Vesmich komentáře u knih

Po zkušenosti s Kukačkou jsem se držela audioknihy čtené Petrem Olivou. Na každodenních dlouhých cestách autem se ukázal (Petr Oliva) být příjemným společníkem. Hedvábník mi přišel napínavější Kukačky a postavy ještě trochu pošahanější. Jakmile narazím na audio pokračování, sem s ním.

2 05.01.2017

Zvolila jsem audioknihu v obavách, aby z toho nebyl nějaký kouzelník Harry. V autě trčícím v koloně se dá snést ledacos. Harry z toho nebyl, detektiv je tvrďák, někdo jako Phil Marlowe v opotřebovanější podobě. Pátrání ve světě modelingu a šťourání se v předsmrtném životě mrtvé modelky má spád i pointu. Bavilo mě to čím dál víc, ani se mi nechtělo vystupovat. Drsně predčítal Petr Oliva.

7 05.01.2017

To byl ovšem nářez! Úchvatný nápad a skvělé provedení! Takový ten příběh, který v člověku nějaký čas zanechá stopu. Například v tom, že se dívá, jestli v metru neleží nějaký mobil, anebo přemýšlí, jestli se nestal součástí hry, ve ktere původně hrát nechtěl. Stopy HRY nachází najednou ledas kde. Výborný, dynamický příběh! Dítě (14) to taky četlo, vzalo to jedním tahem a po dočtení pravidlo: " To byl teda hukot! Fakt dobrý!" Zkusila jsem i pokračování, ale nebavilo mě.

1 04.01.2017

Moře, námořník, láska ve zralém věku, příliv a odliv, pomalý metabolismus pokročilého věku…Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale jakmile přišly pasáže o budování zámecké zahrady, která se promění v husí farmu, začala jsem se dobře bavit, jako když psávala stará dobrá Betty Mac Donald. Škoda, že to nebylo na dlouho. Výlet do Maroka už mi nějak nesedl a později jsem musela přeskakovat, protože nevařím a cizí rodinné oslavy mě nezajímají. Nakonec, jak pravila autorka sama : „Virginia Woolf ze mě nebude, ale jako četba do vlaku to snad postačí.“ To je, řekla bych, docela přesné.

1 03.01.2017

Autor opustil na chvíli Vimperk a vydal se do Písku! Jeho líčení vyhlášení Československé republiky v Písku, jsem použila tematicky právě na loňský Den republiky a provedla svou minivýpravu všemi místy, která s tím měla co dělat. Slavnostní zakončení v hotelu Dvořáček/Otava a úspěch byl velkolepý! I děti se ve škole blýskly originálními znalostmi. Martin Sichinger- velký učitel! Žádná jeho kniha mi nezůstane utajena…A ten konec, jak se poručík a sedláci z Čížové opevnili na Kašperschachten a ještě nevěděli, co přijde, zatímco my ano…to mi jich bylo až líto, pane učiteli….

3 03.01.2017

Vida, kam až sahají kořeny guerrillového zahradnictví! Kamarádka čte každý rok povídku deváťákům, aby zapálila oheň v mladých srdcích....tak uvidíme...

4 03.01.2017

Jakmile jsem zjistila, ze Člověk vyšel v kapesní úpravě a nově, hned jsem ho zakoupila! Nostalgie veliká! Kterak jsme právě tuhle knihu považovali za nejlepšího průvodce po dalekých serverech, chroupali máslo z kostky, tvořili pemikan, jak Indiáni z Manhattanu a vařili v plechovce od fazolí. A je to tam stále! Čabajka, tatranky, lyofylizáty....ó krásné dny našeho mládí!

02.01.2017

Zima nahoře, zima dole, zima všude. Vhodná četba pro zimní měsíce, neboť utěší, že jinde je zimou až modro. Mladá policistka z města se na VLASTNÍ ŽÁDOST přihlásí k sobí policii, což je zvláštní policejní útvar, jehož členové jezdí celé dny na skútrech a pátrají po všem sobím. Laponci pasou soby už po novu, se skútry a není na nich nic poetického. Anebo se živí něčím jiným, což je nelaponské. Jeden ale dělá věci ještě po staru a ten je zajímavý hodně. Ztratí se šamanský buben, kvůli kterým se v minulosti krutě mordovalo, a protože je to taky sobí věc, je to případ pro sobí policii. A ještě přijede z Francie Padouch, dělat kruťárny a bezciťárny, a je to teda extraprevít! V knize je toho prostě dost. Text to ale unese a příběh má kouzlo i spád. Mě zaujal natolik, že jsem si do auta pořídila i audioknihu a všechny slizouny čte parádně Pavel Rímský!

2 02.01.2017

No masakr! Čarodějnice čarují, krev stříká, muži se neustále vzájemně ujišťují, že jsou muži a Macbethovic cvokatěj. To by mě jaktěživo nenapadlo, že si budu číst Shakespeara v komiksu, bude mě to bavit, půjde z toho hrůza a bude to lepší, než na divadle! A na mou duši, bylo!

2 02.01.2017

Stará Libeň vykreslená tak, že se mi začalo stýskat, ač je to pitomost, neboť se těžko může stýskat po něčem, co člověk nezná. Libeň tedy znám a docela starou, ale takhle jistě ne. Knížka mě téměř přinutila jít na některá místa, projít přes Libeň až nahoru k Proseckým skalám a číhat, jestli z nich nevyleze nějaký ten drsoň. Hlavní hrdina byl tak sympatický, uvěřitelný, tak nádherně normální, že si zasloužil to všechno přežít a dobrat se stáří, které je sklizní, nikoliv čekáním na smrt. Nikdy by mě nenapadlo, že na mě přeskočí i vášeň pro motory a automobilismus! Pro mě nejlepší autorova kniha, přestože v ní tentokrát nebylo vůbec žádné tajemno. Četla jsem ji už několikrát a mám i audioknihu. Příběh čte Martin Myšička a je to taky paráda.

14 01.01.2017

Demokratická strana zakládá v polovině devatenáctého století v New Yorku policejní sbor a nemohou u toho chybět bratři Wildeové. Timothy, kterému zrovna shořelo všechno, co měl, a Valentin, který to všechno hořící hasí. Nábor k policii probíhá mezi svéráznými typy občanů a složení sboru zajišťuje dostatečnou multikulturní pestrost, aby s ní text vystačil až do konce. Mrtvol habaděj, piklů ještě více a taky láska, ovšem s tou je kříž! Hrdina je kladný, hlavní Padouška bezcitná krásná mrcha, hotová Mylady a příběh napínavý a temný. Pokračování se beze mě neobejde.

5 01.01.2017

Příběh začíná o silvestrovsko-novoroční noci a přišlo mi příhodné si ho přesně touto dobou přečíst. Přenést se s ním ze starého do nového roku. Ještě nevím, jestli to byl dobrý nápad. Planeta má na kahánku a Anna, která zrovna žije dny mezi patnáctým a šestnáctým rokem, tedy také na přelomu, je z toho špatnější, než ostatní. Trápí ji znečištění světa a vymírání druhů a kořistnictví lidstva a ona chce svět zachránit. Což o to, k věku to patří, jen by to mohlo probíhat nějakým snesitelnějším způsobem. Příběh se odehrává v přítomnosti i v budoucnosti zároveň a po celou dobu jsem nebyla schopná si najít k Anně/Nově/babičce nějaký vřelý vztah. Lezla mi na nervy samotná i trojjediná a kouzelný prsten Aladinův fungoval zřejmě jako zesilovač věčného otravného rozumování a každého peskování. K věku to sice také patří, ale snad šla vynechat alespoň ta psychoterapie stísněného psychiatra. Všechna místa, která působí na rozum (a není v nich Anna), jsou zajímavá a Jonasův nápad na záchranu tisíce a jednoho druhu originální a určitě může fungovat, nicméně kdyby v knize bylo ještě jednou použito slovní spojení „klimatické změny“, dovedlo by mě bývalo spolehlivě s novým rokem rovnou do cvokhausu. Touha zachránit svět se na mě z knihy nepřenesla, což může být tím, že nejsem cílová skupina, takže se žádné emoce, kromě podrážděnosti nedostavily, ovšem rozumově text fungoval.

1 01.01.2017

Dětský hrdina v hlavní roli představuje vždycky velkou výzvu, ale ne pro Martina Sichingera. Ten s dětmi ve svých textech zachází bravurně. Tentokrát je to holka. Talentovaná, zajímavá holka, která žije s mámou a má dost naloženo na to, aby skončila někde v zapomnění. Ale má kuráž a taky štěstí být ve správnou chvíli na správném místě. Celý příběh je o šumavských sklářích – těch starých slavných i těch nových, kteří se pokoušejí vydolovat tradici z popela. Je to napínavé, autentické, strhující a velmi, velmi šumavské. Kdykoliv se motám kolem Lenory, už to nejde bez vzpomínky na Meyrův červený dublet….

3 31.12.2016

Knihu jsem objevila za výlohou píseckého antikvariátu u Putimské brány. Zaujala mě obálka, název i podtitul. Začala jsem jí číst hned a četla a četla. Náramný příběh! Napínavý, tajemný. Génius vystavovaný pokušení, z nichž některá nechal ležet a jiným neodolal. Jakmile jdu přes Klárov, nikdy se nezapomenu podívat na Dům u Zlaté lodě a vzpomenout na doktora Smíchovského.

6 31.12.2016

Strhující příběh ženy, které se v životě stalo všechno. Rozhodla se jít životem svobodně a přijmout výhody i nevýhody, které takové rozhodnutí musí přinést. K tomu se ještě narodila v době, kdy bylo třeba zažít dvě války a únorový převrat. Kniha přímo vybízí zajít do parku ve Vrchotových Janovicích a na muzikál Touha jménem Einodis a sdílet s baronkou část jejího příběhu alespoň takto.

8 30.12.2016

A zase ta Flavie! Od chvíle, kdy vyřešila případ s mrtvolou v kedlubnách, se toho v Bishop's Lacey zase tak moc neudálo a už je tu další mrtvola! Docela jako v St. Mary Mead nebo v Midsomeru, tam má taky jeden obavu, jestli místní ženy stihnou rodit stejně rychle, jako se obyvatelstvo vzájemně morduje. Tentokrát Flavia vyšťourá staré tajemství, myslí, že získala přítelkyni, ale nedopadne to a zase je o krok před policií! Stále ve formě, stále okouzlující a stále s hlavou plnou neotřelých nápadů.

1 30.12.2016

Od doby, kdy gothamský maliř/detektiv Timothy Wilde vyřešil svůj první případ, neodteklo v Hudsonu moc vody, a už ho tu máme zas! Je to stále stejný zamilovaný pitomec s citlivou duší, na kterého je potřeba si chvíli zvykat, ale postupně se to zlepšuje. Možná i proto, že na svou femme fatale tentokrát permanentně nezírá, ale pouze myslí, neboť ta je za oceánem. Za staré známé sestavy je okouzlující zejména pan Píst, policista, který netrpí návaly geniality, zato se specializuje na operativně pátrací činnost. Krátce po rozjezdu knihy předvede tak krásnou ukázku operativního pronikání do prostředí zastaváren, až srdce zaplesá a mysl se zaraduje. Také bratr Hasič přispěchá Timovi záhy na pomoc a příběh začne nabírat obrátky. Nové postavy jsou schematické, reprezentující v čistých podobách zastoupení jednotlivých "gothamských druhů", což je důvod, proč proč knihu číst. Dalším jsou reálie a téma. Město poloviny devatenáctého stoleti, na pokraji občanské války, plné přistěhovalců z ledasodkud, je v ní vyobrazeno tak plasticky, sugestivně a poutavě,že není těžké se do něj přenést. Co asi přijde do třetice?

4 29.12.2016

Kdyby tak šlo zbohatnout čtením o tom, jak zbohatli jiní! V těchto knihách to působí tak snadno, jako recept na koláč. A v obou případech se až při akci ukáže, že to chce ještě něco navíc. Kniha se čte snadno a pěkně to odsejpá.

28.12.2016

Dětský detektiv v knížce pro dospělé, to je výzva! Flavie neleze na nervy a to ani chvíli. Je originální, ale ne směšná, je nadaná, ale na na všechno a je tvrdohlavá a cílevědomá, ale je uvěřitelná. A uhrančivá. A těch chemických informací! A to báječné kolo! A ty komunikační dovednosti! Rozhovor, který vedla se starým ředitelem školy, který žije v pečovatelském domě ze své sbírky známek, byl tak mimořádný, že oko učitelovo zbystří, srdce zaplesá a mozek zabuduje do věčné paměti! Koláč s kapkou jedu do každé knihovny!

V okamžiku, kdy se hraběcí rodina Kostkova dramaticky přesouvala přes oceán, vstříc krásným světlým zítřkům na Kostce, jsem se začala smát. Úplně lehce a spontánně, jako kdysi dávno u Vejce a já. A neopustilo mě to až do konce. Složení zámeckých zaměstnanců kopíruje ledaskterý pracovní tým a jejich výkonnost, včetně výkonnosti Kostkových, zase potvrzuje pravidlo o tom, že osmdesát procent všech činností vykonává dvacet procent zaměstnanců. Akorát mi přišlo podezřelé, že jim ty věčné husy na talíři už nelezly krkem. A protože žiju v Orlíku, přes sezónu napjatě sleduji, jak na tom jsme ve srovnání s Kostkou.... a skutečně si vedeme lépe....kníže je kníže, to se nedá nic dělat, i když Miladu samozřejmě postrádáme! Velmi svěží, lehounké jako pírko a krásně neotřelé.

14 27.12.2016