Viviana-Mori komentáře u knih

Strašně rozvleklé.
Překombinované. Přemrštěně utahané, každý (s prominutím) prd se tam rozebírá do nejmenších detailů, poslední stránky knihy mi přišly naprosto zbytečné, čtení mě mnohokrát unavovalo.
Přesto se jedná o docela zajímavé rodinné drama, spletité, se spoustou postav.
Příběh je to fajn, postavy se daly přežít ( akorát Savaně bych prostě dala pěstí mezi oči, tu jsem prostě ráda neměla i přes ten její osud).
Byla jsem zvědavá, co se stalo.
Ale knize by slušelo údernější vyprávění, takhle je tam strašně omáčky, která mě vyčerpala a řekla jsem si uff, sláva, konečně konec!! Četla jsem knihy s mnohem vyšším počtem stránek, které mě vtáhly a vůbec jsem si délku knihy neuvědomila.
Tady mě to už trápilo, méně je někdy více. Kladné hodnocení dávám za příběh, který se mi i tak líbil a byl slušně propracovaný.

7 15.01.2024

Já si tuto knihu půjčila v knihovně a vůbec jsem nevěděla, že je ještě nějaký díl předtím. Myslela jsem, že se jedná o samostatný příběh, ne pokračování. A kdybych se nepodívala sem na databázi, tak bych se možná jen divila a nedošlo by mi to až do konce.
Pravda je, že se to dlouho dá číst jako samostatný příběh, ale pak člověku začnou některé informace dost chybět.
Strašidelné domy jsou vděčné a věčné téma, do půlky knihy se mi příběh docela líbil, pak už to spíš bylo jen o umírání a krvi. A ten závěr... no nevím, už to pak začalo být spíš takové úchylné.
Každopádně si první díl přečtu, díky tomu, že znám tento druhý díl, to bude jistě o mnoho zajímavější čtení.
Mám ráda lehce strašidelné příběhy, strašidelné prokleté domy a tak, ale tady, kam se příběh začal ubírat, se mi už nelíbilo. A mám spoustu otázek, které mi nebyly zodpovězeny. Škoda.

1 31.12.2023

Kniha je velmi čtivá, příběh je možná malinko někdy přitažený za vlasy, ale má v sobě i mnoho děsivé a reálné skutečnosti. Když jsem byla dospívající dítě, internet a dětské stránky se hemžily pedofily, jako je Mike, s mnohými jsem udržovala kontakt (naštěstí jen písemný), dokázali dát mladé nesebevědomé duši pocit, že někomu na nich záleží, že jsou výjimečné, chytré... Zvlášť ještě, pokud hrdinky v této knize nemají stabilní rodinné zázemí, je úplně jasné, že propadnou někomu, kdo je zdánlivě miluje a stará se o ně. Bohužel se ale nejedná o lásku, ale o dost ošklivou manipulaci.
Příběh mě opravdu vtáhl, i když mi z něj nebylo mockrát dobře, ale opravdu mě zajímalo, jak to bude dál. Jasně, to věznění ve sklepě a i ten závěr byly už trochu přes čáru, ale což... Vlastně jsem byla ráda za to, jak to dopadlo.

1 28.12.2023

Kniha je velmi ponurá, smutná, často se opakuje pasáž o nešťastném otci, který nespí a jen jezdí po Stříbrné cestě a hledá svou ztracenou dceru.
Mejin osud byl také velmi zajímavý, poukazuje na to, že když nemáme patřičný rodinný vzor a zázemí, snadno se necháme zaslepit něčím zdánlivě fungujícím a naoko krásným.
Přemýšlím, jak hodnotit. Příběh se mi četl dobře a stále mě zajímalo, co se bude dít a jak to dopadne, atmosféra je opravdu ponurá, severská, dala by se krájet. A i když si uvědomuji, že kniha asi není zrovna úplná "topka", tak mě zaujala natolik, že klidně dám čtyři hvězdy.
Pro mě poutavý, leč velmi smutný zážitek.

4 11.12.2023

Mám moc ráda romány ze života, s tématikou druhé světové války, rodinných a mezilidských vztahů. Tato kniha mě rozhodně nezklamala, výborně se četla.
Také bych přála postavám více štěstí a čím jsem starší, tím víc si přeji v takových knihách sladký happy end, ale život takový bohužel nebývá.
Irma byla velmi silná, obětavá postava s velkým srdcem.
Edita byla komplikovaná, ale chápala jsem ji.
Obecně je kniha zaměřená na ženské hrdinky, muži zde vystupují většinou jako pěkní šmejdi.
Hlas kukačky je druhá kniha od této autorky (první byla Heřmánkové údolí), kterou jsem četla a druhá, které dávám plný počet hvězd, neboť se jedná o velmi poutavé a dojemné čtení.

12 10.12.2023

Jodi Picoult mám jako autorku moc ráda. A proto musím říct, že dle mého názoru je tato kniha její slabší dílo. Téma není špatné, jakožto střelba na potratové klinice a pohled na potraty v Americe obecně. Zajímavé je i to, že je kniha psána od konce a postupně se hodinu po hodině vracíme v čase. Fajn, ale už jsem se v tom po půlce knihy ztrácela a občas jsem měla pocit, jako kdyby se v tom chvilkama ztrácela i autorka. Mnohé postavy mi vadily a vlastně mě vůbec nezajímaly, všichni byli takoví strašně starostliví, rádoby vlídní, skoro jako by mi lezli až do pusy a navíc mi mnohdy děj přišel podivně zdlouhavý, popisoval snad každé mrknutí oka daného člověka.

No... i přes mnohé klady knihy - téma, čtivost, rytmika děje a určité napětí, mi tento počin přijde jako takový průměr. Od autorky jsem zvyklá holt na pořádný bomby, toto byl čajíček i přes to, že se tam střílelo.

Konec mě v něčem překvapil, v něčem potvrdil mé domněnky (ani nevím, jestli měl závěr úplně šokovat, protože byl dle mě dost jednoduchý a předvídatelný). A vlastně mě konec úplně neuspokojil, na to, že jsem téměř minutu po minutě trávila s postavami den jejich útoku a s knihou se mořila skoro týden, jsem si na závěr přišla trochu ošizena.

Dávám tři hvězdy a těším se, až si od Jodi přečtu zase něco dalšího.

3 26.11.2023

Tato kniha byla příjemná změna po všech těch jiných populárních knihách. Moc se mi líbilo, že je psaná tak snově a přitom o obyčejně neobyčejném životě,. Nebo naopak? Každý z hlavních hrdinů po něčem touží, ať už po rodině, slávě, pěnězích... A každý je trochu divný patron.
Tento příběh mi připomíná mojí hlavu v kocovině, v depresi nebo nenaplněné lásce. Sny, dramata... ukazuje, že ani zdánlivě obyčejný život není obyčejný. Všichni máme své třinácté komnaty, tužby, bláznivé nápady... A taky, že si mnohdy nevážíme právě té krásné, vzácné "normální" existence.
Kniha se mě dotkla někde ve fantaskní hloubce. Hlavní postavy si o svůj osud samy řekly, ať už naivitou, nebo svými psycho sklony. Přesto bych jim více přála takový konec, jaký viděl Viktor ve svém blouznění.
Kniha mi byla svým stylem psaní, vnímáním světa, osudem postav i jejich neduhy velice blízká a tak bych jí vlastně ráda dala plný počet hvězd, ačkoli mi tam možná něco malého, k úplné spokojenosti chybělo, takže nakonec dávám čtyři. Každopádně bych si určitě od autorky ráda přečetla něco dalšího.
Za mě dobrý, zůstal mi takový temný, mysteriózní pocit a neztotožňuji se s nízkým hodnocením této knihy zde.

4 19.11.2023

Asi se teď nedokážu úplně rozepsat a vymyslet nějaký duchaplný komentář. Tato kniha mě prostě bavila. Spousta charakterů, spousta podezřelých, lámala jsem si hlavu, protože důvody k zabití měl skoro každý. Prostředí tajuplného mlýna na samotě mi přišlo až roztomilé, já bych se podělala strachy. Takové úsměvné, když detektivka začíná ponurým starým místem na samotě, taková klasika a nemyslím to vůbec špatně.
Postavy jako vždy dobře psychologicky vykreslené. Klidně těch pět hvězd dám.

9 14.11.2023

Po mnoha letech jsem se v četbě vrátila ke staré dobré Daphne du Maurier.
Tato kniha dokazuje, že autorka prostě uměla psát, leč mě tento román nenadchl tak, jako její slavnější díla.
Julius Lévy mi byl protivný už od samého dětství, přišel mi jako takový malý psychopat, který nesoucítí s nikým, jde si jen za svými tužbami, mocí a bohatstvím. Myslím, že jeho vnitřní svět byl vlastně dost chudý a tak musel plnit svou prázdnotu povrchními úspěchy a nakonec se stal nejbohatším mužem v Anglii. No, já mu to nepřála, definitivně si to u mě podělal tím, když hodil svou kočku z mostu, ačkoli na druhou stranu by se to v jeho případě dalo chápat i jako jistý akt zvráceného milosrdenství.
Leč se jedná o dobře napsaný příběh, s velmi dobře vykreslenými postavami, hlavně tedy hlavním hrdinou, tak pro mě to bylo povrchní čtení, do kterého jsem se neuměla a asi ani nechtěla vcítit. Už dlouho mi nebyl hlavní hrdina žádné knihy tak protivný, jako Julius.
Vždy dosáhl svého, věřil si naprosto ve všem, vše se mu povedlo, přesto bylo očividné, že mu chybí něco velmi podstatného, co se koupit nedá. Když už měl všechno, za čím se dál honit? Jeho slabinou byla nakonec jeho dcera, která se mu v mnohém podobala, ale toužila žít život po svém a jinak.
Mně těch přes tři sta stránek o takovém magorovi trochu vyšťavilo, bylo mi ho líto až na samotném konci, kdy sám zjistil, že jeho zlatá éra skončila. To jsem možná jednou jedinkrát měla chuť ho pohladit.
I přes těžkou averzi k hlavnímu hrdinovi dávám knize čtyři hvězdy, neboť se dle mě jedná o barvitý a dobře napsaný psychologický román, leč absence lidskosti hlavního hrdiny ubrala mému čtení této knihy duši a do děje jsem se nenořila, jen proplouvala po jeho povrchu.

2 05.11.2023

Uznávám, že kniha není nějaká nadupaná bomba, ani nepřináší nic nového - hrdinka s pohnutou minulostí, velký temný dům a ještě divní obyvatelé, tajemství v každém koutě - klišé, leč stále funkční.
I přes to, že posedlost hlavní hrdinky v domě setrvat byla mnohdy až úsměvná, protože bylo jasné, že je to klasický tah pro děj (upřímně, já mít psychické problémy a noční můry, tak tam fakt nelezu a asi bych se pravdy snažila dopídit jinak), tak to nebylo zase až tak zlé.
V knize se nachází celkem dobrá zápletka, snadno se čte, ačkoliv si myslím, že knihu tohoto počtu stran, pokud by byla o několik chlupů lepší, bych měla přelouskanou ve své pracovní vytíženosti tak za dva, tři dny, u této mi to ale trvalo čtrnáct dnů a mnohokrát jsem měla chuť začít číst něco jiného, ale zajímalo mě, jak kniha dopadne a nepřišla mi špatná natolik, abych ji nedočetla.
Dávám tři hvězdy za tu tíživou a děsivou atmosféru a za to, že to byla příjemně strašidelná oddechovka a za to, že mě zvraty občas překvapily, leč něco jsem už tušila dopředu.
I když zde kniha nemá zrovna nejlepší hodnocení, četla jsem mnohem horší knihy podobného ražení, takže nakonec za mě fajn.

1 26.10.2023

Zvláštní kniha. Původně jsem ji chtěla odložit po pár kapitolách. Vadilo mi, že kniha je psána v celku bohatým jazykem, barevně a pak do toho autorka prdne větu "včera jsem s ním konečně šu*kala."
Jako by tím hned ty první stránky zabila.
Nakonec jsem knize šanci dala, je tam spousta pěkných pasáží, leč se neubráním dojmu, že jak hlavní hrdinka, tak kniha vlastně nevědí, čím by měly být.
Na jednu stranu se řeší v knize láska z dětství, nevěra, pak složité osudy hlavních protagonistů. Je to více o minulosti. Celé je to vlastně vyprávění o tom, co bylo a co mohlo být. Takže ta chaotická minulost jako by tvořila děj celé knihy, leckdy to bylo zajímavé , poutavé, jindy už mi přišlo, že bych se bez tolika informací obešla. Vždyť jinak se v knize vlastně vůbec nic nestane.
Není to úplně špatná kniha, ale asi úplně nechápu její poslání a ani na takovou silnou lásku, která nemá konkurenci a hlavně trvá celý život, opravdu nevěřím.
Za mě se tam nic nevyřešilo, cítím se jako čtenářka poněkud podvedena a jsem z toho příběhu poněkud zmatená. Jako bych četla zavřená v barevné bublině, která toho hodně slibuje, ale pak pukne, zmizí a zůstanou jen vzpomínky a nenaplněná přání.

2 14.10.2023

Tento příběh je zkrátka taková temnější pohádka pro dospívající a dospělé, dlouho jsem nečetla takový styl, takže to pro mě vlastně byla osvěžující změna, v příběhu mě nic moc nerušilo. Hlavní hrdinka to rozhodně neměla jednoduché, přišlo mi, že autorka hodně čerpala z tématu upalování čarodějnic, ale proč by ne, koneckonců každý kdo se nějak liší je společností odsuzován.
Zápletka se mi líbila a četla jsem se zaujetím, možná konec mohl mít větší grády a i větší logiku, něco podstatného mi tam chybělo, ale budiž.
Budu zvědavá na další autorčiny knihy.

08.10.2023

Kniha psána ve stejném duchu jako první díl, napínavé, ponuré, však oproti prvnímu dílu mi zde postavy nebyly tolik sympatické, ale při čtení mi to nevadilo. Příběh se mi líbil, vesměs jsem byla s knihou spokojená, leč první díl se mi líbil víc. Těším se na další díly.

8 08.10.2023

Vcelku poutavé, místy trpké, smutné, smutně romantické i trochu politické čtení. Kašparovi zemře žena, zkrátka se uchlastá vlastními démony a stíny z minulosti, které neumí vyřešit. Zjistí, že měla dceru, kterou opustila, chtěla ji najít, ale nedokázala to, ve všem se plácala. A tak začne pátrat on a nakonec najde.
Kniha je plná zajímavých myšlenek, poutavě napsaná, plná spletitých vztahů. Kašpar nalezne nevlastní vnučku, která je ale s úplně jinak politicky zaměřené rodiny, vyznává jiné hodnoty, ale najdou si k sobě cestu skrz umění... Složité téma je v knize zpracováno dobře, padala na mě poněkud sklíčená atmosféra, konec mi také nepřišel zrovna veselý. Chtěla bych, aby to bylo jinak, ale to není problém autora, nýbrž můj.

1 02.09.2023

No, za nejvtipnější okolnost ohledně čtení této knihy považuji to, že jsem až náhodou v půlce děje zjistila (zajímalo mě obecně hodnocení této knihy zde), že jde již o druhý díl. To by mě vůbec nenapadlo, dá se to číst zcela bez problémů samostatně.
Knihu považuji za takový průměr. Hlavní hrdinka prchá před minulostí, svým nevlastním psycho otcem, před bratrem svého kamaráda, který ji chce zničit a zkrátka před svou minulostí. To vše je ovšem omíláno neustále dokola, pořád se jen řeší, co hlavní hrdinka může nebo nemůže říct, jak je vlastně vyděšená a sobecká, neustále lká nad tím, jak se nemůže nikomu svěřit a jak tím trpí její syn. Nic světoborného, téma není zase tolik originální, sice mě zajímalo, jak to dopadne, ale ne tak, abych si kvůli tomu kousala nehty, nebo knihu nedokázala odložit.
Přesto jsem zvědavá a přečtu si první díl, bude zajímavé to číst zpětně a prý má být i třetí. Šanci tomu dám, i když jde vskutku o průměrný, rádoby ponurý román. Mně osobně tento díl moc nepřesvědčil, ale úplná katastrofa to není.

1 02.09.2023

(SPOILER) Tohle byl docela mazec. Hodně tíživý příběh ze života. Julii začnou tikat biologické hodiny a tak se v myšlenkách upne ke své vysněné holčičce, kterou ale bohužel potratí. Ta ženská se vlastně trochu pomátne a je odhodlaná udělat vše, aby dítě nakonec měla. A tak si adoptuje romskou holčičku, kterou se snaží chránit, ale zároveň jí podle mě nikdy nemohla dát to, co by bývala dala vlastnímu dítěti. Myslím, že ve vztahu matky a adoptivní dcery od začátku chybělo něco moc důležitého, možná bezpodmínečná láska, přijetí, protože Agnes nemohla nikdy nahradit mrtvou Anežku a ta dívka to vnitřně cítila, navíc byla od narození obelhávána a když v dospívání potřebovala nejvíc matčinu oporu tak matka selhala. Dokázala jsem se vcítit do obou hrdinek, i když mě každá něčím štvala. Smutné čtení, nýbrž velice poutavé, jen ten konec mě příliš nepotěšil, skončilo to dost otevřeně a padla z něj na mě tíseň.

10 10.08.2023

U prvního dílu se mi více líbila druhá polovina knihy, tady to bylo naopak, první část mě celkem vtáhla, pak už mě to trochu začalo rozčilovat. Nějak té Josii neumím přijít úplně na chuť. Rozhodně se nejedná o špatnou sérii, neustále se něco řeší a děje, děj byl celkem zajímavý, ale až zbytečně moc zamotaný a překombinovaný, když třeba člověk na dva, tři dny nemá čas číst a pak se ke knize vrátí, má v tom trochu chaos, teda aspoň já jsem měla a leckdy jsem se musela vracet o pár stránek zpátky, abych si znovu připomněla, kdo je kdo.
Jedná se o celkem dobrý thriller, nenudila jsem se, takže dávám čtyři hvězdy, ale už jsem zkrátka četla lepší detektivky. Nicméně se k sérii určitě vrátím a přečtu si i další díly, čistě ze zvědavosti, jestli se to někam posune.

6 10.08.2023

Autorku jsem neznala, rozhodla jsem se ji zkusit po té, co na mě její poslední díl této série mrkal z plakátů v metru. A jelikož ráda čtu díly v sériích popořadě, taky byly na řadě Mizející dívky.
A jelikož už mám v tomto žánru něco málo načteno, neubránila jsem se myšlence, že už jsem zkrátka četla lepší krimi. Suspendovaná vyšetřovatelka, které nedá případ spát a plete se všude tam, kde být nemá, je pro mne už strašně otřepané klišé. To, že snad každý vyšetřovatel v takto laděných knihách má nějaké osobní trauma, je už taky ohraná písnička, ale chápu, že to tak asi musí být.
První půlka knihy mě celkem mátla, samé šílené situace, spousta lidí a jmen, děj mě úplně nedokázal vtáhnout, ale to v půlce knihy začlo měnit, děj dostával ucelenější obrysy a fakt jsem byla zvědavá, jak to nakonec dopadne. Je to síla, když policie, která má pomáhat a chránit, takhle strašně selže.
Takže nakonec jsem od knihy dostala zhruba to, co jsem očekávala a druhá půlka knihy mě utvrdila v dojmu, že si kniha ty čtyři hvězdy zaslouží, ač nejde o žádný přelomový trhák. Další díly určitě zkusím.

8 24.07.2023

Dlouho jsem přemýšlela, jak mám vlastně knihu hodnotit, co se týče počtu hvězd. Navíc jsem se při čtení občas přistihla při myšlence, že se těším, až knihu dočtu a budu moci číst něco jiného.
Nakonec jsem se ale rozhodla pro plný počet, protože si myslím, že si to tahle kniha zaslouží.
Styl psaní je barvitý, čtivý, osobní. Kniha čtenářům poskytne pohled na život v Nigérii, na náboženství, fanatičnost i na rodinnnou lásku a na obecně tamní život.
Pro mne byla kniha velmi zajímavá, ze světa, který neznám a je mi úplně cizí. Kambili mi bylo líto. Bohatá rodina v Nigérii, otec uznávaný cvok, ostatní poddajní, udusaní existencí pod jeho vládou. Nedivím se, že se vůbec neusmívala a měla problém s komunikací.
Naopak když přijela k tetě, tam svět fungoval jinak, v pohodě, nikdo nikoho netýral, všichni uměli být veselí i když neměli tolik peněz.
Byl to pěkný příběh, chvíli mi vadily ty cizí výrazy, ale nakonec jsem si na ně zvykla.
Něco jako když žijete za záclonou a pak se vám otevře nový svět, v němž si uvědomíte, že můžete klidně dýchat. Takový dojem nakonec z knihy mám.

3 14.07.2023

Kniha na mě povětšinu četby působila jako taková místy ponurá, lehounce strašidelná oddechovka na dovolenou. Styl psaní mi přišel skoro pubertální, ale ocenila jsem krátké kapitoly a zkrátka to bylo čtivé. Osud hlavní hrdinky se vyvinul dost depresivním a zoufalým směrem, bylo mi jí líto a nechápala jsem její rodiče. Ten prvek tajemna mě oslovil, s rozuzlením jsem byla spokojená, od začátku tam prostě něco nesedělo a ten konec by možná mohl pro někoho vyznít otevřeně, ale mně tam všechno docela zaklaplo na své místo.
I když je to takové jednodušší čtení, líbilo se mi to.

13 10.07.2023