Nejnovější komentáře

„Kdysi jsem tohle dílo koupil v Levných knihách jako suvenýr z výletu, spolu s několika dalšími knihami. Ležely mi doma poměrně dlouho na hromádce a Kde se skrývá ďábel byla až téměř úplně vespod, takže jsem ji celkem i trochu plánovaně nechal uležet. Přečetl jsem ji velmi rychle a nakonec to vidím na silnou trojhvězdu. Líbilo se mi téma, prostředí a dobře se to četlo, pár zajímavých nápadů se tam rozhodně najde. Plácám se teď ještě dodatečně po ramenou, neboť jsem ten zvrat s identitou vraha odhalil poměrně rychle a Russel mě na vařené nudli neutáhl, jinak ale tenhle román kvituju, určitě stál za přečtení. Akorát mě nijak extra neusadil, chyběl tam nějaký wow efekt. Ale zas neočekávám, že cokoli budu číst, bude nějak výjimečné. Kdyby mělo být výjimečné všechno, nebude výjimečné vůbec nic, všechno pak bude prostě jen průměrné. Takže z toho nebudu dělat kovbojku a doporučím všem, kdo mají chuť na detektivku pořádně říznutou mysterióznem.“... celý text
— Stromm

„„Pocházím ze země – a stvořila mě moc.“ Když to přeženu, zjednoduším a zlehčím, Alrúna, bytost zrozená ze semene popraveného zločince a šestákové kurtizány by mohla být matkou Damiena Thorna. Tohle není ani tak mysteriózní (jako, že jo, samozřejmě), ale spíše temné drama o jednom pokusu a jeho dalekosáhlých následcích, inspirované starými pověstmi. Dnes už to možná tak nepřekvapí a nemá to tu sílu, ale musím Ewersovi uznat jeho syrovost a ryzost, kdy, když na to přišlo a bylo třeba, nijak neuhýbal pohledem ani perem a napsal věci tak, jak probíhají a jak se dějí. To vlastně i dneska může zarazit a překvapit, což se u mě stalo, ale hrozně mě to těšilo. I to z románu tvoří nádherné ryzí temné a napínavé (v první třetině i silně atmosférické) dílo, s hodně zajímavou a působivou titulní hrdinkou. Aneb když zlo je bezprostřední a ne zcela vědom si sebe sama.“... celý text
— eraserhead

„Výborné zpracování Conanových životních eskapád. První dvě povídky výborné, třetí mi přišla lehce slabší.“
— OldaB

„V roce 1936 vyšla sbírka 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida a ihned vzbudila rozruch. Literární svět začal pátrat, kdo by mohl být pravým autorem. Až Karel Čapek toto téhož roku rozluštil ve svém článku, kde došel k závěru, že takto ambiciózní projekt 52 villonských balad by mohl zvládnout jen zkušený básník, který vzhledem k tématice patří do okruhu radikálně levicových autorů a vzhledem k jednomu případu užití nářečí pochází pravděpodobně z Moravy, ale působil i v Praze. A ano to vše sedělo na Nezvala. Nezval ve sbírce stvořil postavu nedostudovaného chudého studenta, který píše básně a protlouká se životem (resp. se částečně stylizoval do Villona). Pracuje v námezdních zaměstnáních, často je ale nezaměstnaný, zná hlad a život na ulici, žebráky a prostitutky. Ironicky komentuje život měšťanů a boháčů. Na pár místech vyhlíží revoluci, která přinese spravedlnost... Čapek ve svém pátrání napsal: "Nejdůležitější jsou ovšem ty stopy, které ukazují na motiv činu: proč psal Robert David, a proč psal právě villonovské balady. Myslím, že motivem skutku je rozkoš z rýmů. Nalézt dvaapadesátkrát čtrnáct štěpných a neopakujících se rýmů, to je samo o sobě literární silácký a zároveň žonglérský výkon. Není to jen neobyčejná schopnost jazyková a sluchová, nýbrž také asociativní; čtrnáctkrát v každé baladě odpálkovat proud představ tak, aby nenásilně a lehce dopadl na napjatou strunu rýmu, to dovede jen výjimečný případ mezi básníky."“... celý text
— memphisz

„Pěkně napsáno pro vánoční čtení. Jistou atmosféru už má samotná obálka druhého vydání (není zde na databázi), kde se překrývá obrys Vampira i Mosquita. Zní to neuvěřitelně, ale film s Travoltou je snad ještě lepší, viděl jsem hned po přečtení.“... celý text
— JiříŠkorpík

„Napínavé. Lottie trochu šílená a Boyd skoro svatý. Šílené vraždy.“
— astra3

„Mám ráda Čechova, jeho povídky, jejich atmosféru a starosvětskost, humor i nostalgii. A taky charismatický hlas Viktora Preisse, co Mnicha krásně předčítal. Zpočátku jsem si jen tak libovala v obvyklém, přijala neobvyklé a - jak přiléhavě píše Knišíl - nespěchavě přemítala nad tématy, která se nabízela; umocněná četnými a notně dramatickými poryvy v myslích i jednání protagonistů. Zaujatě jsem se blížila ke konci. Hmmm - a čekala vyústění trochu méně doztracena... Poslechu ale rozhodně nelituju; spíš čtyři než tři, slabších 80 %“... celý text
— milary

„Když už jsem synům po večerech představil Ferdu Mravence, nezbylo, než to samé udělat i s Broukem Pytlíkem. Koneckonců, nakonec jsem to četl v dětství, jistě si to nepamatuju úplně přesně.. A taky že ne. Úplně jsem zapomněl, jak neskutečně drsná knížka to je! Potemník, Chroust, Potápnice a Krtonožka jdou po Pytlíkovi jak T800 po Johnu Connorovi. A narozdíl od něj uspějí a Pytlík končí v mělkém hrobě původně vyhrabaném pro zdechlého kanárka. No řekněte, nebyly ty dětské knížky dřív takové nějaké roztomilejší a vřelejší? (spoiler - podobně jako Tarantinova Nevěsta se z hrobečku dostane a odletí páchat dobro jinam)¨ Druhá část je prozměnu o malování, Pytlík, aniž by měl nějaké vzdělání, se stává lektorem výtvarných umění, to je takové docela současné, tahle část je spíš o situačním humoru vycházejícím z toho, že po motýlech se nekreslí, larvy neumí rovné čáry, některý hmyz má tak dlouhé fousy, že se nevejdou na plátno a že je legrace, když se na zajíce namaluje hlávka zelí. U mě by nepochodil, jím rád jak zelí tak zajíce. Mrtvých broučků je tam taky dost, mafie vás pošlou spát s rybami, Sekora posílá svoje postavičky do slepic. Dobře, no.“... celý text
— Kochy84

„Moc milé, krátké příběhy, do kterých se podařilo napasovat velké množství nešvarů a trápení malých dětí, se kterými dinosauři vždy pomůžou. Náš prcek knížku miluje, nemám co vytknout.“... celý text
— haWranka

„Dárek od mého manžela bohužel to nebylo něco co by me dokázalo zaujatost. Dostala jsem to jako trilogii takže zkusím i další díly ale první díl me úplně nepřesvědčil.“... celý text
— Zdeňka1956

„Kniha byla dobre letni cteni. Dostala jsem ji jako darek a myslim ze svuj ucel splnila. Neni to nic super promysleneho a tezkeho na cteni ale ja chtela neco co muzu cist jako oddychovku. Dej je trochu naivni ale i jako starsi se v te mladicke naivite dokazu najit. Cetlo se to dobre a svizne a osobne pockam jak to bude s druhym dilem.“... celý text
— Zdeňka1956

„První příběh se četl přímo sám, velice odpočinkový, klasický Maigret. Ovšem druhý příběh mě již tolik nezaujal...“
— Jája92

„Audiokniha, takže spíš "poslechnuto". Měla jsem trošku problém s tím projevem, kdyby kniha byla psaná, možná bych ji ani nedočetla. V audioknize mi trochu vadilo pomalé tempo čtení a iritovali mě kostelní znělky na začátku a konci skoro každé kapitoly. Začátek knihy nuda, až někde v 3/4 knihy, příběh začíná být teprve zajímavý a udržuje čtenáře (nebo spíš v mém případě posluchače) ve střehu a napětí a zvědavosti, jak to celé dopadne a co se vysvětlí nebo ne? Oliver je od začátku divný, podivné chování a prostě něco mi na něm nehraje. A pak? Takže Monika je blázen a v případě, že si to vše vymyslela nebo to, co se stalo, je jen v její hlavě - tak jaktože si prodavač Olivera pamatuje a ještě mu vnutil ten dres? No nechápu, mindfuck. Autorčin závěr: závěr si udělejte sami... no tak to jsem z toho blázen!“... celý text
— klara.franta

„Jedním slovem překrásné. Všechny pochvaly jsou už vypsány v komentářích níže. Jen Janek si moje sympatie získával pomaleji než jeho otec Robin. Těším se na další osudy Waringhamů.“... celý text
— katka134

„Lehká oddychovka, některé pasáže byly hodně vtipné, některé zas ne, navíc jsem se dozvěděla, jak to funguje v lékárně a i když si myslím že patřím k těm nekomplikovaným zákazníkům, tak budu na lékárnice možná koukat s trochu větším obdivem“... celý text
— Lenka1204

„Krásná kniha, ráda si ji prohlízím a vybírám si recepty 'na jindy'. Uz jsem nekolik vyzkousela a nekteré dokonce poznala jako ty své, i kdyz v trosku jiné podobe. Fotografie jsou ohromne inspirující, opravdu pastva pro oci. Recepty nejsou moc slozité, vetsina surovin se dnes uz nechá sehnat, já varím v jizním Spanelsku, a tak treba granátová jablka sbírám u cesty, kdyz je jejich cas. Ráda sbírám lécivky a jedlé kvetiny, je jich kolem nás spousta a zadarmo! Zkuste to, urcite se vám to zalíbí tak, ze uz nikdy nebudete hodiny vystávat u plotny pri výrobe vepro-knedlo-zelo. Jo a taky dost dulezité: takovouhle potravou se muzete doslova nacpat, aniz byste skodili svému telu. Naopak! Tak do toho!“... celý text
— Falco peregri

„První pokus o beletrii od autorky fenomenálního Svědectví o životě v KLDR. V tomto případě se podíváme na příběh 17 ti létě dívky, která vyrostla v Severní Koreji, ale v docela jiné než by vás na první pohled napadlo. Patřila k těm vyvoleným, o které se strana stará. A mají se tak minimálně na poměry Severní Koreji docela dobře. Ale samozřejmě tamní režim nenechá na pokoji ani děti. A tak se postupně dozvíme jak se propaganda vkrádá do myšlení dětí a jak je ovlivňuje. Když chce člověk uspět v rámci světa, který zná. Co jo donutí udělat. A vlastně když nemáte všechny informace. Tak vlastně můžete režimu dost krutě pomáhat a ani o tom nemáte tušení. Poslouchal jsem jako čtení na pokračování v rámci Českého rozhlasu. Za mě super.“... celý text
— INCOGNITOREADER

„Sebrané komiksy mého dětství. Některé. Na úvod bych rád řekl, že se dost blbě sháněla. O její existenci jsem se dozvěděl tak, že jí v Levných knihách vyprodali, nešla objednat, ale pořád mi jí vyhazovaly nějaké kontextové reklamy, takže jsem usoudil, že jí nutně potřebuju. Kouknul jsem na další zdroje, různé antikvariáty, knižní trhy, roboty apod. a seznal, že ledvinu potřebuju rozhodně víc a že nás, po nostalgii toužících čtyřicátníků, kteří si na začátku devadesátek kupovali časopis Aréna a třicet let čekají na dokončení příběhu Mistr Looping je hodně, knížek málo a platí se za ně zlatem. Nechal jsem to být s tím, že se to třeba někde objeví i bez hypotéky a hádejte co, přesně to se stalo. V Levných knihách se totiž knížka znovu objevila skladem, možná nějaké nevyzvednuté objednávky, možná ve skladu odundali nějaké palety a našly tam jednu plnou Pechara, nevím, každopádně knihu mám a je skvělá! Gora jsem znal. Vycházelo to v Kometě, později i v Ábíčku, teprve jako starej chlap jsem ale dokázal docenit jisté odstíny celého příběhu. Námořníci nejsou zlí od přirození, ale snaží se přežít a protože kývli na špinavou práci, chtějí jí udělat, aby se zabezpečily jejic rodiny. Svým způsobem to chápu. Goro je jeden z nich, který je všechny může ohrozit. V dětství mi přišel jako kladná postava, teď už se na to tak jednoznačně nedívám. Člověk zvaný Son je docela dost zajímavý a příběh o rasismu, o Vietnamské komunitě v Československu na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Ani tady nejsou postavy jednoznačné, i mezi cizinci najdeme překvapivě tvrdé chování vůči vlastním, zároveň ve vzpomínkách vidíme čím si postavy musely projít, než se dostaly sem do Československa. No a o třicet let později mají večerky a díky nim některé české vesnice ještě nevymřely. Kdejaký Pepík jim tyká a oni si zatím prošli bojem a dokázali by ho nejspíš několika způsoby zajít. Na tomhle příběhu mi asi vadila jen výtvarná stylizace rasistických Čechů, pankáči takové chování obvykle nedělali. Mistr Looping. Konečně! Nicméně poslední "díl" mi přišel dost uspěchaný, takový jakoby potřebovali ještě tak 6 stránek navíc a ony nebyly. Škoda. Past uprostřed vichrů je taková jednohubka, na můj vkus možná až moc současná, když se naladíte na rok 1992 a jste zase malý kluk, který si chodí na půdu k vikýři číst svoje sbírky Komet, Arén, Ábíček a Ohníčků, nechcete v komiksu potkat moderní kresbu Škody Superb, která vám připomene jak moc jste starý. Ale ten komiks za to nemůže, to je můj problém.“... celý text
— Kochy84

„Nádhera. Fantastický návrat do Alagaësie, jen tentokrát jsou hlavními hrdiny Murtagh a Trn. Vnitřně ještě oba stále sužováni démony minulosti a prožitým utrpením z rukou krále Galbatorixe se vydávají bojovat proti tajemnému zlu. Neohrožení, ale zároveň tak zranitelní. Fandila jsem jim celou dobu a doufám, že se s nimi znovu ještě setkáme :-D“... celý text
— martina1199

„Krásný historický román o přistěhovalých Irech do Anglie, o bohatství a chudobě, nevěrách, láskách, přátelství na celý život i splněných snech. Moc doporučuji.“... celý text
— evineckY

„Poslední díl serie o Kaley Quinn, agentce FBI, behaviorální analytičce a zároveň dceři odsouzeného seriového vraha. A s ním se čtenáří tentokrát setkaji osobně, protože její nadřízení po Kaley chtěji aby se s nim setkala v domnění, že ji snad prozradí něco o člověku, který ho napodobuje. S ní se do Iowy vydá i agent Noah Hunter. Pokud mám ke knize vytku, tak jen jednu. Na začátku je zmínka, že mezi druhou a první knihou spolu strávili dovolenou. Prostě mi to nějak nepasuje. No ale to je drobnost. Jinak je to úplně skvělá kniha. Opět byla hromada podezřelých a opět jsem doufala, že někdo konkrétní to nebude (nebudu spojlerovat). A opět mi nevadí, že jsem vraha uhádla, protože jak jsem psala při první knize, to by asi platilo ať by jim byl kdokoli, asi na každého autorka v jisté chvíli hodila podezření aby ho pak zase něčím očistila, i když ne úplně. Co se mi hodně líbí je, že tam jsou zmínky o tom, co se dělo v předešlych knihách bez toho aby to bylo nějak vyspojlerované. (Někteři autoři serii tohle nezvládají.) Taky se mi líbí, že se právě Noah víc zapojil do vyšetřováni. A líbí se mi zapracováni do děje myšlenek o Bohu, víře, odpuštění. Přiznám se, že o jednu postavu jsem měla strach aby ji psychopatický vrah neublížil. Dokonce víc než o Kaley. Ano, jde o postavu, díky jejiž přitomnosti jsem zařadila knihu do výzvy (tedy o pana Hoovera).“... celý text
— Marylaa

„Krásná knížka pro děti i dospělé. Hřejivá, laskavá, obohacující. Nezapomenutelný příběh, nádherné ilustrace. Ze srdce děkuji. :-)“
— Veeria

„Smála jsem se mnohdy nahlas, některé hlášky bych tesala do kamene, zároveň mi však bylo někdy tak smutno, všechny bych obejmula, koktejl emocí jak vyšitý. TĚŽKÉ DUŠE budu cpát všem opuštěným pánům ve svém okolí, kteří rádi čtou. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků“... celý text
— Knižní střípky

„Další díl a další mazec. Kniha napínavá jak kšandy, ač se zpočátku zdála, že taková nebude. Napětí skoro od začátku až rozhodně do konce. Hulvácie vede! :-D“... celý text
— Sitting-Bull

„Za mě skvělý příběh ze světa Marvelu, kde je v hlavní roli Venom spolupracující se Spider-Manem proti větší hrozbě... Četlo se to úplně samo ...“
— Ronnie68

„Úplní cvoci, ano, poznávám rockery. Autorka ani malinko neprehání, obávám se. Jednoho takového rockera, nastestí amatera, mám doma. Jak uz nekdo v komentárích rekl, manazerka je asi masochistka, anebo Kapitána sílene miluje. Prijde to ovsem nastejno. Mela jsem zrovna chut na humornou knízku, tahle me nezklamala. Urcite si ale prectu i neco z jiného zánru od Petry.“... celý text
— Falco peregri

„Mnohokrát mi v životě bylo řečeno, ať něco nedělám. Mnohdy i argumenty, které jsme pokládal za rozumné a pravděpodobné. Přesto jsem téměř vždy nevyhnutelně volil cestu prožité zkušenosti – i když jsem někdy dával za pravdu mým rádcům, nikdy jsem nelitoval toho, že jsem sám sestoupil do studny a v temnotě hledal sám sebe.“... celý text
— Vědmed

„Moc mě to bavilo, zajímavý pohled do života a práce jednoho z nejúspěšnějších Čechů. Jen by mě zajímalo, který jouda dělal popisky u fotografické části, všechno je naopak, levá, pravá, je to fuk.“... celý text
— sasena

„Naivní, v polovině zavíram, už mě to nebaví, jak je to vlekle.“
— Janík511

„Myslela jsem, že Hruškového dědečka nic nepřekoná, ale pak jsem přečetla Knoflík, který na mě zapůsobil ještě více... No a Psí bojovník? Nadšení... Zpronevěřím se svému dětskému já, když řeknu, že nejvíce na mě zapůsobil Knoflík? Protože jako dítě bych hlasovala buď pro rošťáckého Hruškového dědečka, nebo Psího bojovníka. Přesto Knoflík pro mé současné já vede i nad těmito dvěma.“... celý text
— Sitting-Bull