Snoopi diskuze u knih

Eduard Cupák - 10. března 2025 uplynulo 93 let od jeho narození.
Byl hercem s kultivovaným projevem a sametovým hlasem. Právě proto se uplatnil v dabingu, zazářil také v detektivkách nebo pohádkách. Nestárnoucí roli otce ztvárnil v sérii Taková normální rodinka.
Těsně před závěrečnými zkouškami na Janáčkově akademii múzických umění jej v roce 1951 odsoudili za jeho sexuální orientaci; kárná komise složená z jeho spolužáků rozhodla, že musí školu opustit bez možnosti následného angažmá. Ukončit tak musel hostování v Národním divadle Brno, kde působil od druhého ročníku konzervatoře. Následovaly výslechy a fyzická práce v kuřimské fabrice.
Záchranou se stal teprve pražský konkurs na film Václava Kršky Stříbrný vítr, který mu doporučil kamarád.
Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Následovala role mladého Jiráska ve filmu Mladá léta, lyričtí intelektuálové Roškot v Měsíci nad řekou, septimán Ratkin v poetickém dramatu Stříbrný vítr. Cupák se tak stal miláčkem mladého publika.
Režiséři jej zpočátku obsazovali do rolí lyrických rolí jinochů, později citlivě ztvárňoval charakterní hrdiny moderního repertoáru.
Tvůrčím domovem Eduarda Cupáka byl rozhlas, v němž patřil k nejvýznamnějším protagonistům zlaté éry velkých rozhlasových děl. Svým nezaměnitelným podmanivým hlasem si získával posluchačky a posluchače například jako Pierre Bezuchov ve Vojně a míru, plný ideálů a zaujatý hledáním pravdy a smyslu života, nebo spisovatel Ellery Queen v detektivním příběhu Město malérů. Během třiceti let ztvárnil přes osmdesát rozhlasových rolí. Kromě toho interpretoval verše i prózu v literárních pořadech a načetl nespočet pohádek.
K jeho nejvýznamnějším rozhlasovým rolím patří Faust v Goethově Urfaustovi, dramatu o nezkrotné lidské touze po poznání, zpupnosti, pokoře, lásce i smrti.
K rozhlasovému mikrofonu usedl poměrně pozdě, až v šedesátých letech, nikdy ho však již neopustil. Poté, co podepsal dokument Dva tisíce slov, ho komunistický režim potrestal tím, že nesměl účinkovat v televizi a před filmovou kamerou se mohl objevit jen jednou do roka. Útočištěm se mu stal právě rozhlas. Do jeho historie se nesmazatelně zapsal nejen svým kultivovaným projevem a sametovým hlasem, ale také svým perfekcionismem.
V roce 1995 získal ocenění Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
Vymykal se i svou zvláštní osobností. Byl citlivý a zranitelný člověk pevných zásad. Zemřel v pouhých čtyřiašedesáti letech na rozedmu plic.

Do kin právě vstupuje snímek Tichá pošta, vyprávějící skutečný příběh o odvaze malých i velkých hrdinů. Vznikl na motivy knižní předlohy Jiřího Stránského, jeho dcery Kláry Formanové a režiséra Jána Sebechlebského.
Odehrává v zimě roku 1945 v zasněžených Krkonoších, na sklonku německé okupace, kdy skupinka dětí zachraňuje sestřeleného francouzského pilota, kterého našly v lese. Jejich akce připomíná princip známé hry na tichou poštu - zraněného pilota si děti mezi sebou předávají z jedné horské vesnice do druhé, podobně jako utajenou zprávu ve škole. Hrají ale velmi riskantní hru, jež má cíl v několik desítek kilometrů vzdálené nemocnici.
Režisér Ján Sebechlebský zmiňuje, že s kameramanem Martinem Štrbou vycházeli z dobových reálií, kdy se v chalupách svítilo převážně petrolejkami. "Elektrické svítidlo bylo jenom v hlavní místnosti, což byla kuchyň. S kameramanem jsme to chtěli využít i jako autentický stylotvorný prvek filmového vyprávění. Tma a šero symbolizují nebezpečí, nejistotu a strach, které v té době panovaly. V kontextu tiché pošty se tma stává i spojencem dětí, které se v ní mohou skrýt a tajně jednat," vysvětluje režisér.
Hlavní roli čtrnáctileté dívky Anky ztvárnila Eliška Dytrychová, v roli třídní učitelky ve vesnické malotřídce se objeví Antonie Formanová a vedle ní se dále objeví Matěj Hádek či Karel Dobrý.

Už letos v červnu by se mohl podle filmového severu Deadline začít natáčet třetí díl velkofilmu Duna, s podtitulem "Mesiáš". Informace zatím není oficiální. Paul Atreides (Timothée Chalamet) jako vůdce Fremenů by se měl v trojce vydat dobývat galaxii. Režie se znovu - a podle jeho vyjádření naposledy - ujme kanadský režisér Denis Villeneuve. Pokud se červnový termín potvrdí, premiéru by měl Mesiáš mít na přelomu let 2026/2027. Studio Warner Bros. však plánuje rozvíjet svět Duny i bez Villeneuvea. Jako režiséra dalšího dílu prý studio oslovilo Garetha Edwardse. Spekuluje se i o adaptaci knihy Děti Duny. Duna utržila celosvětově 410 milionů, Duna: Část druhá o 300 milionů víc.

Fenoménu "návratu" Bridget Jonesové nejen ve filmové podobě se věnuje článek Jindřišky Bláhové s názvem "Škodí Bridget Jones ženám?", zveřejněný v časopise Respekt (09/25).

Martin Šulík získal dotaci od Státního fondu audiovize na natočení filmové adaptace románu Pan Theodor Mundstock.

Kdy mohou být psychofarmaka pomocníkem a kdy vedou k nesvobodné závislosti? Pomáhá lidem označování psychiatrickými diagnózami, či jim ubližuje? Na tyto odpovědi se snaží odpovědět tvůrci dokumentu "Cesta z pasti", který líčí příběh schizofrenika Jindřicha Jašíka a který vychází z jeho knihy s názvem "Cesta ze schizofrenie".

Letos v dubnu uplyne dvacet let od premiéry filmové komedie Román pro ženy, kterou natočil Filip Renč podle stejnojmenné úspěšné knihy Michala Viewegha. Pro role hlavních představitelů si režisér vybral tehdy ještě neznámou slovenskou herečku Zuzanu Kanócz - a Marka Vašuta. Třetí hvězdou filmu je Simona Stašová, která za svou roli byla nominována na Českého lva. Natáčení probíhalo v Praze a v Tatranské Lomnici, hotel, v němž jsou hrdinové ubytování na horách, se nachází ve Starém Smokovci.

Předloha Dava Pilkeyho vyšla už ve dvanácti pokračováních - třinácté přibude letos, v roce 2025 - a patří k nejoblíbenějším dětským knížkám současnosti. Zdobí ji svižný a hravý vypravěčský styl, spousta praštěných nápadů, humoru a hlavně srdce.
Režisér nové animované filmové verze Peter Hastings říká: "Zůstat věrní předloze, to byl náš hlavní cíl. Naším nejtěžším úkolem bylo udržet stylovou jednoduchost původních kreseb, a přitom stvořit vizuál, který diváky nadchne. Zkrátka potěšit fanoušky série, ale i tak jim dát něco nového."

Měl to být osmý div světa, ale utrhl se ze řetězů. 2. března roku 1933 vtrhlo na filmová plátna slavné monstrum, obří opičí samec, který dodnes právem vzbuzuje úžas filmových diváků. Snímek z roku 1933 se stal bez nadsázky legendárním a to navzdory dvěma velkorozpočtovým remakům z let 1976 a 2005. V roce 1975 byl zařazen mezi 50 nejlepších amerických filmů a v roce 1991 byl vybrán k uchování v Národním filmovém registru Spojených států.

Stejnojmenný dokument podle scénáře Miloše Doležala režíroval Roman Vávra byl natočen v roce 2016.
Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil.
Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Toufarův životní příběh představuje nejen drama zavraždění, ale i drama jeho života, volby povolání v pozdním věku, chování za heydrichiády i v roce 1948.
Dokument také poukazuje na záhadný pohyb kříže v číhošťském kostele a nahlíží do zákulisí brutálního vyšetřování, které bylo proti knězi vedeno s tichou podporou tehdejšího prezidenta republiky. K nejzajímavějším filmovým rekonstrukcím patří výpověď bývalého příslušníka StB Roberta Skerla, který byl přítomen u všech důležitých momentů finále Toufarova života – únosu, smrti i potupného pohřbení.

Nedávno natočeno pod stejným názvem, Tichá pošta. Film vychází z motivů stejnojmenné knihy, v kinech se promítá od 27. února 2025. Hrají: Matěj Hádek, Jakub Král, Judit Pecháček, Antonie Formanová, Eliška Dytrychová, Theodor Schaefer.

Příběh knihy Všechno modré z nebe oslovil producenty a stal se předlohou nového filmu, který v těchto dnech míří na obrazovky (snad nejen francouzských) televizních společností.

Podle knihy "Zpověď trosky po čtyřicítce" vznikl v USA sitcom s názvem Not Dead Yet (Ještě nejsme mrtví).

Ještě jako studentka FAMU zdědila Jana Počtová rodinný poklad - pět banánových krabic plných deníků a diapozitivů, které nashromáždil její dědeček. "Babička se dožila 101 let a poslední roky svého života trávila tím, že vyklízela byt. Našla i tyto banánovky a zeptala se mě, jestli je nechci. Mezi poklady jsem objevila jeden sešit, který se lišil. Krásně svázaný cestovní deník. Děda do něj pečlivě zaznamenal trasu, zážitky, vlepoval jízdenky a účtenky z cesty, kterou podnikl ve 22 letech. V roce 1937 se vydal z Prahy do Paříže na kole na výstavu EXPO," líčí režisérka.
Student práv Vratislav Krainer na cestě zaznamenal nejen zážitky, finanční náklady, krásy přírody i dívek, ale mimoděk podal i zásadní svědectví. Evropa se chystala na válku, sílilo napětí a nacionalismus.
Jana Počtová si deník plný cenných vzpomínek vzala s sebou na stáž na univerzitě v Paříži, kde ho celý přepsala. Dlouho přemýšlela o tom, jak ho natočit, až ji napadlo deník vydat jako knihu.

Šedesát let od premiéry
Tisíc klarinetů zahrálo svůj koncert poprvé 29. ledna 1965. Tehdy se konala premiéra filmového muzikálu, který se stal jednou z hvězd kinematografického nebe. Na svou dobu vyšel na neuvěřitelných 7 milionů korun, v prvním roce jej viděly 4 miliony diváků. Kritika film strhala a třem hvězdám zajistil roční zákaz činnosti. Filmovému hitu dělal zvukové efekty Strýček Jedlička a v tanečním souboru byl mim Jaroslav Čejka.

Postřižiny, kultovní filmová komedie, slaví 44 let od svého vzniku. Hned po svém únorovém uvedení do kin roku 1981 sklidil mimořádně velký ohlas u diváků. Předlohou lyrického filmu byla novela Bohumila Hrabala z roku 1961, která nabízí nostalgickou vzpomínku na prvorepublikovou idylku malého městečka a jeho pivovaru. Autobiografický příběh vypráví o krásné paní Maryšce a jejím manželu Francinovi, který má na starosti městský pivovar. Předobrazem správce byl Hrabalův nevlastní otec. Stále populární filmový titul natočil jako svůj devátý celovečerní film režisér Jiří Menzel.

Přes dvacet let řídil jedno z největších dopravních letadel na světě. Boeing 747, tzv. Jumbo Jet. Nalétal s ním 16 tisíc hodin, ať už s pasažéry na palubě, nebo jako s letícím náklaďákem. Bývalý vojenský letec Slavomír Pískatý (66) se stal prvním českým kapitánem tohoto kultovního stroje a teprve předloni se s jeho kokpitem rozloučil. Je vůbec v dnešní době autopilotů živý pilot ještě potřeba? Proč mají letušky na palubě elektrické paralyzéry? A co dělat, když vezete zvířata a v nákladovém prostoru hoří?
"Když do vás narazí pták okno nepraskne," říká v rozhovoru pro časopis Téma (05/25).

První ročník Ceny literární kritiky, pořádané časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar ohlásil nominace. V kategorii poezie budou oceněny buď Lenka Chýle (Raná/ Deník pastýřky, Ouklejky), Iveta Shanfeldová (Výstava posedlostí, Odeon) nebo Iryna Zahladko (Jak se líčit v nemoci, Bílý Vigvam).
Slavnostní vyhlášení vítězů či vítězek proběhne 12. března v Centru současného umění DOX.

První ročník Ceny literární kritiky, pořádané časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar ohlásil nominace. V kategorii poezie budou oceněny buď Lenka Chýle (Raná/ Deník pastýřky, Ouklejky), Iveta Shanfeldová (Výstava posedlostí, Odeon) nebo Iryna Zahladko (Jak se líčit v nemoci, Bílý Vigvam).
Slavnostní vyhlášení vítězů či vítězek proběhne 12. března v Centru současného umění DOX.

První ročník Ceny literární kritiky, pořádané časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar ohlásil nominace. V kategorii poezie budou oceněny buď Lenka Chýle (Raná/ Deník pastýřky, Ouklejky), Iveta Shanfeldová (Výstava posedlostí, Odeon) nebo Iryna Zahladko (Jak se líčit v nemoci, Bílý Vigvam).
Slavnostní vyhlášení vítězů či vítězek proběhne 12. března v Centru současného umění DOX.

První ročník Ceny literární kritiky, pořádané časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar ohlásil nominace. V kategorii próza bude oceněn někdo z trojice Kristina Hamplová (Lover/Fighter, Dokořán), Miroslav Hlaučo (Letnice, Paseka) a Emma Kausc (Narušení děje, Host). Slavnostní vyhlášení vítězů či vítězek proběhne 12. března v Centru současného umění DOX.

První ročník Ceny literární kritiky, pořádané časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar ohlásil nominace. V kategorii próza bude oceněn někdo z trojice Kristina Hamplová (Lover/Fighter, Dokořán), Miroslav Hlaučo (Letnice, Paseka) a Emma Kausc (Narušení děje, Host). Slavnostní vyhlášení vítězů či vítězek proběhne 12. března v Centru současného umění DOX.

První ročník Ceny literární kritiky, pořádané časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar ohlásil nominace. V kategorii próza bude oceněn někdo z trojice Kristina Hamplová (Lover/Fighter, Dokořán), Miroslav Hlaučo (Letnice, Paseka) a Emma Kausc (Narušení děje, Host). Slavnostní vyhlášení vítězů či vítězek proběhne 12. března v Centru současného umění DOX.

Komiksové ceny Muriel oznámily nominace. Dialog dvou kreslířek M. Kukovičové a M. Rutové se symbolickým názvem "Kniha roku" se skutečně může stát knihou roku - soupeří pouze se souborným vydáním série "Traum" Tomáše Motala.
Vítězové budou vyhlášeni 26. února.

Komiksové ceny Muriel oznámily nominace. Autorský komiks pro děti "V oku lišky" Katariny Kratochvílové je nominován hned ve dvou kategoriích. Vítězové budou vyhlášeni 26. února.

Komiksové ceny Muriel oznámily nominace. Favoritem 18. ročníku je životopisný román Winton nebyl sám scénáristky Terezy Verecké a kreslíře Mikuláše Podprockého (Argo), který může uspět v těchto hlavních kategoriích: nejlepší komiksová kniha, nejlepší scénář a nejlepší kresba.
Vítězové budou vyhlášeni 26. února.

Jak se rodil Kmotr
V roce 1972 ohromil milovníky filmového umění snímek Kmotr. Legendární dílo Francise Forda Coppoly se však rodilo v bolestech. Slavný hollywoodský producent Albert S. Rudy musel tvrdě bojovat se studiem, americkou mafií i sebou samým, než Kmotra uvedl do kin.
Pozadí vzniku legendárního filmu se stalo námětem čtyřdílné minisérie "Nabídka" režiséra Dextera Fletchera. Ten převyprávěl životní příběh producenta Alberta S. Ruddyho, který při snaze přenést na filmové plátno ambiciózní projekt o italské mafii působící v USA musel tvrdě bojovat. Příběh začíná v r. 1969, kdy se studio Paramount Pictures nacházelo v obtížné finanční situaci, ale přesto dalo projektu s názvem "Kmotr" zelenou. Film vycházel ze scénáře Maria Puza a hledal se pro něj vhodný režisér. Vedení studia zpočátku nesouhlasilo s tím, aby se vše odehrávalo pod taktovkou F. F. Coppoly. "Francis měl jasnou vizi, ale musel se dohadovat kvůli každému detailu, který chtěl ve filmu prosadit. Studio chtělo komerční produkt, zatímco on toužil vytvořit umělecké dílo," tvrdí herec Dan Fogler, jemuž připadl úkol ztvárnit v Nabídce právě tohoto slavného režiséra. Studio se obávalo vysokých nákladů a politických dopadů: italská komunita v USA, včetně skutečných mafiánských organizací, byla totiž proti natáčení snímku, který by posiloval stereotypy o mafii.
Minisérie má také divákovi připomenout, jak významná je role producenta a že jemu skutečně patří největší dík za to, když snímek dostane ocenění pro nejlepší film roku.

Podle známé pohádky K. J. Erbena bylo v roce 2024 natočeno nové filmové zpracování, v pořadí již druhé. Premiéru měla 23. ledna. V hlavní roli se představí Jasmína Houf, dále účinkují Marek Lambora, Tomáš Weber, Jan Budař, Petr Štěpánek, Tomáš Matonoha, Martin Myšička a další. Režie: Jan Těšitel, scénář: Lucie Konášová.

Pod názvem "Woodwalkers: Caragova proměna" vznikl německý fantasy snímek podle knižního bestselleru. Je plný speciálních vizuálních efektů a triků. Režie: Damian Josh Harper, scénář: Saundreuter, hrají: Emile Cherif, Oliver Masucci, Martina Gedeck, Hannah Herzsprung, Lili Falk, Emil Bloch a další.

V anketě uspořádané Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury ve spolupráci s projektem Identita vybrala odborná veřejnost 10 nejkrásnějších českých knih století.
Osloveny byly desítky profesionálů na poli designu a výtvarného umění — grafici, ilustrátoři, nakladatelé, typografové, pedagogové výtvarných a uměleckoprůmyslových oborů a další — s otázkou, které jsou podle nich nejkrásnější knihy 20. století. Z jejich hlasování vyšlo deset finalistů — tedy knih, které získaly nejvíce hlasů.
Kniha Jiřího Trnky: Zahrada (1962, úprava: Lumír Ševčík, ilustrace: autor) se umístila na 10. místě.

V anketě uspořádané Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury ve spolupráci s projektem Identita vybrala odborná veřejnost 10 nejkrásnějších českých knih století.
Osloveny byly desítky profesionálů na poli designu a výtvarného umění — grafici, ilustrátoři, nakladatelé, typografové, pedagogové výtvarných a uměleckoprůmyslových oborů a další — s otázkou, které jsou podle nich nejkrásnější knihy 20. století. Z jejich hlasování vyšlo deset finalistů — tedy knih, které získaly nejvíce hlasů.
Kniha Vítězslava Nezvala: ABECEDA (1926, úprava: Karel Teige, fotomontáže: Karel Teige, Karel Paspa) získala 5. místo.

V anketě uspořádané Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury ve spolupráci s projektem Identita vybrala odborná veřejnost 10 nejkrásnějších českých knih století.
Osloveny byly desítky profesionálů na poli designu a výtvarného umění — grafici, ilustrátoři, nakladatelé, typografové, pedagogové výtvarných a uměleckoprůmyslových oborů a další — s otázkou, které jsou podle nich nejkrásnější knihy 20. století. Z jejich hlasování vyšlo deset finalistů — tedy knih, které získaly nejvíce hlasů.
Kniha Lewis Carrolla: Alenka v kraji divů a za zrcadlem (1983, úprava: Oldřich Hlavsa, ilustrace: Markéta Prachatická) se umístila na 3. místě.

V anketě uspořádané Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury ve spolupráci s projektem Identita vybrala odborná veřejnost 10 nejkrásnějších českých knih století.
Osloveny byly desítky profesionálů na poli designu a výtvarného umění — grafici, ilustrátoři, nakladatelé, typografové, pedagogové výtvarných a uměleckoprůmyslových oborů a další — s otázkou, které jsou podle nich nejkrásnější knihy 20. století. Z jejich hlasování vyšlo deset finalistů — tedy knih, které získaly nejvíce hlasů.
Krásné druhé místo získala kniha J. F. Coopera: Poslední Mohykán (1972), úprava: Milan Kopřiva, ilustrace: Jiří Šalamoun.

Komiksem roku časopisu Reflex je kniha autorů Terezy Verecké a Mikuláše Podprockého "Winton nebyl sám". Připomíná osobnost tichého válečného hrdiny a zachránce bezmála sedmi stovek malých dětí stejně jako fakt, že... Winton nebyl sám. Zdá se, že tento rok nemá velkorysá a krásná, výtvarně nápaditě pojatá publikace mezi českými komiksy konkurenci. Uvidíme, jak za dva měsíce rozhodnou porotci ceny Muriel.

Za českou prózu roku 2024 považuje časopis Reflex románovou prvotinu Emmy Kausc "Narušení děje". Protagonistkou této zcela suverénně napsané, ambiciózní, komplikované a v tuzemském prostředí cizorodé autofikce je třiatřicetiletá Emma, Češka žijící v Británii, která řeší vztah se zemřelou matkou a vzpomíná na svou zmizelou přítelkyni fotografku.

Kniha, konkrétně sexuální scény z ní, získala 3. místo v ceně "Bad Sex in Fiction Award Reflex 2024". Novináři Respektu ji nijak nešetří: "Člověk se plačícímu hrdinovi z novely nemůže divit. Nejenže z něj takřka lezou střeva, ještě se musí prosouložit souvětím, které se Neviditelného muže Bianky Bellové zatoulalo nejspíš z Jirotkova Saturnina. Takové množství slov přerušované pouze čárkami se jen tak nevidí. Nutno přiznat, že autorka populárního Jezera prostor nekončící věty využila znamenitě. Jen považte, pes poštěkává, nepřátelé dobývají území, balon praská, střeva lezou, zvuky vycházejí - v tak přehlcené scéně, jíž schází snad už jen dav opilých fanoušků či žirafa na mopedu, by jeden málem přehlédl samotné milence. A přitom se tak snaží!"

Kniha, konkrétně sexuální scény z ní, získala 2. místo v ceně "Bad Sex in Fiction Award Reflex 2024". Novináři Respektu ji nijak nešetří:
"Falešný knír je parodickým dialogem s dílem a osobou Milana Kundery. Patrně nejslavnější český prozaik 20. století psal o sexu hodně a rád, a kdyby tvořil o pár dekád později, možná by si jeho postav prosouložily cestu i o naší ceny. Čas je však neúprosný, a tak musel "Mistra" zastoupit Karel Zeithaml. Podařilo se mu znamenitě. Švihlá nymfomanka se v posteli činila, a přestože musela vypravěče přimět k pozornosti, zdá se, že byla nakonec spokojena. A spokojení jsme i my, za tuhle mimořádně živelnou scénu autorovi blahopřejeme k druhému místu."

Kniha, konkrétně sexuální scény z ní, získala 1. místo v ceně "Bad Sex in Fiction Award Reflex 2024". S kritikou Reflex nešetří: "V nové knize autor ubral na expresivitě (snad proto, že předmětem vyprávění je nyní on sám), zato přidal na stylistické topornosti. "Zavedli penis do pochvy?" Čteme prosím pěkně krásnou literaturu, nebo náhodný výplod aplikace ChatGPT v její nejranější fázi?... My podáváme zprávu, že horší sexuální scénu než David Zábranský v českých luzích a hájích v roce 2024 nikdo nenapsal."

Možná jste je už někdy viděli. Mladé slečny s koňskou hlavou na tyčce, již nosí všude s sebou, někdy s ní i běhají. Ne, není to nějaký koňský fetiš, ale nový sport, který se jmenuje hobbyhorsing a v současné době zažívá obrovský boom. Češi jsou v něm velmi dobří, a to i na mezinárodní scéně. Reportér časopisu Reflex (51-52/24, Mistryně na plyšovém koni) se podíval na jedno takové mistrovství republiky v hobbyhorsingu, aby zjistil, o čem to celé je.

Z rozhovoru pro časopis Reflex (51-52/24):
Pastoral Brothers už vydali tři knihy. Můžete přiblížit tu poslední? Titul Boží týpek vyšel před několika týdny.
Helebrant: Kniha se opět nese v duchu našeho hesla "Vážně nevážně". Já se v textu pouštím do různých aspektů Ježíšova života: jeho vztah k ženám, k učedníkům, zajímá mne, jestli třeba mluvil sprostě. A Karel...
Müller (skočí mu do řeči): Já v knize vedu dialog sám se sebou. Na jedné straně sedí uhlazený pan farář a na druhé totální popírač všeho. Oba ve mně jsou. A proto se v naší poslední knize snažím dávat prostor i hodně divokým otázkám: Co kdyby se Ježíš nenarodil? Co kdyby byl Ježíš žena? Co kdyby se narodil jako dinosaurus?
Helebrant: Kraviny. Ale svatý kraviny.
Müller: Jo. Přesně tohle by snad čtenáře mohlo zaujmout. Pohled dvou lidí, kteří řeší svou víru a nebojí se klást si třeba i hodně zvláštní otázky.