zuzana8816
komentáře u knih
Počkej na moře
Veronika Opatřilová
První strany knihy a styl psaní mne utvrdily v tom, že jde opravdu o knihu z nakladatelství Prostor, se kterým mám již čtenářské zkušenosti. Tudíž jsem se trochu bála, že půjde opět o zdlouhavý příběh jedné osoby s mnohačetnými nevyřčenými myšlenkami a pocity. Příliš jsem se nespletla. Přesto mě tato kniha, resp. autorka, dokázala vtáhnout do svého nitra, do nitra a rozedraného srdce hlavního hrdiny, který tak moc touží po romantické lásce, souznění, ale ze svého úhlu pohledu dostává jen úlomky, plachou naději ztrácející se ve velkých očekáváních. Touží po budoucnosti, dostává jen syrovou přítomnost s nekonečným čekáním na lepší zítřky.
Láska ve všech barvách duhy. Láska černobílá, láska doufající i zatracující.
Přesto mě občas iritovala absence komunikace mezi oběma aktéry. I v těch nejprostších situacích si prostě nedokázali říct, co je trápí, jak to vyřešit... Což je problém mnoha a mnoha reálných vztahů.
Uvidíme se v srpnu
Gabriel García Márquez
Márquézův rukopis je i v této spíše povídce, než cokoli jiného, znatelný. Výrazné literární rysy, jako popisy postav, prostředí, příběh prosycený erotickým motivem, konfrontace se sebou sama...
Kniha neurazí, nenudí, ani zvlášť neoslní. Letní jednohubka. Mistr slova mistrem zůstane navždy.
Těla
Klára Vlasáková
Zvolené téma příběhu bylo od začátku knihy dosti depresivní. Nevím, zda mě více iritovala postava matky trpící komplexem méněcennosti nebo její dcera Róza.
Každopádně jsem se nedokázala vcítit ani do jedné z nich. Marie Dohnalová mě švala svým věčným vnitřním konfliktem mezi tím, co by skutečně udělat chtěla a tím, co ve výsledku vlastně reálně udělala... Přitom by stačilo tak málo - komunikovat. Nedělat ze sebe nepochopenou chudinku a projevit se.
Začátek knihy byl, navzdory tématu, slibný, ale dál už příběh vlastně postrádal děj a spíš mě nudil.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Chtěla jsem po dlouhé době sáhnout po nějaké oddechovce s romantickým nádechem. Nic složitého, nic smutného, žádná těžká témata, ale zároveň svěžího, milého a čtivého. Bingo! Kniha Hypotéza lásky mě příjemně překvapila. Jasně, cílevědomí mladí lidé, on doktor, ona studentka, pár "okoukaných" scén, pubertální rozpaky, trapné situace... Člověk by řekl, tisíckrát ohrané téma. Přesto má tato kniha zvláštní kouzlo. Oba hlavní aktéry jsem si oblíbila na první dobrou a do pedantského doktora Carlsena jsem se zamilovávala společně s chytrou a vtipnou Olive...
Ráj
Abdulrazak Gurnah
Musím říct, že tato kniha pro mě nebyla šťastnou volbou. Nemohla jsem se do ní začíst, v polovině knihy, kdy děj byl stále takový monotónní jsem uvažovala, že už Ráj ani nedočtu. Nicméně jsem se prokousala až ke konci a s úlevou knihu odložila.
Pozitivně hodnotím jen prostředí, do kterého je děj knihy zasazen. Úplně odlišný styl života, než který popisují ve svých knihách američtí či evropští autoři.
Zevrubný popis obchodních cest, absence zápletky, konec bez konce...
Osobně mě kniha, jejíž autor získal Nobelovu cenu, zklamala.
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Strhující příběh, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Poválečná nenávist panující mezi Čechy a Němci, boj o domov.
Děj knihy mě neustále nutil přemýšlet nad otázkou kolektivní viny - jeden za všechny, všichni za jednoho? Dokud je vítěz na výsluní je vše zalité sluncem. Ale co když se náhle karta obrátí? Jak snadno lidé zapomínají na příkoří a ponižování, které působili "nežádoucím", jak alibisticky obhajují své počínání, když se sami ocitnou v podobné situaci... Jak s osudy lidí zamává nejen samotná válka, že dobro se v době temna ztrácí i v sobě samém, že naučit se znova důvěřovat lidem je nesnadný úkol... A mnoho dalších témat na téma (ne)lidskost způsobená válkou rozkrývá kniha Sudetský dům.
Těším se na druhý díl.
Dobře mi tak
Radka Třeštíková
Příjemná čtenářská jednohubka s typickým stylem psaní, podle kterého zaručeně poznáte rukopis Radky Třeštíkové, pokud to nebyla první kniha, kterou jste od této autorky drželi v ruce.
Hlavního protagonistu bych propleskla už po přečtení prvních kapitol, nicméné průnik autorky do světa a hlavy uznávaného, ale životem znuděného, arogantního, egoistického, bezohledného sukničkáře, je bravurní.
Skladba myšlenek, introspekce, cynický humor - opět vynikající.
Neovladatelná touha po nezletilé dívce padesátníka věčně opředeného alkoholovým oparem, odsuzujícího vše, co nevypadá jako z obálky Playboye, už bylo docela nechutné a ještě více dodávalo na konturách bezpáteřnosti hlavního protagonisty, což bylo možná cílem autorky...
Klub lhářů
Mary Karr
Životní příběh autorky, jejíž dětství zabíjí jed alkoholismu obou rodičů, byť ke svým dvěma dcerám nepřistupovali vyloženě zle, nebyly fyzicky týrané. Co si ovšem sebelítost rodičů, zejména matky, která nedokázala v mládí prorazit se svým uměleckým talentem a následně jej utápěla ve sklence lihoviny, nevybrala na fyzických tělech dětí, její následky jsou navždy vepsány do psychiky i srdcí obou dětí, které nikdy nepoznaly rodinnou harmonii, skutečnou pozornost rodičů a okolnostmi byly přinuceny dospět dříve, než by bývalo bylo nutné.
Vyprávění autorky bych přirovnala k hyperbole. Chvíli velice poutavý příběh, střídá propad se zbytečně detailními a zdlouhavými popisy, které jsem občas měla tendenci přeskakovat.
Co mě, krom jiného, udivovalo byl fakt, že nikdo z protagonistů nikdy neřídil automobil ve střízlivém stavu, ale vždy byl řidič/řidička pod obraz, přestože nikdy nejeli sami...
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Kniha, které nic nechybí ani nepřebývá. Autor v ní umně popisuje čirou lásku, stejně tak čiré zlo, které doba politických útlaků představovala.
Přestože je kniha psána v různých časových rovinách, děj je přehledný a krásně do sebe zapadá.
Velmi mě nadchl citlivý popis baťovské doby, kdy jsem si na první dobrou oblíbila hlavního hrdinu té doby Tomáše Hanulíka.
Po dlouhé době se mi dostala do ruky velmi kvalitní kniha, které nechybí romantická linka, napětí, historický obraz, politický i společenský záběr, zapálené a nezlomné pátrání Pavla po jeho kořenech s happy endem, byť se mnohým čtenářům může zdát až nepravděpodobně šťastný, pro mě byl ideálním zakončením románu. Však si ho hlavní hrdinové po všech útrapách, které jim život přinesl, zaslouží.
Srpny
Jakub Stanjura
Ačkoli sám název knihy a abstraktně laděná obálka v růžových tónech vybízí k letnímu čtení, jsem ráda, že jsem po debutu Jakuba Stanjury sáhla až v říjnu.
Atmosféra knihy připomíná těžký, sychravý podzim, s neúprosně krátícími se dny, se studenými, nemilosrdnými poryvy větru a kapičkami deště ostře narážejícími na každý obnažený kousíček těla...
Bravurně zpracovaná tématika psychické manipulace. O tom, jak navenek zdánlivě neškodné, avšak velmi toxické jednání nejbližších lidí v dětství dokáže celoživotně narušit tenkou krustu sebevědomí, ze kterého v dospělosti ukusuje i partner, až jej vysvleče do naha a slovy, potažmo činy, ostrými jako břitva jej úplně ochromí. Natolik, že hlavní hrdinka pochybuje o svém zdravém rozumu, úsudku, a z obav z nástrah světa a své neschopnosti, kterou jí partner dávkuje do žil jako jed se raději znova uchyluje do "bezpečné" náruče tyrana.
Opravdu silné téma, silný příběh protkaný až poeticky květnatými slovními obraty, který v knize graduje... A ve mně i po několika dnech po odložení knihy doznívá nepříjemná pachuť .
Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
Čas od času sáhnu po knize z nakladatelství Odeon, které svými těžkými tématy odkrývají tajemství hlavních postav, jejich postavení ve společnosti, jejich myšlenky, tužby i ztracené naděje...
Dílo Ohníčky všude kolem takové přesně jsou. Ne nadarmo je autorka mnohými čtenáři adorována. V knize postupně rozkrývá životy jednotlivých postav, až se dostane k holému jádru. Důsledný popis jejich minulosti je nedílnou součástí tohoto psychologicky laděného románu. Neboť minulost ovlivňuje naši přítomnost a přítomnost naši budoucnost. A nejen tu naši...
Obzvlášť mě zaujala postava svérázné Mii, mladé, moudré umělkyně a zároveň matky dospívající dcery, nad jejíž minulostí visí velké otazníky...
Dovolím si vyzdvihnout jednu ze stěžejních úvah, kterou právě ona Mia v knize vyslovila: "Někdy, zrovna když máš pocit, že jsi o všechno přišla, najednou najdeš cestu... Jako po stepním požáru... Země je dočista spálená, černá a všechno zelené je pryč. Ale půda je po takovém požáru úrodnější a můžou z ní vyrůst nové věci."
Vlaštovčí kopec
Donna Everhart
Po přečtení anotace této knihy a počtu stran jsem měla obavy, zda příběhy dvou hlavních postav z jednoho pracovního tábora, kdy se může zdát, že se střídá pouze východ slunce se západem, dny jsou jeden jako druhý, nesklouznou k sáhodlouhým debatám "o ničem", ale kniha mě mile překvapila a oslovila hned v prvních kapitolách. Drsné prostředí v drsné době, rasová diskriminace a surové zacházení s lidmi... Do té doby, než se objeví nekonfliktní, lidumilný hezoun Del, který si získá sympatie všech klaďasů a neutrálních postav...
Plachá, ostýchavá, drobná Rae Lynn, která se nebojí práce a osud jí nachystal těžké časy, je druhou hrdinkou románu, kterou pro mě zůstane až do konce knihy.
Navzdory syrově laděnému ději, kdy životy lidí visí několikrát na vlásku, může mnohé zaskočit happy end, který je možná až příliš pohádkový...
Bez naděje
Colleen Hoover
S ohledem na kladné recenze většiny knih Colleen Hoover, jsem sáhla po tomto prvním románu vydaném v českém jazyce. Při čtení první poloviny knihy jsem si říkala, že ve 14 letech bych kouzlu hlavních postav s dialogy připomínajícími seriál Gilmorova děvčata, zcela podlehla a knize vtiskla pomyslnou nálepku odlehčeného prázdninového čtení. Nicméně druhá polovina knihy mě opravdu nadchla. Dějové nitky se začaly splétat, vše do sebe zapadat a hlavní aktéři se stali opravdovými hrdiny svých životů... Velmi oceňuji barvité, emocemi nabité situace, kdy Sky a Holder ožívají v srdcích čtenářů a nezbývá, než milovat jejich bolest i nezměrnou lásku...
Zahrada
Petra Dvořáková
Znova shledávám, že psychologicky laděné romány od českých autorů jsou si v jistém směru velmi podobné. Boj se sebou samým, se svými démony, se společností...
Přesto mě příběh bývalého kněze vtáhl do svých temných tenat a donutil k zamyšlení nad tím, jak často vidíme věci černobíle, jak se necháme ovlivnit nepodloženými pomluvami, jak se bojíme vystoupit ze stáda, jak snadno dokážeme odsoudit druhé a jak zlí a nenávistní dokáží lidé být, pokud jejich jejich "pravda" nestojí na nablýskaném piedestalu.
Na druhou stranu nikdy nevíme, co ukrývá nitro každého z nás, kam si troufneme zajít a kdy už nemáme své démony pod kontrolou...
Neveselá, leč zajímavá psychologická sonda do mnohovrstevné duše člověka.
Zpěv drozda
Walter Tevis
Ačkoli byl román vydaný již v 80. letech 20. století, autorovy vize byly možná hmatatelnější, než si sám dovedl připustit. V dnešní moderní a technologicky velmi vyspělé době, v době chatbotů, kteří zanedlouho nahradí průměrně inteligentní lidi, je toto dílo velmi nadčasové.
Kladení důrazu na jednotlivce, izolace, neplodnost, narkotika, rychlosex... Nepřiblížili jsme se té daleké budoucnosti nějak brzy?
Veselí
Radka Třeštíková
Kniha Veselí je pro mě nejslabším dílem Radky Třeštíkové. Její knihy mám ráda, jsou čtivé, hravé, ze života, ale u Veselí jsem jaksi postrádala nějaký zajímavý děj, zápletku. Něco, co by z linie vyprávění takového normálního života na vsi hlavní hrdinky Elišky vybočilo. Jako u každého počinu Třeštíkové oceňuji její schopnost vžít se do rolí jednotlivých postav a dokonalý popis pocitů, osobitý humor a lehkost psaní, díky kterému je, i přes ne příliš originální děj, kniha čtivá.
Kříďák
C. J. Tudor
Dlouho jsem se chystala otevřít tuto knihu a docela jsem byla zvědavá na originální, nevšední, až hororovou zápletku, jak tento mnohými opěvovaný bestseller sliboval... Žádný úžas se ovšem nekonal. Zprvu zajímavě vyhlížející nápad s křídovými panáčky s blížícím se rozuzlením až zbytečně protahovaného konce, ztratil na zajímavosti. Pro "young adult" asi napínavé počtení psané jednoduše a srozumitelně, ale ke knihám Stephena Kinga, jak někteří zmiňují, má tento počin daleko...
Útočiště
Jérôme Loubry
Pokud si chcete přečíst a ponořit se do neotřelého psychologicky laděného thrilleru s nepředvídatelným koncem a v průběhu čtení objevovat stále nové příběhy, velmi doporučuji tuto knihu. Po severských detektivkách s obdobnými dějovými liniemi, je toto dílo tím pravým osvěžením a důkazem, že studnice námětů na zajímavé příběhy, při kterých běhá mráz po zádech, není zdaleka vyčerpána. Určitě sáhnu po dalších knihách tohoto francouzského autora.
Krycí jméno Studentka
Milena Štráfeldová
Místy dosti mrazivý román o panujícím politickém režimu v době normalizace. Hlavní protagonisté knihy, kteří se nebáli režimu čelit, hrdě stáli za svými racionálními názory navzdory diktátorským, nelidským postupům, za cenu ztrát zdánlivých životních jistot, domova, často vlastního zdraví, za krutě vykoupenou vnitřní svobodu a důvěru v opravdu lepší zítřky, jsou pro mě opravdovými hrdiny!
Hltala jsem každou stránku knihy, soucítila jsem s osudem každé postavy, které házel režim i život sám klacky pod nohy.
Velmi povedený beletrizovaný životopis se syrovým popisem událostí tak, jak se opravdu odehrávaly, byť objektivně toto, vzhledem k revolučnímu roku mého narození, posoudit nemohu. Tato kniha otevřela mou zvídavost ohledně nelehké poválečné doby na území Československa a také bohužel utvrdila v tom, že politika je vysoká a temná hra, která ve skutečnosti nikdy nevycházela vstříc přáním občanů státu...
Tajemství
Radka Třeštíková
Od četby této knihy mě zprvu lehce odrazovaly negativní ohlasy čtenářů. Nicméně jsem se do knihy pustila a nelituji. Třeštíková má svůj osobitý styl psaní, který nemusí vyhovovat každému, ale mně se její "otevřené" minikapitoly, ke kterým se v průběhu děje vrací a postupně odkrývá, co je doposud skryto, líbí. Množství postav i přeskakování dějových linek může na někoho působit chaoticky, ale ve výsledku vše souvisí se vším a já obdivuji autorčino umění plynutí děje a zároveň smysluplné navracení k jednotlivým scénám a postavám. Lehké matení čtenáře je zjevně autorčiným záměrem.
Mezilidské a rodinné vztahy, včetně vztahu k sobě samým jsou hlavním tématem knihy. Důsledky jednání dospělých, jejich problémů a obav dopadající na křehký svět dospívajících dětí.
