tonysojka
komentáře u knih
Deník kastelána
Jan Bittner (p)
Na prvotinu velmi dobrý pokus o horror v prostředí českého zámku.Svými vnitřními problémy mi vypravěč trochu připomínal hrdinu z Kingova Osvícení,ale v tomto případě jde spíš určitě o náhodu než inspiraci.Před tímto jsem četl autorovy Aristokratky a jsem příjemně překvapen rozsahem kvalitního psaní v lehkém žánru humoristickém i hororovém.
Jemné stupňování napětí,chladný popis tzv.poltegraist.událostí,sobectví ,pesimismus vypravěče a jeho odmítání "zázraku" ve vlastní rodině a na druhé straně zkušenost první zpovědi činí z vyprávění celkem působivý zážitek.Škoda náhlého ukončení,velmi by mě zajímal další vývoj postavy při jeho poznávání,že realita není jen to ,čeho se dotýkáme a vidíme.
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
Válka, opuštěnost a velmi podrobný popis zla, ubohosti a lidské omezenosti, to vše viděno jakoby dětskýma očima. Vše podstatné je uvedeno v komentářích níže. Osobně mne tato přehlídka nelidského jednání vedla k stále odtažitějšímu čtení a osudy chlapce mě stále míň a míň zajímaly. Myslím, že méně popisné brutality jednání postav by bylo více k prospěchu knihy a jejímu morálnímu apelu, pokud byla k tomuto účelu sepsána. Fakt, že nenávist vesničanů v některých zemích a oblastech byla stejná, ne_li větší než nacistů a jejich účast na pogromech a popravách je zarážející. Na film asi nepůjdu, stačil mi na stejné téma ruský Jdi a dívej se.
Aristokratka ve varu
Evžen Boček
Odskočil jsem k tomuto od trochu depresívního Nabarveného Ptáčete a opět se skvěle bavil a řehtal jak zámecký kůň v konírně při návštěvě školního výletu. Zaujala mne poznámka, že kníže Schwarzenberg je sprostý jak černošský raper.
:-)
Alias Grace
Margaret Atwood
Velmi přesvědčivá sonda do myšlení ženy v tísni,stejně jako u postapo Příběh služebnice.Strhující vyprávění o cestě za lepším životem a utrpením ,které s tím bylo spojeno.
Plastické ztvárnění života lidí v 19.století,jejich myšlení,předsudky,naivní víra ve všemohoucnost lidského rozumu i kritika presbyteriánství s učením o předurčenosti,to vše mne nesmírně zajímalo a čtení jsem si velmi užíval. A zda Grace byla v případě vraždy Nancy vinna?To se už asi nedozvíme,ale já po přečtení kapitoly o představení sehraném s dr.Du Pontem si tipnu,že ano.
Čas psychopatů
František Honzák
Poučné, humorné ale vzhledem k tématu asi až moc lehce napsané. Souhlasím s uživatelem Abulafia.
Ledový drak
George R. R. Martin
Asi jsem už starý na pohádky. Ilustrace mi připadaly lepší než příběh. Závěr docela drsný.
Sekyra
Ludvík Vaculík
Po přečtení knihy mi vyvstalo na mysl : Vaculík je samorost. Originální a už dál neopracovatelný. Nepoddajný byl jako lidé a příroda na vesnici . Ale mnoho z jeho současníků poddajní byli. Nesoudí, popisuje s pochopením. Přeskakování v čase i v osobách vyprávění nevadilo, naopak nutilo k větší pozornosti, pomalosti čtení a vychutnávání textu. Krása přírody, drsnost života na vesnici v období předválečném až po normalizaci. Literární skvost!
Tichá srdce – kláštery a jejich lidé
Alena Ježková
Krásná kniha s krásnými černobílými fotografiemi. Historie klášterů a řádů, doplněná svědectvími řeholníků. Pro mne překvapivé putování po světě, o kterém jsem toho velmi málo věděl a netušil, jak je zajímavý. Svědectví o nesnášenlivosti totalitních režimů i osvícenské povýšenosti k víře v Boha.
Kletba
Vladimír Šlechta
Po lákavém úvodu následuje dosti rozvleklý střed, příběh graduje až v poslední čtvrtině. Pro mne lehké zklamání.
Jasno lepo podstín zhyna
Sara Baume
(SPOILER) Jako člověk který odmalička má nějakého psa jsem si toto nesmírně poetické vyprávění užíval,dokud se z něj nezačalo pozvolna vynovořovat vyprávění jiné,temnější. Výjimečný literární počin podle mého názoru. A závěr mne hodně a dlouho bolel.
Serotonin
Michel Houellebecq
Nesmiřitelná kritika bohaté západní civilizace,moderní kultury a její duchovní vyprahlosti.Směs cynismu ,ironie,pornografie a zesměšňování všeho ,co má smysl. Houellebecq kope kolem sebe jako kobyla v posledním tažení a proto poslední odstavce knihy způsobí opravdu velké překvapení.Jak píše uživatel Purie : "Serotonin je takový nevábný, neatraktivní, neforemný, potlučený a více či méně nahnilý plod, z kterého se ale na konci vyloupne jádro krásné jako drahokam - v jistém smyslu dělový knock-out nihilismu, který je autorovi často připisován"
Vyvstává proto otázka,zda tento styl působící u citlivějších povah rozhořčení až nevolnost,je nutný.Téma by se dalo jistě zpracovat,a určitě je zpracováno,stravitelněji,bez agresívního cynismu a melancholie.Silnější povahy to snesou,ty slabší by to mohlo uvést v myšlenkový či citový zmatek.Inu,to je Houellebecq.Určitě sám ví,že vše je dovoleno,ale ne vše prospívá.
Magie, zlí duchové, satanské obřady
kolektiv autorů
Pro mne laika zajímavý církevní dokument.
Moc a sláva
Graham Greene
Mé první setkání s Greenem a musím přiznat ,že takovou dávku naturalismu a přesného vykreslení postav a prostředí jsem opravdu nečekal.Viděl jsem v tom příběh o břemenu kněžství,neseného slabým člověkem na těle i na duchu v prostředí připomínajícím peklo.Stačí si přečíst trochu jiné zdroje zpráv než TV Nova nebo Blesk a zjistíte ,že ve světě se tyto příběhy dějí i v dnešní době.
Kniha byla pro mne silný čtenářský zážitek,něco jako víno,těžké a trpké jako život, chutnající po krvi a slzách zbytečně zabitých, páchnoucí potem, ovšem s lehkou vzdálenou vůní příslibu slávy na věčnosti v přítomnosti Nevysvětlitelného. Proto se musí upíjet po malých doušcích, aby nedošlo ke kocovině.
Dvojí tvář lenosti
Kateřina Lachmanová
Nepatřím mezi praktikující křesťanské věřící ,jimž je kniha určena,ale některé myšlenky a názory v ní uvedené mne zaujaly.
Pavoučí válka
Daniel Abraham
Tenhle projekt je tak dokonale zpracován,že se nedá asi s ničím srovnat,co jsem zatím přečetl v žánru fantasy, a ano,myslím tím i zatím nedopsané Písně ledu a ohně.Někdy opravdu žák předčí učitele.Je tam sice trochu otevřený konec ve směru Marcus -Inys,ale doufám,že k pokračování nedojde.Nebylo by to už ono,už bych tomu tak nevěřil,jako doposud.
"„Na těchto prknech se nyní zaskví láska, válka, zrada i pomsta a varuji vás, že ne všichni dobří také dobře skončí. Ne všichni zlí budou potrestáni. Přistupte blíže, přátelé, a vězte, že v naší hře se stejně jako ve světě může stát cokoliv…“
Knížecí rozhovory
Karel Schwarzenberg
Líbil se mi nadhled knížete na historii naší republiky z hlediska emigrace i rodových kořenů. Zajímavé pro mne je, že stejný nadhled měl po návratu z emigrace například Karel Kryl a postupně během času zatrpkl při prožívání chyb naší transformace do západního stylu života. Kníže ne. Jestli to nebude třeba tím, že člověk, i kdyby byl šlechticem, se sám sebe nemá brát vážně. A to kníže nejen vyhlašuje, ale i dodržuje, čímž má mé sympatie. Velmi zajímavé je i jeho působení v politice s ideály, jež dodržel, ale neubránil se určitého pošpinění. Což asi nejde.
Já taky v práci, když musím jít něco namazat, tak jsem od oleje a vazelíny a při mytí nadávám.
Komturova smrt
Haruki Murakami
Nepatřím mezi Murakamiho fanoušky.Po různých Podivných knihovnách,Honbě za ovcí,Kafce na pobřeží,neskutečně dlouhému 1Q84 a Sputniku jsem byl přesvědčen,že už od něj nic nepřečtu.Ale tady mě zlákala obálka a fajna cena z bazaru.A nelitoval jsem .Překvapil mě velmi vysokým vypravěčským uměním a hlavně tím ,že dokázal zlehčit sám sebe. Aspoň mám takový ,možná mylný dojem.Připadá mi víc hravý a dokáže k té hře připoutat čtenáře.Samozřejmě nechybí oblíbené rekvizity jako cesty mezi realitami, světy a jakési podivné filosofie příčinnosti a následků,které lze rozetnout zabitím Ideji a cestou za Metaforou přes hraniční řeku mezi Nicotou a Bytím. A samozřejmě sex. Zkrátka Murakami ,no.
Kdysi jsem zhlédl pár filmů od Davida Lynche ,včetně legendárního Twin Peaks a při čtení některých pasáží jsem měl dojem ,jakoby na mě dýchla atmosféra těch filmů.Grotesknost spojená s bizarností odlehčená humorem.
Tahle laťka je ale nastavená velmi vysoko,jsem zvědav,zda ji autor dokáže posunout ještě výše.
Vážení a milí !
Sráči
Richard Price
Vše podstatné, s čím souhlasím, je již uvedeno v komentářích níže. Snad jen, že jsem měl pocit, že tohle mírně sofistikované vyprávění, matoucí počáteční složitostí o drsných lidech s měkkým jádrem žijících a pracujících v drsném prostředí, si se čtenářem trochu hraje na city. Ale proč ne. Mne každopádně vedlo k úvahám o vlivu prostředí na život jedince, o křivdě, touze po pomstě a vyrovnávání se sám se sebou po jejím vykonání. Neboť jak se píše někde v Bibli :
Má je pomsta i odplata, praví Hospodin "
Čtenářský zážitek lehce vyjímečný.
Hádej, kdo je chytřejší než ty
Scott Adams
Bavil jsem se skvěle!
"Co bych měl vlastně jako generální ředitel dělat?
Očekává se od Vás, že budete pronášet povrchní prohlášení o tom, jak jsme skvělý podnik, a pak doufat, že zisky nějakou šťastnou náhodou půjdou nahoru. Říká se tomu vedení lidí, pane.
Nechť se stane"
