Acquenta komentáře u knih
Děsivá kniha. Děsivá obálka. Děsivé fotografie uvnitř....příběh tak strašný , že jsem si musela ve čtení dávat pauzy na vzpamatování...nemyslím tím ale duchařinu, to ne...myslím příběh na konci, u kterého mi tekly slzy proudem...pro matku snad nejhorší čtení...dům bych chtěla vidět naživo...sbohem, Emily :-(
Ačkoli miluji historické romány, tenhle příběh mě moc neoslovil.
Taková ta běžná strastiplnná cesta životem... Příběhy čtivé, dojemné, dech beroucí... doporučuji všem
Pokud jste četli knihu,, co neodvál ani čas ", je zbytečné číst tuhle. Celá kniha je vlastně o opakování. Trošku ztracený čas...
Ani nevím, co napsat. Knížka se četla dlouho. Nějak mě příběh Gábiny nebavil co se týče Martiny, věděla jsem hned od začátku, která bije, autorka to všechno psala strašně předvídatelně... jediné, co se mi líbilo, byl příběh Filípka viděla jsem v něm mého syna
Anglická zahrada byla top, tudíž jsem sáhla po dalším autorčiném díle a jsem zklamaná. Čekala jsem čtivější příběh
Kniha mě zklamala. Strašně hodně stránek stále o tom stejném, v polovině mě to už nebavilo číst a tak tak jsem došla do konce. Ten už byl zajímavější a napínavější, ale zřejmě to je má poslední kniha od autorky :-)
O tom, jak jedno hovado dá dohromady dvě sousedky...noo, začátek teda nic moc, přiznám se, že jsem chtěla knihu i odložit, pořád se nedalo začíst...ke konci už čtenář tuší, o co ve skutečnosti jde , chválím autorčin nápad , vše do sebe tak dobře zapadalo..ale kniha by mohla mít o 100 stránek méně...
Těžko jsem přicházela na chuť rozmazlenému a egoistickému Davidovi a jeho nenávisti k dětem. Jeho kolegyně byla fajn, ale ty žabomyší války mezi nimi mi moc na sympatii nepřidaly. V případu se pohybovalo tolik lidí, že jsem v tom měla akorát guláš :-) Osobní problémy detektivů převyšovaly pátrání po vrahovi ...ale konec byl překvapivý , takže nakonec dávám 3 hvězdy :-)
Tak moc jsem se na knihu těšila, líbila se mi obálka, líbil se mi samotný námět příběhu..ale nakonec jsem byla vůbec ráda, že jsem ji dokázala přečíst..taková fantas magoria pro dospělé, mě tohle vůbec neoslovilo :-(
Při čtení tohoto příběhu se ve mě míchaly rozporuplné pocity... hněv, smutek, nenávist... Jsem zděšená z toho, jak z matky, které se zhroutil svět mohou udělat viníka. Nepodat pomocnou ruku a ještě kopnout... jak mohou obvinit a dát za mříže nevinného člověka.. jak nemohou stále hledat a hledat, všude, bez přestávky... chlapečci by mohli žít, kdyby se lidé chovali srdečně a ne jako zrůdy... .. čtení bylo velmi, velmi těžké... svědectví těch ubohých dětí se nečetlo lehce, vždy pomohlo odvrátit se od knihy zpět do reality... moc mě to mrzí, snad je jim již dobře
Nádherný příběh ( Jodi to jinak ani neumí ) z dob, kdy nám Covid změnil životy. Ani ve snu by mě nenapadlo, že vlastně první polovina knihy je ...no, nebudu nic prozrazovat :-) , přesvědčte se sami :-) Konec překvapil, rozhodnutí Di jsem neočekávala :-) a to, jak autorka popisuje veškeré dění okolo viru a lidí, které vir zasáhlo...to je srdcervoucí...doporučuji všem, kteří virus brali na lehkou váhu ...
Kniha se četla velmi velmi těžce.. Kolil nevinných lidí muselo v té době zemřít... A kolik vinných lidí v dnešní době lítá po svobodě... hodně smutný příběh
Na knížce se mi líbí, že je z našeho kraje :) a ta naše mluva tomu dává ten správný šmrnc
Doba, kdy si každý vážil půdy pod nohama....dnes ten kus půdy každý raději rozprodá a postaví na něm halu nebo dům s bazénem. Kniha sice není úplně mým žánrem, ale přečetla jsem :)
Děj hezký, ale na knížce mě bavil jen začátek. Poté to byla taková červená knihovna pro mládež. Jsem zklamaná
Anička... milovala jsem tuhle postavu od začátku až do konce... Tak neuvěřitelně hodná, empatická, srdcová... Proč takoví nejsou všichni lidé kolem nás? Její život byl tak krutý, že jsem u knihy potlačovala slzy... konec jsem sice odhadla už z tak v polovině, ale přesto byl nádherný... Andělé jsou v nebesích...
Začala jsem třetím dílem a vůbec ničemu to nevadilo hezký příběh z dávných dob, ze které se máme co učit
Ale jo, dalo se to. Příběh pěkný, určitě i čtivý, ale moc mě to nenadchlo