Wajny komentáře u knih
Kniha Mráz byla v jednu dobu snad úplně všude. Když opadl ten největší boom, tak jsem se do ní pustila i já. Bohužel to nebyl takový zážitek, jak jsem očekávala.
Začnu pozitivy knihy – kniha má velmi originální námět – Ava, víla, která žije ve světě lidí a Torin, král, který si hledá manželku pomocí soutěže, kde bojují víly v různých disciplínách o jeho ruku. Vypadá to dobře, že ano? Já se opravdu těšila, protože jsem čekala nový vílí svět, vyostřené situace během turnaje, hodně postav a krásnou romantickou linku ve stylu odpírané lásky. Dostala jsem všechno, ale bohužel v hodně nedotažené verzi (občas mi to přišlo jako parodie na Krutého prince smíchaného se Selekcí).
Největším mínusem knihy pro mě bylo velmi rychlé odhalení Torinova tajemství, zbavilo mě to tak možnosti hádat, co s ním vlastně není v pořádku a i o velký wau efekt z prozrazení. Tím pádem mě v knize nedokázalo nic překvapit, i konec jsem takový čekala (i to co bylo s Avou a jak to s ní asi bude dál).
Děj bych velmi rychlý, postrádá napětí a vše se neslo pořád ve stejném tempu. Přišlo mi, jako kdybych vše sledovala v mlze a chyběla mu hloubka a více detailů. Autorka nám sice představila nový zajímavý svět, ale nedostatečně ho vysvětlila.
Jedním z největších nedostatků byla plochost postav. Jejich nedostatečná propracovanost mě neumožnila vybudovat si s nimi emocionální vztah. Nedokázala jsem fandit hlavním postavám, litovat je, ani s nimi prožívat jejich příběh. Oba dva sice projdou nějakým vývojem, co se jejich citů týče, ale vše bylo moc rychlé.
Ava je odhodlaná postava, která se nebojí říct, co si myslí. Snaží se najít své místo a odhalit pravdu o svém původu. Její postava mě bavila, protože nebyla vážná, dost často vše odlehčovala humorem. Právě tyto humorné pasáže mě bavily z knihy nejvíce, škoda, že jich nebylo více.
Torin je takový pan správný, ale trochu bez osobnosti. Na začátku působil chladně, ale hodně rychle se změnil v takového zranitelného trpitele. Bavily mě kapitoly z jeho pohledu, jen moc nechápu, proč jsou jenom dvě? To mi přišlo dost nesmyslné.
Příběh, který měl potenciál zůstává nedotažený a povrchní.
Na Lásku mezi řádky jsem slyšela samou chválu, mě ale nijak extra neuchvátila. Příběh i samotné čtení bylo dobré, ale nenabídly nic, co bych nečetla v mnoha jiných knihách tohoto žánru.
Příběh byl předvídatelný a plný klišé, chyběla mi hloubka a originalita ve vyprávění, které by knize dodaly na kvalitě. U čtení jsem se ale bavila, protože tu je dost vtipných pasáží.
Moje největší očekávání směřovalo k prostředí Dreamlandu. Bohužel se prostředí zábavného parku nevyskytovalo tolik, kolik jsem čekala, a působilo spíše jako kulisa k nalákání čtenáře.
Příjemně mě překvapilo, že schéma šéfa a podřízené nebylo zpracováno tradičním způsobem. Autorce se podařilo vyhnout klišé zakázaných vztahů či pracovních intrik a vytvořit realističtější podobu vztahu, která byla více uvěřitelná.
Autorčino rozhodnutí vyprávět příběh z obou pohledů přineslo nadhled, ale přesto jsem měla pocit, že postavy zůstaly ploché. Oba hlavní hrdinové mají své šrámy z minulosti, avšak jejich vyřešení mi přišlo příliš rychlé a povrchní, což působilo nevěrohodně. Působilo to jako by tyto problémy sloužily pouze k zdůvodnění chování hlavních postav.
Rowan mi připadal jako hrozný snob (ve skrytu se samozřejmě skrývá zlomená bytost), ačkoliv se později jeho postava trochu zlepšila, tak ani potom jsem si ho nedokázala oblíbit. Zahra byla milá a sluníčková, ale občas mi připadala falešná.
Velké plus je, že ti dva spolu byli skvělý! Jiskřilo to mezi nimi a bavilo mě postupné poznávání. Ani erotické pasáže nebyly špatné. Byly dobře napsané a nezačínaly příliš brzy.
Nemohu zapomenout zmínit, že kniha má opravdu krásnou obálku! Když jsem ji poprvé uviděla, myslela jsem si, že se jedná o fantasy Každá romanticko-erotická kniha bez polonahého muže je pro mě velkým plusem!
Láska mezi řádky nepřináší nic nového a vše je hodně přeslazené. Nicméně si myslím, že občas si člověk potřebuje přečíst takovou pohádku o princích v soukromých letadlech Těším se na další knihy ze série, zejména na příběh Declana a Iris.
3,5/5
Nikmakbooks
Jak svrhnout vévodu jsem měla v plánu již hodně dlouho, ale vždy jsem ji přehlížela. Tentokrát jsem však měla chuť na něco podobného jako Bridgertonovy. Brzo jsem zjistila, že tohle je úplně jiný příběh.
Čtivý příběh, který kombinuje vtipné a dramatické momenty. Líbí se mi, že se nezaměřuje pouze na romantickou linku, ale zahrnuje i důležité historické události. V této době ženy neměly jednoduchý život. Příběh se zaměřuje na boj žen za volební právo a právo vlastnit majetek po svatbě. Máme zde dokonce nahlédnutí do působení sufražetek. Vše je pěkně propojené, vyvážené a já se u téměř žádné pasáže nenudila.
Hlavní postava Annabelle je zajímavá. Líbilo se mi, že si troufá jít studovat na vysokou školu, kterou ovládají muži. Takže nečekejte žádnou poslušnou a poddajnou dívkou, ale spíše pravý opak. Sebastian mi přirostl k srdci a oblíbil jsem si ho. Líbilo se mi, jak neustále musel zachraňovat Annabelle, ale zároveň jí ukazoval, že má své vlastní názory a hodnoty. Bavilo mě, že se vyprávění odehrává z obou pohledů.
Romantická linka byla sice dobrá, ale občas se táhla a konec působil poněkud uspěchaně. Nicméně v ní bylo cítit jiskření, vzájemnou chemii a také trochu erotiky. Líbilo se mi, že to nebylo stereotypní a že si oba uvědomovali, že nemohou být spolu kvůli společenským očekáváním.
Jak svrhnout vévodu doporučuji všem, kteří chtějí příjemné čtení s historickým kontextem a milou romantickou linkou. Začala jsem číst i druhý díl, který mi tedy úplně neutíká, ale pořád doufám, že ho dočtu.
3,5*
Instagram - Nikmakbooks
Poslední absolvent je druhým dílem série Scholomancie. Já první díl Smrtící vzdělání četla loni na jaře a úplně jsem se do něj zamilovala, takže už se nemůžu dočkat až vyjde třetí závěrečný díl, naštěstí by to mělo být někdy letos!
Tato knižní série má snad vše! Neskutečně vymyšlený systém světa, originální školu (v ní by se zapotil i Harry Potter) a perfektní postavy! V knize nechybí dobrodružství, postupná přátelství, intriky a ani romantika, která je zde popsána přesně ve stylu Galadriel, to znamená neromanticky a opravdu jinak. Jako v prvním díle byl geniálně a velmi originálně zpracován první polibek, tak tady se nebojte dostanete toho ještě více... a ještě více ujetějšího.
Já si zamilovala autorčin styl psaní, který je hodně roztahaný, je zaměřen na detaily a autorka přeskakuje sem tam. Běžně nemám ráda tyhle roztahané knihy a většinou mě hodně nudí, tady ale autorka dokázala vytvořit úžasnou atmosféru, která vás nedonutí knihu odložit. A Eliny monology jsou bezkonkurenční, takže vám ani nevadí, když najednou El v bojové scéně začne přemýšlet o tom, proč je taková jaká je.
Galadriel je sarkastická, vtipná a líbí se mi, jak se postupně otevírá a o co se snaží je úžasné. Trochu mi vadilo, že zde bylo málo Oriona, určitě by si tenhle zlatý chlapec zasloužil více (snad v dalším díle).
Rozhodně tato kniha není pro každého, ale pokud se do ní začtete, tak si ji určitě zamilujete. Není totiž nic mezi tím, buď ji milujete nebo ne. A velký podíl má na tom Galadriel, kterou já, jak vyplývá z recenze, miluju a tajně obdivuju!
Miluju to! Po poslední větě se nemůžu dočkat třetího dílu!
Instagram: Nikmakbooks
Kniha je velmi čtivá, příběh graduje a je tu nespočet tajemství. Opravdu mě zaujaly kapitoly z pohledu Damiana, které byly hezkým zpestřením a přiblížily nám tak jeho pohled na věc. Autorka má vše promyšlené, vše dává smysl a konec mě nalákal na další díl.
Autorčin styl psaní je velmi dobrý, hlavně popisy míst byli perfektní. V nejednu chvíli jsem si připadala jako když tam opravdu jsem.
Není zde vymyšlen nový svět, ale vše se odehrává v současné Praze. To bylo za mě skvělé, protože Staré město, uličky, temná zákoutí a historky z něj mají tu správnou tajemnou atmosféru. Jen mi sem trochu neseděla mezinárodní škola, která měla svá pravidla, ale zároveň působila hodně česky (např. oběd v kuchyni).
Pojetí démonů je perfektně zpracované. Líbí se mi, že jsou rozděleni a mají i svou vlastní královskou rodinu. Nápad se zaklínačem je povedený, ale chybělo mi o něm více informací (jak fungují, nějaké společenství...), které snad budou v dalším díle. V některých věcech, ale vidím velkou podobnost se sérií Svůdné zlo (dobro/zlo, atmosféra knihy, hlavní postavy), takže jsem zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál.
Hlavní postavu jsem si oblíbila docela rychle, ale v některých situacích mi přišla hodně naivní a taky mi vadilo, že se nesnažila více pídit po tajemstvích a docela lehko se nechala odbýt. Líbí se mi, že to není žádná superžena, ale opravdu normální holka, která řeší běžné věci a tedy i démony. Hodně se mi líbilo, jak prožívala pocity nevědomosti a to, že celý život žije ve lži.
U Damiana jsem trochu na vážkách. Na jednu stranu hodně rychle odkryl, jaký vlastně je, ale na druhou stranu moc nevíme, co ho všechno k tomu vede, kolik mu vlastně je...a co vše za svého "života" zažil. Občas na mě působil jako hodný hošánek a možná bych od něj čekala trochu víc drsnosti a temnosti.
Více mě zaujal Cedric, jeho sarkastické řeči jsou perfektní. Další zajímavou postavou je děda (stařík) a opravdu se těším až se o něm dozvíme více, hlavně o všech jeho tajemstvích.
Romantická linka byla na mě až moc rychlá. Od začátku je sice cítit jistá chemie mezi Annou a Damianem, ale chybí mi zde romantické a více dialogů mezi nimi. Takhle to na mě nepůsobí moc opravdově. Taky mi trochu chybělo objasnění, proč se vlastně do sebe zamilovaly, zda Damian prožíval nějaký vnitřní boj nebo je to běžná věc mezi démony.
Napínavý fantasy příběh s romantickou linkou, kde hlavní roli hraje zaklínačka a démon, můžu určitě doporučit!
Instagram - Nikmakbooks
O Království hříšných byla slyšet všude jen samá chvála a ani já nejsem výjimkou - bylo to perfektní! Příběh je čtivý, dokáže vás pohltit a pořád se něco děje. Námět je originální - čarodějnice, peklo, hříchy, kletby, proroctví, démoni a nechybí ani zajímavé prostředí - prosluněná Itálie, která nám ukazuje svou temnou stránku. Líbí se mi, jak autorka do příběhu zakomponovala italskou kuchyni. V knize není nouze o intriky, hádky a vy do poslední chvíle nevíte, jak to dopadne.
Příběh nepostrádá ani originální postavy. Hlavní postava Emilia je čarodějnice a vy si ji určitě zamilujete. Líbí se mi, jakou prošla změnou a že se snaží za každou cenu dosáhnout všeho, co si zamane. Občas působila naivně a trochu hloupě (hlavně co se týče otázek, kdy se ptala na nepodstatné věci). Ira (pekelný princ) byl fascinující - líbí se mi jeho smysl pro humor, sarkastické poznámky a jeho oslovení "čarodějnice" mě nenechalo chladnou. Klidně bych mu zaprodala duši, kdyby mě o to požádal.
V příběhu je velmi zásadní detektivní linka, která je velmi dobře zpracovaná a odkrývá nám jen určité střípky, takže já dlouho tápala, kdo je vlastně vrahem. Nechybí ani "romantická linka" nebo spíše jiskření a přitažlivost mezi Irou a Emilií.
Menší mínus vidím v tom, že mi chybí více informací. Po přečtení se objevilo ještě více otazníků. A taky jsem měla pocit, že se občas v příběhu ztrácím a objevily se i logické nesrovnalosti.
Pokud máte rádi temnější příběh se zajímavou detektivní zápletkou, tak rozhodně doporučuji!
Instagram: Nikmakbooks
Dvojitý zásah jsem měla doma už pěkně dlouho a upřímně po těch negativných recenzích se mi do něj moc nechtělo. Nakonec to s ní, ale nebylo tak špatné.
Mariana Zapata, neboli královna slow burn, má svůj unikátní styl psaní, který miluju! Líbí se mi, jak je vše postupné a na vyvrcholení si musíme počkat pár set stránek, ale i tak vždy dokáže zaujmout tou „omáčkou“ okolo – vzájemné poznávání, zajímavé profese, minulost a celková atmosféra.
Nicméně tentokrát mi přišlo, že kniha je velmi utahaná a ze začátku i dost ukňouraná. Myšlenky hlavní hrdinky se pořád opakovaly – „vůbec ji to neranilo“, „platonická láska“ … a takhle pořád dokola, někdy se opakovali i celé pasáže. Bianca dost dlouho naznačovala, co se vlastně stalo a když se to konečně vyjasnilo, tak mi to přišlo jako úplná prkotina, která nebyla ještě vůbec uvěřitelná. Celé tohle vykonstruované drama jsem autorce vůbec nevěřila. Dokonce, i když konečně došlo k odhalení skutečných citů, vůbec jsem z nich nebyla nadšená a spíše jsem byla ráda, že už je vše za mnou.
Zaca, známe už z knihy Srdcem proti zdi, přišel mi pořád stejný - milý, veselý a trochu bezhlavý. Na hlavní postavu to bylo ale dost málo, čekala jsem, že se o něm dozvíme více. Takhle Zack bohužel působil jako takový přerostlý zlatý retriever.
Bianca mě nejvíce zaujala svou profesí, hlavně svým zápalem pro práci. Vaření před kamerou bylo super a hezky zpestřilo celý příběh.
Samotné sportovní prostředí tu bylo spíše okrajově – já se tedy na něj dost těšila, protože Mariana dokáže velmi dobře toto prostředí přiblížit.
Romantická linka není zdaleka tak skvělá, jako v předchozích knihách autorky. Chybí tu jiskra a napětí, které by více propojilo Biancu a Zaca. Vše působí dost povrchně a místy hodně dětsky.
Mihnou se tu i postavy z minulých knih – Lukovovi a Gravesovi, ale bohužel ani ty této knize nepomohou.
Kdyby tohle byla moje první kniha od autorky tak už další nečtu. To by byla ale chyba, protože její další knihy jsou perfektní! A já je čtu opakovaně!
Mezi mou nejoblíbenější romantickou linku patří právě předstíraný vztah či manželství #fakedating a ještě když je k tomu donucená blízkost ve stylu sdílení pokoje, tak slintám blahem. A Smlouva na lásku má oboje!
Knihu jsem přečetla neuvěřitelně rychle a díky ní jsem se i dostala ze čtecí krize, takže tip pro vás! Autorka píše lehce, svižně, zajímavě, ani na chvilku se nenudíte a nebojí se jít do hloubky a zapracovat i na vývoji postav. Příběh sám o sobě není nijak extra originální, ale to zpracování je skvěléuž jen ty vtipné narážky na film Dokonalá partie! Miluju ho!
Hlavní postava Rebecca je totální workoholik, který se snaží navenek působit neuvěřitelně tvrdě, ale zároveň si všechno bere až moc k srdci. Občas mě štvala její zabedněnost a to, jak ji vše dlouho trvalo, nakonec ale došlo i k pár změnám v jejím chování, za což jsem velmi ráda, protože někdy byla opravdu nesnesitelná.
Hudson je totální sluníčko! Je ochranářský, ale ne takovým tím divným macho způsobem, ale spíše je ten typ co vám podá deku a nechá vás vybrečet. Baví mě jeho uvolněnost, jaké má priority a přístup k životu.
Ti dva spolu jsou úžasní! Jiskří to mezi, baví mě #grumpysunshinevibe který je obrácený a to se moc často v knihách nevyskytuje a erotické scény jsou velmi dobře napsané – bez nějakých prazvláštních tvarů.
Ke konci mi trochu vadilo to natahování a opět trochu menší drama, které bylo za mě zbytečné. Taky mi chybělo větší rozuzlení ohledně rodiny Rebeccy, protože vztahy mezi nimi zabírají docela velkou část příběhu a tady mi přišlo, že se usmířili až moc rychle.
Skvělý romantický příběh plný lásky, humoru a zajímavých hlavních, ale i vedlejších postav. Já si čtení opravdu užila, takže pokud váháte, zda číst, tak neváhejte už ani minutu.
Instagram - Nikmakbooks
Dýchej za mě je krásný dojemný příběh, který vás chytne za srdce. Autorka skvěle zpracovala příběh dvou sester, bohémské „Gusty“ a praktické Milady, a to vše na základě pátrání v archivech a dochovaných dopisech. Do této doby jsem netušila, že existovala nějaká Augusta Nekolová, nadaná malířka, která se narodila do špatné doby. Možná kdyby se narodila v jiné době, znal by ji téměř každý.
Vypravěčkou příběhu je Milada, což pro mě bylo překvapením, protože jsem si před čtením myslela, že vše bude popsáno z pohledu Augusty. Myslím, že nadhled Milady je přínosem, díky němu je zde větší důraz na kontext doby. Příběh se odehrává na začátku 20. století (Rakousko-Uhersko) a během 1. světové války, právě začátky války narušili běžný život všem a hlavně nikdo neočekával, že bude trvat tak dlouho. Z knihy vyřazuje tíživá atmosféra, ale styl psaní tomu neodpovídá, je lehký a svižný. A tak strašně dobře se čte!
Stěžejní postavou je právě malířka Augusta, ale pasáže, které se týkají umění, jsou minimální. Tohle je příběh o běžných věcech a problémech tehdejší společnosti (společenské konvence, postavení žen, rozdíl mezi obyvateli z vesnic a měst, dopady 1. světové války). Všechny tyto drobnosti dokreslují celý příběh a přidávají mu na autentičnosti.
Nejvíce se mi líbil kontrast mezi oběma sestrami. Gusta je energická, houževnatá, milující a odhodlaná za každou cenu prorazit. V hodně situacích byla mimo realitu a bylo vidět, že opravdu žije jen pro svá plátna. Kdežto Milada je rozvážná, obětovaná, praktická, ale občas i sobecká a marnivá. Jsou to dvě obyčejné ženy, které mají své slabé a silné stránky, a i přes své rozdíly (nebo možná právě proto) se milují a mají mezi sebou neuvěřitelné sesterské pouto.
Dýchej za mě je příběh plný života, ale i smrti. Je plný emocí a skvěle tu jsou popsané vztahy.
Celý příběh podkresluje tísnivý pocit z války, takže čekejte smutné zasmušilé čtení, ale i tak to bylo krásné.
Za knihu mockrát děkuju @nakladatelstvi_rosier #spoluprace
Instagram - Nikmakbooks
Knihu jsem začala číst v době, kdy sklízela samé skvělé ohlasy, takže moje očekávání bylo obří. Což možná trochu příběhu uškodilo....
V knize jsem si nejvíce oblíbila originální prostředí, které bylo obohacené o hodně nadpřirozených postav, které jsou různorodé a promyšlené. Narazíte na nové „druhy“, ale nebojte, nechybí ani milovaní upíři a vlkodlaci (pojetí obou dvou se mi líbilo, jedná se totiž zase o něco trochu jiného).
Měla jsem problém s dynamikou příběhu, i když je v knize mnoho akce a napětí (některé události až na hraně uvěřitelnosti), zdálo se mi, že příběh se neposouval a držel se stále stejné šablony akce, záchrana, vyhrožování, sliby a tak pořád dokola. Sice jsem se nenudila ani minutu, ale celou dobu čtení mi chybělo "to něco", čím by mě příběh strhnul.
Bavila mě dějová linka, která se týkala pátrání po minulosti a odhalování rodinných tajemství Sařiny rodiny. Všechna tajemství byla v knize dobře zpracována a odkrývána v pravý čas.
Postavy v knize jsem si oblíbila, a líbily se mi jejich interakce mezi sebou, včetně vtipných momentů a menšího napětí. Nicméně mi vadilo, že se autorka nevěnovala postavám dostatečně do hloubky, a měli jsme o nich jen minimum informací. Chyběl mi vývoj postav a některé jejich pohnutky mi přišly nelogické.
Hlavní postava Sara mi nijak zvlášť neučarovala, protože opět je to nadpozemsky krásná hrdinka, kterou všichni chtějí, ale ona se považuje za šedou myš a její pohrdání ostatními holkami mě štvalo. Nikolas mi připadal jako druhý Dimitrij z Vampýrské akademie jen mu chybí Dimitrijovo charisma a šarmprostě taková jeho slabší verze.
Snad se v dalším díle trochu vybarví.
Atmosféra knihy byla skvělá a připomněla mi starší YA romantické fantasy jako Vampýrská akademie, Pokrevní pouta nebo Mercy Thompson.
Celkově lze Nezdolnou shrnout jako nadějný začátek, kde je vše teprve nakousnuté a nic velkého se zatím neodkrylo. S ohledem na sérii o sedmi dílech (respektive tři, protože 4. díl je z pohledu Nicka, 5. díl Rolanda, 6. Chris a 7. Jordan), by se mohlo jednat o sérii, která by mohla být lepší a lepší. Snad autorka využila ten obří potenciál.
Instagram - Nikmakbooks
Již podle anotace je patrné, že tato kniha nenabízí lehké čtení. Setkání dvou žen, Lucie úspěšné návrhářky a manželky, a Anny, mladé studentky a milenky, není jen povrchním příběhem. I přes zpočátku zjevný rozdíl mezi těmito postavami, čtenář postupně zjišťuje, že je spojuje mnohem více než pouhý zájem o jednoho muže.
Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne, což svědčí o skvělé autorské práci. Krátké kapitoly vám zaručí dynamiku příběhu a nechybí zde ani pohledy z minulosti a vše se precizně překrývá se současným děním v butiku.
Pravidelné střídání pohledů milenky a manželky bylo vyvážené a líbilo se mi, že ani jedna nebyla brána jako ta čistě hodná či špatná postava, ale obě dvě jsou na tom úplně stejně a je jen na nás, jak se na ně díváme. Kniha tak podněcuje otázky: Co motivuje ženy k přijetí role, která často trpí společenským stigmatem? Je to opravdu tak hrozné být něčí milenkou?
Autorka nám dokonale vykreslila psychiku hlavních postav, ukázala jejich nejistoty, sny a plány, stejně jako jejich snahu ukazovat se okolí v co nejlepším světle. Nezapomněla ani na popisy rodinného zázemí a vztahů, což pomohlo formovat jejich charaktery.
Bohužel jediné mínus vidím v tom, že jsem se nedokázala ani s jednou postavou ztotožnit a prožívat, tak jejich příběhy a problémy naplno. Vadila mi jejich namyšlenost a nepřipouštění vlastních problémů. I tak, ale autorka dokázala obě postavy napsat srozumitelně a většinu jejich činů a chování chápu. Ale od všeho jsem tak trocho odtažená a do příběhu jsem se nedokázala ponořit naplno.
Otevřený konec jsem uvítala, dodal příběhu hloubku a umožnil čtenářům vytvořit si vlastní závěry. Přišlo mi, že tím byl celý příběh umocněn.
Instagram - Nikmakbooks
Tato zábavná historická romance mě zaujala zejména díky tomu, že je určena pro milovníky Bridgertonu, a já jistě patřím mezi ně! Navíc název připomíná romantickou komedii Jak ztratit kluka v 10 dnech, takže jsem se těšila na takový mix všeho, jen tu teda chyběla princezna Sofie Kdo ví?
Milý vtipný příběh, který máte přečtený během jednoho večera. Bohužel mi přišlo, že to byl takový mix pasáží, které jsem už někde četla. Ale to vůbec nevadilo, protože u tohoto typu knih nejde tolik o převratné dějové zvraty, ale spíše o to, abychom se pobavili a culili se nad romantickou linkou.
Postava Essie mi přirostla k srdci. Líbí se mi, že jde vlastní cestou a snaží se osvobodit od toho, co ji bylo předurčeno. Trochu mi vadilo, že tak dlouho váhala, ale v 18 letech se to dá pochopit. Některé její nápady a akce byly opravdu originální a nesmírně vtipné.
Aidan mi byl sympatický a obdivovala jsem jeho neskutečnou trpělivost. Líbilo se mi, jak si od Essie nenechá nic líbit a jak dokáže usměrnit její chování.
Romantická linka od nepřátelství k lásce je mým oblíbeným typem, takže jsem si užívala hašteření, postupné poznávání a nakonec i krásné scény plné zamilovanosti. Narozdíl od Bridgertonu tu nejsou erotické scény, což nebylo vůbec na škodu.
Mám jedinou výhradu a to ohledně obálky, která podle mě vůbec nepředává atmosféru příběhu. Byla bych raději za tu originální nebo jí podobnou.
Instagram - Nikmakbooks
Kniha Ve stínu popela je zasazena do světa Z krve a popela, takže kdo četl, trochu tuší, co ho tu bude čekat. Příběh je velmi čtivý, takže se rozhodně nemusíte bát, že by vás těch 600 stran nudilo. Pár věcí je sice trochu předvídatelných, ale vždy pak nastal zvrat, který jsem vůbec nečekala.
Knize nechybí krutost, drsnost, krev a je plná pomsty, magie a emocí. Autorka se nebála jít do hloubky a postavy a jejich následné chování skvěle zpracovala. Vše je podloženo a nic nepůsobí nahodile. Díky závěrečnému odhalení, které bylo perfektní, se dozvídáme spoustu nových informací
Zaujal mě magický svět bohů a jeho hierarchie. Prostředí knihy je originální, mění se a v některých pasážích mi připomínalo Království hříšných. Nechybí ani originální vedlejší postavy - Drakeni, které jsem si zamilovala v obou jejich podobách.
Na Seře miluju její sarkasmus a to, že s bohem smrti mluví jako k sobě rovným a ani se mu nebojí odsekávat. Je velmi inteligentní, jde si za svým a je hodně výbušná. Je to taková ta typická drzá hrdinka, která si myslí, že má ve všem pravdu a dělá si, co chce. Bohužel ze začátku se tento motiv hodně opakoval - v ničem neposlechla a tak to bylo pořád dokola. I přestože se jedná o první Pannu rozhodně nečekejte žádnou ctnostnou a naivní hrdinku.
Nyktos je perfektní! Líbí se mi, že je to takový správňák, který se ale zároveň nebojí jít přes mrtvoly. Líbilo se mi, jak byl v některých pasážích nesmělý a hrozně milý.
Chemie mezi nimi je neuvěřitelná! Nechybí vtípky, ale ani vážnější rozhovory. Samozřejmě nechybí ani erotika, která je velmi dobře pojata a taky se mi líbilo, že všechny "akce" byli něčím podložené, vždy k tomu spěl příběh a opravdu se tam hodily a zároveň dali prostor pro další děj a zvraty. Nešlo zde pouze o to jedno, ale došlo i na emoce a postupné odhalování.
Já teď budu netrpělivě vyhlížet 2. díl a zároveň si znovu přečtu Z krve a popela a možná i tohle.
P. S. J. L Armentrout pro mě začíná být novou Mass...tedy jen toho, co se týče rychlosti chrlení dalších knih a i rozsahu, protože knihy jsou větší a větší bichle. Co se týče kvality, tak myslím, že Armentrout ještě trochu zaostává, ale uvidíme.....no posuďte sami.
Instagram - Nikmakbooks
Zlomený rytíř je druhý díl série Hříšníci - Nová generace. Předchozí sérii Hříšnici, která je o jeho rodičích, jsem četla už v roce 2021 a musím se přiznat, že si ji moc nepamatuji (hlavně detaily). Mám teda velkou chuť přečíst si ji celou znova...ale kde brát ten čas?
Úžasný příběh, který byl neuvěřitelně čtivý. Byl plný lásky, sexu, bolesti, zrady, smrti i odpuštění - tolik emocí na jednom místě jsem už dlouho nezažila. Autorka se nebojí ponořit do hloubky a postavy i vás úplně emočně oddělat.
Knight rozhodně není dokonalý a skvěle ho vystihuje název knihy. Miluji na něm, jak se za každou cenu snaží ochraňovat Lunu. Líbí se mi, že i přestože jsou jeho city jsou silné, tak když s nimi začne bojovat, tak mu to vůbec nemám za zlé, protože v některých situacích jsem se mu vůbec nedivila. Luna byla milá, obětavá a hodně se mi líbí postupná změna s trochu ušlápnuté holky na silnou osobnost, která si jde za svým. Ten přerod byl skvělý. Taky se mi líbí, že oba dva mají podobný osud a právě díky tomu mají k sobě blíž.
Romantická linka byla skvělá. Mezi Lunou a Knightem to jiskřilo, ale hlavně mezi nimi byla opravdová láska a porozumění. Když teda ti dva chtěli, protože v některých situacích byla jejich komunikace na facku.
Příběh má i své mouchy. Na mě v některých situacích toho bylo opravdu moc - moc bláznivé, moc syrové, moc drama a někdy až absurdní. Ale pokud s tím do čtení jdete, tak si příběh užijete!
Doporučuji pro všechny romantické duše, který si chtějí pobrečet. A hlavně si přečtete i sérii Hříšníci, protože postavy z nich se vyskytují i tady.
Instagram: Nikmakbooks
Druhý díl mi přišel o malinko slabší, hlavně z toho důvodu, že mi přišel zdlouhavý a dost dlouho mi trvalo se do něj začíst. A některé výrazy, které autorka používá mi úplně neseděly (pako apod.). Trochu mi to přišlo, jako kdyby byla kniha psána už hodně dávno.
Líbilo se mi nové prostředí v knize, i když jen na krátko. Škoda, že jsem se o něm nedozvěděli více. A taky jsem ráda, že přibyly nové postavy. Pořád u mě vede Cedric, který je sarkastický, smělý a líbí se mi, že vše říká na rovinu.
Obecně všichni berou všechno strašně moc v pohodě, všechny ty obří odhalení berou s velkých klidem, hlavně Anna, ale i Jasmína. A teda to obří odhalení na konci jsem nechápala, já to tušila snad už v prvním díle....tuhle moc nechápu, že se neřešilo dřív, ještě když Anna na to upozorňovala.
Romantická linka je milá, oni dva jsou spolu roztomilý a líbí se mi, jak se oba dva snaží. Jen mi to přijde pořád takové všechno z ničeho nic....
Jsem zvědavá na další díl a doufám v pořádný šok! Mám už pár teorií, tak jsem zvědavá, jak se nakonec trefím.
Instagram: Nikmakbooks
Do knihy jsem se ihned začetla a při prvních zmínkách o viru, jsem si vybavila situace, které jsem prožívala a jak jsem vše vnímala. Příběh je velmi čtivý, autorka píše zajímavě a má velmi dobře zpracované postavy. Opravdu se mi líbilo, jak autorka popsala situace spojené s výukou a tím, jak byl celý svět v izolaci. Líbilo se mi prostředí přírody a chaty, které dodávalo příběhu milou atmosféru. Chatové konzervace ozvláštnili příběh a do knihy o covidu se skvěle hodily. Kláru bych si opravdu přála za kamarádku, u většiny jejích hlášek jsem se hodně nasmála.
Postavy v knize nejsou černobílé. Mají své dobré vlastnosti, ale i spoustu chyb, které se snaží napravovat. Líbí se mi, že hlavní postavy vyšli určitým vývojem, hlavně u Jakuba to bylo hodně vidět. Hlavní postavu Marinu jsem si nedokázala úplně oblíbit. Přišlo mi, že za každou cenu chtěla být za tu správnou. Jakub je velmi náladový, ale on mi seděl o hodně více než M, protože mi přišlo, že se snaží ze sebou něco dělat. Oba dva měli zajímavé koníčky, hlavně lukostřelba mě zaujala.
Romantická linka má v sobě snad všechno! Ze začátku hato to love, která na můj vkus trochu drhla a jsem ráda, že se nakonec vysvětlila. Slowburn, která byla nádherná - líbilo se mi, postupné poznávání a oťukávání. Secret-dating jsem jim moc nežrala, protože si neumím představit, že by to na mě nepoznali rodiče.
Kniha hezky popisuje první vztahy. To co se děje po prvním vyznání lásky a taky o tom, jak je důležitá komunikace ve vztahu, ale i v životě celkově.
Kniha má krásnou obálku, vevnitř jsou velmi povedené ilustrace a mapka hezky doplňuje milou atmosféru v knize. Jediné, co mě opravdu štvalo a musela jsem si na to zvykat, jsou malá písmenka a "nahuštěné" stránky.
Už se těším na další autorčiny knihy a tuhle knihu doporučuji všem romantickým duším!
Instagram: Nikmakbooks
Když jsem začala číst Smrtící vzdělání vůbec jsem nevěděla, co čekat a trochu jsem doufala, že se to bude podobat Harrymu Potterovi, ale ono vůbec....tohle je spíš takové Hunger games v internátní škole.
Ze začátku jsem se v příběhu ztrácela - je zde přemíra informací o magickém fungování světa - kde se bere magie, jak fungují kouzla a přehlídka všemožných příšer. Vše je dávkováno postupně, takže nejste zahlceny. Hodně často je to během akce - jen taková mini vsuvka od Galadriel (miluju to jméno). Teda ta minivsuvka je spíš monolog na stránku, ale i tak ty její kecy miluju, takže mi vůbec nevadilo, že trochu narušovali spád příběhu.
Galadriel mi hrozně sedla - sarkastická, neústupná a její taktizování je perfektní. Ono ji tedy nic jiného nezbývá jestli chce přežít.
U Oriona pořád nevím, co si o něm myslet...někdy mi totiž přišlo, jako když neumí do pěti počítat.
V knize není žádná výrazná romantická linka, což mi nevadilo (poslední dobou čtu hodně knih bez nich), ale i tak tu nechybí skvělý polibek, který se přesně hodí k povaze Galadriel.
Nejlepší z celé knihy je škola a její fungování. Ani po přečtení si nejsem úplně jistá, jestli to vše chápu správně, ale co i tak to bylo skvělé, protože nic tak originálního jsem zatím nečetla. Líbí se mi, že je učí sama (hodně brutálním způsobem - smrt sem, smrt tam - taková normálka), nejsou tu žádné autority a vše záleží na studentech. Studentů je tu velká spoustu, líbí se mi jak jsou různorodí a opět je zde problém elity.
Knihu můžu jenom doporučit.... a opravdu vím, o čem mluvím, protože jsem ji četla už podruhé a miluju ji úplně stejně jako poprvé!
Instagram: Nikmakbooks
Čtivý příběh, který je originální (i když s přijatelnou mírou klišé), avšak na mě tam bylo až moc osudových náhod a hodně událostí mi přišlo nereálných. Je zde hodně vtipných částí, řeší se i vážnější věci a nejsou tu žádná zbytečná dramata. Na můj vkus to je hodně natahované, některé pasáže se opakovali a já jim tu nerozhodnost už tolik nevěřila. Příběh je vyprávěn z pohledu obou hrdinů.
Prostředí maloměsta bylo skvělé, hodně mě bavily místní drby. Jelikož je v anotaci zmíněno divadlo, tak jsem trochu doufala, že tu bude více pasáži právě z tohoto prostředí.
Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí a skvěle spolu fungují - rozhovory a pošťuchování. Taky mezi nimi funguje skvělá chemie a erotické scény jsou velmi dobře napsány (originálně a bez přemíry různých zvláštních pojmenování) a není jich moc. Postupné sbližování je hezky zpracováno. Bohužel mi tam ale chybělo něco víc, něco co vás donutí o tomto příběhu více přemýšlet.
Hlavní hrdina Jack navenek působí jako totální alfablbec, ale přitom on je to takovej miloušek, který si ujíždí na K-drama. Líbí se mi, že zde prošel vývojem a že se autorka snažila vyřešit všechny jeho problémy a hlavně jeho boj s důvěrou. Hlavní hrdinka Elena byla perfektní, i když trochu "švihlá". Její koníček byl velmi neotřelý.
Instagram - Nikmakbooks
Vánoční prázdniny mě dokázaly pohltit od začátku do konce. Díky ní jsem chytla tu správnou vánoční atmosféru, protože co se ze začátku jeví jako katastrofické vánoce, tak nakonec se vše otočí v dobré.
Líbí se mi, že se autorka dostala i k vážnějším tématům, je zde velké zaměření na hledání sebe sama a o tom, co opravdu chceme. V příběhu nechybí ani komické situace hlavně při objevování vánočních tradic města.
Romantická linka byla za mě úžasná. Líbilo se mi postupné poznávání a pasáže, kdy si hlavní hrdinka uvědomí city k Arthurovi jsou krásné. A ani tolik kritizovaný výraz cute (bez přeložení) mi nevadil, myslím, že byl v knize asi 6x a spíše až ke konci knihy.
Doufám, že u nás vyjde i druhý díl So, This is Love, protože já chci vědět, jak to bude pokračovat dál, ale nebojte příběh je uzavřený uz tady. Knihu doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst milý vánoční příběh plný naděje a sebepoznání.
Instagram: Nikmakbooks
Na Jeden rok jsem narazila úplnou náhodou na Instagramu a ihned mě zaujala její anotace - smrtky. Velmi originální námět, který je skvěle zpracovaný, ale i tak mi pár věcí přišlo nedotažených.
Kniha je velmi čtivá, jedná se o "deníkové" záznamy, které se odehrávají během celého roku, někdy dojde i k přeskočení pár týdnů. Vše je vyprávěno z pohledu Emy, která je sarkastická, jde si tvrdě za svým a své problémy se snaží řešit sama. Líbí se mi, že dojde k jejímu vývoji, ale i tak v některých situacích působí jako nevyrovnaná puberťačka. Mám ráda její kousavé poznámky a prupovídky, hlavně když je s Erikem a Lucienem.
Smrtky žijí v Ruinách a hrozně se mi líbilo, že žijí defacto jako lidé a řeší téměř totožné problémy. Chyběli mi ale bližší informace o výběru smrtek či jak přesně funguje odnášení duší (některé čapla bez ptaní a ani oni nemohli nic říct a na druhou stranu tu byli ti, co nechtěli odejít a měli i k tomu prostor).
V knize mi taky scházel ucelený příběh. Není tu téměř žádná akce, zvraty a přišlo mi, že hodně věcí se opakuje.
Romantická linka byla skvělá, autorka na to jde pomalu a vše působí přirozeně.
Už se těším na další díl a doufám, že se dozvím více!
Instagram: Nikmakbooks