Snoopi komentáře u knih

Velice silná kniha. Kniha, v níž si radost podává ruce s bolestí. Četla jsem podruhé - a přiznávám, že jsem si musela připravit na tu smršť emocí kapesník :-)
Je znát, že je psána s láskou, melancholií - a zároveň je chutně prošpikována životní moudrostí. Jako hlavní a nejdůležitější motiv se jí táhne hluboký stesk po vlasti spolu se silným uvědoměním si vlastní národní příslušnosti.
Dojemnou krásu melancholie vyvažuje hrubost mluvy "životem ošlehaných mužů", s nimiž při jejich setkání po letech emoce jen mávají, ale dovedně je ukrývají pod pokrývku zvláštní, tvrdé něhy. Jsou tři: Stavro, Martin a Roman; a setkávají se u smrtelné postele jednoho z nich. Tři staříci, kteří stále ještě neztratili nic ze své bláznivosti.
Román je vyprávěný z pozice Stavra - Řeka, který se jako dítě ocitl spolu se svými prarodiči v Čechách.
Je to zároveň tak trochu "román o románu", neboť Stavro slíbil svým dvěma přátelům, že jejich vzpomínky zvěční v knize. A tak postupně zachycuje jejich rozhovory, které jsou protkány vtipnými vzpomínkami na kousky Stavrova svérázného dědy. Děj nemá pevnou konstrukci - jde o jakýsi řetězec vzpomínek, který splétá na základě asociací. Autor k tomu používá i svérázná a poetická přirovnání, často i z řecké mytologie. Jeho řečí je obecná čeština, pěkně šťavnatá a lehce stravitelná :-)

"Jako bych tajně vlezl oknem do dětství".
"Život je zahrada plná krásných voňavých květin, ale zároveň jedovatých hadů."
"Zajímavý je, jak si s námi hraje paměť. Z mnoha zážitků, na který teď vzpomínáme, přestože jsme je většinou prožili spolu, si každej uchoval v paměti odlišný střípky. Mám takovej dojem, že každá paměť má i svůj osobitej charakter. Co se jí líbí, to si ponechá, a zbytek pošle do vesmíru. Asi by ten mozek prask, kdyby si ponechal vše. Asi je všecko nucenej třídit podle toho, co každá situace pro něj v životě znamená."
"To, co prožíváme teď, prožívali naši rodiče a prarodiče. Je to takový sisyfovský labyrint. Stále se to opakuje, jenom tváře se mění."
Je škoda, že některé knihy stojí stranou hlavního zájmu. Objevila jsem ji náhodu - a jsem za to ráda. Zůstává ve mě dojem silného přátelství, které nepřerval ani čas, a zvláštní, příjemný smutek, rozhodně však žádná beznaděj :-)

68 27.09.2021

Poslouchala jsem jako audioknihu a musím napsat, že na prvotinu zcela zdařilé :-) Zároveň mi poslech pomohl lépe se orientovat v množství postav.
Příběh mě uchvátil, akorát střídání pouze dvou časových rovin se mi zdálo trochu málo. Na rukopisu je znát, že autorka je fanynkou S. Kinga - nepochybně ji inspiroval jeho horor "To". Jedna niť příběhu nás provází dětstvím party přátel, kteří jsou vlivem okolností nuceni předčasně dospět, a druhá nás zavádí do děje o 30 let později. Nechybí ani oblíbený motiv společného, sdíleného tajemství, zhmotněné noční můry, symbolu, který je po letech donutí se setkat... A dětství, které rozhodně není tak idylické, jak si dospělí mnohdy myslí.
Autorce bych jen trochu vytkla způsob práce s jakýmsi "nadpřirozenem", kdy do děje až téměř násilně "našroubuje" náměsíčné pasáže, jak se ze všech sil snaží text přiblížit žánru thrilleru. Tento postup je však spíš hoden slabších duchařských historek.
Body navíc dávám za líčení některých scén: přestože jsou některé z nich popsány skoro s naturalistickou přesností, nepůsobí nijak zvráceně nebo šíleně: k textu prostě patří a násilí je zde odměřováno "pěkně postupně".
Příběh je kultivovaný, i když hovorový jazyk do světa puberťáků samozřejmě patří.
Přiznávám, že jsem hodně fandila panu Halloranovi, a vcelku jsem si oblíbila i hlavní postavu. Konec mě hodně překvapil, pro mě byl naprosto nečekaný a šokující. Těším se, že si od autorky přečtu i její další dílka. Myslím, že se svému vzoru může směle vyrovnat - jenom aby nesklouzla do role pouhého kopie...

68 28.08.2021

Skvělé, monumentální dílo českých dialektologů - skláním se před jejich piplavou prací, tleskám a vzdávám hold výsledné podobě všech svazků. Podává první úplný obraz o územním rozrůznění českého jazyka a převážně se zaměřuje na větší i menší nářeční celky a vztahy mezi nimi. Přináší výsledky přímého terénního výzkumu z let 1964 - 1972, prováděného ve vybraných obcích, a z let 1973 - 1976, prováděného ve městech.
Publikace jsou určeny spíše do rukou odborníků či studentů bohemistiky. Ale ani laici, kteří se aspoň trochu o náš jazyk zajímají, nemusí mít z objemnosti svazků strach: najdou zde zajímavá témata a přehledné mapy. Český jazykový atlas patří mezi knihy, které se nečtou od začátku do konce, zato se do nich nahlíží a se zájmem se jimi listuje.
Zároveň daleko přesahují své jazykovědné zaměření - přinášejí cenné poznatky i pro badatele jiných oborů, např. archeologie, historie či geografie.
Jazykové mapy totiž klidně můžeme přirovnat k těm geologickým, z nichž lze odhalovat i vývoj zemské kůry v daném teritoriu. Navíc zde použitá netradiční zobrací technika - kombinace izoglos s nápisy, šraf a značek - umožnila vypracovat mapy, jejichž velkost nepřekročila formát běžné knihy. Nechybí k nim detailní výkladové komentáře, které doplňují získané informace, shrnují výsledky výzkumu, hodnotí jazyková fakta, zkoumají vztah regionálních útvarů k spisovnému jazyku a informují o pojmenovávaných jevech.
Každý díl obsahuje vysvětlující části, které se pravidelně opakují: Předmluva, Obsah, Úvodní část s pojednáním o historii vzniku atlasu českých nářečí, Výzkum nářečí, Kartografické zpracování materiálu, Lexikální část atlasu, Komentáře, Grafická stránka jazykových map, Seznamy zkoumaných obcí a explorátorů, Pravidelné regionální obměny... a v závěru nesmí chybět rejstřík. Právě díky němu můžeme lépe nalézt pojmy, které nás přímo zajímají, s odkazem k číslu stránky, na níž je rozebírán.
První díl zpracovává slovní zásobu z významových okruhů: člověk, domácnost a místní prostředí. Druhý se věnuje slovní zásobě k tématům: zahrada, les, živočišstvo, rostlinstvo, krajina, počasí, vesnice dříve a nyní, zábava, zvyky. Třetí se zabývá tématy: hospodářství, hospodářská usedlost, polní práce, dobytek, drůbež. Čtvrtý díl zpracovává téma tvarosloví, konkrétně územní diference morfologických forem všech ohebných slov. Pátý díl se věnuje hláskoslovné části, dále zpracovává syntaktické jevy, obsahuje i část pojednávající o adverbiích a část věnovanou dodatečnému výzkumu ve městech.
Zprvu je trochu oříšek se v té změti map a faktů orientovat, ale když si čtenář zvykne na uspořádání knihy /hesla jsou řazena tematicky, nikoliv abecedně/, může se dozvědět mnoho zajímavostí. Přiznávám, že mě moc baví sledovat, jak se lidé kolem mě baví, jak mluví... a když v jejich řeči najdu nějaké výraznější nářeční stopy, vrhám se do "pátrání téměř detektivního", abych zjistila, odkud daný člověk asi pochází. Nikdy si takové dobrodružství nenechám ujít: zabavím se a zároveň oživím své znalosti. Náš jazyk nabízí nečekané možnosti.
K jednotlivým dílům se určitě budu v průběhu let ještě vracet, studovat v nich, bádat a hledat odpovědi na své otázky.

67 03.02.2023

Jednu hvězdičku dávám autorovi za snahu vypořádat se s náročnou látkou - a druhou za skvělý přednes Pavla Soukupa, který jediný dával trochu šťávy poněkud nudnému textu. Jinak mne román zklamal na celé čáře a přiznávám, že audio jsem ani nedoposlouchala.
Myslím, že příběh určitě mohl být zpracován daleko lépe: látky bylo spousty, vždyť měl autor k dispozici skoro celé minulé století a pohnuté osudy jedné rodiny k tomu :-)
Výsledek však spíše připomíná jakousi "lehce vytuněnou" učebnici moderních dějin pro středoškoláky. Je dobré si připomínat minulost, ale nikoliv takto diletantsky.

Autor se při psaní držel stále stejného schématu: v podstatě už název každé kapitoly prozradí, co se bude dít. Pak nás zasype smršť dobových útržků z Rudého práva, a celé entrée nakonec dozdí dlouhý výklad dobových poměrů /co kdyby se náhodou mezi čtenáři objevil někdo zcela historií nepolíbený?/ Až teprve tehdy se dostává prostoru samotnému ději, který se většinou týká přímo hlavních postav, tedy bratrů Karla a Františka Hadrbolcových. Myslím, že tyto úvodní pasáže si autor mohl zcela odpustit, případně je šikovně zakomponovat přímo do děje - takhle jen zbytečně odvádějí pozornost a působí rušivě, čtenář získá akorát pocit, že pročítá jakousi zvláštní suchopárnou kroniku.
Děj jaksi "klouže po povrchu", vše, co se přihodí, jde až podezřele hladce a nezanechává po sobě žádné hlubší stopy, viz doba, kterou bratři strávili v nejhorším kriminále v zemi či na psychiatrii: pochybuji, že by odtamtud odcházeli nepoznamenaní a stejní jako při příchodu.
Postavy působí spíše dojmem typizovaných karikatur či podobných šablon bez hloubky. Je jasně dáno, kdo je ten "dobrý" a kdo ten "zlý". Bratři zosobňují jakýsi nedostupný ideál: jsou švejskovsky vychytralí, ze všech šlamastyk dokáží vybruslit s grácií a div ne se slavobránou nad sebou. Prezentují se jako všeumělové, jimž se daří vše, na co sáhnou. Navíc je hodně zvláštní, že všude vystupují jen spolu a nijak se vůči sobě nevymezují. Na opačné frontě proti nim automaticky stojí ti "zcela hloupí a směšní" komunisti. Zklamáním je pro mě i postava faráře Hřiba - očekávala jsem, že bude mít předobraz v osudu pátera Toufara z Číhoště /když už tedy vymlátit z minulosti maximum/, ale jeho osud se ubíhal zcela jiným směrem.
Musím však vyjádřit své pochybnosti o tom, že by se v nejhorší věznici v zemi, v Leopoldově, mohla vůbec uskutečnit nějaká tajná noční mše.
Dialogy v podstatě o ničem, jednoduchá dějová linie, postavy bez duše a jiskry, nadužívání slovesa být ve všech tvarech a strohé věty nerozvité... Tento román, zřejmě spíchnutý příliš horkou jehlou, možná ocení spíše mladší čtenáři, kteří ještě neodrostli pohádkám.

67 28.09.2021

Už podtitul "Brutální román o lásce k životu" vypovídá o mnohém. Autor si rozhodně nebere servítky: jde o syrové, strohé líčení jedné životní pouti a několika osudových setkání, zbavené zbytečného sentimentu. Takové neobvyklé bádání nad smyslem života, spolu se snahou o rozluštění jeho kódu.
Stojí před námi převyprávěná zpověď člověka, který z bláta a marastu /ne/všedního života vyhrabává skryté poklady, ať už obrazně, či doslova. Bernard Mares, muž, který vytrvale vzdoruje osudu, vydrží peklo války, šikanu v lágrech i v dírách nejhorších českých věznic. Prožívá vzestupy a pády, ochutnává svobodu, ale zase ji ztrácí. Zocelený všemi ranami zůstává sám: s věčnou otázkou, proč zrovna jemu je dán život, když všude kolem řádí smrt.
Jako protipól mu autor do cesty postavil sám sebe v podobě opilého novináře, a vlastně si během celého románu nepřestane pohrávat s tím, co vše z takového setkání může vzejít. Dovedně mísí několik dějových linií a spolu s tím, jak mu stařec odhaluje tajemství svého života, se rozrůstají i zápletky. Pro zesílení dojmu využívá i neobvyklá přirovnání a šokující kontrasty: jeho vyjadřování je plné paradoxů, krásu vidí i uprostřed hnusu.
Knihu můžeme vnímat též jako jakýsi "román o románu": jde o určitou sebereflexi autora, kdy hodnotí styl svého psaní a samotný způsob, jakým text vznikal. Dá se říci, že se poměrně zdařile zhostil zvláštní schizofrenní role nejen tvůrce, ale i postavy. Též věrohodně a téměř až plasticky ztvárnil tvrdé prostředí, v němž se Mares pohybuje.
Zajímavá je i grafická stránka textu: mnohdy připomíná dovedně vytvořenou malířskou a dějovou koláž. Jednotlivé epizody oddělují drobné vstupy, které navozují atmosféru. Mají podobu zvonění imaginární tramvaje, která nás vozí světem a vymezuje náš čas. Získané zkušenosti navíc trefně doplňují latinské citáty.
Jde o velice strhující a napínavé dílo plné nečekaných zvratů. Dobré sousto - někdo však nemusí zrovna skousnout všudypřítomnou vulgaritu. Jenže dané téma ani jiné prostředky neumožňuje. Autor šikovně chňapl po nabízeném tématu z doby nedávno minulé a zcela mistrně je zpracoval. Nenabízí řešení - jen další a další nezodpovězené otázky. Ať si do svědomí sáhne i čtenář...

67 12.09.2021

Skvělé, monumentální dílo českých dialektologů - skláním se před jejich piplavou prací, tleskám a vzdávám hold výsledné podobě všech svazků. Podává první úplný obraz o územním rozrůznění českého jazyka a převážně se zaměřuje na větší i menší nářeční celky a vztahy mezi nimi. Přináší výsledky přímého terénního výzkumu z let 1964 - 1972, prováděného ve vybraných obcích, a z let 1973 - 1976, prováděného ve městech.
Publikace jsou určeny spíše do rukou odborníků či studentů bohemistiky. Ale ani laici, kteří se aspoň trochu o náš jazyk zajímají, nemusí mít z objemnosti svazků strach: najdou zde zajímavá témata a přehledné mapy. Český jazykový atlas patří mezi knihy, které se nečtou od začátku do konce, zato se do nich nahlíží a se zájmem se jimi listuje.
Zároveň daleko přesahují své jazykovědné zaměření - přinášejí cenné poznatky i pro badatele jiných oborů, např. archeologie, historie či geografie.
Jazykové mapy totiž klidně můžeme přirovnat k těm geologickým, z nichž lze odhalovat i vývoj zemské kůry v daném teritoriu. Navíc zde použitá netradiční zobrací technika - kombinace izoglos s nápisy, šraf a značek - umožnila vypracovat mapy, jejichž velkost nepřekročila formát běžné knihy. Nechybí k nim detailní výkladové komentáře, které doplňují získané informace, shrnují výsledky výzkumu, hodnotí jazyková fakta, zkoumají vztah regionálních útvarů k spisovnému jazyku a informují o pojmenovávaných jevech.
Každý díl obsahuje vysvětlující části, které se pravidelně opakují: Předmluva, Obsah, Úvodní část s pojednáním o historii vzniku atlasu českých nářečí, Výzkum nářečí, Kartografické zpracování materiálu, Lexikální část atlasu, Komentáře, Grafická stránka jazykových map, Seznamy zkoumaných obcí a explorátorů, Pravidelné regionální obměny... a v závěru nesmí chybět rejstřík. Právě díky němu můžeme lépe nalézt pojmy, které nás přímo zajímají, s odkazem k číslu stránky, na níž je rozebírán.
První díl zpracovává slovní zásobu z významových okruhů: člověk, domácnost a místní prostředí. Druhý se věnuje slovní zásobě k tématům: zahrada, les, živočišstvo, rostlinstvo, krajina, počasí, vesnice dříve a nyní, zábava, zvyky. Třetí se zabývá tématy: hospodářství, hospodářská usedlost, polní práce, dobytek, drůbež. Čtvrtý díl zpracovává téma tvarosloví, konkrétně územní diference morfologických forem všech ohebných slov. Pátý díl se věnuje hláskoslovné části, dále zpracovává syntaktické jevy, obsahuje i část pojednávající o adverbiích a část věnovanou dodatečnému výzkumu ve městech.
Zprvu je trochu oříšek se v té změti map a faktů orientovat, ale když si čtenář zvykne na uspořádání knihy /hesla jsou řazena tematicky, nikoliv abecedně/, může se dozvědět mnoho zajímavostí. Přiznávám, že mě moc baví sledovat, jak se lidé kolem mě baví, jak mluví... a když v jejich řeči najdu nějaké výraznější nářeční stopy, vrhám se do "pátrání téměř detektivního", abych zjistila, odkud daný člověk asi pochází. Nikdy si takové dobrodružství nenechám ujít: zabavím se a zároveň oživím své znalosti. Náš jazyk nabízí nečekané možnosti.
K jednotlivým dílům se určitě budu v průběhu let ještě vracet, studovat v nich, bádat a hledat odpovědi na své otázky.

66 03.02.2023

Zajímavost pro lidi, kteří se o jazyk zajímají více, jednohubka pro studenty bohemistiky a pobavení pro odborníky, kteří všechny jevy zde zmíněné již dobře znají. Vzhledem ke způsobu pojetí a rozebíraným tématům se asi nejvíc hodí do rukou naprostým laikům, jež chtějí tak trochu "nahlédnout" pod pokličku jazykovědy. Pro uživatele, kteří touží po hlubších znalostech, však existují daleko lepší a propracovanější populárně-naučné příručky. Osobně mohu doporučit např. "Jazykové jednohubky" od Jana Táborského či "O jazyce bez hranic" od kolektivu autorů.
Autor nám hravou formou ozřejmuje význam a fungování některých základních pojmů, takže slova jako: metafora, lidová etymologie, neologismus, homonymum, jazykový obraz světa, frazém, slang... Každou kapitolu uvádí citát s vysvětlením původu nějakého slova a doprovází ji hezké ilustrace.
Určitě zde najdeme vtipné momenty, zajímavé novotvary a objevíme nečekaný původ některých výrazů a spojení. Zdá se mi však, že autor až příliš markantně usiluje o to, aby zapůsobil a prezentoval své nabyté znalosti. Potvrzuje to už svým výběrem líbivých a netradičních pojmů, které mají zajistit čtenářovu pozornost. A pokud by ho náhodou nudil, pobízí ho ke čtení slovy: "Podíváme se na zoubek... Pokud nevíte, čtěte dál..." Zároveň se nemohu zbavit dojmu, že svým dílem poněkud "parazituje" na odborné práci svých daleko známějších kolegů, a text je tedy jeden velký "výcuc" z jejich článků, navíc s nesprávně uváděnými citacemi v závěru. Kniha bohužel obsahuje i zbytečně mnoho stránek prázdných či s minimem textu, což ji možná mělo zřejmě "lehce nafouknout", jenže pocitu, že před sebou drží křehkou "anorektičku", to čtenáře nezbaví. Rozhodně by unesla daleko více vysvětlovaných výrazů.
I přes všechny výše uvedené nedostatky mě tato útlá knížečka vcelku pobavila. Asi nejlepší byla "Žlučovitá kapitola", v níž se autor rozepsal o chybách a jevech užívaných běžně, leč nesprávně, které ho tím zlobí.

"K duchům se v českém jazyce často odvoláváme i prostřednictvím frazémů /ustálených slovních spojení/. Když je někdo hloupý, můžeme říct, že je 'mdlého ducha'. Ve škole často sedí žáci, kteří jsou 'duchem nepřítomni'. Fotbalový zápas se občas nese 'v duchu fair play', většinou tomu tak však bohužel není, což asi souvisí s 'duchem doby'. Po vydatném obědě se zase tu a tam stane, že někdo 'vypustí ducha'. Občas nám někdo tento incident hlasitě vytkne, jindy si o nás pomyslí své jen "v duchu'."

66 28.10.2022

Skvělá, obsáhlá, aktuální a přehledně uspořádaná příručka, která se velice podrobně zabývá českou frazeologií a idiomatikou - asi nejlepší ve svém oboru u nás.
Obyčejný čtenář se zájmem o jazyk může listovat jen tak a "kochat se" náhodně vybranými výrazy, popř. hledat zajímavá přirovnání a jejich významy, pokud si jimi není jist. Hodí se však spíše do rukou odborníků či studentů, kteří z knih mohou čerpat poznatky pro další práci. Nezbytná je pro čtenáře s tvůrčími ambicemi a pro spisovatele, neboť zde najdou inspiraci a dohledají přesné významy jednotlivých frází a spojení. V úvodu nechybí návod, jak s knihou pracovat, což čtenáři pomůže lépe se v uspořádání hesel orientovat - každé zvlášť je podrobně zpracováno a velmi oceňuji, že k většině z nich je přidán i ekvivalent v cizích jazycích, převážně angličtině a ruštině.
Jsem ráda, že celý komplet mám. Zároveň hluboce smekám před piplavou prací obou autorů.

66 27.05.2022

Hlavní hrdinkou knihy je Monika, redaktorka časopisu pro ženy. Zastihneme ji ve velmi těžké situaci, kdy bojuje s anorexií a bulimií a dostává se na renomovanou kliniku. Zprvu žije minulostí a vzpomínkami na svého manžela Petra, což se změní, když se sblíží s jiným pacientem, neduživým Michalem. Čeká ji dilema jako vystřižené z červené knihovny: osudová volba mezi dvěma rozdílnými muži. Tato linie se mi zdá poněkud přitažená za vlasy, ale budiž, duše citlivé čtenářky se musí nějak nakrmit. Daleko zajímavěji a věrohodněji však působí osudy ostatních pacientek, které postupně odkrývají skryté důvody svých traumat: znásilnění, zneužívání, ambiciózní rodiče, šikana, apod.
Tato kniha není jen příběhem o boji jedné ženy se zákeřnou anorexií. Vypovídá hlavně o lidech, kteří v sobě nosí svá traumata zakonzervovaná po celé roky a jen s velkým sebezapřením se odhodlají vynést tyto hrůzy na povrch. Postupně tak odkrývají hluboké příčiny svých problémů a snaží se jim čelit. Zvolená ich-forma velmi cíleně pálí na čtenářovy emoce. Autorka se tak trochu dívá pod pokličku na metody různých psychoterapeutů a odkrývá nám, jak taková psychoterapie v praxi funguje. Nabízí nám pohled i do zákulisí redakce ženského magazínu a nečekané exkurze do světa chutí. Přináší nám však zcela průhledné a jednoznačné poselství: uvědomit si, že na nic nejsme sami a není slabostí obrátit se se svými potížemi na odborníky.

"Běžný život pro mě od porodu prakticky neexistoval. Několik let jsem se normálně nenajedla. Týrala jsem svoje tělo, týrala jsem svoji duši, týrala jsem svoje nejbližší."
"Denisa si po dlouhém otálení sundává mikinu. Je na ní vidět, že ji to stojí hodně přemáhání, ale dokáže to. Odhalí svoje pořezané ruce. Všichni se zarazí a sledují ji. Denisa se na mě otočí a dychtivě se mi zahledí do očí. Její pohled mě prosí, ať něco udělám. Vstanu a silně ji obejmu. Jsem na ni pyšná. Všichni tady prožíváme příběhy jeden druhého. A tohle je pro mě velmi silný okamžik."

66 03.03.2022

"Lindgrenovka" pro starší děti - možná jedna z nejlepších, které kdy napsala. A že jich nebylo málo :-) Proti sobě stojí svět dětí a svět dospělých, zákonitě se však musí mísit: vždyť i dospělí byli kdysi dětmi, a děti jednou musí dospět...
V této knize se už objevují závažnější témata, dospělí ani děti již nejsou idealizovaní, radost a žalost chodí ruku v ruce... Malou mudrlantku Tjorven jsem si prostě zamilovala ihned, jen co se v knize dostala ke slovu :-)

66 10.09.2021

Knihu jsem poslouchala na CD a asi jen díky tomu, jak skvěle byla namluvená, jsem se lépe orientovala v té změti postav. Opravdu bylo složité ujasnit si, kdo je kdo.
Nejvíc mě bavila hlavní linie, ta taky držela celý děj pěkně pohromadě. Za hodně slabé a možná zbytečně popularizující považuji vložení další linie s nemanželskou dcerou H. Göringa. Neseděla mi tam. Läckbergová nepochybně umí psát, ale ve své tvorbě rozhodně nepotřebuje bazírovat na záhadné minulosti neblaze proslulých historických osob.
Oceňuji však, jak skvěle dokázala rozpracovat až téměř "kingovsky" laděný motiv - a to motiv děsivého tajemství z dětství, jež spojuje určitou skupinku lidí a které se po letech znovu probouzí k životu.

66 09.09.2021

Skvělá kniha, brilantně napsaná, náročná, hutná. Asi jediná kniha, kterou jsem načínala vícekrát, protože jsem ji musela vždycky vrátit na rezervaci do knihovny :-) Její čtení vyžaduje plné soustředění - a taky čas. Ale náročného čtenáře plně uspokojí. Z hlediska psychologie člověka je určitě zajímavá i pro psychology a psychiatry, depresivní a sebedestruktivní stavy hlavní postavy jsou zcela realisticky vylíčeny.

66 19.10.2020

Vynikající kuchařka, vřele doporučuji! Vyrovná se "Kuchařce naší vesnice", která je přeci jen o dost obsáhlejší, v době vydání to byla nezbytná kniha pro ženy-kuchařky v domácnosti. Už léta podle ní vaříme a jen spokojenost :-)

66 05.09.2020

Skutečně vynikající učebnice, nejen pro středoškoláky. Neměla by chybět v žádné knihovně všech, kteří se literaturou zabývají. Jen někdy je možná trochu obtížné prokousat se složitějšími souvětími, což však neubírá na srozumitelnosti. Oceňuji i vložení dobových portrétů, obrázků a fotografií, samozřejmě černobílých. Kniha mi několikrát neskutečně dobře posloužila.

66 30.03.2020

Příjemné oddychové čtení o mezilidských vztazích a cestě za štěstím. Potěší, neurazí, možná pohladí po duši, ale nic vážnějšího nelze očekávat. A to je možná záměr - obyčejný člověk, který prožívá naplno svůj život v současném poněkud zmateném světě... Zajímavé je řešení románu - příběh dvou sourozenců, každý z nich představuje jednu polovinu - a čtenář si může vybrat, který začne číst jako první.

66 23.02.2020

Úplně mne dostala... Četla jsem ji v kuse, jak to jen šlo, všude, kde to jen šlo... Jen málo knih mne tak chytnou - a nepustí. Když jsem ji dočetla, bylo mi líto, že už končí. Jsem ráda, že jsem si ji koupila - a že ji mohu půjčovat zase dál. Silný příběh, silná hlavní postava... Pokud je čtenář zvyklý na tlusté romány, mohu jen doporučit.

66 17.02.2020

Zajímavý komiks o jednom nezvyklém, trochu fádním a zároveň i poněkud přelomovém, létě v životě dospívající dívky. Děj se odehrává v roce 1992, což zjistíme čirou náhodou z obrázku, v němž na zdi visí kalendář. A takhle "náhodně" si pak z epizod skládáme ucelený obrázek, ledacos si dokonce musíme domýšlet.
Bez jakéhokoliv úvodu jsme vrženi přímo do příběhu. Hrdinkou je Anna, dívka na přelomu dětství a dospívání, která postupně zjišťuje, že někdy je poněkud "nepohodlné" zůstávat v pozici hodné holčičky, ba je dokonce žádoucí občas i pořádně "zazlobit". Ráda kreslí a velmi nelibě nese, že její nejlepší kamarádka Marielle se daleko více přátelí se starší Karianne. Objevuje nečekané emoce, jako je závist, žárlivost i zklamání, a to vše si uvědomí v momentě, kdy se dozví, že obě již navštěvují klub, kam ji pro její věk vzít nemohou.
Neuvědomuje si, že si z ní kamarádky často jenom střílí, a někdy se i baví na její účet, hlavně díky její naivitě. Navíc Karianne je naschvál podněcuje k různým zlomyslným lumpárnám. Anna o své přátelství dále bojuje, přestože vnímá, že spousta věcí již není tak jednoznačná, jak se jí jevila předtím...
V knize jsou krásné černobílé ilustrace, které asi nejlépe vystihují ráz krajiny a zachycují výrazy tváře.
Autorka zaznamenává i události plynoucí "jen tak okolo", tedy mimochodem: díky tomu zaregistrujeme smrt souseda, ale bohužel se o něm již nedozvíme nic bližšího. Mrzí mě, že kresby obličejů několika vedlejších postav nejsou více propracované - měla jsem problém rozeznat, o koho přesně jde, navíc mi v komiksu chyběly nějaké "vysvětlující" části, neškodilo by přidání vypravěče. Při čtení jsem se musela často vracet, abych si děj lépe ujasnila: ubíhá po skocích, nikoliv plynule, a před námi se tak odvíjí ve formě krátkých epizod z léta, které Anna prožila. Kniha se mi líbila, zaujala mne, jenom kresby některých postav by možná zasloužily detailnější rozlišení, což zbytečně ubírá na srozumitelnosti příběhu.

65 28.10.2022

Skvělá, obsáhlá, aktuální a přehledně uspořádaná příručka, která se velice podrobně zabývá českou frazeologií a idiomatikou - asi nejlepší ve svém oboru u nás.
Obyčejný čtenář se zájmem o jazyk může listovat jen tak a "kochat se" náhodně vybranými výrazy, popř. hledat zajímavá přirovnání a jejich významy, pokud si jimi není jist. Hodí se však spíše do rukou odborníků či studentů, kteří z knih mohou čerpat poznatky pro další práci. Nezbytná je pro čtenáře s tvůrčími ambicemi a pro spisovatele, neboť zde najdou inspiraci a dohledají přesné významy jednotlivých frází a spojení. V úvodu nechybí návod, jak s knihou pracovat, což čtenáři pomůže lépe se v uspořádání hesel orientovat - každé zvlášť je podrobně zpracováno a velmi oceňuji, že k většině z nich je přidán i ekvivalent v cizích jazycích, převážně angličtině a ruštině.
Jsem ráda, že celý komplet mám. Zároveň hluboce smekám před piplavou prací obou autorů.

65 27.05.2022

Tato útlá knížečka zavádí své čtenáře do zdánlivě nezajímavého a nudného světa kanceláří, který obývají nečekaní hrdinové - krysy. Nabízí nám 12 pohádek, umístěných do reality moderního světa. Nejsou nikterak náročné, jejich děj spočívá na jednoduché zápletce, kdy se hrdina vždy ze své chyby poučí a rychle ji napraví. Mají lehce edukativní charakter a silně humánní podtext: mile a vtipně vysvětlují pojmy z našeho světa, které jsou dětem ještě cizí. Text je přizpůsoben jejich vnímání: čtivou a nenásilnou formou přinášejí různá poučení, týkající se například některých důležitých hodnot. Děti se tak nejen dozví, čím můžeme být pro ostatní užiteční, ale i důležitost nezbytné procedury, jakou je čištění zubů. Autorka zde dala prostor své fantazii: dozvíme se například o tom, proč se kancelářské sponky spojují, o skřítcích bez domova, o myších šprýmech a legráckách, o podivné rostlině, apod. Kniha navíc obsahuje i krásné ilustrace. Hodí se do rukou dětem, které již umí číst, ale i maminkám, které dětem teprve předčítají a chtějí jim přiblížit něco ze zákonitostí světa, jenž nás obklopuje.

"Po písničce začal mluvit pan moderátor, to je člověk, který pracuje v rádiu, pouští písničky, povídá veselé historky nebo říká zprávy. A právě začal pořad, ve kterém si pan moderátor povídá s těmi, kteří mají zajímavou práci. Toho dne byl zrovna v rádiu botanik. Ten se ve své práci zabývá rostlinami. Zkoumá, jak je pěstovat, zalévat, jak se o ně správně starat, a také, k čemu je která rostlina užitečná. Mluvil o květinách a rostlinách různých druhů."
"Na speciálním přístroji rentgenu, který dokáže vyfotit všechny kosti v těle a taky zuby, udělali lékaři každému fotku zubů. Na ní bylo vidět, jestli má zvířátko nějaké kazy nebo má všechny zuby zdravé."
"Ve firmě, ve které pracovala krysa Stelinka, bylo právní oddělení, kde se připravovaly smlouvy. To jsou důležité papíry, na kterých je napsané, který doktor bude na výzkumu pracovat, kolik za to dostane peněz a která zvířátka se výzkumu účastní. A právě tady pracovala právnička - krysa Lenička. Přestože měla v popisu práce být organizovaná a pečlivá, byla hrozně nepořádná a zapomnětlivá."

65 05.02.2022

Poslouchala jsem jako CD. Přiznávám, že jsem od autora čekala daleko víc, už od začátku jsem se ale hodně nudila, na rozdíl od Saturnina mi ani nepřišla vtipná. Zdá se mi, že autor jen profituje na "známé značce" a snaží se z toho vytěžit maximum. Soudím jako většina čtenářů - originál má zůstat originálem a toto pokračování působí až příliš šroubovitě. Zdá se mi to, nebo je to jen můj dojem, že Mackův styl nemá žádnou "šťávu"? Jeho kniha "Ona, oni a já aneb..." na mě totiž působila úplně stejně. Ale možná mu ještě zkusím dát šanci :-)