Zomy komentáře u knih
Tohoto dílu jsem se trochu bála. Sawer v předchozích knihách rozhodně nebyla žádná sympaťanda (i když ve Věřit znovu si autorka už připravovala půdu). Dvojice nymfomanky a trapáka, jak se Isaac ze začátku jevil, mě nelákala. Ale je to boží! :-)
Trochu slabší než předchozí díl, ale pořád na vysoké úrovni. Julia Quinn je královna ukecaných (ale milých) dialogů mezi sympatickými (a příjemně potrhlými) hrdinkami a pravými gentlemany. Dva svobodní a veselí lidé většinu knihy zavření v jedné kajutě? Tady to funguje.
Možná jsem od toho čekala trošku víc. Je to celé dost nevěrohodné, ať už celá ta situace (nejkrásnější, nejbohatší muž v NY, na první pohled drsňák, ve skutečnosti totální citlivka), rozhovory mezi aktéry (Brem a jeho asistent Linus), vývoj celé situace, ... Ale čte se to báječně, člověk se u toho může uculovat, představovat si tu přeslazenou pohádku a úplně vypnout.
Skvělá knížka, pravá romantická komedie. Tohle můžu :-)
Příjemné romantické čtení, kde všechno plyne tak, jak má. Nic vás nepřekvapí, ona se hledá, on je dokonalý (a přesně proto takové knihy přece čteme). Jedna věc ovšem překvapivá je - na slaďárnu je to nezvykle vtipné, opravdu jsem se chvílemi od srdce zasmála.
Pro mě to bylo ze začátku méně čtivé než první díl, rozvláčnější, ale pořád hodně dobré.
Lina v prvním díle působila dost jako žena-vamp, tady velmi rychle vyměkla, ale to bylo jedině ku prospěchu věci.
Na Luciana a Sloane se moc těším, tam to vypadá víc než slibně, už aby to bylo.
Rozhodně se to hezky čte, to ne že ne. Ale na 5 hvězd, jako tady dávají ostatní, to u mě není.
Počet stran je u knížky na škodu, protože některé věci se docela opakují (moje holka tohle, moje krásná holka tamto...).
Je super, že se poslední dobou čím dám tím víc píše o duševních nemocech, ale přesto to tady vyznívá, jako že nakonec se to samo vyřeší a všechno odezní, jenže zrovna panické ataky nebo komplexy z vlastního těla nezmizí přes noc.
V každém případě autorce moc fandím a určitě si přečtu další díly.
Autorka opět používá klasickou zápletku - tentokrát o zakázané lásce mezi princeznou a jejím bodyguardem. Ačkoliv tu nenajdeme nic nového, její podání je čtivé a zábavné.
Jen mám, stejně jako v prvním díle, problém se sexuálními scénami, ačkoliv tady už to bylo přece jen mírnější.
První díl byl v podstatě průměrný a snadno zapomenutelný, ale průšvih to nebyl. Takže jsem si druhý díl přečetla bez většího očekávání. Ale tohle bylo boží!
Máme tady stokrát otřepanou - a zároveň mou nejoblíbenější - zápletku s falešným manželstvím, kdy on je citově plochý a ona je sluníčko.
Declan sice otočí příliš rychle a příliš snadno, ale já si to tak užila. Určitě se ke knížce vrátím.
Trochu jsem se bála - vzhledem ke zdejším hodnocením - že budu tentokrát z autorky zklamaná, protože Láska po španělsku se mi líbila hodně.
Pokud máte rádi slow burn jako já, není se vůbec čeho bát, knížka je skvělá. Často jsem se při čtení uculovala a později naprosto upřímně dojímala. Příběh je o interakci dvou sympatických lidí, děj je sice velmi jednoduchý, ale přesto dostatečně záživný. Rozhovory mi přišly reálné a uvěřeníhodné, Lucas byl až moc dokonalý, a přesto nebyl přehnaně sladký.
Elena Armas si u mě drží laťku stále stejně vysoko, mám radost.
(SPOILER) Moje první setkání s Anou Huang. Byla jsem zvědavá, jestli je to opravdu taková pecka, jak ostatní tvrdí a příběh Stelly a Christiana mi přišel ze všech čtyř dílů nejslibnější.
Jako ano, je to čtivé, a to i přes svou rozsáhlost. Ale právě kvůli délce textu se některé myšlenky i celé slovní obraty dost často opakují.
Stellu nevidím jako chudinku, líbí se mi, že se tu řeší problém úzkosti, která je v současnosti velký problém. Ale vadí mi, že první třetinu knihy - dokonce možná celou polovinu - ji strach a úzkosti ochromují a pak si začne s Christianem a najednou je to silná ženská s velkou odvahou a o panické atace už není ani zmínka.
Christina jsem moc nepochopila - nebo spíš jaký s ním měla autorka záměr. Měl to být arogantní parchant s kouskem citlivé duše? Pak nechápu ty výstřelky, kdy si Christian potřebuje prostě "ulevit", a tak chladnokrevně mučí a následně zavraždí nějaké ubožáky. V mafiánských romancích většinou bývá vražda nějak ospravedlněna, tady je ta smrt naprosto zbytečná, jen aby Christian vypadal drsně.
Takže čtení bylo fajn, nemám problém, ale nějaký wow efekt se u mě rozhodně nedostavil.
Já Ali miluju a ačkoliv mě obvykle young adult neláká, tady jsem neváhala (ta boží ořízka je bonus navíc).
Překvapilo mě - a zklamalo - že zrovna tahle knížka pro 15+ je vlastně nejmíň romantická. Jasně, Ali je stále skvělá a umí psát poutavě a chytře, ale postoj 18leté Mallory k sexu (jedno s kým) mi celý dojem z příběhu kazil.
A tak budu čekat na další, snad dospěláckou knížku, kde bude hlavní hrdinka trošku společensky natvrdlá a naivní intelektuálka.
Na předchozím díle Lovec byl zajímavý pouze Cillian, takže jsem si tenhle jeho příběh vážně užila. Navíc bych řekla, že ze všech 4 mužů z rozepsané série měl právě on největší potenciál.
Začátek byl skvělý, tam byl Cillian fakt odosobněný bezcitný parchant, jak to Shen umí. Jejich společné soužití pak podle mě mohlo být ještě líp rozepsáno, tam to ztrácí dech. Persy neustále opakovala, že to s manželem nevzdá, ale kdykoliv se zachoval tak, jak varoval, že se zachová, vždycky prchala.
No a závěr, kdy chlap musí po měsících strádání - s nadsázkou řečeno - zpívat milostné serenády pod balkónem, to už k tomu zkrátka patří.
Při čtení jsem váhala mezi 4 a 5 hvězdami - u dřívější Shen jsem to vždycky cítila na jasných 5 hvězd. Ale to Cillianovo tajemství podle mě nebylo až tak tajuplné, jak asi autorka zamýšlela.
V každém případě se už těším, až se za nějakou dobu ke knížce vrátím, takže tam tu pětku zkrátka dát musím :-)
Knížka se čte dobře a na zbytek série se těším, to ne že ne.
Ale Unesená dědička je tak maximálně lepší průměr, žádná bomba to není. Pro mě je tu nevyužitý potenciál, kdy Nessa u Mikolaje dlouho bydlí a mohl by se tu pozvolna rozvíjet jejich vztah, ale do dvou čtvrtin knihy zůstávají v podstatě cizími lidmi bez větší interakce. Jejich zamilovanost je pak už jak z rychlíku. Za mě tak 3,5 hvězdy.
Tohle je první knížka od L.J. Shen, která ve mně nebudí nějaké velké emoce. Hunter ani Sailor mi nejsou zrovna sympatičtí, ale ani mě neiritujou. Rozhodně Hunter nepatří mezi bad boye, které autorka tak krásně umí vykreslit.
Podle anotace jsem doufala, že Hunterovi jeho "chůva" srazí hřebínek a pěkně mu nakope ... zadek, ale místo toho si Sailor téměř hned chtěla sundávat kalhotky (takže vlastně soudila jen podle vzhledu, což my holky na chlapech tak nesnášíme). Ani velkou chemii jsem tam tentokrát moc necítila, táhne se to, ocenila bych staršího hrdinu... Uvidíme, co přinesou další díly série.
Za mě je to tentokrát velké zklamání. Po prvním díle, který mě mile překvapil a hlavně pobavil, mi tohle přišlo nekonečné. Už dlouho se mi nestalo, že jsem se těšila, až knížku dočtu, ale tady jsem se už JP a Kelsey fakt chtěla zbavit.
Kelsey celých 200 stran na JP akorát štěkala, takže nechápu tu jeho oddanost. Ani jeden mi nebyl pořádně sympatický, příběh téměř o ničem, jen plno kecání a nic z toho.
(SPOILER) Tak já tentokrát ty nadšené ohlasy nesdílím, samotnou mě to mrzí.
Autorka si zachovala čtivost a jednoduchý jazyk, zápletka s Japonkou mi přijde originální, ale tady bohužel končím. Některé motivy byly nápadité (strach z tetování, tradiční japonská preciznost či striktnost, autorská výstava), ale nic z toho nebylo propracováno a nemělo to hlubší dosah.
Henry s Yumiko mi snad nebyli ani sympatičtí. Způsob, jakým se spolu bavili, mi nedával žádný podnět k tomu, proč se do sebe vlastně zamilovali, absolutně jsem jim to nevěřila, vůbec nic jsem z nich necítila. A závěr nakonec ani nepatřil jim, ale Yumiko a její matce.
Velká škoda, protože první díl měl opravdu wow efekt. Druhý díl s Jackem byl parádní až do chvíle, kdy to Riley podělala, pak už mě to nebavilo. A tady jsem se nudila po většinu času.
Budu čekat na další díly a doufat, že se tam vrátí ta správná jiskra.
Báječná inteligentní historická romance s originálním typem hrdiny.
Lysander s Genevieve se skvěle doplňovali, jejich dialogy byly vtipné a chytré a chemie mezi nimi také fungovala, hlavně na začátku příběhu.
Jednu hvězdu ale musím strhnout za velkou podobnost s Pretty woman, to už bylo pro mě v závěru až rušivé.
Jednotlivé postavy ale nabízejí zajímavá pokračování, tak doufám, že se jich dočkáme.
Povedená slaďárna o silném chlapovi a statečné ženské, která všechno zvládá s úsměvem na rtech. Obzvlášť Nova mi přišla výborně vykreslená, uměla jsem si ji opravdu představit, viděla jsem ji, slyšela jsem ji, zamilovala jsem si ji.
Nemám v knihách ráda mrtvé snoubenky a manželky, mám radši příběh, který začíná s čistým štítem, ale tady mi to až tolik nevadilo, protože Ronan s Novou pro sebe dostali dostatek prostoru, kde se mohli parádně vyřádit :-)
Byla jsem zvědavá, jestli se přidám ke zklamaným, původně natěšeným, čtenářkám, kterých je tu docela dost, nebo to pro mě bude další oddechovka, k níž se budu s chutí vracet.
No a já zklamaná rozhodně nejsem. Láska po španělsku je příběh, který už jsem vlastně četla stokrát, a pokud ho zase někdo dobře napíše, sáhnu po něm znovu.
A tohle je přesně ten případ - od zášti k lásce, předstíraný vztah, kancelářská romance, odtažitý a zároveň oddaný hrdina,... všechno to tu je. Ale je to napsané vtipně, mile, s chemií mezi postavami. Mně to nepřišlo zdlouhavé, je to zkrátka klasická slowburn romantika a takhle to má vypadat. (Jen ty jeho modré tůně už mi pak lezly krkem.)
Takže pro milovníky letních úsměvných romantických komedií můžu doporučit.