triatlet komentáře u knih
Updike výborně vykreslil hrdinovu neschopnost vyrovnat se s povinnostmi, které přináší rodinný život. Věrohodně podaný obyčejný příběh.
Viewegh devalvuje svou tvorbu nutkáním každý rok něco vyplodit. Případ nevěrné Kláry je průměrným čtením na cestu autobusem. Obohatí maximálně autorovo konto. Viewegh použil celou povídku Sauna ze souboru Miluj mě víc právě do Případu nevěrné Kláry. Tomu říkám nápad...
Povídkový výbor jsem přečetl před setkáním s Janem Balabánem. Jeho autorské čtení bylo osobité - pro posluchače zážitek. Jan Balabán při čtení stál, aby lépe navázal kontakt s adresáty. Povídky syrové, ale věrohodné, plné lidskosti.
Když se tak zamyslím... pokud by Vodomil nezmiňoval, že ho vedoucí Jestřáb nemá rád, asi bych autora této svérázné skautské postavy nepoznal.
Ťululum povídá šmudle: vtipně to Magor poskládal, i když nás v polívce utopit nechal:-)
Krásná sága. Děj z 19. století je kouzelnější, ale i deníkově retrospektivní líčení osudů rodu Fabiciovců z konce 2. světové války si udržuje výrazné charakteristiky postav. Přečteno poslovensky i česky.
"Volím slovo prosté, chci tu báji vypravovat, z úst, jak lidu roste."
Když vidím některé argumenty v komentářích, tak bych osobně volil spíš slovo sprosté:-)
Neruda jednoduchou formou dokáže zachytit příběh. Je zajímavé, jak zaměňuje balady a romance.
Smutek z okolního světa, který je zobrazen bez jakýchkoliv příkras, je ve verších Jiřího Wolkera přímo hmatatelný...
Wolker dokáže svými verši srozumitelně zachytit niterné rozpory dospívajícího mladíka, který vnímá svět kolem sebe.
"Přepište to s těmi přívlastky, Borůvko:-)" Bezstarostný, vtipný, nápaditý pohled na svět prostřednictvím dvou středoškolských rebelů. Na rozdíl od filmového zpracování v knize nacvičují Jiráskovu Lucernu. Ve filmu tvůrci změnili hru za Tylovu Lesní pannu, protože Lucernu nacvičovali v souběžně natáčeném filmu Blázni, vodníci a podvodníci.
I když Pecháček zachytil 50. léta z pohledu dospívajícího chlapce vtipnější formou, tak dokonale vystihl bezbrannost obyčejných lidí proti tehdejší moci.
Svižná lyrika v Dannyho podání je doprovázena problémy s holkami, se školou, s válkou.
Silný příběh, který se čte jedním dechem. Denemarková přímo zmiňuje obec Puklice, která se nachází na Jihlavsku. Údajně ve vesnici nebyla, ovšem popis návsi je přesný. Peripetie hlavní hrdinky Gity jsou psané životem. Některé scény jsou hodně naturalistické, ale věrohodné.
Standingovy metamorfózy jsou neskutečně reálné. Litoval jsem ho, že měl takovou smůlu objevit se pokaždé ve svízelné situaci. Přitom to pro něj bylo vysvobození. Nádherné myšlenky. Překvapilo mě, jak bravurně při omezeném prostoru a času zvládli adaptaci jihlavští divadelníci - http://www.asgstudio.cz/0_menu/index.htm.
Při divadelní adaptaci jsem v komorním prostředí jihlavského Divadla Na Kopečku poprvé tleskal ve stoje. Výkon Honzy Potměšila byl obdivuhodný a výjimečný. Následně jsem viděl Charlyho ve filmovém zpracování. A nezklamal. Ale deníkový záznam v knižní podobě jsem si vychutnával. Dojemný příběh plný nádherných ideálů a lidství.
1. Originální nápad s kompozicí. 3. Jednoduchý nápad. 5. Neotřelé téma. 7. Věrohodně vykreslená charakteristika hlavního hrdiny. 11. A trocha matematiky na závěr neuškodí.
Neoriginální, vieweghovsky neupřímné, ale rádobyčtivé. Vyšumí podobně jako většina vieweghových příběhů napsaných z nutnosti po roce 2000.