vladku komentáře u knih

Formou komiksu zpracované téma klimatické změny. Autoři jsou jasně přesvědčení. Kniha bohužel na každé straně částečně manipuluje - dost manipulací si ušetříte, když nebudete na každé dvojstraně číst bublinu u otazníku. Jejich pokřivený názor je jasný z odstavce na straně 89: "Ctnost: Dobrý člověk je podle tohoto systému ten, který má dobré povahové rysy: štědrost, dobrosrdečnost či trpělivost. Když se tedy chováte hezky, ostatní vidí, že jste ctnostný člověk. Sem by patřilo třeba stávkování a protesty za více snahy o záchranu klimatu."
Nicméně pokud se chcete velmi rychle dozvědět nejdůležitější informace, zde se je velmi rychle dozvíte.

1 01.10.2023

Po třetí pohádce jsme vzali jinou knihu. Jak řekla dcera, pomlouvá zvířátka, např. Luskouna, Sojku. Z mého pohledu nesmyslné příběhy, jejichž příběh neměl žádný reálný hlubší smysl nebo ponaučení.

01.10.2023

Náročné čtení. Od autora co několik let žil ve Venezuele. Surové informace prokládané informacemi z rozhovorů. Jak sociální dávky, levné ceny základních potřeb a z toho plynoucí mafie, korupce, kupčení s hlasy zničili společnost a stačilo ne až tak mnoho let. Na konci zamyšlení, jak z toho ven. Chce to čas na změnu myšlení nebo vnější zásah. Kdysi země bohatá na ropu, postupně danila a brala si od investorů víc a víc, až to přebrala úplně. Jenže investoři nemají jen zisky, mají i náklady, experty, investice s dlouhodobým horizontem a ne úplně jistým výsledkem, zvláště když se jedná o nepříliš chtěný typ ropy. Zvláště když aktuálně je ropa na ústupu kvůli Green Dealu.
Vlastně Venezuela nám ukazuje v praxi, kam sociální dávky, nepodmíněný příjem mohou zavést společnost. Bohužel Venezuela má jen náskok a měla zapnuté turbo.
Kniha mě celkem dala mnoho myšlenek k zamyšlení. Mnohé myšlenky mi potvrdila. Ale i otázky. Když bychom byli bohatší země, např. bohata na lithium, bylo by to přínosné, nebo prokletí? Není paradoxně chudší, drsnější země výhodou než tropická země nebo země s nerostným bohatstvím? Protože nás lépe formuje.

2 26.09.2023

Knihu jsem si pořídil naslepo. Pokud máte faktografické znalosti názvu států, měst, hor, řek, rostlin, budete mít velkou výhodu. Mentální cvičení jsou v podání této knihy především písmenkové hrátky, přesmyčky, vzpomínání na slova splňující nějaké podmínky apod. Proč ne, jen holt mentální trénink znamená i nějakou formu učení se názvů výše zmíněných objektů.

Doporučuji! Kniha z roku 2020, tedy je nutné vzít v úvahu tehdejší témata. Nevidomý autor, právník, který má svou morálku a je svým způsobem odvážný. Je to člověk, u kterého se mi nechce věřit, že je nevidomý. Má neskutečný přehled, který v knize je poznat množstvím odkazů, kauz, jmen. Útlá kniha, hutné informace, 288 odkazů. Motivující, inspirující. Samozřejmě že s některými názory nebo návrhy nesouhlasím, pochybuji o některých informacích (bez odkazu), nicméně vzhledem k celkovému výsledku, knize, mají i tyto informace bez odkazu svou váhu pro mě, zvláště když jsou výborně odargumentovány. Celkově tato kniha reprezentuje výborně myšlenky, etiku, morálku, pozitivismus/realismus autora. Už kdysi mě autor zaujal, proto jsem si knihu pořídil, škoda, že jsem se k ní nedostal dříve.
Kniha mě inspirovala, inspiruje i vás?
Jak konkrétně mě inspirovala?
1. Pokusím se do budoucna viru z roku 2019 říkat čínský virus. Virus si to zaslouží nejen s ohledem na tradici pojmenování virů, že virus se jmenuje dle země původu, ale i skrz toho, že si to zaslouží samotná Čína.
2. Nedělám v oblasti financí nikdy velká gesta, důvodem je diverzifikace, ale i implicitní neznalost všeho, ale už dlouho uvažuji odstranit investice spojené s Čínou ze svého portfolia, tato kniha mě posunula v rozhodnutí dál, takže je možné, že Čínu opravdu brzy z portfolia odstraním. Začíná to dávat smysl nejen morálně, ale i věcně (další střípky, jak ekonomické údaje jsou zkreslovány).
3. Kniha mě namotivovala přece jen, asi už s křížkem po funuse, napsat jeden článek bude to můj příspěvek, co mohu udělat já. Co můžete udělat vy, aby se zde žilo lépe? (Ať už tím zde myslíte ČR nebo Zemi.)
4. Dle autora prý se stále neučí v dějepise prakticky vůbec o době po roce 1945. A já si myslel, že to byla dočasnost jen v době po revoluci. Pojďme to změnit. Nespoléhejme na překonaný koncept státních škol, řekněte, najděte svým dětem informace, zkušenosti z období poválečných až do současnosti.
5. Jdu hledat další zdroje od stejného autora.

3 11.09.2023

Útlá kniha menšího formátu se spoustou prázdného místa na stránkách, tedy přečtete ji za chvilku. Ideální pro darování někomu ve vašem okolí, kdo nemá moc času a byl by ochoten si něco přečíst na tohle téma. Stručné a přitom obsahuje většinu hlavních témat. Co mohu vytknout, je navrhování rychlých řešení, např. zálohování PET láhví, které v ČR bude drahé (jinde by ty peníze měly vyšší účinnost) a pravděpodobně kontraproduktivní.

Není to první kniha, kterou čtu od tohoto autora. Nezklamala. Je to náročné čtení, víc z knihy budete mít, když dané metody budete rovnou využívat, pokud vás osloví, potřebujete je. Autor říká, že je kniha je vhodná na léčení ran, nicméně ne traumat, s těmi máte vyhledat odbornou pomoc. Nicméně jako prevence traumat popsané metody mohou sloužit. Je to zajímavý metodologický návod, jak se naučit dívat se na rány z povzdálí, z bezpečného místa, jak se postupně naučit rány akceptovat, ztlumit. Rozhodně je inspirativní např. napsat svůj životopis ve formě pohádky (Jaké překážky se vám postavily do cesty? Jaké výzvě jste čelili? Jaké okolnosti vám cestu ztížili? Co jste museli naučit? K čemu jste se nechali svést? Jaké skutky, hodnoty, rysy osobnosti, pomocníci vám stáli po boku? Jaké schopnosti jste rozvinuli? Co jiného jste získali? Za co dnes můžete být vděční?). Ale kniha celá je plná podobných metod, berte ji spíš jako praktickou cvičebnici, než pouhou učebnici.

2 11.09.2023

Kniha od dávno zemřelého autora napsaná v roce 1933, tedy před 90 lety. Člověk musí mít toto na paměti při čtení. A svým způsobem být velkorysý k dávno překonaným přístupům. Tehdejší názory na homosexuály člověk pochopí. Časté čtení o rozmazlování, které se např. pozná tak, že dítě příliš pláče, byly na mě moc, i vzhledem ke znalostem o citlivých dětech. Kniha má co říct, je to zajímavá kniha pro řekněme historika psychologie, pro toho kdo si chce přečíst originální zdroje, ale ne pro mě, pro laického čtenáře se zájmem o poznatky z oblasti psychologie uplatnitelné v praxi, o pravděpodobně správné informace.

Druhá kniha od stejné autorky, nezklamala. Zajímavé, poučné, svým způsobem zábavné. Když člověk čte v přírodě, hodí se to chvílemi odhlédnout a zaposlouchat se do zpěvu živých ptáků kolem. Dozvíte se o životě mnoha ptáků, ale také jak byly poznatky zkresleny tím, že v minulosti byli zkoumáni ptáci především Evropy a severní Ameriky a vědci byli především muži. Takže pravděpodobně jako já můžete zapomenout na mnohé poučky o ptácích ze základní školy. Ptáci jsou rozmanití dovednostmi, způsobem života. Najdeme zde vše: věrnost, stavitelství, obranu ve formě mobingu, spolupráci v rámci druhu i mezidruhově, nevěru obou pohlaví, homosexualitu, vraždy, podvody, ale i sex s mrtvolami, brutální znásilnění. A srovnání s člověkem? Člověk není až tak mimořádný, jak si lidé myslí.

3 10.09.2023

Trochu nezvyklá forma, rozhovory, takže struktura víceméně jen jednoúrovňová, díky ale za ni. V knize jsem se dozvěděl plno informací, polopatisticky vysvětlené. Nejen že potvrzuje mýtus, že děti v nízkém věku nic necítí, nevnímají, dokonce ho převracejí naruby. V krátkém období po porodu je vývoj mozku tak kritický, že 2 měsíce traumat po porodu následovaných 12 let normálu mají horší vliv než 2 měsíce normálu následovaných 12 let traumat. Kniha velmi komplexně popisuje vliv traumat, mimo jiné definuje, co je a co není traumatem, popisuje, jak traumata v dětském věku jsou zákeřná, protože jsou na nevědomé úrovni. Popisuje vliv nevhodného školního prostředí i nápravného prostředí. Jak se traumata "dědí" mimoděk. Jak důležité je pro lidi společenství právě pro zmírnění problémů moderní společnosti, jako jsou migrény, vzteky. Autoři velmi jasně dávají do souvislosti rasismus, traumata, přitahování známého. Autoři píšou, že tahle kniha by měla být povinnou četbou policistů, učitelů, vychovatelů, za mě přidám i bachaře. Kniha byla pro mě střípek, který propojil a potvrdil pracně získané tušení, znalosti.
Knihu jsem začal číst kvůli okolí, ale po přečtení zjišťuji, že není jen pro lidi s traumatem, je pro každého, protože každý má pravděpodobně nějaká větší či menší traumata a tato kniha spolu s velkým úsilím má potenciál začít tím, že ta traumata v sobě když ne odhalíte, tak budete mít důvodné podezření. Čtěte pozorně. Pro mě kniha pomohla uvědomit si situaci cikánů/Romů v Československu, jak zásadně stát zpřetrhal sociální vazby přemisťováním a trháním rodin, braním dětí na převýchovu do děcáku a umisťováním cikánů v praktických školách. Něco, co s vhodným úsilím bude trvat generace napravit a zatím úsilí téměř žádné.

2 26.08.2023

Autor bohužel už zemřel. Nicméně stihl naspat několik knih o nenásilné komunikaci. Do mých rukou se dostala ta o nenásilné komunikace ve škole. Bohužel stejně jako v autorových USA i u nás v ČR školy stále převážně vycházejí z pruských kadetek, škol pro přípravu vojáků, úředníků, používají dle autora "vzdělávání na principu dominance". Prostě princip určování správné a špatné odpovědi autoritou, princip hodnocení, odměny, trestu, povinností, nesvobody. Dle autora tento systém vytváří a ukotvuje sociální kasty ve společnosti. S autorovými názory se z většiny ztotožňuji. John Medina - autor knih Pravidla mozku (dítěte) - napsal něco ve smyslu, když by člověk chtěl vymyslet nejméně vhodné prostředí pro učení, vymyslel by školu: frontální výuku, pevně stanovené doby pro "předměty", hodnocení, srovnávání, odměny, tresty. Autor této knihy to bere z trochu jiného pohledu, ale opět dost nelichotivě pro klasickou školu. Prostě se zamýšlí, co reprezentují známky a že vlastně v sobě obsahují implicitně i sociální zázemí, nadání, cca kastovní systém udržuje při životě. Navíc učí poslouchat "autoritu", "rozeznávat" "dobře" a "špatně". Autor místo toho prosazuje, v praxi několikrát vyzkoušeno a obhájeno, model nenásilné komunikace ve škole. Pokud znáte svobodné školy, tak do značné míry, víte o čem kniha je. Učitelé nemají poslední slovo, učí žáky/studenty se učit, empatii, místo určování, co je špatně nebo dobře, učí projevovat názory, nesouhlasy. Detailně vysvětluje, že sice je to viditelně časově náročnější, viditelně svobodnější, ale když se započte všechno, jsou svým způsobem srovnatelné s klasickými školami na principu dominance. Autor např. v knize ukazuje diskuze, např. ředitele školy, který si nedovede představit nenásilnou komunikaci, protože by nebyl schopen zaručit 100% docházku. Pointou bylo, že to byla škola, která měla 30% neomluvenou absenci žáků (a u nás v ČR se to prostě řeší omluvenkami od rodičů i lékařů).

Kéž by tato kniha byla v každé škole a všichni dle ní postupovali. Aby se lidé naučili empatii (fakt postup v knize vyzkoušejte), aby se naučili chápat druhou stranu (bez ohledu na to,  jestli s ní souhlasíte, či ne), odnaučili se hodnocení, trestům, pomstě, obecně násilí (krom toho, které je čistě a minimální možné z důvody ochrany okolí či daného člověka). Myslím si, že tato kniha se hodí i pro rodiče domškoláků i pro celkovou změnu nálad v celé společnosti. Přitom kniha je útlá, čtivá.

2 24.08.2023

Těchto knih není nikdy dost. Jak méně násilně vychovávat děti. Je to delší, ale dlouhodobější způsob, než něco zakázat, čti skrýt, převézt do forem hůře viditelné, prokazatelné. Tato kniha jde na to strukturovaně v sedmi krocích. Kniha zůstává relativně stručná, přečtení není na dlouho. Kniha je navíc doplněna mnoha citáty. Lze ji číst jako běžnou knihu, ale víc čtenáři dá, když čtenář si bude odpovídat na mnoho otázek v ní autory položených a bude se zamýšlet nad mnohými tématy v knize zmíněnými. Protože i když příklady z praxe mohou mnoha lidem pomoci, inspirovat, stále je mnoho různých rodičů a mnoho různých dětí a na každou kombinaci je lepší jiný přístup. Pomocí otázek a témat k zamyšlení tak kniha může pomoci i lidem a jejich dětem, kteří jsou značně rozdílní od autorů, kteří mají jiné priority, jinou historii.

Myslím si, že tyto knihy by neměly chybět v žádné knihovně.

16.08.2023

Komiksový styl má několik výhod. I dítě na prvním stupni kniha zaujme a začte se. Pro lidi zaneprázdněné i "zaneprázdněné", rychleji a snadněji ji přečtou. Současně obrázky mnohdy řeknou víc než samotný text, třeba i dvojnásobný text. Nejsem si vědom, že bych trpěl úzkostmi, depresemi, panickou atakou, takže berte můj názor s rezervou, ale kniha velmi dobře popisuje příznaky, praktické ukázky jak situací, tak terapie, tak myšlení dané osoby. Za mě má kniha hlavu a patu a je šance, že se ke čtení odhodlá i ten, pro koho je určena, který "chvátá, nestíhá, nestačí" a zapomíná na čas, péči o sebe. Zkuste ji, třeba vám pomůže.

3 13.08.2023

Velmi dobrá kniha, velmi dobře napsaná, strukturovaná. Doporučuji. Na úvod vám autor namotivuje číst hezkým úvodem, pak následují dvouúrovňově strukturované krátké texty o hmyzu, psáno zajímavě, populárně naučně. Dozvíte se známé i méně známé informace, včely, mravenci, mšice, má zebra bílé nebo černé pruhy? Je na Zemi více samců nebo samic (výrazně víc samic)? Kolik octomilek by teoreticky mohlo být za rok (koule o větším průměru než Země Slunce)? Autorka postupně buduje ve čtenáři názor, že hmyz je zajímavé, inspirativní, užitečný (včetně toho, který je považovaný za otravný), málo prozkoumaný a životně důležitý nejen pro člověka. Může být odpovědí na mnoho otázek a problémů, které lidstvo trápí, jen potřeba mnohokrát měřit než jednou říznem...

2 13.08.2023

Autor je etatista a člověk levicového myšlení, dále majitelem firmy, která se obejde bez vnějšího financování. Kniha je plná sebechvály, nicméně často odůvodněné, přesto pro neameričana je to značně nezvyklé a předlouhé oslavné "písně". Kniha je plná informací především z historie IT, příhod, doplněná o logické domněnky a historky autora, které jsem neověřoval, zdáli se důvěryhodné. Jeho argumenty mně především k závěru knihy nepřesvědčily, přesto mě kniha obohatila o zajímavé historické příhody. Např. patentování one-click na straně 98 mi začalo dávat smysl z hlediska inovativnosti, otázkou zůstává, jestli vůbec takové věci by měli být patentovatelné, resp. jestli a co by mělo být patentovatelné. Nicméně asi se nic nestane, když si na knihu neuděláte čas.

11.08.2023

Kniha plná informací, sazba nepohodlná - špatně se rozevírá, text vysázen do okrajů. Obrázky kvůli ceně shromážděny u sebe, následně odkazy na ně, chaoticky. Textově se mi kniha líbila, i když těch informací je tam opravdu hodně a kniha klame tělem, je úsporná a vyvolávala dojem, že bude rychle přečtená. Obsahuje plno zajímavostí ze světa zvířat, následky filmů Čelisti nebo Hledá se Nemo. A poslední kapitola je značně pesimisticko-realistická co se týká plundrování moře (při rybolovu se vyloví i značné množství organismů, které se vyhodí). Moře je obrovské, ale mnohé struktury jsou miliony let staré a lidé jsou je schopny zničit během pár minut.
Nějaká ukázka z knihy: pp67 "Příběh odehrávající se podle zákonů přírody by vypadal asi takhle: Nemova matka se stane kořistí dravce a zanechá po sobě vdovce a osiřelé mládě. Otec se poté začne přeměňovat v samici a Nemo současně s nim, tedy lépe řečeno s ní začne pohlavně dospívat. Jelikož je jediným samečkem schopným rozmnožování široko daleko, páří se spolu se svým vlastním otcem a přivedou na svět incestní potomstvo. Zahyne-li Nemova partnerka, která byla kdysi jeho otcem, změní pohlaví i Nemo a hledá si nového partnera... "

Skvěle zpracované téma, které by se nemělo dít. Přesto se děje často, příliš často. Rád jsem tuto knihu podpořil a podpořím ji i touto recenzí. První část knihy je velmi podrobný vhled do dětství Tomáše, které je ve vhodných chvílích přerušeno a doplněno komentářem odborníka na dané téma. Je to podrobné, svým způsobem napínavé, čtivé, postupně se vyvíjející, celkem "dobře" se člověk vciťuje do pocitů. Být bez zázemí, je vývoj celkem pochopitelný...
Druhá část knihy obsahuje další příběhy dvou žen a rozhovory s nimi. Už méně podrobné, ale vidím jejich roli v tom, aby ukázali jak pestré to mohou být příběhy a co všechno mohou způsobit. Následují příběhy zdánlivě z druhé strany, příběhy pedofilů. Tuhle část považuji za podobně důležitou jako úvodní rozebraný příběh Tomáše a to z několika důvodů. Veřejnost se často bojí pedofilů, ale statistiky hovoří jasně, valná většina útočníků je z blízkého okolí, nevlastní i vlastní rodiče, vzdálení i blízcí příbuzní, učitelé. Stejně jako jinde, i u pedofilů je nebezpečnější pedofil bez pomoci, bez uvědomění, bez zázemí než ten, který může čerpat ze zkušeností jiných, poučit se jejich chybami. A prostě stejně jako být heterosexuálem automaticky neznamená, že kudy chodí tudy znásilňuje opačné pohlaví, ani u pedofilů tomu tak není (ale samozřejmě i taková jsou, v médiích o nich nejčastěji slyšíme, stejně jako o všem jiném negativním). Jsem rád, že v knize je dostatečně zdůrazněn rozdíl mezi pedofilem a těmi, co páchají násilí na dětech, což vidím jeden z hlavních důvodů proč se obětem nevěří, proč to některým tak dlouho prochází - protože většina násilníků jsou "běžně" vypadající lidé z blízkého okolí a obětem zvláště dětem se spíš jim nebude věřit než těmto "seriózním" dospělým.
Jsem rád, že vyšla kniha. Jen doufám, že nebude výsledkem další regulace. Nevidím svět černobíle, zvláště poté, co znám pár, který začínal jako učitel a, pokud se nemýlím, ještě nezletilá studentka a nyní spolu žijí spokojeně s několika dětmi. A naopak znám dost příběhů bez jakéhokoliv sexuálního podtextu, kde lidé na pozicích manipulují, zneužívají svého postavení i moci. Osobně to vidím jako to horší na celém příběhu Tomáše, vlastně nutná prerekvizita k sexuálnímu deliktu, manipulace, šikana, zneužívání své pozice, podvádění, falšování, fiktivní doučování. Stejně tak příliš nesouhlasím s radou bát se cizích lidí, zvláště když opakuji, většina deliktů je z blízkého okolí. Osobně si myslím, že pokud něco má pomoci, tak umět si poradit, umět říct ne, především pseudo autoritám jako jsou učitelé, lékaři a další. Vychovávat "nevychované" dítě, které prostě nevidí důvod poslouchat cizího člověka. A které umí být hlasité a umí si říct o pomoc (právě cizím lidem).
Knihu doporučuji.

4 31.07.2023

Knihy je plná myšlenek, ale to také znamená, že text je obšírný, s plno drobnými odbočkami. Ale asi to jinak nejde vzhledem k tomu, jak digitální technologie jsou všude, od domácího prostředí, práci, zábavě až po negativní věci. Autor tak ani nemůže být konkrétní příliš s radami, protože každý jsme na své cestě jinde, má jiné potřeby, priority. Nicméně rámcové úvahy se dozvíte a je jen na vás, jestli je přijmete či ne. Dle mě jednoznačné řešení není a nebude. Je to podobné, i když složitější jak s nožem, lze ho využít, použít, ale obsahuje i rizika, zvláště když první krůčky s nožem jsou někde potají nepoučenými dětmi bez dozoru až ho někde zapomenete uklidit.

25.07.2023

Osvětová kniha, bohužel plno výzkumů je stále třeba udělat nebo ověřit, zopakovat. Kniha jde proti proudu stereotypů běžných lidí, ale bohužel i vědců, takže není příliš vhodná pro čtenáře, kteří si potrpí na termíny, definice. U rostlin tyto termíny a definice se používají ze světa zvířat, ale označují něco úplně jiného a nové termíny zatím nejsou příliš ukotveny, případně stávající zobecněny. Celkově kniha za pár let bude považována buď za brak, nebo za jednu z vlaštovek změny uvažování, v každém případě za zastaralou.

Rostliny nejsou jen pouhé automatické bezduché organismy. Autor uvádí plno příkladů, kdy chování rostlin vykazuje známky, které lidé od rostlin neočekávají. Od rychlých pohybů rostlin, elektrické aktivity v rostlinách, možnosti anestézie rostlin, komunikace s jinými rostlinami i zvířaty, obrany i náznaků inteligence.

Svým způsobem jsem se díky této knize zamyslel nad mimozemským životem. O něm nic nevíme, představujeme si exotické (organismy nezaložené na uhlíku) i méně exotické organismy. Ale svým způsobem nic moc nevíme o pozemských organismech a vypadá to, že jim vlastně nerozumíme, že nejen běžní lidé, ale i vědci mají problém se dostat ze zvířecího centralismu a uvažování. Pochopit rostliny dle mě bude celkem důležitý mezikrok k tomu, abychom byli schopni pochopit nebo poznat mimozemský život. Zatím relativně obšírný popis sporů ohledně fytonervové soustavy, resp. soustavy elektrických signálů v rostlinách, vypovídá o tom, že na pochopení i méně exotických organismů moc nemáme...

2 25.07.2023

Osvětová kniha, která boří plno stereotypů o ptácích. Ptáci si v mnohém nezadají s člověkem, jinými zvířaty, v některých ohledech jsou některé druhy výjimečné přes celou Zemi. Jak jsou vynalézaví, umí vyrobit a i opakovaně používat nástroje, jak umí komunikovat včetně naprosto dokonalého opakované reprodukce cizích řečí, jaké mají estetické vlohy, jaké mají prostorové a časové dovednosti (výrazně lepší než člověk - tisíce míst pamatovat, doletět z tisíce km vzdálených neznámých míst a přizpůsobiví. Samozřejmě, že žádný pták neumí vše dohromady, jsou zde i individuální schopnosti, ale celkově naše výjimečnost není až tak velká, jak si lidé myslí a i obyčejný holub není jednoduchý bezduchý organismus... Pokud vás zajímají ptáci konkrétně, tato kniha je pro vás. A rád doporučím obecně pro tento typ knih malé brněnské nakladatelství Kazda.

7 25.07.2023