle vlaku jen tak nezapomenu, stejně jako na úžasně svobodomyslnou a otevřenou George Sand s jejím dračím prstenem po babičce, na za života nedoceněnou a často hladovou Boženu Němcovou s havraními vlasy ani na zaslepeně důsledného a neúprosného Johna Rockefellera s jeho ptačíma očima. Nepamatuju si, že bych kdy četla něco podobného. Čokoládová krev je psaná krásným jazykem, postavy, a to zdaleka ne jen tří hlavní, jsou neuvěřitelně plastické a živé, děj se posouvá chvílemi dopředu a pak zase couvá, stejně jako vlak. Přesto je to jasné a srozumitelné. Moc se mi libily "prostřihy" do současnosti a porovnávání situací, možností a postavení žen tehdy a teď, komentování současné literatury i politiky, zřejmá paralela s životem autorky, což dělalo román ještě autentičtější.
Opět jsem Radce Denemarkové vděčná za rozšíření obzorů a za neustálé burcovani k přemýšlení. Opravdu výborné čtení!

"Matky tohoto světa mají v rukách budoucnost tohoto světa. Stále se udiveně tváří, že o tom nevědí."

"Je to touha po neskonalé kráse a dobru, která člověka povznáší z prachu."

"...nejhorší v životě je nejistota a nejlepší je těšení."

09.06.2024 5 z 5


Hotel Atlantic Hotel Atlantic Barbora Šťastná

Velmi čtivé, dobře odvyprávěné a pro mě úplně nové. O masovém odchodu židovských uprchlíků loděmi do Palestiny v prvních letech války jsem doteď neslyšela a proto děkuji autorce i projektu Paměť národa za rozšíření obzorů. Všechny hlavní postavy byly sympatické, moudré, chapající a milující, což na mě bohužel působilo trochu černobíle a nereálně. Nejvěrohodnější tak pro mě byl rozporuplný zachránce a skutečná historická osobnost Berthold Storfer.
Každopádně Hotel Atlantic už jsem si vygooglila a při příští návštěvě mých oblíbených Karlových Varů do něj ráda zajdu na kafe a budu vyhlížet v recepci sympaťáka Herbieho.

11.05.2024 4 z 5


Zpověď farářky Zpověď farářky Martina Viktorie Kopecká

Zpověď Martiny Viktorie Kopecké se mi nečetla tak lehce jako její Deník, a to asi hlavně proto, že jde daleko víc do hloubky a víc než životem farářky navenek se zabývá tím uvnitř. Proto mi taky nestačilo jen přijímat, ale často jsem se musela zastavit a uvědomit si svoje postoje, pocity a vnímání a taky mi došlo, že, pokud si z knížky chci něco vzít, jedno přečtení mi určitě nestačí. Kapitoly vztahující se jen k víře a náboženství pro mě byly většinou nové a poučné, někdy ale trochu dlouhé a myšlenky mi při čtení odbihaly jinam. Každopádně celkově jde o hodně zajímavou, otevřenou a inspirativní zpověď a přesně tak vnímám i samotnou autorku, jako velmi zajímavou, otevřenou a inspirativní osobnost, která má co sdělit a dělá to opravdu výborně. Navíc mi udělalo radost, když jsem se v knížce po letech setkala s mou už od nácti oblíbenou básní Jana Skácela "Píseň o nejbližší víně":
"Je studánka a plná krve
a každý z ní už jednou pil
a někdo zabil moudivláčka
a kdosi strašně ublížil..."

08.05.2024 4 z 5


Vražda na faře Vražda na faře Agatha Christie

Moje třetí knížka od Agathy a první se slečnou Marplovou. Moc se mi libilo tohle nové paperbackové vydání, bavil mě libozvučný styl psaní i sympatický a důvtipný farář Leonard Clement v roli vypravěče. A tak díky za krásný dárek k narozeninám, Baru. :*

04.08.2023 4 z 5


Staré odrůdy Staré odrůdy Ewald Arenz

Zvláštní silný příběh, kde se první 3/4 jen velmi pozvolna odhalují životy dvou hlavních ženských postav a otvírají se jejich staré rány, aby se v posledni čtvrtině vše rozjelo na plné obrátky. Zajímavé bylo, že i na mě příběh občas působil, jako bych se vracela v čase. Na druhou stranu mi ale některé momenty přišly bohužel málo uvěřitelné.

08.05.2023 4 z 5


Slavnosti sněženek Slavnosti sněženek Bohumil Hrabal

Po nespočetném zhlédnutí Menzelova skvělého filmu a nedávné návštěvě Kerska, včetně zastávky u Hrabalovy chaty a obědě v Hájence, jsem dostala chuť se s touhle klasikou seznámit i v její originální podobě a byla to vážně nádhera. Z knížky na mě kromě jedinečné atmosféry kerských alejí provoněné borovicemi polesí čišela i Hrabalova životní moudrost, pokora, láska k lidem a k přírodě, nadhled a smysl pro humor.
Kapitola Maminčiny oči, která se stejně jako pár dalších ve filmu neobjevila, mě dojala jako už dlouho nic.

17.04.2023 5 z 5


Rekonstrukce Rekonstrukce Viktorie Hanišová

Tak to byla opravdu zdařilá rekonstrukce. :o( Stejně jako u předchozích knížek od Hanišove jsem se nemohla odtrhnout a obdivovala uvěřitelnost příběhu i jednotlivých postav. Poměrně dlouho jsem se ale pozastavovala nad Eliščinou vyrovnaností a schopností i přes prožité trauma normálně fungovat. Každopádně i jí jsem, stejně jako Houbařce a Anežce, držela palce až do poslední stránky.

14.08.2021 5 z 5


Dvakrát sedm pohádek Dvakrát sedm pohádek František Hrubín

Nádherné rýmované pohádky, které od mého dětstvi neztratily nic na svém kouzlu. Některé pasáže si vybavim z paměti dodnes. Jak to bylo, pohádko... :)

08.05.2021 5 z 5


Myšlenky za volantem Myšlenky za volantem Marek Eben

Pohodové a moc milé čtení. Marek Eben je moje krevni skupina.

17.04.2021 5 z 5


Předčítač Předčítač Bernhard Schlink

(SPOILER) Před pár týdny jsem se podruhé podívala na stejnojmenný film a teď, při prvním čtení jeho knižní předlohy, se mi znovu odvijel před očima. Adaptace se opravdu povedla. Kate Winslet byla v roli Hanny Schmitz naprosto dokonalá a film mi přišel dokonce nějak živější a emotivnějši než jeho románové verze, jakoby ta vypravěčova otupělost z procesu prostupovala celou knihou. Díky knížce jsem si ale ujasnila pár věcí, třeba proč Michael do procesu nezasáhl a Haninu negramotnost nezveřejnil nebo to, že ji přes to všechno pořád tak miloval a byl nucen srovnávat jejích vztah se všemi následujícími.
Vyrovnávání se s minulostí, ať už nacistickou, komunistickou nebo jen osobní, je pro mě vždycky hodně silné téma, které vyvolává spoustu otázek.

"A co byste dělal Vy?"

14.09.2024 4 z 5


A každé ráno je cesta domů delší a delší A každé ráno je cesta domů delší a delší Fredrik Backman

Trochu jiný Backman, ale opět úžasně lidské, dojemné a něžné.

18.04.2021 4 z 5


Nebe nezná vyvolených Nebe nezná vyvolených Erich Maria Remarque (p)

(SPOILER) Pro prvním přečtení v nácti jsem byla okouzlena romantikou příběhu i atmosférou Paříže, Benátek a riviéry. Teď po asi 30 letech to cítím jinak. Přestože příběh zůstal stejný, já jsem se asi trochu změnila a víc než romantiku vztahu Lillian a Clerfayta jsem teď vnímala jeho vývoj i vývoj Lillianina smíření se s koncem. Navíc mě teď, po nespočetném shlédnutí mého oblibeného filmu Nebožtíci přejií lásce, u jinak smutného konce překvapivě a vlastně dost nepatričně pobavila zmínka o dvou zinkových rakvích.

" Na okamžik nemohla pochopit, že muž necítí to, co ona - ale zřejmě i zázraky časem zevšední."

07.09.2024


Zvěrolékař a kočičí historky Zvěrolékař a kočičí historky James Herriot (p)

Milé, něžné a hebké jak kočičí kožíšek. Při čtení jsem vzpomínala, jak rádi a často jsme tyhle kočičí historky poslouchavali s dětmi při cestách na dovolenou a jak měla Herriota ráda moje babička.

16.02.2024 5 z 5