WEIL komentáře u knih
Kniha je to - z dnešního pohledu - trochu sentimentální, ale současně i mistrovským kusem, ať už po stránce myšlenkové či formální, třebaže se jedná o literaturu 19. století.
Podobných učebnic vycházelo a vychází stále dost.
V podstatě se dost opakují. Postrádají obvykle víc konkrétností, ale připadá mi, že každý odborník chce jen další a další knihou dokázat, že se obor nevyvíjí, že nemá vliv na člověka, že jen je.
Rozlišuji knihy tak, že z každé je možno si vzít nějaké ponaučení, jen z některých víc, z jiných méně.
Z téhle jsem si tedy taky něco do své paměti uložil.
Není toho moc, ale něco ano.
Knížečka není tak podrobná, jako slovník cizích slov, ale je dobré mít tuhle či jí podobné po ruce.
Využívám ji od dětství, nyní již méně, ale pomohla mi mockrát.
V jednom z vydání "Proměny" je zajímavý výklad kritika, který - jak myslím - tak vyjadřuje tuto povídku.
Někdo v zavedené rodině onemocní, pro jeho nejbližší je to nečekané, a co teď s tím?
A právě s tímto tématem si Kafka v povídce pohrál.
Jde - pro mě - o mistrovské dílo moderní literatury.
Čtenáře by neměl mást čas vzniku, takové případy se dějí pořád.
Četl jsem hodněkrát, a rád si to přečtu znovu.
Jen maličkost - vazba zde je chybná - ve vydání z roku 1990 od nakl. Primus je na rubu obálky Kakova fotka, na druhé straně - negativ.
Řada postřehů a vývoj nerovného vztahu - v pořádku.
Ale vadí mi neúplnost postavy dívky, protože se mi příčí uvěřit tomu, že by starší muž se zamiloval do mladé dívky, že by si ji chtěl vzít za ženu.
V knize není nic o funkčnosti vztahu. Načem byl postaven. Okouzlení druhým, dočasné, to je běžné, ale aby vztah vydržel dlouhodobě, tak to v textu není moc přesvědčivé.
A taky že by někdo si vzal někoho pro peníze?
To nikdy není to hlavní.
A pokud ano, tak ten vztah nikdy nevydrží, protože peníze jsou jen prostředkem, ne hodnotou.
Typický Dostojevskij.
Román je místy až sentimentální, a co já s tím jako čtenář?
Tohle vydání se ke mě nějak zatoulalo, román z nás z jiného vydání, a vybavuji si z této knihy boj o lepší život, a surovost boháčů.
Zajímavostí tohoto vydání je název - Ponížení a uražení, ačkoli v jiných vydáních je obvyklejší - Uražení a ponížení.
Knihu jsem četl letos a znovu jsem si uvědomil, jak většina kumštýřů narážela na řadu nepochopení, nesmyslů, a jak se skoro nenajde případ, kdy by šlo vše hladce a bezbolestně.
Knihu rozhodně doporučuji. Ale skoro každá kniha o někom je rozšířením vlastních obzorů, seznámením se s dalším člověkem, a proto mám rád memoáry.
V knize je velké množství reprodukcí M. Aleše.
Povídka plná meditativnosti a pravdivosti o údělu lidském.
Rád přes tuhle knihu nahlédnu do člověka Miroslava Macháčka, který bohužel zemřel předčasně.
Jaké psal Ota Pavel dopisy?
Jak se jejich obsah měnil v průběhu let? K odpovědi na tihle i jiné otázky odpovídá tato knížečka.
Je zajímavé přečíst si jak se který autor popasoval s povídkou na jedno téma.
Co napsal kritik 27. 2. 1981: "Žalostná slátanina bez ducha a vtipu, bez fantazie a také bez děje. Nekonečná nuda byla jediným pocitem, který člověk mohl mít při četbě Epikurejců (původní název dnešních Štrajchpudlíků)... Vsadil bych se, že se nenašlo ani 10 osob, které by tento "román" dočtly do konce.
Ani kritika, ani čtenáři, ani nakladatel nebyli dílu nakloněni. Obrat nastal až mnohem později a to v roce 1940.
Každý čtenář si úsudek udělá sám.
Arbes se zastává dělníků, vidí v nich lidské masy, které si rovněž zaslouží důstojnější život, než jaký vedou za císaře pána. Továrníky vidí jako požitkáře, dělníky jako otroky, kteří mají právo na změny ve společnosti.
Přes volnější pojetí, kdy autor někomu věnuje větší pozornost než jinému, ačkoli to není zrovna košer, tak jde o zajímavou publikaci.
Přetože je kniha napsána s pohledu socialistického materialismu, tak kdo si to odmyslí, tak v knize najde hlavní dějinný vývoj ve filozofii.
Dobrá pomůcka pro nalezení odpodědí na ten či onen pojem, pokud chce zájemce Bible zjistit, oč jde.