Nejnovější komentáře

„Jako že by to byla nějaká zábava k popukání, to zase ne. I když starověký člověk to asi vnímal jinak. Ale jako čtenáři antickým Řeckem téměř nepolíbenému mi to přišlo zajímavé. Možná to budu hodnotit jinak, až toho budu mít přečteného více, ale celkem se mi to líbilo. Méně nadšený jsem z překladu, ale hodně toho naštěstí spravily vysvětlující poznámky.“... celý text
— martin6849

„Vřele doporučuji všem, kdo se zajímají o bojová umění a zároveň se chtějí dozvědět něco o Japonsku a životě. Je pro mě zároveň veliká čest, že přímo autora, zakladatele kendo v ČR osobně znám, snad ještě něco napíše ...“... celý text
— kyssling

„Když se bavím s kamarády, kteří pracují ve školství, trend několika málo posledních let je naprosto zřejmý – zcela bezprecedentní nárůst jedinců v řadách žáků a studentů identifikujících mimo zavedenou biologickou dichotomii muž / žena. Kdysi naprosto opomíjená, přehlížená a ignorovaná minorita genderově nonkonformních jedinců narostla za několik málo let o jednotky tisíc procent. Téma je to pochopitelně obtížné, kontroverzní, výbušné a zfanatizovaní aktivisté mimořádně agresivní a nesmiřitelní. Je třeba ocenit odvahu českého vydavatele knihu přeložit a vydat. Svého času totiž způsobila značnou kontroverzi, v jednu chvíli byla dokonce po úporném tlaku aktivistů stažena z prodeje na Amazonu, nyní je opět dostupná. Ano, kniha přináší konzervativní (klasicky konzervativní, není třeba spojovat s náboženským / křesťanským extrémismem) pohled na problematiku, který je dnes, domnívám se, v progresivně laděném mainstreamu spíše opomíjen a upozaďován. Ano, kniha může vyvolat kontroverze a nesouhlas, přesto přichází s myšlenkami a otázkami, které by měli být vysloveny. Text je rozhodně silně kritický k současnému standardu lékařské péče o genderově nonkonformní osoby a je napsána Američanem, tedy komentuje primárně stav v USA, okrajověji v UK. Praxe např. u nás bude pochopitelně odlišná. Kniha je rozčleněna do tematických kapitol. V úvodu autor stručně shrnuje dějiny transgenderového hnutí, zmíněn je příběh vysoce kontroverzního lékaře Johna Moneyho. Dále se věnuje množství dílčích detailů, od výčtu typů poruch genderové dysforie (GD vs ROGD – rapid onset gender dysphoria – tahle se objevuje u náctiletých), přes současnou lékařskou praxi péče o GD jedince, přes kontroverzní téma detranzice, přes propojení transgenderové problematiky s ideologií a dogmaty současné progresivní levice, přes nesmírně zajímavou kapitolu mapující zásadní nekonzistence současné transgender ideologie z aktivistického pohledu. Dále pohled do medicínského disentu – shrnuje studie odmítající a vyvracející současný pohled na problematiku – např. „neměnnost“, rozporuje i další běžně uváděná fakta, např. zlepšení duševního zdraví po tranzici. Věnuje se též tématu sebevražd – absurdně vysoká čísla mezi transgender populací, bez ohledu na zvolenou léčbu. Rozebírá rozdíly tranzice u dětí a dospělých. Detailně se věnuje možnému a kontroverznímu spojení GD s vybranými parafiliemi. Dále se věnuje současné praxi práce s dětmi, silně inkluzivnímu prostředí na školách, pronikání trans aktivismu do škol a do dalších institucí. Zajímavé jsou související poznámky ohledně možnosti, že GD může být forma „sociální nákazy“, „psychické epidemie“, jako svého času např. anorexie, zejména u mladých dívek. V neposlední řadě mapuje mimořádně silný lobbing aktivistických skupin ohledně změn zákonů, např. snahu prosadit povinné oslovování vybranými zájmeny apod., ale mapuje též formy diskriminace a právní ochranu trans osob. Zaujali mě naprosto absurdní příběhy z amerického školství, téměř manipulace s rodiči ze strany některých učitelských a lékařských profesí. Otřesné a nesmírně smutné jsou též vybrané výpovědi transosob, jejich příběhy, tranzice a případně následná detranzice, bolest a zničený život. Témat je mnoho, otázek ještě víc. Autor je kritizován za radikální konzervativismus a bigotnost, ten dojem jsem při čtení neměl. Nikomu neupírá právo na existenci, nikomu neupírá právo na rovnoprávné zacházení. Z textu je patrné, že nikde nezpochybňuje zcela objektivní utrpení, kterým jedinci s GD musí denně procházet. Nikde též nezpochybňuje skutečnost, že obrovskému množství jedinců tranzice objektivně pomůže žít lepší život, na druhou stranu však oprávněně poukazuje na rostoucí trend neúspěšných tranzicí a zničených životů. Co naopak je zpochybňováno, je současný aktivistický přístup k péči o GD jedince. Jedná se o jednoznačný apel k otevřené diskusi a výzva k objektivní kritice a přezkoumání současných postupů lékařské péče. Knihu je třeba číst s otevřenou myslí, určitě bych doporučil výklad kriticky zkoumat. V textu se nachází několik okrajovějších konzervativních myšlenek, ke kterým úplně blízko nemám. Nicméně není jich mnoho. Vědeckou hodnotu odkazovaných studií hodnotit nechci. Je fakt, že lze nalézt několik detailních rozborů, kde se autor mýlí, zájemce bych odkázal např. na komentáře na Goodreads. Naopak, ve světle posledních událostí, např. nedávno (5/2024) zveřejněný finální „Cass Report“, silně kritizující praxi a úroveň péče o trans osoby v rámci britského NHS, nebo stejně nedávné úniky interní komunikace „WPATH“, organizace sdružující profesionály v oblasti transgenderu, se ukazuje, že autor zase tak úplně mimo být nemůže. Hlavní dojem z knihy je především lítost, byť chápu, že ta nikdy nikomu nepomůže. GD jedinci objektivně trpí a dost pravděpodobně trpí celý život. Příběhy v knize jsou dostatečně výmluvné. Není na místě diskriminace, není na místě ignorace, opomíjení, ostrakizace, a už vůbec ne výsměch nebo zlehčování. Naopak je na místě podpora a pomoc – v rámci objektivních vědeckých a medicínských standardů. Aktivistický fanatismus je naopak spíše na škodu. Z textu mám pocit, že stejný názor zastává i autor. Hodnocení: objektivně, na 5* to není a z mé strany je to tedy spíš protest proti aktivismu. Knihu bych rozhodně doporučil každému, kdo se o problematiku zajímá. Zejména pak rodičům dětí, kde je v současnosti nárůst GD jedinců největší a kde správné, objektivní a neaktivistické rozhodnutí ohledně případné péče má zcela zásadní vliv – např. informace, že, dle různých zdrojů, když neléčena, ROGD v 70-95 % případů samovolně vymizí a jedinec se konsoliduje v původním pohlaví.“... celý text
— thorir

„Autorka opět nezklamala a napsala úžasně čtivou knížku.“
— Ajina76

„Moc krásně a výstižně napsané. Pokud máte rádi poezii a zároveň si rádi čtete charakteristiky různých znamení, pak je tahle útlá knížečka jako dělaná pro vás. V hlavě mi pořád zní část básně o Váhách, které v životě touží po rovnováze, spravedlnosti, harmonii, míru a estetické kráse: Sedni si. Vzlítnem. Nezrazuji, věř. Zde topas pro štěstí, a kdybych kdy i sešel ti kde z očí, jdi tam, kde podle zdi kývají na hvězdy buky a slunečnice. Tam nikdo nechodí. Jen husy v zástupu a sem tam oslátko, kejhají, hejkají, darmo jim utíkat, vedou si svou — jako lidi. Sedni si. Vzlítnem. Prchnem všem. Zvážíme sny, které šidí.“... celý text
— dasa6360

„Nádherný smutný příběh - užasné popisy přírody. Doporučuji přečíst.“
— angelak

„Do téhle knihy jsem se zamilovala na první pohled a nic se nezměnilo ani po přečtení. Ruby a Hart se znají od dětství. Jsou to spřízněné duše a jejich vztah je překrásný. Jenže dojde k tragédii a teprve tady příběh začíná... Hart dostane druhou šanci v těle namachrovaného sportovce Jamesona, kterého ale Ruby nemůže vystát. Už po úvodu jsem věděla, že si musím vzít kapesníčky, protože tohle bude bolet. A bolelo to hodně, jen ne tolik jako třeba u knihy Tisíc polibků, protože tady se ten smutný okamžik odehrál v době, kdy jste ještě pořádně tu postavu neznali. Je to velmi čtivé a já se nedokázala odtrhnout. Ve vyprávění se střídají sympatické postavy, které si oblíbíte (a o to víc s nimi budete trpět). Vždycky není navěky je neskutečně dojemný příběh, který doporučuji všem romantickým duším. Děkuji @grada_cz & @cosmopolis_cz za knihu. #spoluprace“... celý text
— lena.o.knihach

„Jako matce se mi příběh nečetl vůbec lehce. Samozřejmě nejhorší byly poslední stránky, chybělo mi málo k pláči. Simon byl zbabělec, který utíká od problémů a Cathy ač byla silná, měla mu říct pravdu hned. Co všechno by se vůbec nestalo, kdyby ti dva k sobě byli upřímní....skvělý příběh ...“... celý text
— Acquenta

„Dlouho jsem nečetla něco tak osvěžujícího. Skvělý styl psaní, obsah vět má smysl, žádná zbytečná omáčka kolem. Čte se to samo. A to, že jsem občas musela googlit, protože jsem neznala každý film, knížku a nebo song, který je v knize zmíněn, to mě dost bavilo. Skvělý závěr knihy. Bavilo mě prostředí reklamky, protože sama dělám v marketingu. Adolf Majer, jedna z hlavních postav příběhu, je špičkou v české reklamě. Tedy byl, dokud ho neopustila žena, známá influencerka, a on se na několik měsíců úplně pohřbil do sebe. Jeho kamarád a šéf reklamky, ve které Adolf pracuje, si řeší zase svoje boly. A pak je tu Julie, mladá holka která neví kudy se v tom životě vlastně dát. A taky Petra, Tereza, Zdeněk Turín, Marek Dobiáš, zástupci dalších reklamních agentur. Ti všichni se setkávají v hotelu uprostřed lesů České Kanady. Jedna z vybraných reklamních agentur tu získá skutečně prestižní reklamní zakázku. Je podzim a deštivé počasí je nešetří. Déšť ale není jediná nepříjemnost, se kterou se tady budou muset někteří vypořádat. Druhý dech není drsný horor, ani duchařina, i když temných chvilek si zejména v hotelu Hejmont užijete dostatek. Četla jsem se zatajeným dechem až do poslední stránky. Skvěle napsáno, doporučuji.“... celý text
— Luca84

„Jako amatérskou švadlenku mě titul zaujal, ale daleko víc mě zaujalo sociální téma. A děkuji všem takovým ženám, které nam ostatním vyšlapaly cestu a my už v 21.století žijeme úplně jinak, svobodně a nezávisle.“... celý text
— milena9798

„Detailně vylíčený život jednoho z největších politiků té doby. Autorovi se podařilo perfektně zachytit politické klima (nejen) v českých zemích, které značně ovlivňovalo rozhodování Viléma. Hodně mě překvapila síla české šlechty, kdy někdy až nevybíravým způsobem byla schopná vzdorovat panovníkovi, do jejího čela se postavil právě Vilém. O jeho schopnostech vypovídá i to, že se ujal svého dědictví již v šestnácti letech. Knížka je každopádně objektivní, vidí jeho světlé i stinné stránky. Sám byl tolerantním katolíkem, ale na sklonku života začal ve velké míře podporovat Jezuity i rekatolizaci. Zrovna tak si publikace všímá toho, že miloval luxus a dokázal své statky značně zadlužit, podobně podpora alchymistů nebyla zrovna levnou záležitostí. Část knihy je věnována zvelebování jeho panství, mecenášské a kulturní činnosti. Pokud někoho zajímá historie Rožmberků, tak by neměl knihu vynechat.“... celý text
— xulij01

„Další pěkné Tintinové dobrodružství. Velice jsem si to užila“
— evca7271

„Píšu ještě během čtení, neb se mi kniha tak moc líbí, že se o to chci podělit. Nechat psíky "mluvit" byl výborný nápad, obzvlášť šišlání Ronánka ve spojení s politickými .... promluvami. Hlavní postava mi příliš sympatická není, ale to neva. Vyvažují to dramaticko-humorné situace, které zažívá. Myslím, že knihu si (více) užije milovník psů.“... celý text
— Psímáma

„Ideálně bych dala knize 4,5*. Ke konci již povídkám trošku docházel dech - nicméně - účel to splnilo. Teď, během nejnáročnějšího období, jsem se při čtení od srdce zasmála. Nechápu, kam na tyto zážitky/výmysly autorka chodí, ale bylo to super! Hned jak to půjde, vrhám se na Historky z Tinderu.“... celý text
— Alethea_k

„Poslechnuto jako audiokniha, což knížce přidalo na dramticnosti, občas jsem se musela i zastavit, jak jsem se zaposlouchala, skvělý příběh.“
— alishek

„Bylo to velmi příjemné a milé čtení. Laurie je skvělá postava, která se potýká se smutkem a nevyřešenou minulostí. Potká sympaťáka Sama, který má stejný problém a jak to bývá, láska přijde když to nejméně čekáme. Odhalí se menší tajemství a následně přijde dojetí a slzy. Musím říct, že se mi kniha líbila a určitě se hned pustím na další dva díly.“... celý text
— klarinka9974

„vsechny knizky od teto autorky jsou uzasne a ani tato nebyla vyjimkou. naprosto krasne prostredi vesnice a zaroven i bozi dejove linky (i ta romanticka). hlavni postavy byly skvele a to i jejich kamosi, proste super knizka, idealni prave na leto“... celý text
— lucie5019

„Naprosto splnila má očekávání. Zbožnuji i seriál :)“
— Mayaotzin

„Leo Berlin jsem vyhledala na základě podobnosti se sérií Volkera Kutschera: tatáž doba v Německu, detektivní ladění a navíc Susanne Goga byla první v pořadí, takže sem s ní, tedy lépe s první knihou její série! Po přečtení konstatuju, že to vůbec není špatné čtení. Autorka věnuje méně místa popisu města samotného, jeho institucí a vlastně i politické a společenské situaci, v níž se tehdy Německo nacházelo. Identický je v obou sériích snad jen kriminální rada Gennat zvaný Budha a jeho dortíky všeho druhu. Takže ano – je to jiné než Mokrá ryba (ač se tady tento výraz objeví hned několikrát), hlavní hrdina řeší zcela jiné životní zádrhele nežli Gereon Rath, koneckonců u otce rodiny je to pochopitelné, ale výsledkem je i tady příjemně ubíhající a čtivá detektivka. Komisař Wechsler je velmi sympatický a rozvážný muž, navíc se tady objeví i knihovna a (sličná a chytrá) knihovnice, takže já tleskám. Pro čtenáře, který si nelibuje v detailním popisu nezáviděníhodné situace Německa mezi dvěma světovými válkami, bude tato kniha určitě stravitelnější, už jen díky svému rozsahu.“... celý text
— broskev28

„Za me je toto velky prusvih. Jak lakave to zacalo, tak nevalne to pokracovalo. Priserne opakovani vseho. Priserne dialogy. Priserne smsky bez diakritiky (chapu, ze se tak psalo a pise) ctene v audioverzi jsou otravne. Vycty mest, kteryme projizdime ;) - to je jak z Na samote u lesa. To cele zabalene do cervene knihovny s neustalym sexualnim bourenim. Jsem rada, ze jsem to doposlouchala a uz asi nikdy vice.“... celý text
— misssicccka

„Kniha mě bohužel neoslavila, ale věřím, že si své čtenáře najde. Bohužel jsem se nemohl do děje začíst a v ději jsem se ztrácel, a tím pádem knihu nedočetl.“... celý text
— dawson321

„Nostalgický pohled na dětský svět a jeho nevinnost, která je často konfrontována s tvrdou realitou života... Po dočtení knihy jsem měla velkou chuť obejmout své dítě a říct mu, jak moc ho mám ráda. Zejména po povídkách Jak louka uvítala maminku a Jak poznala Vojtěška duši maminčinu, které vám připomenou, jak moc křehký život je. O to víc, když žijete na venkově na přelomu 19. a 20. století. Zbylé povídky jsou rovněž moc povedené – všechny odrážejí životní lekce a morální hodnoty, jako je láska, přátelství, obětavost a odvaha. Pan Skácelík je vykreslil opravdu brilantně. Je vidět, že měl pochopení pro dětskou dušičku. Kniha navíc není dlouhá (což je minimálně mně líto), takže ji zvládnete přelouskat za chvilku. Ačkoliv si myslím, že se u ní vyplatí setrvat, vychutnat si jazyk a zabrouzdat do vzpomínek na dětství. P. S.: Milovníci přechodníků, mezi které patřím i já, rozhodně zaplesají.“... celý text
— dasa6360

„Přečetla jsem tuto úžasnou trilogii a musím říci, že i když z tohoto kraje nepocházím, je dějová linka tak zajímavá nejen po osudové, ale i historické stránce, že opravdu smekám před autorkou, která se tohoto nelehkého tématu zhostila perfektně. Opravdu doporučuji!“... celý text
— stojinek

„Po dlouhé době jsem sáhla po thrilleru a musím říct, že jsem z něj měla věru schizofrenní pocity. Na jednu stranu jsem hltala dost často stránku za stránkou a přemýšlela, kdo za tím kurva asi stojí? Věřit se tu nedalo jediné postavě, snad všichni měli kostlivce ve skříni, někteří tam měli dokonce celou Terakotovou armádu. Amélie je chudinka, jíž autorka mydlí pánví od začátku do předposlední stránky. Naloží jí na hrb tolik neštěstí, že by to osla umořilo. Jednou se ale stane zázrak, záhadná žena z vyšší vrstvy jí koupí muffin. A tím se vše odstartuje. Ze skoro bezdomovce se během pár týdnů vyšvihne na manželku miliardáře Neda. Mohlo by to vypadat jako trocha toho štěstíčka. Když se ale ocitne po únosu spoutaná ve sklepě s kápí na hlavě, s láskou vzpomíná na kručící bříško a spaní na podlaze. Rozjíždí se zápletka, spletitá jako gordický uzel. Chybí tu ale Alexandr Veliký, který by jej přetnul a tak nás čekají desítky a desítky stran rozplétání. Zhruba dvě stě stran se odehrává v hlavě Amelie v jedné místnosti a časem je to otravné, jak furt přemýšlí o nesmrtelnosti chrousta a vyškrabává si čárečky na zdi. Na konci přijde PUF! a poté popisování proč, jak, nač, kdo, kdy, kde. Jenže čím více vysvětlování, tím neuvěřitelněji celá zápletka zní a po pár dnech po dočtení mě napadá, jestli to náhodou nebylo celý o hovně a já tam jen nehledala něco, co tam není. Zní-li recenze lehce sarkasticky, je to proto, že se mi zápletka rozležela v hlavě a jsem vlastně rozhořčena, že čtení mě bavilo a až na nudné pasáže ve tmě mi to přišlo dobře napsané. Teprve pár dní přemýšlení mě dovedlo k myšlence, že jde o průměrnou knihu, s překombinovanou zápletkou a neuvěřitelným koncem. Hodnotím 3/5*, protože přeci jen se mi četla dobře a autorku určitě nezavrhuji, zkusím od ní další knihy. . . . SPOILER! Přemýšlela jsem, proč vlastně Amelie div neoplakala smrt Huntera, kterého sotva znala? Byla zhroucená více, než u smrti žen, které znala mnohem déle. Jak je možné, že by policie nevyšetřovala novou manželku miliardáře po jeho smrti, která zdědí veškerý majetek? A co ty poslední stránky? Byl to pokus o romantiku, proč pak ale odešla? A kdo byl sakra pan Smith? No a poslední co mě fascinuje je zápletka ohledně otce a dědictví, které přišlo přesně poté, co už jej nepotřebovala.“... celý text
— PosPol

„Kniha o fungování mozku, myšlenkách a jedné ukecané opici... Další dílko z osobního rozvoje, které se mi dostalo do rukou a které mě hodně zaujalo. Ne každému však tato kniha sedne - veškeré poznatky se totiž dovídáme z netradiční konverzace mezi matkou a dcerou. Z mého pohledu to ale nepůsobilo zvláštně nebo rušivě. Vše bylo dobře a srozumitelně vysvětlené a mimo to se tu vyskytují i jednoduché náčrtky, které dopomáhají k lepší představivosti dané problematiky. Takže za sebe jsem byla velmi spokojená a pokud vás toto téma zajímá, určitě dejte knize šanci. A jen tak mimochodem - ta hádanka mi pěkně zmátla mozek.“... celý text
— Cara.17

„Kořistí jsem nakonec mile překvapena. Vzhledem k tomu, že sérii Strašidelných domů od Darcy považuji tak trochu za pohádky pro děti s dobrým koncem, čekala jsem něco podobného i od tohoto příběhu. Ale je to psáno v jiném duchu a mě to bavilo, byla jsem napjatá a celou dobu jsem si říkala, že to bude na pěkné čtyři hvězdy. Ale konec mě přesvědčil k přidání i té páté, protože to jak situaci Carla vyřešila, mě dost překvapilo, nečekala jsem to. Takže fajn počtení to bylo :)“... celý text
— Gibis

„Pozitíva: fascinujúce historické prostredie, sympatické postavičky, reálie, ale hlavne to, s akým láskavým a vrelým humorom autor píše. Mala som z textu pocit, že si písanie nanajvýš užíval. Na druhej strane treba dávať extrémne dobrý pozor, aby sa v tom guláši človek nestratil. Scény na seba často nenadväzovali a postáv a iných kreatúr tam bolo do bludu. A aj keď ako čitateľ oceňujem, že mi medzi rečou objasnili, o čom sa vlastne bavia a čo to, či ono historické slovko znamená, pri spätnom pohľade to nedáva zmysel. Prečo by si mali ľudia z danej doby vysvetľovať svet, v ktorom sa pohybujú? Celkovo mi to prišlo ako kniha pred editorskou úpravou. Stále lepšia ako milióny iných, podrychtárove šalamúnske súdy boli fajn odbočky a čo-to som sa naučila. Ale skrátka som nečakala, že budem musieť oddychovej literatúre venovať až takú pozornosť. Zatiaľ neplánujem v sérii pokračovať.“... celý text
— kurama45

„Barbarič, Stein a Jaroš začnú vyšetrovať únosy mladých žien, pričom na základe svojich prvotných zistení rozbehnú pátranie po podozrivom v Prešporku. Po ich príchode do mesta sa na scéne objavuje vrah, ktorý za sebou zanecháva mŕtvoly so záhadnými popáleninami. Mešťania vyčíňanie pripisujú prízraku bývalého richtára. Opäť kvalitná detektívka od Juraja Červenáka, ktorá zo začiatku pôsobí, že bude mať len jednoduchú zápletku, no nakoniec sa to všetko pekne zamotá, tak ako sme zvyknutí z predošlých dielov. Prešporok za mňa ešte lepšia lokácia ako Praha v predošlej časti. Konflikt šľachty s mešťanmi pekne komplikuje vyšetrovanie. Opäť tu je predstavených množstvo nových postáv, ktoré pomáhajú našim vyšetrovateľom alebo sú nejakým iným spôsobom zapletené do prípadu. Dokonca sa tu objaví aj známa postava z prvého dielu. Čo mi na celej zápletke trochu vadilo bolo to, že v rámci celého vyšetrovania mal Barbarič viac priestoru ako ostatní dvaja hlavní hrdinovia, teda aspoň mi to tak prišlo. Ku koncu sa to však opäť trochu vyvážilo, tak to je asi jediná vec, ktorú by som tomuto dielu vytkol. Inak si drží kvalitu predošlých dvoch kníh zo série. Dovolím si povedať, že samotný prípad je aj zaujímavejší ako v predošlých dieloch, aj keď zo začiatku to tak nevyzeralo. Hlavne od polovice knihy to začne byť poriadne zamotané. Ak tu je niečo, čo nikdy nesklame tak je to práve táto detektívna séria od Juraja Červenáka. Už len tým historickým zasadením si autor získal moju pozornosť. Osobne dúfam, že v ďalších dieloch sa dozvieme viac o hlavných hrdinoch. Samozrejme niečo už vieme, ale určite by som chcel vedieť viac napríklad o Steinovi a jeho minulosti.“... celý text
— marco026

„Předesílám, že nemám ráda válečné romány a ani námořní tématiku. Do této knihy jsem se pustila jen ze zvědavosti a kvůli vysokému hodnocení. Ale ani tak mě nepřesvědčila, že tento typ literatury je můj šálek čaje.“... celý text
— renefer

„Zvláštní kniha.. Strašně mi vadilo, že autorka chaoticky přeskakovala v časových úsecích, i pro mě, co s tím nemá problémy, tohle tedy problém byl. Kdyby aspoň popsala kapitoly letopočty pro lepší orientaci. Takhle to bylo strašně nepřehledné a zmatené. Udivovala mne jen hloupost a stádnost Dany, že se jak ovce nechala nahnat do svatby s mužem, který jí byl odporný. Pokud k němu měla celý život odpor, není divu, že se k ní choval takhle, když cítil jen chlad a lhostejnost. 35 let manželství s odporem a bez lásky, to je síla. Dana v podstatě fungovala jak robot. Na straně 406 se ptá: Proč je naše manželství takové? Protože tohle manželství se vůbec nemělo uzavřít.. Všichni tam byli nešťastní.“... celý text
— Leena