WEIL komentáře u knih
Po letech nahlížím a pročítám tyhle povídky a uvědomuji si, že to či ono mi dříve unikalo, že tomu či onomu lépe rozumím.
To je výhoda, jak si uvědomuji, když se člověk něčemu déle věnuje, že to lépe chápe.
Tu kostru, tu odvykládá i na základní škole, a klidně i hodinu o ní bude mluvit, ale ty detaily, ty si vychutná časem.
Nejsou to stylizované povídky, jaké psal umně třeba Hrabal, jsou to chladné povídky, zápisky všedních dnů autora, který se potkal s takovými a onakými lidmi a nějak musel uživit rodinu.
Zapsané sny autora, jeho ženy, jeho dětí, jeho známých.
Od Ivana Diviše mě to zajímalo, ale žádné převratné zprávy o životě to nejsou.
Snažil jsem se, snažil, ale poctivě nedočetl.
Ale pročetl.
Souhlasím u této knihy s názorem, že to či ono jako bych už někde četl.
A navíc by to chtělo zkrátit.
Rovněž se nakladatel netrefil s nákladem, ten byl vysoký patrně skrz úspěšnou první knihu próz od autora.
Někoho tato kniha zklamala, mě ne.
L. Fuks v ní řekl to co chtěl, kdo čekal bulvár či hlubší filozofii, tak tu najde v jeho knihách, takže mě se kniha dlouhodobě líbí.
Jen tohle vydání od Melantrichu má vážný nedostatek.
Stránky jsou jen špatně slepené, brzy se odtrnou, nezbylo mi, než si koupit ještě jeden výtisk, který je pro mě vzpomínkou na L.Fukse, a ten druhý na čtení.
Bylo pro mě zajímavé nahlédnout podrobněji do života filmového režiséra Jiřího Menzela.
Dvě hvězdičky, neb přes pěkný styl, tak postrádám v tom celém něco, čeho bych se reálně mohl chytit. Visí to celé spíše ve vzduchu než v realitě.
Autor knihu psal od 14.11. 1921 - 28.3.1923.
Bavila mě, snad to je - i vedle obsahu - skrz dobrý překlad.
Kniha je to kouzelná, ta víra v lidstvo, ta víra v člověka a jeho dobré, budovatelské vlastnosti... Škoda, že jde jen o pohádku.
Země už byla tolikrát na tom špatně, ale Blaničtí rytíři se ještě nikdy neukázali!
Takže se mi nezdá ono Sybilino proroctví.
Pobavilo mě to. Čtení na léto.
Navíc mi to autor sám podepsal, když nás "učil" o tvůrčím psaní.
Bohužel učit neumí vůbec... Byla to komedie, a autor nepochopil proč se mu tam bouří nováčci...
Novela byla nalezena v letních měsících roku 1927, a ukázalo se, že jde o první dílo, do té doby nepublikované od bankovního úředníka Jaroslava Havlíčka, který vynikl především jako autor psychologicko-realistických novel a románů.
Je to zvláštní, že některé pojmy a učení, co zní velmi logicky, tak se nikdy do praxe prakticky nezavedlo.
2. vydání této knihy.
Čte se snadno, pro děti je to zážitek, navíc jim rozvíjí představivost a rozšiřuje jejich slovní zásobu.
Tajný život S. Dalího je kniha od Dalího o Dalím.
Začíná jeho nejranějšími vzpomínkami, kdy přišel na tento svět, ale končí dříve než mu bylo 40. let.
Bohužel už nikdy v psaní knize o sobě a jak viděl život kolem sebe nepokračoval.
Z hlediska fabulace, rytmu vypravování, bez ohledu na sporná historická fakta - pro mě za čtyři hvězdičky.
V té době zpívala kapela Katapult - Až se bude psát rok 2006, až se všichni odstěhujem do obrovských měst... A právě i tato kniha se hodí jako příspěvek k atmosféře doby, která věřila, že vědecko-technický pokror bude tak rychlý, že už na začátku nového století, který máme už za sebou se budou dít s lidstvem velké věci...A nic. Na Mars se běžně necestuje, na Měsíc taky ne, a děti - řečeno slovy textu Katapultu - si mají kde hrát, trávníku je na planetě a v naší zemi stále dost.
Moc hezky napsaná kniha o vlastním životě Josefa lady, ale i o lidech, kteří mu byli v životě na blízku, a rovněž i dokument o době, změnách ve společnosti, jeho vztahu ke své práci.