Stepanka897 komentáře u knih
Geniální, absurdní, šílené, neutěšené, k zamyšlení. Ze začátku se mi knížka četla hůře, ale po pár skvělých dialozích např. večně opilé paní učitelky, jsem se začetla a nemohla odložit.
Od knížky jsem čekala víc. Zajímavý námět, velice se mi líbilo vykreslení baťovského Zlína, ale jinak to je spíš taková pohádka. Spousta neskutečných, nereálných náhod, šťastné konce.
Příběh citlivého chlapce vyrůstajícího v 80.letech v Glasgow ve zchátralých obecních bytech. Život bez práce, čekání na sociální dávky, dluhy, alkohol. To je kulisou pro osobní příběh Shuggieho matky, alkoholičky. Smutek, beznaděj.... Člověk se při čtení musí zamyslet nad tím, jak strašně moc záleží na tom, kde se narodí. Neexistuje nic jako rovné startovní podmínky. Rodina z jiné sociální vrstvy, kde se matka potýká s alkoholem, má zcela jiné možnosti jak situaci řešit. Děti opuštěné alkoholičky na dávkách, vyrůstající v prostředí sociálního bydlení mohou mít sebekrásnějšní sny a touhy po lepším životě, ale většina z nich skončí stejně. Možná bez alkoholu, ale stejně neutěšeně. Brzký odchod z domova a založení nové rodiny jako útěk z rodiny současné, nedokončé vzdělání, výdělek, který nestačí na pokrytí základních potřeb, zubní protéza v 15 letech, protože je to levnější než oprava zubů. Kniha mě dostala.
Silná, smutná, vysilující kniha. Přečteno za jeden večer. Vztahy v rodině, otázka co je ještě výchova a co už týrání. Přístup školy a učitelů k náznakům, že v rodině k týrání dochází. Závěr bohužel vůbec nepřekvapil.
Emočně náročné, silné, smutné čtení.
Dospívání, dopad rozchodu rodičů na děti, tragédie v rodině, nemoc, úmrtí rodičů, ale i malá sociální sonda do života samotné, rozvedené ženy s malým klukem, které chybí peníze. Opožděné alimenty, dluhy, práce v supermarketu. Knížka určitě stojí za přečtení.
Prostředí autistů, suchý humor, přečteno za pár hodin. Oddychovka, která jde pod povrch. Určitě sáhnu po další autorově knížce.
Jedna z knih popisující hrůzy holokaustu ne ze strany obětí, ale ze strany jejich vrahů, v tomto případě Rudolfa Hösse. Těžké čtení, které se vryje pod kůži. Dětství s despotickým otcem a ustrašenou matkou, armáda, bída, hlad, fanatismus, všudypřítomný antisemitismus. Kde se v člověku bere zlo? Jak se stává zrůdou, která se neštítí vůbec ničeho? Rodí se s tím už člověk? Nebo by takto dopadl kdokoliv, kdo by byl vychováván ve stejném prostředí?
Poutavý, zajímavý příběh o životě v pracovním táboře během hosp.krize v USA. Těžký život, láska, dobro, zlo, přátelství.... Knížka se čte jedním dechem, ale proč je přirovnávána ke knížce Kde zpívají raci, to jsem nepochopila. Je to dost slabý odvar,, Raků".
May mě velice nadchnul svojí severskou sagou, úplně jiný styl než třeba Nesbo. Na Karanténu jsem se tedy moc těšila, přečetla za pár hodin, děj rychle ubíhá, napětí ale zároveň na Maye velké zklamání. Aktuální téma, ale celé mi to přišlo spíš jak špatný americký film. Konec úplně hrozný - takové prozření záporáka.
Výborné téma, zajímavé a pěkně napsané. Příběh Řeků, kteří za občanské války v Řecku po 2.světové válce utekli do zemí východního bloku. Nový život v cizí zemi, stesk po domově, naděje na návrat. Přečteno jedním dechem.
Zvláštní, fascinující knížka, těžká a milá zároveň. Autorka má úžasný vypravěčský talent. Krásný příběh plný emocí. Určitě si od autorky přečtu něco dalšího.
Působivé, tísnivé, temné. Vyprávění kluka z amerického středozápadu 30.-50.let jen na několika málo stránkách.Napsat něco takového v 16ti letech je neskutečné. Knížka se mi dostala do ruky úplnou náhodou a opravdu nelituji.
Skvělá sága a učebnice dějepisu v jednom. Přečteno jedním dechem, hned pokračuji druhým dílem.
Po pravdě jsem měla od knihy větší očekávání. Téma je skvělé, originální, dosud málo zpracované. Hvězdičky dávám za první část knihy - osudy řeholnic v 50. letech. Velice silné čtení. Druhá část knihy byla spíše zklamáním. Na můj vkus příliš mnoho napravených osob v jednom příběhu, spousta stránek fiktivních policejních protokolů, vadilo mi i téma kněžek v církvi resp. způsob zpracování tohoto tématu. Mít kniha o 200 stránek méně asi bycj hodnotila lépe.
Depresivní, temné, kruté. Nejedná se o celistvý příběh, ale o útržky vyprávění malého chlapce žijícího na malé vesnici v Maďarskuv 60. - 70.letech minulého století. Chudoba, bída, pověry, násilí, velice syrový pohled na venkovský život.
Skvěle napsané. Srozumitelné i pro laiky,čtivé. Knížka rozdělena na teoretickou a případovou část.
Úžasná, hluboká knížka plná emocí o lásce, stáří, vztazích. Smála jsem se i plakala zároveň.
Do čtení prvního dílu jsem se pustila, protože ta místa z knížky znám, často tam jezdím a zajímám se o vše kolem Kosova, o válečné události 1999-2004. První díl ušel, fikce nalepená na reálný příběh. Druhý díl totální katastrofa. Jedná se už jen a pouze o fikci a ještě dost přitaženou za vlasy. Autor se měl spokojit pouze s prvním dílem, tohle už bylo zbytečné.
Přečetla jsem od Mornštajnové vše, Listopád hodnotím jako průměr. Knížka se četla dobře, děj ubíhal, ale v celku mi vadil úzký záběr příběhu, málo propracované. Něco tomu prostě chybí. Stejně jako Hana mi i Listopád přijde čtenáři dost nadhodnocený.
Ze začátku mi neseděl styl, jak je kniha napsaná, ale s dalšími stránkami to přestalo vadit. Skvěle vykreslená psychologie postav. Problémový kluk, který je matce na obtíž a je odsunut k babičce, kde to vypadá, že zas tak problémový není, to spíš jeho matka. Určitě zkusím další knížku od autorky.