sgjoli komentáře u knih

Tohle byla příjemná jednohubka, kterou jsem si vyposlechla jako audioknihu v podání Petra Nárožného. Tématem je to sice nesnadný příběh, ale je ze života. A toho si cením, že tu autorka velmi citlivě ukazuje, že i dětské domovy a život v nich jsou součástí našeho světa, ať už se nám to líbí, nebo ne. Je to realita.
Dětský svět plný her, přátelství, ale také téma zapadnutí do party a rodiny, je tu vykreslený velmi autenticky, poutavě. Byť v sobě kniha obsahuje určité smutky, obsahuje i něco hezkého - naději, což je něco, co potřebuje někdy každý z nás. Naději, že i přes nesnadné okolnosti může být v životě hezky, mohou se dít pěkné věci a život se nemusí vyvíjet vždy jen špatně.
Bavilo mne taky to nářečí, které tu a tam proniká do mluvy jednotlivých postav. To jsem si moc užila.
Celkově za sebe určitě mohu doporučit. :-)

71 18.12.2022

Byť mám knihu doma v tištěné podobě, nakonec jsem vyposlechla audio verzi, kterou Nina Špitálníková namluvila s dalšími sedmi lidmi (narátory). Jedná se tu totiž o sedm velmi silných a emotivních rozhovorů, které do jisté míry poodkrývají život v KLDR - autorka tu totiž zaznamenala rozhovory s lidmi, kterým se podařilo ze zmíněné země utéct.
Tušila jsem, že život v Severní Koreji není procházkou růžovým sadem, ale výpovědi konkrétních lidí mi ukázaly, kolik toho o této zemi nevím. Jak náročné musí v Severní Koreji žít. A jak moc odvahy to, zdá se, chce, aby se člověk odhodlal utéct za hranice a ještě o tom třeba někomu vyprávět.
Audio kniha je silná v tom, že když rozhovory slyšíte namluvené, tak to mluvené slovo nějak víc člověka podle mne zasáhne. Aspoň na mne to tak působilo. Nějak jsem měla dojem, že dokážu více vnímat, že za těmi rozhovory opravdu stojí skuteční lidí - že jsem se neocitla v nějaké bizarní alternativní verzi našeho světa, ale v realitě jednoho konkrétního státu. Narátoři do toho vložili kus svého lidství a uměli zdůraznit naléhavost a sílu jednotlivých osudů. Nevím, jestli má slova teď dávají aspoň trochu smysl... nicméně mluvené slovo mi v tomto případě hodně pomohlo vnímat...
Knihu si určitě přečtu i ve fyzické podobě. Jednotlivé příběhy totiž obsahují mnoho pro mne nových informací, že se i při druhém probírání touto knihou dozvím něco nového, co mi třeba teď uniklo.
Zároveň mi připadala zajímavá myšlenka, kterou sama paní autorka zmiňuje v úvodu knihy - to, že se při rozhovorech snažila být nezaujatá a nesoudit lidi na základě jejich zkušeností. Uvědomila jsem si, jak snadné je k tomu sklouznout a soudit, ač sami nikdy nebudeme kráčet ve šlépějích těch lidí a bez vlastní zkušenosti nebudeme přesně chápat, co přesně cítili, proč si co mysleli a proč se chovali, jak se chovali, aby v Koreji přežili.
Pokud se chcete seznámit s tímto tématem, zajímá-li vás život obyčejných lidí v takové zemi, jako je Severní Korea, určitě mohu doporučit.

98 18.12.2022

Ojojoj, tady jsem trošinku narazila a moc moc mne to mrzí, protože Sherlocka miluju a s radostí si přečtu i to, co nenapsal pan Doyle. Ale faktem je, že ne vždycky mi ty "nedoylovské" tituly sednou. A to je bohužel případ i tohoto povídkového souboru. Dostala jsem se do poloviny knihy a bohužel jsem se čím dál víc musela do čtení nutit, což prostě není dobře.
Takhle: co se týká námětů jednotlivých povídek, tak z toho, co jsem přečetla, se mi zápletkou povídky líbily - nápady velmi dobré, rozuzlení většinou solidní. Ale asi mi úplně nesedl styl psaní jednotlivých autorů, kteří se snažily o doylovskou stylizaci. To samozřejmě není špatně, nabízí se to a je to logický postup. Ale na mne tam asi až moc chyběl doylovský šmrnc, který mne vždycky uměl tolik dobře pohltit.
Za sebe tedy nechávám bez hodnocení, knihu jsem bohužel odložila nedočtenou. Ale určitě si ji nechám v knihovně - byl to dárek a je mi líto se toho zbavit. Za sebe bych asi doporučila - pokud máte Holmese rádi a zajímají vás i další povídky jiných autorů, zkuste to a prostě uvidíte sami, jak vám to bude sedět...

Tato kniha by se dala popsat mnoha přívlastky - ať už snová, dramatická, poetická, bolestivá, melancholická, mysteriózní či fantaskní. A všechno by to bylo správně. Autorka tu staví příběh založený na legendě, ke které se jednotlivé postavy staví různě. Ať už je ale vztah postav k legendě jakýkoliv, lapeny jsou všechny - vypravěč si je všechny podmanil. A to mi tu přišlo skvělé, jak tu autorka zajímavě využila entitu vypravěče, který ovládá směr příběhu, chování i myšlení postav. Ale co když se postavy vypravěči vzepřou? A není to nějaký trik, když autorka-vypravěčka má samotného vypravěče pod kontrolou? Možná už jen teoretizuju a filozofuju nad banalitou a možná ani nedávám smysl... ale tahle myšlenka mne prostě zaujala.
Hrozně mne bavil autorčin styl psaní, který mne uhranul už v její dřívější knize Do tmy. Hutný, pomalejší, nutící člověka číst pozorně, nespěchat, vychutnávat si nejen děj, ale i tu atmosféru, která je tíživá a dusivá. Zvlášť když člověk postupně tuší tragédii, k níž má dojít. Když odkrývá minulost. Zároveň tu mezi řádky nacházíme jakési přízračno, něco mezi nebem a zemí, co se těžko uchopuje, ale ovlivňuje nás. Je to v té atmosféře knihy, dělá to ten vypravěč, v jehož režii se příběh odehrává.
I když Do tmy se mi líbilo o chloupek více, je Vypravěč pro mne skvělým počinem, který si tu pozornost určitě zaslouží. Pokud vás zaujala autorčina dřívější tvorba, tohle by vás mohlo bavit také. Za mne plný počet hvězd a moc doporučuju.

96 11.12.2022

Bohužel, tuhle knihu jsem odložila nedočtenou a už se k ní vracet nebudu, ani k sérii jako takové.
Anotace mi zněla fajn - jako taková milá nenáročná předvánoční oddedchovka, u které si člověk odpočine. Začátek knihy se rozjel docela slibně, ale nakonec jsem se dost zasekla. Postavy jsou neuvěřitelně ploché a ne příliš sympatické, vlastně bez nějakých výraznějších osobnostních rysů, které by nějak zaujaly.
Z anotace člověk tuší, že to asi nebude mít úplně nejsilnější zápletku plnou akce, což by nevadilo. Dobrá kniha se dá napsat i bez komplikovaného, nadupaného děje. Ale tady mi to přišlo vysloveně bezduché a hrozně nudné. Prvoplánové a dost snadno odhadnutelné. Což mi ve výsledku přišlo dost otravné a mně se do čtení chtělo čím dál méně.
Ani styl psaní mi nepřišel kdovíjaký zářný. V kapitolách, které se střídají mezi hlavní hrdinkou a hlavním hrdinou, jsou na můj vkus dost výkyvy. Dost se z toho dá poznat, že to psali dva lidé (Catherine Rider je pseudonym dvou různých autorů). Přišlo mi to nevyvážené a na některých místech trochu kostrbaté. Nevím, do jaké míry za to mohl překlad a do jaké míry ten originál, ale byť začátek ušel, v průběhu čtení jsem měla problémy.
No, nejsem bohužel cílovka, tohle mi dost nesedlo... :-( Odkládám nedočtené, hvězdami nehodnotím...

Na zemětřesení a tsunami, které postihly Japonsko v roce 2011, si matně pamatuji ze zpráv, ale až teď jsem se z této knihy detailněji dozvěděla a uvědomila si, jak velká tragédie to tehdy vlastně byla. Úplně mi při čtení této knihy mrazilo v zádech a na mnoha místech mi bylo skoro do breku. Je to hodně silné čtení a málokdo si z nás asi umí představit, jak se museli cítit ti, kteří v postižené oblasti tehdy žili a sami to zažili na vlastní kůži.
Kniha se zabývá nejen tím, jak zemětřesení a tsunami zasáhly oblasti v dosahu hypocentra. Část knihy je věnována také jaderné elektrárně Fukušima, která byla taktéž zasažena, a událostem, které v souvislosti s elektrárnou ohrožovaly nejen přilehlé okolí, ale mohly způsobit katastrofu daleko většího rozsahu na větší ploše. Právě na tu Fukušimu si matně pamatuji ze zpráv, které v roce 2011 kolovaly v televizi a novinách.
Pokud vás zajímají témata nedávné historie, tuto knihu určitě mohu doporučit. Je to založené na výpovědích konkrétních lidí, které katastrofa zasáhla. Je to tak dost autentické a člověk to má vlastně zprostředkované takřka "z první ruky". Je to navíc zpracované velmi srozumitelně a lidsky, citlivě - s ohledem na oběti i na přeživší. Autorka na této knize odvedla velký kus práce.

76 04.12.2022

Tahle kniha byla obsahem neuvěřitelně zvláštní. Asi nikdy v životě jsem nečetla nic, co by bylo takhle intenzivně zaměřené na vůně a co by se snažilo přiblížit tak obrovskou rozmanitost, kterou vůně přinášejí.
Ač je v podtitulu knihy slovo "vrah", není to úplně typická detektivka či thriller, byť byste tu určité prvky těchto dvou žánrů asi našli. Označení horor se tu určitě uplatní, protože ta podstata tohoto příběhu je vlastně svým způsobem děsivá. Je to hodně založené na psychologii jedince, který je zvrácený. A jeho počínání určitě nenechá člověka úplně klidným. Aspoň tak mi to přišlo.
Na tomhle příběhu je něco tak trochu odpuzujícího a přitom jsem potřebovala poslouchat do konce, abych věděla, jak to skončí. I když to bylo vlastně zvrácené, bylo to tak napínavé, že se mi od knihy vlastně dost těžko odcházelo. Nevím, jak se to autorovi povedlo, ale tudle dualitu jsem tu dost silně cítila. A ten závěr je prostě silný a svým způsobem dech beroucí.
Kniha je hodně popisná, zvlášť co se vůní a přípravy parfémů týká. Ale vůbec mi nepřipadalo, že by to bylo na úkor příběhu samotného a že by to snad škodilo, to vůbec. V tomhle mi kniha přišla vlastně fascinující při pomyšlení, kolik vůní na světě vůbec existuje a kolik je asi lidský nos, resp. čich schopen pojmout a bezpečně odlišit.
Knihu jsem poslouchala jako audio v interpretaci Jaromíra Meduny, českého hlasu Hercula Poirota. A jeho zpracování mi moc sedělo, takže za to také určitě plusové body pro tuto knihu!
Nakonec 4 hvězdy. Něco na téhle knize mi nedovoluje dát plný počet, byť zatím neumím formulovat, co to je. Ale za přečtení (či poslech) to určitě stojí.

89 04.12.2022

Na napsání komentáře jsem si výjimečně musela nechat několik hodin tuhle knihu rozležet, abych si to v hlavě ujasnila, jestli se mi to vlastně líbilo, nebo ne. Protože tahle kniha mi dala tak trochu zabrat - nejen tím, jaká je to rozsáhlá cihla. Ve výsledku se mi kniha nakonec spíš líbila, byť teda čtení téhle knihy byl pěkný oříšek a já si to musela dávkovat a v některých pasážích se trochu "nutit".
Připadalo mi to jako zajímavá sonda do lidské duše, kdy člověku strašně moc záleží na tom, jak vypadá a jak působí v očích nějaké externí autority. Řada pitoreskních postav se tu takřka plazí před autoritou a předvádí excelentní výkony v patolízalství, podlézavosti a úslužnosti. Zároveň se to skloubilo do určité snahy si od autority vydobýt nějakou přízeň a získat pomoc, vše zabaleno do hávu slušnosti. Byť mně osobně podobné chování poněkud iritovalo, jako čtenářka musím vyzdvihnout, že tohle uměl Ishiguro vykreslit skvěle.
Vedle toho tu pozorujeme lidi, co se honí za úspěchem, hledají svoji hodnotu, v hlavě si tu svoji hodnotu neumí srovnat a hledají tak povzbuzení a souhlas druhého. A také tu autor otevírá téma očekávání druhých, která v člověku neúměrně zvyšují tlak, v němž se ocitají. Což je taky takový zajímavý rys téhle knihy - vlastně je to něco, co můžeme občas pozorovat i v reálném světě, řekla bych.
A pak tu máme hlavního hrdinu, který ve městě platí za autoritu, jež má v očích ostatních bůhvíproč kdovíjakou moc o všem rozhodnout a svými názory udávat směr, ale přitom se hrdina sám zcela absurdně honí po světě za "tou šancí", "tím velkým dnem", co se člověku přihodí jednou za život, a přitom mu vlastní život nevychází a protéká mezi prsty.
Celkově tak kniha na mne kniha působí jako jeden velký příběh o promarněných šancích a upřednostňování jiných, nedůležitých věcí.
A ačkoliv těmito tématy na mne autor udělal dojem, nedokážu hodnotit naplno. Kniha sama o sobě je dost rozvleklá a rozplizlá, což mi přišlo poněkud na škodu. Víc by mi vyhovoval hutnější styl, který znám z jiných autorových knih. Takhle tam byla řada dost natahovaných pasáží - pro mne zbytečně natahovaných.
Celkově tak 4 hvězdy, možná trošinku slabší 4 hvězdy.

81 27.11.2022

Vánoce se pomalu, ale nezadržitelně blíží a já jsem se konečně dostala k tomuto slavnému příběhu. A nechápu, proč mi to trvalo tak hrozně dlouho, protože Vánoční koleda je vlastně dost milé vyprávění o podstatě Vánoc. O tom, že dávat znamená daleko víc než brát a skrblit. Jak povznášející na duchu může být pomáhat svému okolí, být hodný, neubližovat a radovat se, i když člověk nemá na růžích ustláno. A přitom jsem neměla dojem, že by ta snaha o pozitivnost a radostnost byla tlačená na sílu a působila falešně. Vůbec ne. Celkově mi to přišlo jako takové hezké pohlazení a vlastně mne to naladilo na vánoční notu.
Líbilo se mi, že to v sobě obsahuje i temnější (a možná i trošku strašidelně naladěnou) stránku - že to není jen typická cukrová vata, kterou můžeme vidět v některých současných příbězích s vánoční tématikou.
Knihu jsem poslouchala v audio verzi, příběh namluvil Lukáš Hlavica, jehož přednes byl velmi příjemný a jeho hlas, který se mi moc dobře poslouchal, se k tomu dost hodil. I po zvukové a hudební stránce to bylo dobře provedené.
Nakonec hodnotím 5 hvězdami, byť možná trochu slabšími. Něco mi na tomto příběhu lehce chybělo, abych z toho byla na 100 % "odrovnaná" (lepší slovo mne teď nenapadá), ale asi to neumím úplně pojmenovat, co přesně by to mělo být. Možná že to jen bylo příliš velké očekávání, které jsem si vybudovala na základě obecné oblíbenosti tohoto příběhu. A možná ta očekávání něčeho velkolepého byla příliš nafouknutá a já tak nedostala úplně to, co jsem čekala. Asi...
Ale doporučit tuto knihu rozhodně mohu a určitě se k tomu budu o Vánocích pravidelně vracet.

106 27.11.2022

Tajemství Chimneys neprezentuje ani slečnu Marplovou, ani Hercula Poirota, ale to vůbec nevadí, protože autorka to umí i bez nich. Tady místo toho na scénu vstupuje inspektor Battle a vyšetřovatel-amatér Anthony Cade. A funguje to dobře i s nimi.
U téhle knihy jsem se dost pobavila, neboť autorka tu přišla se zápletkou a politickými intrikami kroužícími kolem státu zvaného Herzoslovensko (v originále skutečně Herzoslovakia), což zrovna v naší kotlině ten úsměv na tváři prostě vyvolá. Celkově ta zápletka je trochu komplikovanější, což je ještě umocněno větším počtem postav, kdy každá lobbuje za své zájmy. Ale i tak je kniha dost svižně napsaná a já se u čtení dost bavila. Zvraty a nová zjištění tu přicházejí poměrně často, takže jsem měla dojem, že se tu pořád něco děje a tudíž ani nemám moc čas se nudit.
Přesto ubírám 1 hvězdu, a to kvůli závěru, který mně osobně přišel trochu zmatený. Respektive to závěrečné rozuzlení a vysvětlení, kdo za co může. Trochu jsem se v těch postavách v závěru knihy ztrácela. Navíc ty poslední cca 2 kapitolky mi jakožto závěr přišly trochu uspěchané, lehce odbyté.
Nicméně 4 hvězdy na místě, celkově je pro mne tohle jedna z těch zářných knih od paní autorky.

79 27.11.2022

Na knihu Pustina, kterou jsem poslouchala v audio verzi, jsem byla docela zvědavá, protože měla dost zajímavou anotaci. Ale nakonec jsem knihu doposlouchala s určitými rozpaky.
Musím pochválit tu atmosféru, která byla dost ponurá a temná, což je prvek, který k thrillerům prostě patří - a tady to bylo zvládnuté dost solidně. Celkově to působí spíše temně, čemuž nahrává i to prostředí, které je odlehlé, zalesněné, špatně prostupné. I ty vztahy mezi postavami byly dost napjaté a pochmurné. V tomhle ohledu se mi kniha líbila dost.
Také bych ráda vyzdvihla interpretaci Jitky Ježkové a Jana Vondráčka, kteří knihu na střídačku namluvili a kteří se hlasově dobře doplňovali. I po zvukové a hudební stránce se to dost povedlo, nemám co vytknout.
A přesto na tom příběhu bylo něco, co mi tak úplně nesedlo, a tím byla ta zápletka, která není úplně nejsilnější. Respektive nápad sám o sobě zajímavý, ale to provedení mi zcela nevyhovovalo. Asi jsem spíš čekala něco svižnějšího a strhujícího, což tady úplně není. Je to spíš zaměřené na postavy a jejich jakýs takýs vnitřní rozbor. To obecně nemusí být nutně špatné, jen bych od thrilleru čekala prostě hutnější děj. Dějově mi to přišlo trochu rozplizlé na všechny strany a v některých místech trochu hluché. Asi možná, když by kniha byla označená jako psychologické drama s thrillerovou zápletkou, byl by ten můj vnitřní rozpor mírnější, protože takovýto popis knize sedí víc, řekla bych. Takhle ale mám pocit, že jsem nedostala úplně to, co jsem měla či chtěla.
Ve výsledku 3-3,5 hvězdy. Nebylo to vysloveně špatné, ale četla/poslouchala jsem prostě už lepší thrillery, no...

73 27.11.2022

Nebyla jsem si jista, jak moc mi kniha bude sedět, ale přesto jsem se do ní pustila, protože anotace zněla prostě zajímavě. Navíc je to produkce Odeonu, s nímž mívám obvykle dobré zkušenosti. A jsem moc ráda, že jsem do knihy šla, protože se mi to nakonec líbilo.
Kniha sama o sobě nemá úplně silnou dějovou linku, ale přesto v sobě obsahuje silný příběh lásky - té jedné velké lásky, kterou člověk prožívá jednou za život. Aspoň na této premise autor knihu staví. V případě této knihy autor čtenářům předkládá vztah mladého studenta a stárnoucí ženy, pro které věk ani postavení nebyly překážkami. Ukazuje tu stranu pozitivní, hezkou, ale i tu odvrácenou. Celkově to bylo pak zabaleno do určitého hávu melancholie. Což je něco, na co docela dobře slyším. A to na mne dost působilo. A to jsem si moc užila.
Líbil se mi autorův styl psaní, který působil velmi vyzrále, vypsaně. Střídání květnatého stylu s mluvou hrubší až vulgární tu tvořilo zajímavý kontrast, kterým autor určitě umí zaujmout. A ačkoliv tu autor užil vulgarismy, které bych sama ve své mluvě nepoužila, v případě knihy bych vlastně nic v tomto ohledu neměnila, nějak mi to tu pasovalo. Docela zvláštní bylo některé vulgarismy slyšet z úst Viktora Preisse, v jehož podání jsem poslouchala audio verzi této knihy. Tohoto interpreta vnímám jako vysoce kultivovaného a noblesního umělce, u něhož si tak nějak neumím představit, že by určité výrazy sám od sebe používal (ale možná se pletu, že jo...). Ale o to kontrastnější mi to tu přišlo, jak záměrně autor pracuje s různými vrstvami jazyka, aby tím vyjádřil přesně to, co vyjádřit chce.
K audioknize, která mi celkově přišla jako velmi dobře zpracovaná, bych ráda ještě vyzdvihla klavírní doprovod, který byl použit jako předěl mezi jednotlivými pasážemi knihy. Skvěle se to tam hodilo a velmi dobře to doprovázelo tu melancholickou notu, kterou jsem z příběhu vnímala.
Důvod, proč jsem ubrala jednu hvězdu, je moje lehká rozpačitost nad poslední třetinou knihy, v níž hlavní hrdina, z jehož pohledu příběh sledujeme, bilancuje nad svým životem ve vztahu k ženě, kterou miloval, a nad vztahy obecně. I zde autor nabízí řadu myšlenek, které stojí za pozastavení. Nicméně ta poslední část byla obsahově poněkud košatá a trochu mi rozbíjela ten dojem a mé emoční pohlcení, které jsem si utvořila v prvních dvou částech knihy a které jsem si tak moc užívala.
Celkově jsou ale pro mne 4 hvězdy na místě a moc doporučuji.

91 20.11.2022

Očividně půjdu svým hodnocením dost proti proudu, ale to se hold nedá nic dělat, no... Do knihy jsem se pustila dost brzy po dočtení prvního dílu trilogie. A musím říct, že jsem se dost rychle přistihla, že se u tohoto pokračování série prostě nudím. Čím víc čtu, tím víc se do čtení musím nutit a cítím potřebu přeskakovat, což prostě není dobře. A to jsem se u této knihy dostala pouze k cca sté straně.
Už u toho prvního dílu jsem měla pocit, že jsou postavy a jejich osudy pro mne podány poněkud ploše. A tady jsem nějak necítila žádný posun. Ano, životy postav pokračují sice dál a něco se jim v životech udává. Ale postavy samotné vnitřně dost stagnují a nijak zvláště se charakterově neposouvají. Měla jsem s tím problém v první knize a nějak ani z druhého dílu bohužel necítím, že by se to v tomhle zlepšovalo.
Do příběhu nám navíc vstupují postavy nové, což samo o sobě by nevadilo a mohlo by to znamenat svěží vítr. Ale tady to jako závan svěžího větru a nového směru úplně nevnímám. Nové postavy byly pro mne osobně stejně zabředlé jako ty původní. Snadno zaměnitelné a zapomenutelné. A mrzí mne to.
Kavárenské prostředí v knihách mám obecně ráda a tady si toho člověk užije až až, včetně prostředí uměleckého, ale bohužel to prostě někdy nestačí. Já se prostě začala nudit, no... Po sto stranách jsem tuto knihu odložila jako nedočtenou...

Sophiinu volbu jsem si chtěla přečíst už hodně dávno, ještě za studií na gymplu, ale dostala jsem se k tomu až nyní. A také mi to trvalo, než jsem se touhle cihlou prokousala. Nejen proto, jak je to dlouhé, ale také pro to, jak je to obsahem nesnadné čtení. A taky pro ten pomalejší styl psaní. A musím dodat, že to byl zrovna ten styl psaní, co mne při čtení této knihy jaksi potrápilo.
Styl psaní se mně osobně zdál poněkud rozvleklý a příběh postupuje docela pozvolna. Především v první polovině se může zdát, jako by se autor zabýval banalitami, ale až v závěru čtenář poznává, že ty detailní popisy a dějové zákruty, které tu autor dělá, jsou záměrné, jak se skrze hlavního hrdinu autor snaží pojmout velmi zevrubně příběh a ukázat ho ve vší celistvosti. Musím však přiznat, že mi tohle uvědomění došlo až moc pozdě a já měla tak problém v knize pokračovat a vlastně jsem v určitém bodě začínala mít pocit, že se do čtení musím nutit. V tomto ohledu mi nakonec dost pomohla audiokniha, kterou jsem si pořídila kterou jsem poslouchala při jiných činnostech. A právě díky audioknize jsem se dostala na konec příběhu, dokázala jsem lépe vnímat celé to vyprávění a "lépe" ho nasáknout do sebe. Mluvené slovo se mi v tomto ohledu poslouchalo lépe, než by se mi vnímalo tištěný text, protože na čtení mi to osobně připadalo občas roztahané a trochu těžkopádné. Ale podotýkám, že je to jen můj osobní dojem a určitě to nijak neubírá na kvalitě této knihy.
Styron v této knize otevírá nejedno téma. Nejsilněji pak tady vyplouvá na povrch téma svědomí a viny, které pozorujeme na příběhu Sophie. Z počátku nenápadně, ale s přibývajícími stranami o to silněji, výrazněji a bolestněji. Ještě silněji to pak vyznívá v kontextu myšlenky, kterou tu Styron několikrát naznačil: Jak se asi musí cítit člověk při uvědomění si toho, že zatímco on si žil v relativním bezpečí, poklidu a v nevědomí (např. v Americe), zatímco v srdci Evropy umírali lidé v koncentračních táborech? Tenhle ten kontrast mi tu přišel hodně výrazný.
Dalším silným tématem, které tu Styron otevírá, je otázka psychických nemocí, života s podobnou nemocí a života vedle člověka, který nějakou psychickou nemocí trpí. I tohle téma na začátku může působit nenápadně, ale prohlubuje se s blížícím se koncem.
Postavy jsou jakoby zatížené vlastním tragickým osudem, který tíží a nelze se ho zbavit, a dost se to přenáší i na čtenáře, řekla bych. Jakoby v životě těchto postav neexistovalo nic pozitivního a postavy byly od samého začátku předurčeny jen trpět...
Celkově je tato klasika hodně působivá, hlavně svým obsahem, který mi bude v hlavě rezonovat ještě dlouho. Formální stránka knihy mi bohužel úplně nesedla a nebýt audioknihy, buď bych se se čtením patlala ještě dlouho, nebo bych možná ani nedočtla. Ale jak říkám, to je hlavně moje potíž. Nicméně nakonec jsem se zdárně dostala na konec a dávám 4 hvězdy, za ten obsah. Sice slabší 4 hvězdy, ale nakonec přeci jen...

93 13.11.2022

Úvodní díl trilogie Kavárna U Anděla rozehrává osudy pěkné řádky postav, jejichž příběhy, jak se očekává, jsou dost propletené. Osudy to jsou zajímavé a mne určitě zajímá, jak to s postavami bude následovat v dalším díle, do kterého se brzy chystám pustit. Nemohu se však ubránit dojmu, že by si postavy a jejich osudy zasloužily o něco větší hloubku, než nám autorka prozatím v tomto prvním díle nabízí.
Nemůžu autorce upřít to, že její styl psaní je čtivý a člověk se do něj začte velmi snadno. Ale celkově postavy i jejich příběhy pro mne kloužou spíše po povrchu a do nějaké větší dějové či emocionální hloubky se moc nedostaneme. To mi přijde škoda, protože takhle jsou postavy dost snadno zaměnitelné s jinými postavami jiných knih podobného ražení, případně docela snadno zapomenutelné.
Není to vysloveně špatné čtení, nenudila jsem se u toho, četlo se to dobře, ale celkově to na mne působilo poněkud průměrně a marně v toto díle zatím hledám nějaký hlubší přesah, který bych si z knihy odnesla. Za mne osobně to zatím není tolik strhující, jak láká anotace.
Do dalšího dílu se ale určitě pustím, už ho mám připravený. Uvidíme, kam nás autorka zavede dále.

77 13.11.2022

Humor Šimka a Grossmanna je něco, co mne prostě baví. A u této knihy jsem se bavila hodně. Byť jsou povídky již staršího data a svým humorným laděním v sobě reflektují dobu, kterou jsem už sama nezažila, přesto ta absurdita, kam to páni autoři záměrně ženou, dokáže pobavit i dnes.
Některé povídky jsem znala již dříve (něco mám vyposlechnuto), něco pro mne bylo nové. A jak ráda jsem se s tím novým seznámila! Přiznám se, některé povídky mi třeba tolik nesedly, nebo jsem nerozuměla na 100 % tomu kontextu, kterému se autoři svým textem vysmívají, ale to je můj problém. Nicméně proto ty 4 hvězdy místo plného počtu.
Potěšila mne i přiložená filmová povídka Až přijde Komenská, která groteskností a absurdním humorem vysloveně překypuje, že bych zrovna tohle chtěla vidět někým zahrané.
Pokud máte rádi (politickou) satiru a/nebo je vám blízký humor pánů Šimka a Grossmanna, tohle určitě mohu doporučit.

88 13.11.2022

Knihu jsem poslouchala v audio verzi a musím říct, že jsem překvapená, jak moc mne bavilo to poslouchat. Byť dílo není rozsahem nějak dlouhé, otevírá v něm autor řadu témat, které částečně zmiňuje již anotace (církev a chování duchovních, majetek nade vše, ztrátu svobody za zdmi kláštera, moc nad lidmi a bezmoc na straně druhé, odklízení svých vlastních hříchů na úkor druhých).
Hlavní hrdinka dostává naloženo ve svém mladém věku hodně. Byť je v některých ohledech Zuzana poněkud naivní či nezkušená, že mne to občas drásalo, přesto jsem jí fandila, přirostla mi k srdci.
Kritikou autor nešetří. Míří do různých směrů - ať už to byla církev, nebo bohatá vrstva obyvatel. V případě této knihy také poukazuje na prohnilost matky, pro kterou je důležitější vlastní vykoupení z hříchu než její nemanželská dcerka. Autor v tomto případě poukazuje na věci bez obalu, nepřikrašluje je. Aspoň jsem neměla ten dojem.
Líbila se mi i ta forma dopisu, která je zároveň jakousi zpovědí hlavní hrdinky.
Musím pochválit i provedení audioknihy. Knihu načetla Barbora Goldmannová, jejíž hlas byl velmi příjemný na poslech. Hudební doprovod byl vkusný a hodil se mi do toho.
Celkově nakonec plný počet hvězd. Už dlouho se mi nestalo, abych byla něčí tak uchvácená. A přitom jsem to zrovna od této knihy vůbec nečekala.

78 13.11.2022

(SPOILER) Knihu Námi to končí jsem vyposlechla v audio verzi v podání Dany Černé. A musím říct, že možná asi právě to pomohlo tomu, že jsem se dostala na závěr. Nejsem si jistá, jestli bych tohle v tištěné podobě dočetla nebo zda bych nepřeskakovala. S příběhem jsem měla totiž určité potíže.
Autorka tu vykresluje příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Zabývá se dost bolestným tématem, které je však bohužel dost realistické a bohužel pro některé lidi představuje vlastní životní zkušenosti. A tím je domácí násilí. Jedná se o dost citlivé téma, a proto si myslím, že by si čtenář měl dobře rozmyslet, zda se do knihy pustí, pokud je to pro někoho náročné o něčem takovém číst. Musím nicméně autorce přiznat k vrubu to, že uměla tohle téma podat dost autenticky a přesvědčivě. Nebylo mi v některých místech úplně dobře, přiznám se. Hlavní hrdince se díváme do hlavy, poznáváme její pocity, myšlenky. Z tohoto hlediska mi kniha přišla podaná velmi solidně.
Bavily mne postavy, k většině z nich jsem si uměla najít cestu. Měla jsem pocit, že jsem měla možnost je dobře poznat. Autorka tu v této souvislosti nabízí možnost zamyslet se nad tím, že i když někoho milujeme pro jeho dobré vlastnosti, neznamená to, že je za všech okolností vždy správné s tím člověkem zůstávat - důvody mohou být různé.
S čím jsem měla ale problém, byl fakt, že jsem nevěřila té údajné lásce mezi Lily a Rylem. Ano, bylo mezi nimi docela silné sexuální napětí, to z té knihy bylo patrné hodně, to je pravda. I když teda u čeho jsem si ťukala na čelo, byl jejich první sex, který byl na můj vkus až příliš dokonalý. Tohle mne v romanticky orientované literatuře prostě rozčiluje. Vím, je to "jen" román, ale... Nicméně, že by byli zamilovaní? Ne, to mi nepřišlo přesvědčivě zobrazené. Na druhou stranu - to, jak jejich vztah eskaloval a co se jim dělo v druhé polovině knihy, bylo dost silné čtení, to zas ano. Líbilo se mi, jak hlavní hrdinka byla silná a zvládla udělat to, co udělala.
Co mi teda připadalo zbytečné, bylo tak moc časté (a pro mne bezdůvodné) zmiňování toho, jak některé postavy žijí v bohatství, přepychu, luxusu, pozlátku. Nemám problém s tím, když si některé postavy v příběhu žijí nad poměry, ale vypichovat to tam často bez toho, že by to na příběh nějaký značný vliv, to mne nijak neoslňuje a obešla bych se bez toho.
Nakonec je tedy mé hodnocení průměrné

72 13.11.2022

Po audioknize jsem sáhla automaticky, jelikož mne tahle série prostě baví. A ani jsem si nijak zvlášť nečetla anotaci. A tak jsem byla docela překvapená, jak moc Kim bude pracovně odloučená od svého původního týmu. Prvotní rozpaky ale nakonec vystřídala docela spokojenost. Autorka tu moha využít nové dynamiky mezi postavami. Jednak Kim dát do nového prostředí neznámého týmu... a také její původní tým se musí učit samostatnosti a umět se stmelovat bez dohledu šéfky. Což se ukázalo jako docela zajímavý prvek, který do děje přinesl docela dost napětí.
Zápletka docela dost hutná a dost děsivá v tom, na jak moc reálných bodech se zakládá. Jak už jsme u autorky zvyklí, máme tu několik dějových linek, které jsou nakonec docela dost silně propojené a vše nakonec do sebe dobře zapadá. Tentokrát mi ale přišlo, že nějak víc máme pachatele předložené na zlatém podnose (ve smyslu, že si to člověk dost rychle může domyslet, jakým směrem obracet zraky).
Co se mi líbilo, byl fakt, že některé postavy z vyšetřovatelského týmu tu dostávají více prostoru, abychom se o nich dozvěděli něco nového, což vždycky ocením.
Knihu jsem poslouchala jako audio, interpretace se opět zhostila skvělá Jitka Ježková, která se stává postupně mojí oblíbenou narátorkou audioknih.

95 06.11.2022

Zpočátku jsem měla trochu problém zorientovat se v postavách. Těch je tu totiž jak na orloji. Ale jak jsem si konečně ujasnila, kdo je kdo, začala jsem si tenhle příběh užívat.
Hlavní hrdina Carl je dost morousovitej patron, co se s ničím nemaže. Je hodně přímočarý, drsný, syrový a jeho kolegové se ho chtějí za každou cenu zbavit, ale Carl jim to fakt neulehčuje a pouští se cílevědomě do pátrání v přiděleném případu, zakousnutý jako buldok. To mne dost bavilo, že si Carl nenechá nic líbit. Stejně tak mne bavil jeho kolega Asad, najatý původně jako uklízečka, ale jak čtenář brzy zjišťuje, nemá Asad k akci daleko a osvědčuje se docela slušně i jako kolega vyšetřovatel.
Zápletka samotná mne bavila dost. Je to celé dobře vystavěné, docela logicky vysvětlené a hezky se to postupně rozmotává. Takže i v tomhle je tahle detektivka (thriller) postavená dobře.
Velké plus tomu dodává interpretace Igora Bareše, v jehož provedení jsem knihu poslouchala v audio verzi.
Celkově tak 4 hvězdy. Možná trochu slabší 4 hvězdy, to kvůli tomu začátku, který byl pro mne trochu zmatečný kvůli tomu množství postav. Ale myslím, že série má dost dobře nakročeno k tomu, abych si ji oblíbila. Určitě mám v plánu minimálně vyzkoušet další díl.

96 06.11.2022