Teckovana
komentáře u knih

Výborná kniha pro malé houbaře a houbařky. Obrázky pobaví i o něco starší generaci.


Rozsahem nevelký román obsahuje velké téma vztahu otců a synů. Zpočátku jsem z děje cítil inspiraci Dostojevského Bratry Karamazovými, ale Pamuk zde rozvíjí svůj typický příběh o lásce, zklamání a posedlosti. Potěšilo mě, že vypravěč na začátku pracuje na ručním hloubení studny a na konci knihy se k této studni opět vrátí. Jazyk je typický Pamuk, ale tento motiv jako by vymýšlel Murakami, což je každopádně zajímavé. :-)

Perfektní analýza současného stavu demokracie nejen v USA. Oceňuji zejména čtivě napsané fundované rozbory mnoha politických krizí 20. století v Evropě a Jižní Americe, ale zajímavé jsou i kapitoly o vývoji amerického ústavního systému.


Kniha, kterou ocení hlavně ti, kteří už mají aspoň něco japonského přečteno. Vzhledem k tomu, že Kawabata a Tanizaki jsou mí oblíbení autoři, bylo skvělé si přečíst fundovaný rozbor jejich tvorby, navíc v tomto novém a velmi krásném ilustrovaném vydání. :-)


Příběh France Biberkopfa není lehké čtení. 20. léta v Berlíně asi nebyla žádná selanka a tomu odpovídá i atmosféra a celkové vyznění románu. Krádeže, loupeže, prostituce, alkohol, násilí, vězení, válečné reparace a váleční invalidé, inflace, nezaměstnaní, udření lidé bez naděje, do toho skupinky nácků a komunistů. Navíc je Döblinův literární styl hodně originální, nesnadno srozumitelný, a tudíž každému asi nesedne. Ale už jenom to, že román je téměř 90 let stále čten, o něčem svědčí. Kniha bývá srovnávána s Joycovým Odysseem a Musilovým Mužem bez vlastností, ale tak experimentální mi nepřišla. Pokud máte rádi styl knih Jáchyma Topola, je velká šance, že tuto knihu zvládnete a nebudete zklamáni.


Román o převýchově 'pravicové' inteligence v Číně na konci 50. let. Některé situace jsou tak absurdní a šílené, že čtenář nevěřícně kroutí hlavou. Určitě knihu doporučuji všem salónním obdivovatelům Mao Ce-tunga i těm, kdo se snaží pochopit specifika čínského komunismu. Poetické i napínavé vyprávění, které přemýšlivého čtenáře nepustí až do poslední stránky a ještě dlouho poté v hlavě zůstane.


O pracovních táborech, válkách a okupacích už byly napsány hory knih. Tahle se však obvyklým schématům poněkud vymyká. Nelidské útrapy obyčejných lidí jsou zde zasazeny do neurčitého kontextu obsazené země. Nemáme tu čisté zlo a jeho oběti, neřešíme Sophiinu volbu, nejsou zde žádné superhrdinské akce. Čtenář se postupně prokousává nejednoznačnou minulostí hlavních postav, aby jejich jednání aspoň trochu pochopil. Trochu jiný pohled na moderní dějiny psaný originálním jazykem zaujme spíše náročnější čtenáře. Pokud jste četli Brodeckovu zprávu, možná si na ni vzpomenete.


Hodně originální thriller, který má mírně fantaskní prvky a současně je lehce inspirovaný dětskou dobrodružnou literaturou a filmovými romancemi Pedro Almodóvara. Inspirativní jsou zejména citáty z fiktivní knihy "Filmový průvodce životem". Žánrový crossover nejen pro filmové fajnšmekry.


Zapomeňte na ilustrovaného Harryho Pottera, kocour Leoš a potkan Kurděj prožívají v Brně tak neuvěřitelné zážitky, že by se divila i Alenka, co prošla Říší divů. :-)
Kurdějova píseň o tom, co navařil:
Tenhle segedýn je nejlepší,
až v Ratišáku plul,
je v něm rajský mejd
a taky lojný šlum,
škubánků spíš míň,
však z chropčíků maz
a ušně a kel
a jahelný kvas!
A zbytnělý hrách
a cibulán z blum,
Leoš, naber víc zdola,
je tam kliška a rum!


Průměrná kniha pro nepříliš náročné čtenáře. Mluvící kocour byl celkem fajn, povrchní úvahy o životě a smrti mě zaujaly méně.


(SPOILER) Pro fanoušky AG povinnost, ale nudit se nebudou ani ostatní čtenáři. Je to nezaměnitelně košaté dědečkovské vzpomínání o tom, co zajímavého zažil a vyposlechl v Brně a jak postupně přišel na to, kdo je a čím by se chtěl zabývat a také jak přišel o maminku. Krásné jsou zde také ilustrace.


U anotace knihy by měla být výstraha na spoiler, protože připomíná zápis do čtenářského deníku snaživého středoškoláka - najdete tu stručný děj úplně celého románu. Nicméně byla by docela škoda knihu zahodit jen proto, že už zhruba víme, co se tam stane.
Román je to totiž napínavý a natolik autentický, že bych se nedivil, kdyby šlo o skutečné osudy zapomenutého hrdiny z historie. Připomněl mi trochu Antoina de Saint-Exupéryho, ale bez Malého prince.


Dnes už to není taková bomba, jako při prvním čtení, ale stojí za to se k této delší reportáži z Itálie vrátit a nechat se trochu unést. Je to vlastně trochu podobné Smrti v Benátkách, jen bez toho homoerotického motivu. :-)


Zvláštní komiks na téma zbytečného člověka, smrti a znovuzrození bez zbytečného filozofování a náboženských iluzí. Velmi originální, akční a působivá je i kresba.


Osamu Dazai byl výjimečný autor nejen v Japonsku. Z nám bližších osobností by se možná dal přirovnat ke Kafkovi díky svému vztahu k otci a sourozencům. Byl to syn venkovského šlechtice, ale s tehdejší vládnoucí elitou neměl nic společného. Neduživý, introvertní chlapec trpěl neustálou úzkostí z veřejné ostudy. Vychován byl jako křesťan, ale v dospělosti také nijak neskrýval své levicové přesvědčení a nonkonformní názory. Velmi těžko proto hledal své místo v konvencemi sešněrované společnosti inklinující k militarismu. Literatura a alkohol pro něj byly jediné skuliny, kudy mohl pronikat mimo svou bublinu.
Člověk ve stínu je velmi zajímavý výbor z jeho díla. Vzpomínky jsou v zásadě z deníku přepsané poznámky o vlastním dětství a dospívání. Cugaru je osobitý cestopis z jeho rodného kraje a dá se chápat jako Dazaiova odpověď na básnický deník Úzká stezka do vnitrozemí Macua Bašó. Selhání jakožto upřímná zpověď jednoho novináře a karikaturisty je zřejmě završením Dazaiova života a díla.


Povídky Rosy Liksom jsou jako z černé kroniky v bulváru, jenom psané ještě vulgárnějším jazykem. Občas jsou hodně vtipné a občas z nich spíš mrazí, což je logické - je to černý humor z finského severu. :-)


Proklatě zamotaný příběh tvůrce a jeho hrdiny, který nejprve vypadá jako popkulturní akční brak, ale postupně se z něj stává postmoderní filozofická záležitost na téma odpovědnosti stvořitele za to, co vymyslel. Nelze než doporučit všem fanouškům Viktora Pelevina, kteří zvládají číst slovensky.


Román o smutných věcech a neutěšených osudech členů jedné židovské rodiny odsouzených k chudobě a strádání až do neslavného konce. Zvláštní je, že kniha nevyznívá pouze depresivně, ale spíš tragikomicky. Stylově zhruba mezi Dickensem a Fuksem, ale přesazeno do Budapešti let padesátých a šedesátých, což je vlastně paradox - taková chudoba přece nemohla v lidově demokratickém zřízení existovat. ;-)


Pokud se člověk přenese přes několik neobratností v překladu (např. "rákosiště") a některé naturalistické prvky (traumata z dětství), může si tuto introvertní knihu docela oblíbit. Maarten je dost svérázný hrdina, občas jedná příliš zkratkovitě a ne se všemi jeho myšlenkami souhlasím, ale přesto je sympatický, mimo jiné pro své zaujetí přírodou a pro urputné hledání víry a smyslu. Každopádně to s vnímavým čtenářem docela zamává.


Velmi zajímavý a čtivý pohled na nejčtenějšího současného japonského autora. Podrobný rozbor šesti Murakamiho románů analyzuje skryté motivy v příbězích a dává je do kontextu mezi sebou a v rámci celé japonské historie a kultury. Kniha má v podstatě jen jeden malý háček - pokud jste ještě některé Murakamiho knihy nečetli, dozvíte se jejich zápletky a rozuzlení předčasně. :-)
