WEIL komentáře u knih
Knihu jsem používal a používám. Užitečná pomůcka.
Ano, kniha má co říct i dnešnímu člověku.
Četl jsem ji prvně jako dospívající, a dneska bych si ji rád znovu přečetl, abych si porovnal dojem z časů dospívajícího s tím, který by mě vyvolala nyní.
Tyhle povídky jsou přesvědčivé, jako by věrně opsané ze života, postavy jsou mám dost známé, protože podobné příběhy se odehrávají všude v průměrně civilizovaném světě.
Co mi ale na těchto povídkách vadí, tak že postrádají přitažlivost, že jsou napsány bez chutě, bez citu, chladně.
Pochutina, sice asi ne pro každého, ale pochutina.
V těch časech většina společnosti pracovala jako zemědělci a pastevci.
Průmysl byl minimální, takže vzniklo hodně knih v jejichž středu byl selský stav.
A. Lustig hledal v databází příběhou z druhé světové války nějaký hrdninný příběh dívky či ženy proti nacistům.
A to byl počátek zrodu této knihy.
Krásná psychologie dítěte, chlapce, jinocha.
Navíc i vtipná kniha.
Ženských hrdinek je v reálném životě málo.
Toto je jedna z nejvýznamějších v literární historii.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih.
Důvodem je hlavní postava - Oblomov, její životní styl, a další postavy, které jsou tak přesvědčivé, podobně i dialogy mezi Oblomovem a ostatními...
Znám dost lidí, kteří žijí jako "Oblomov".
Román vyšel až devět let po smrti Hemingwaye.
Není to filozofické rozjímání nad životem, ale jde o tři hlavní postavy, do nichž E.H. vkládá své pocity a své touhy.
Vydání ve slovenštině, o životních osudech a názorech Borise Pasternaka.
Popisuje v něm hlavní události a osobnnosti, které za svůj život poznal.
Autor psal knihu od roku 1916 - 1923. A to v Tagangor, v Moskvě, v Oděse.
Text se čte dobře, je zdánlivě jednoduchý, ale i zde platí, že v jednoduchosti je síla.
Radost číst a seznamovat se s životem Apollinaire. Takové čtení obohacuje. Nejde jen o život Apolinaire, ale i o dobu, o lidi, které potkal, o poezii, kterou vytvářel.
Útlá kniha, další Romeo a Julie, tentokrát na vsi.
Pěkné obraty, pěkný popis dění.
Čtení je to zvláštní.
Snad proto, že jde jen o výběr toho nejzajímavějšího a nejkladnějšího ze života Giogio Frassati.
Vydání 5.; v MF první.
Výběr známých balad od J.W. Goethe.
Přečtu, líbí se mi to, ale nic se mi z nich - na rozdíl od jiných autorů - v mé paměti neusadí.
Knížečka má informativní charakter, aby člověk věděl něco o těch, co prochodili křížem krážem území Čech, Moravy a Slovenska.
Lehce stravitelná kniha, pro někoho vtipná, já se moc nebavil.
Dějiny filozofie z pohledu socialistických ideologů. V podstatě jsou stále tytéž, jen význam těch, kteří vypracovali svá učení pro řád socialistický se dneska zmenšil.
Filozofie je stále významný obor, a stále se jím zabývá maximálně 1 procento lidí. Ale filozofují všichni lidé na Zemi, jen o tom neví.