veronika4001 komentáře u knih

Kniha má dva děje. Jeden je o životě mládeže a jejich učitelky mimo dům, druhý o životě uvězněné dívky v domě. Každý dům má svoji historii, toto je historie zkroušená, potlačená a zároveň přijatá domem s uvězněnou dívkou. Horor se dá napsat i tak, že se nebojíte. Příběh postrádal napětí, rafinovanost hororu, ale rozhodně nepostrádal imaginaci. Kdyby autorka šla do větších podrobností a záběrů, všechno barvitěji popsala, psychologicky naladila, udělala temnějším, hned by bylo vytvořeno pouto čtenáře a dychtivost číst dál. A snad by bylo vytvořeno velkolepé hororové dílo, protože námět domu je skvělý; ta imaginace, kdy dům si dělá co chce, je myslícím organismem, je výborná. Neočekávatelné. Ale chtělo to více nažhavit. Udělat wow! efekt a ten posilovat, napružit čtenáře, vytvořit věci záludnějšími, temnějšími a pracovat s čtenářovou představivostí. Rozjet to na plné pecky! Tohle je po povrchu. Ale líbí se mi ta dýchavičnost domu, která vzbuzuje, nebo působí nepříjemné pocity a sny, jakmile ho člověk navštíví. Dávám čtyři hvězdičky, ale jenom proto, že chybí efekty a hororový lesk, jinak námět je výborný.

1 31.07.2021

Tady budu stručnější. Na začátku toho chce autor tolik říct a chce to vše vyslovit na malém prostoru. Měla jsem pocit, že vypráví uspěchaně. Honem, honem, honem, plno informací. Říkala jsem si, že něco prožil a teď o tom za stávajících emocí píše anebo se potřebuje vypsat. Knihu jsem už jednou četla, jen jsem si to neuvědomila a vypůjčila si ji podruhé. Příběh odpovídá uspěchanosti, nevidím v něm nic temného, ani zákoutí. Je o nevyjasněných a nevydařených vztazích. Možná, že příběh je autorovým snem, který se mu zdál a který mu něco oznamuje. A tento sen autor zhmotnil do knižní podoby. Zaznamenal ho a jeho útržky anebo význam bude třeba hledat ve snáři, anebo ve svém reálném životě.

29.07.2021

(SPOILER) Ze začátku příběh traumatizovaného dítěte se rozbíhá do poměrně známých končin, vydlážděných Dětskými zoubky. Ještě zbývá pro srovnání Druhá tvář. Otec narozdíl od matky se chová více emocionálně, trochu nedospěle a nechápavě až mi to v knize s přihlédnutím k jeho profesi moc nesedí. Matka byla ta reálně uvažující a měla vše perfektně spojené, o dítěti se chtěla dozvědět co nejvíc a vše hodnotila s uvážením. Nenávist dítěte k adoptivní matce není zpočátku tak otevřená, věci se dějí skrytě, vše od dítěte je ve vztahu k matce zavádějící a manipulativní. I k otci je to takové, ale otec zaměňuje manipulativní postoj dítěte za lásku. Bohužel, život naděluje mnoho "dárků" a tady toho bylo rozbaleno příliš.

3 29.07.2021

Spouštěčem je Harry Price, ten nejen popustil uzdu okultních věd, ale také zvědavosti hlavní hrdinky, odříkavé a ke všemu nereálnému lhostejné Sáry. Tajemný a záhadný jinak otevřený a oduševnělý Harry Price se nebojí experimentů jdoucích na pokraj života. Záhady, mystika, okultismus. Vše naoko nereálné se musí pořádně prověřit a postavit na pevných základech vědy. Fara v Borley. Oceňuji příjemnou provázanost příběhu s Arthurem Conanem Doylem, který v něm vystupuje jako vedlejší postava. Pravdivost médií, existence paranormálních jevů, objevování neskutečného za logického myšlení. Obecné závěry pod drobnohledem vědy. Kniha svým způsobem sepsání mi připomíná Janu Eyrovou, a nemyslím si, že se jedná úplně o odlišný žánr, vidím tam jisté prvky provázanosti. Knihu proto doporučuji pro získání určitého náhledu.

27.07.2021

Příběh je zajímavý a napínavý až hororově mrazivý. Když jsem byla na samém začátku, říkala jsem si, že to chtělo ještě více zatahat za nitky a příběh rozpracovat do psychologického hororu. Postupnou četbou jsem si říkala, že tohle je pravý horor, ale chtělo to čtenářovo napětí více prodloužit, vyrýsovat prostředí, udělat ho temnějším. Myslela jsem si, že popis nestvůry hned na začátku je ukvapený, a že se tím akorát docílí omezení čtenářovy představivosti, vůle proniknout do tajemna. Ne. Lepší horor jsem dosud nečetla. Tak moc jsem se vžila do hlavních postav, sdílela s nimi dobrodružství, prohry. Zvláště jsem se sžila s hlavní hrdinkou. Když se před vrahem ukryla, zastavila jsem dech a ani jsem nedutala, abych ji neprozradila. Ke konci jsem řekla "Pane Bože, takové rozuzlení!" Kniha vás nenechá v klidu, v noci blik lampička a vy čtěte dál. Je to jako textilní guma, natáhne vás to, vymrští a zase přitáhne. Pro mě tato kniha byla ladná píseň, která mi připomněla Zpěv Susannah. Darcy Coates jsem dosud měla spojenu se starými, zejména viktoriánskými domy. Ne, tohle umí lépe, tato kniha se opravdu povedla, toto je horor, nejen duchařina. Doporučuji všem fanouškům hororu a thrilleru. Jednoznačně skvělé!

4 24.07.2021

Není nic krásnějšího než poznatek, že kniha, kterou čtěte, jste už četli, a že si ji chcete přečíst ještě jednou. Zkrácená verze Da Vinciho kódu, nebo stylu Indiana Jones (?). V tomto případě jde o kapesní knihu, akorát do ruky, která má svůj styl podání, a mě nadchla. Takový náhled na božstva! Kniha je psána lehkou rukou, příběh přes zatíženost názvy bohů je svěží, odpovídající své funkci povědět bez zbytečně zdlouhavých začátků a příkras. Tomu říkám funkční příběh, prostě vypovědět a jít. Jednohubka. Doporučuji na cesty (výlety), je to pohotové a přitom napínavé čtení.

1 18.07.2021

Krásně citlivě psaný beletristický historický román o lásce a jejím naplnění. Láska zde převyšuje smlouvu, dědický titul, bohatství, rozmary, úklady a zradu. Je zde otevřená závist a nenávist těch bližních. Všechno je o třpytivé moci a vypočítavosti, ale láska si žádá své. Když jsem tuto knihu brala poprvé do rukou, zaujala mě fascinující obálka. Hned jsem věděla, že tento historický román nebude popisem bitev, vítězství, proher a udělených řádů. Ani není popisem pokrevních příbuzenství, ve kterých má člověk tendenci ztrácet se. Kniha je ukázkou dozrávání pravé lásky. Je to královsky romantická jízda.

3 17.07.2021

Od počátku je cítit válečné ovzduší, příprava na okupaci, proněmecké tendence. Pomalu obstupovaná Praha v ulicích, pryč z Prahy. Vězení. Terezín, Osvětim, Gliwice, Blechhammer. Nevím, jak to pojmenovat. Tato kniha, byť ani ne o 300 stranách čistého textu mi dala hodně zabrat. Nejprve jsem ji musela číst po přestávkách. Zvažovala jsem, jestli ji mám vůbec přečíst. Sbírala jsem síly, zvláště na začátku, než jsem si zvykla na to, co čtu. Ne, říkala jsem si, musí to být, musíš se dozvědět. Kdyby lidský mozek ty informace nenasával a nepracoval s představami a obrazotvorností. Kdyby to všechno neměl před sebou jako skutečnost, nebo film o skutečnostech. Při četbě se to v mozku snadno přehrává. Takové utrpení! Kniha je psána absolutně věcně skutečně. Krásně, ale jinak krásně. Knihu doporučuji všem, i když hlas mi při tom selhává. Nejsem čtenářem těchto a jim podobných knih.

09.07.2021

Vypravěčsky napsané, vyspělá autorská ruka. Autorka pracuje spíše s dějem než s postavami a tím čtenářovu pozornost záměrně odvrací od toho, co je v příběhu stěžejní. Prolínavost postav a jejich osudů ději úspěšně přispívají, díky čemuž děj rychle ubíhá a přidává samotnému příběhu zajímavosti a neopakovatelnosti. Autorka ví, kde přidat na působnosti, kam nastražit stísňující prostředí, kde zvolnit, aby se popostrčila čtenářova představivost. Líbí se mi to postupné rozbalování příběhu, rozkrývání podobností mezi osobami a vláken jejich životních osudů.

4 07.07.2021

Od počátku je cítit horor, minulost se prolíná s přítomností. Začátek příběhu budí pozornost a zvědavost. Temnota. Město se stinnou minulostí, město bez života, blízké Silent Hill. Ta zlověstná duchovní stálost, nehybnost, ponurost města a fanatismus. Jako když se nadechnete a počkáte s výdechem. Ta upjatost myšlenky, posléze soustředění a přání vydechnout bez pohybu hrudníku. Přesně takhle jsem se cítila při četbě této knihy. Temné, ale vábivé.

5 05.07.2021

Prostředí není moc dobře vykreslené, je poměrně schématicky řešené a na to, jakým dějem autorka čtenáře zahrne, to chtělo naopak více barvitosti, detailismu, prokreslených méně určitých prvků. Vykreslení děje na začátku je velice důležité a autoři, nutno poznamenat, že zbytečně chybně, tomu nevěnují dostatek pozornosti, ačkoliv zrovna v tomto konkrétním případě je velice důležité vědět, jak rodina žije teď a do jakého domu se má nastěhovat. Je důležité vystínění té počáteční radosti a přerod ve strach, bolest a smutek. Ten vznik, narůstání a vzkypění hororu. To je důležité. Autorka to dobře vystihla, ale chtělo to víc. Prostředí ztvárňují sousedé a modeluje ho vesměs tichá až napjatá domácnost o čtyřech lidech včetně domu, který si žije svým životem. Hororové prvky se pozvolna přibližují a je jich stále víc. Od začátku je příběh stavěn dobře a já přicházím na chuť jednotlivým zábleskům kvalitně napsaného hororu, ve kterém je jednotícím prvkem lež. Dávám plný počet bodů a horor doporučuji, i když, jak jsem psala na začátku, kdyby do toho autorka dala ještě něco navíc barvitějšího, příkřejšího, více ostrosti, tajemnosti, děsivosti, byl by to horor nad horory.

1 28.06.2021

Nicholas Winton nebo Nicky. Jeden dobrovolník změnil život 669 židovským dětem. Přežili, mohli založit rodiny, žít a sdílet své osudy. Na začátku byl počin jednoho, na který navazovaly počiny další a dalších lidí. Vznikl sešit. To vše zpoza sledování Hitlerových plánů. Ještě jsou zde jiné osoby, např. Doreen Warrinerová, Trevor Chadwick, apod. "Není-li něco nemožné, tak musí existovat způsob, jak toho dosáhnout." Duchabojnost a zaujetí pro věc. To vše za detailního popisu osobního a rodinného života sira Nicholase Wintona. Kniha je psána citlivou rukou a plynule se četla. Doporučuji.

6 22.06.2021

Kniha Sucho není detailisticky zaměřená a je vhodná pro filmové zpracování. Ostatně stejnojmenný film The Dry vznikl jako adaptace roku 2020. Už hodněkrát jsem dospěla k závěru, že příběhy s detailním záběrem by měly zůstat v knižním provedení, protože pokus o film by mohl rychle odradit knižní stoupence a navíc v detailním záběru knihy není filmu dán dostatečný prostor. Vše je vysvětleno inkoustem, rozsah fantazie je ukončen. Tady je v knižním zpracování Sucho pro film vytvořen velký prostor; je to dobře zpracovaný materiál tak akorát, aby dal slovo filmu. V příběhu se vyskytují prvky hororu. Text přítomnosti autorka provazuje s minulostí (vzpomínkami, vybavením si minulých skutků). Kniha je prodchnuta tajemstvími přátel a mezi přáteli a nakonec zjišťujete, že dávná přátelství jsou utlumena, a naopak nepřátelství přetrvávají. Autorka pracuje s menším počtem osob, takže nevytváří chaos. A do toho australský scénář - prostředí farem. Ano, a peníze. Těmi to vždycky končí.

6 19.06.2021

Možná se mnou nebude každý souhlasit, ale tato kniha přes všechnu svoji čtivost a pružnost dramatu něco postrádá. Nevím, taková ta intonace tam není úplně zřetelná, nedošlo k vybočení z počátečního pozvolného pohybu směrem ke kadenci, ta klikatá čára tepové, srdeční či jiné frekvence mi tam chybí. Podle mě je text příliš monotónní, odehrávající se v malých záchvěvech. Jde však o knihu výborně napsanou, která snadno vtáhne do děje a čtenářsky nasytí.

3 15.06.2021

(SPOILER) V knize se nejprve píše, že Hanna má čtyři roky, pak jí je najednou sedm let. Chodí do školy, přemýšlí dospěleji jako kdyby měla o pět let víc. Je to velký kontrast, který jsem na začátku zaznamenala jako neúmyslnou chybu autora, revize či překladu. Pak jsem si uvědomila, že to, co považuji za chybu, chyba být nemusí, protože čtyřletá Hanna mohla být posedlá a třeba i dříve, ačkoliv u Suzette byl přelomovým rokem také čtvrtý rok, protože tehdy jí umřel její táta a ona začala zjišťovat, jaká její matka ve skutečnosti je. Přitom Hanna je tak jiná; to, co dělají děti v jejím věku považuje za nízké, hodné posměchu a pohrdání. Mezi Hannou a Suzette se rozvíjí rivalita, která nikdy nekončí. Je Hanna opravdu posedlá? Kniha má cval a praktický náboj, který rozvádí skvělou myšlenku autorky zabývat se problémem po psychologické stránce, protože tam je to semínko, které klíčí, ne v hororu. Příběh některé prvky hororu má, ale pouze ze začátku, protože pak přechází do volné psychologické prózy, která horor nechá rozpadnout na tisíc kousků. Ne, horor tohle opravdu není, je to dobře zvládnutá psychologicky laděná beletrie.

2 12.06.2021

Kniha obálkou moc nezaujme a je na váhu těžší. Líbí se mi však skladba knihy - ze začátku fotografie, krátké kapitoly, uvedení do problematiky. Autorka dávkuje pomalu. Co kapitola, to temná intuice, temně sugestivní nádech je zde pořád. Text je prodchnut drobnými obraty a přirovnáními. Fotografie s popisky a záznamy z vyšetřování investigativního novináře dělají své. Někdo se pro temno narodí (světloplachost, zápach, okultistické předměty, rituály) a žije jím. Šlo o kletbu? Tohle není béčkový horor. Existoval vůbec Stanislas Cordova? Čím více člověk do knihy zachází, tím spíše si uvědomuje, že může jít o přelud, ovšem snadno proměnitelný ve skutečnost. Ve většině případů je děj a jeho linie vystižené v knize, tím hlavním, o co jde, ale v tomto případě je kniha až dokonale popsána dějovými obrysy. Konstrukce příběhu, nepropustné temno, záhady, proplétání se od člověka k člověku, cizorodost. To všechno jsou hlavní prvky, na nichž kniha stojí, příběh tyto prvky jen dotváří. Na horor se může jít i kognitivně. Víc už neprozradím.

1 04.06.2021

Kniha není psána na jeden nádech. V okamžiku, když si myslíte, že máte vraha, zjistíte, že vrahem dotyčná osoba není. Bylo zjištěno, že není, ale vše se zvrátí. Celá konstrukce stojí na obtížně prokazatelných základech, které vyžadují dramatické zjišťování. Je vrahů víc? A skutečně není vrahem ten, komu jste od počátku nevěřili? Možná někdo funguje jako pojistka. Navíc k myšlence, že jste odhadli vraha dospíváte hned v několika fázích knihy a dokonce i tehdy, když máte ještě cca 150 stran před sebou a myslíte si, že je to konečná, tedy že k žádnému zvratu už nedojde. Tehdy, když se domníváte, že máte vyřešeno, rozeznívají se zvony, vše se náhle rozproudí a zase následují vysvětlení na vysvětlení. Zjišťujete, že nikomu nemůžete věřit. Připadala jsem si jako na vlnách, unášena kdoví kam. Je to jako rozbouřené moře, kdy jedna vlna sleduje druhou, někde jdou proti sobě, někdy dochází k přílivu, někdy k odlivu. A hlavně to dobrodružství! Široké rozmáchnutí perem a ladné vystižení neočekávaného je příznačné pro S. J. Bolton, jejíž díla si ještě vyhledám a s chutí je budu číst stránku po stránce. Tento okamžik bude mým čtenářským naplněním.

7 27.05.2021

Existuje málo knih, o kterých bych mohla říci, že mi doslova padly do rukou i do duše. Ano, moje čtenářská duše se rozjásala a zachvěla pohnutím. Dvě vraždy z minulosti, dvě vraždy z přítomnosti. Minulost a přítomnost mají něco společného. Idlewild. Dívala jsem se po dalších autorčiných knihách a našla jen tuto - Zlomené duše. Do konce mi teď už zbývá necelých dvacet stran a mohu říci, že jsem spokojená. Autorka vysokého formátu. Jak dokázala tak krásně propojit a zároveň sepnout minulost s přítomností a jejich následné vychýlení do stran způsobem, kterým se zase setkávají, je pozoruhodné. Poutavé a mrazivé od prvopočátku. Povzbuzující k dalšímu tempu. Ale také bolestné (Ravensbruck). Kniha mě chytla a nepustila. Potřebovala jsem se napít, trochu chytit dech a teď chci dočíst těch zbývajících dvacet stran. Musím. Je to nádhera.

6 18.05.2021

(SPOILER) Autor ví jak na to. Zpočátku jízda v autě, vzájemné povídání si. Nejprve hrdinka povídá o sobě a o tom, co jí zajímá, totéž pak její přítel Jake. Říkala jsem si, proč si povídají způsobem, jakým si povídají. Nesourodá a nesouvislá komunikace, beze smyslu. V čem byla pointa? Vždyť Jake je úplně mimo chápání. Bude to důležité pro děj v knize, bude se vůbec od ní odvíjet děj? Komunikace nikam nesměřovala a vázla, ty okamžiky ticha. Do toho všeho zvonění a pípání mobilu hlavní hrdinky. Stará a neobyčejně nepřirozená farma Jakeových rodičů. Zvláštní chování rodičů a Jakea. Cesta zpět. Opět nepřirozený rozhovor hlavní hrdinky s jejím přítelem. Velké pauzy ticha. Po tuto část knihy to bylo hororově vyznívající. Horor nastává až ve staré budově školy. Tma, plno sněhu, zima, hniloba, zápach. Kde je Jake? Tato část je nejlépe popsaná. Tady autor využívá psychologického podtextu, ví, kde napnout a zatahat za strunu, dokáže zachytit stíny a ze stínů i vyjít, dodává váhu pnutí, dokáže pracovat s melodramatem. Zpočátku nudná inscenace "něčeho" se změnila ve vkusný horor. Staré budovy nikdy neomrzí a tato kniha je toho příkladem.

2 15.05.2021

Knihu jsem na samém začátku obdivovala pro popis a vykreslení ropné plantáže s vrty, představovala jsem si táhnoucí se potrubí, ve kterých se s praskáním a bušením v proudu svíjí ropa. Úplně jsem před sebou viděla ten celý mechanismus, velké konstrukce ropovodu, pohyb ropy a hemžení lidí kolem toho. Nutno dodat, že uvedení knihy do tohoto prostředí předchází samotnému ději, protože mi to pomáhalo uvědomit si jinou stránku, tu vůni ropy, práci lidí a také spojitost ropného obchodu s obchodem s drogami. Za to ocitnutí se někde jinde dávám převahu červených hvězdiček.

8 11.05.2021