Nejnovější komentáře

„Tohle dílo obstálo během desítek let a obstojí i po staletích. Jsem si tím jistá. Je hluboké, pravdivé a citlivé. Je v něm vše podstatné, co se dá o nacismu vypovědět.“... celý text
— Hema

„Myslím, že tato Kunderova kniha je ještě více než jeho ostatní především o kráse jazyka a o tom, jak s ním umí pracovat ve svůj prospěch. Samotný děj je spíše absurdní a není nijak napínavý, ale to je ve výsledku jedno. Kundera vesměs nikdy nesází na sílu děje, ale spíše na autentičnost jazyka a svých postav, skrz které dokáže interpretovat své myšlenky. Jaromil je postavou veskrze směšnou a také na něj čeká směšný konec, není ale právě on dokonalým reprezentantem této pohnuté doby, kdy takřka všichni hráli role, ve kterých neměli co dělat?“... celý text
— ondra295

„Další velmi povedená kniha, i když možná trochu překombinovaná. Ale na to jsem si už u podobných titulů zvykla. Stejně na to, že hlavní vyšetřoatel je klasicky nesmrtelný a neomylný. Ovšem tady byl konec překvapením. Velmi čtivé, napínavé a se spádem. Ale o něco horší než předchozí díl, občas jsem se musela do dalšího čtení přemlouvat.“... celý text
— SadUnicorn

„Objevila jsem nového autora detektivek a tato série se hned rozjíždí ve velkém. Velmi napínavá čtivá kniha plná akce. Martin je klasický prototyp mrzoutského vyšetřovatele, který si dělá vše po svém. To už známe od jiných autorů, ale přijde mi nějak zranitelnější než jiní "bad boy" detektivové. Přestože jsem v mnoha postavách viděla postavy z jiných knih nebo sérií, nikdo nemůže být vždy na 100 % originální a příběh dohromady fungoval. S chutí do další knihy série.“... celý text
— SadUnicorn

„Vůbec jsem to nečekal a o to byl můj zážitek lepší. Kniha byla vážně skvělá. Dokonale fungovala jistá odlehčená mystičnost, kdy Bulgakov do děje implementoval rozličně biblické postavy s notnou dávkou humoru při jejich absurdní konfrontaci s reálným světem. Velká část událostí je skutečně groteskních a jejich vymyšlení vyžadovalo velkou dávku fantazie, je tu samozřejmě i daleko hlubší duchovní propojení a návaznost na příběh Piláta Pontského, který sám o sobě je velice složitým. Chvíli trvá se zorientovat, ale výsledek stojí za to a opravdu doporučuji přečtení.“... celý text
— ondra295

„Dobrá knížka, která obsahuje velké množství rad, tipů, uklidnění a zároveň je psána vtipnou a přívětivou formou. Moc se mi ale nelíbí, že se v ní jakoby stále pracuje se starým archetypem máma-táta, kdy některé práce v domácnosti jsou čistě ženské a některé mužské. Zároveň tedy již z osobní zkušenosti musím říct, že přečtení jakýchkoliv knížek vás na to stejně v realitě vůbec nepřipraví. :-)“... celý text
— ondra295

„Snůška fantasmagorických blábolů, polopravd, manipulací a samozřejmě, aby bylo čím tvrzení podložit, tak i opatrně vmíchaných pravdivých údajů, aby ty pravdivé údaje vtiskly knize punc uvěřitelnosti a serióznosti.“... celý text
— luczi

„Jsem moc ráda, že jsem si mohla přečíst tuto knihu je to moc hezký zajímavý rozhovor s neobyčejným člověkem ,který je v naší zemi myslím už pojem :D u tohoto rozhovoru jsem se od srdce zasmála a někdy jsem si představovala hlas pana Karla Schwarzenberga a myslím si, že taková osobnost tu velmi schází. Veliká škoda, že se nestal prezidentem této země.“... celý text
— Anajkaa39

„Málokterá kniha popisuje lépe tu pravou realitu války. V této knize nejde o velké bitvy, o prohry, ani o vítězství. Ale o to, jak parta mladých kluků sleduje, jak se jim životy mění pod rukama právě hrůzami války... Počáteční nadšení přechází ve zhrození se a tichou rezignaci. Na konci je zoufalství, kdy postupně umírá jeden kamarád za druhým a ani ve chvíli, kdy se hrdina vrátí zpět do zázemí a civilizace, není schopen se soustředit na normální věci, protože ty pro něj ve světle hrůz války ztratily hodnotu... A tohle přesně je pro obyčejné lidi válka.“... celý text
— ondra295

„Líbil se mi styl jakým byla kniha napsaná, ale po tom, co jsem si o prádelnach předtím zjišťovala (např. Markéta z "příběh, který se opravdu stal" má díl o prádelnách a osudu Sarah O'conner) tak zde u autora to vypadalo dost na pohodu. Příběh prádelen je sám o sobě hrozný i bezpráví páchané na ženách tam, tady je konec jak z amerického filmu.“... celý text
— beruzzka

„Historický román.Takové oddechové čtení.Moc mě to nenadchlo.“
— Janča1532

„Dnes pred sto rokmi Kafka umrel Franz Kafka - ten majster fragmentov, metafor a nedokončených románov.“
— Adigiotto

„Opravdu krásná kniha, která je svým pojetím velice originální. V jedné vrstvě tu sledujeme kritiku americké justice a vězeňské správy na případu nevinného odsouzeného muže - kromě toho se tu ale rozprostírá množství nových světů, které se odehrávají pouze v paralelním vesmíru a pomocí kterých hlavní hrdina dokáže přežít své utrpení. Příběhy samy o sobě jsou také velice dobré, většina z nich je zajímavých a má nějaké mravní poučení. Jako celek kniha funguje velice dobře, je plná hlubokých myšlenek a čte se velice snadno.“... celý text
— ondra295

„Detektivka, která má napětí, ale drsnost je dávkována velmi pečlivě. Drsnost, která je na hranici, za kterou leží psychologie. Nelze se ubránit úvahám, jak by člověk snášel situaci, kdyby se ocitnul sám "v kleci". Ať již tuto klec představuje jakákoliv forma - vlastní tělo i vězení. Tohle na mne působilo možná ještě víc, než samotný detektivní příběh. I když i ten stál zato - samotným příběhem i jeho hlavními představiteli Carlem a Asadem. Prostě, další seveřan, který umí.“... celý text
— mosem

„Všeobecně známá klasika, která je ale napsána krásným jazykem - na ten sice chvíli trvá si zvyknout, ale poté se kniha čte velice příjemně. Jde sice o trochu naivní dílo, ovšem tím spíš je ideálně ho číst spíše v mladším věku - každopádně je tu velice dobře popsána anglická viktoriánská společnost, kde zkrátka ne všechno fungovalo dobře a mnoho lidí bylo nuceno žít v chudobě a tím se i uchylovat k odsouzeníhodným činům. Rozhodně stojí za přečtení.“... celý text
— ondra295

„Stále velmi příjemné čtení, od kterého mám problém se odtrhnout. Doufám, že má D.D. v šuplíku ještě spousty příběhů, které hodí na papír a budeme mít co číst.“... celý text
— MichalHoráček

„Sice krátká záležitost, ale úderná. Kdysi jsem viděla film a ten mě dokázal odradit od čtení na několik let, opět jsem si tady ale potvrdila, že kniha je daleko lepší a vyznívá pro mne v jiném významu. Asi nejsilnější okamžik pro mne byl způsob smrti matky, to bylo vymyšleno opravdu skvěle. Když Carrie začne "běsnit", člověk jí při vědomí všech příkoří zcela nepokrytě fandí a doufá, že autor nevyměkne a nezarazí ji :-) Naštěstí je to King... :-)“... celý text
— Astonius

„Werther nebyl moc sympatickou postavou - na začátku rozmazlený floutek, který očekává, že vždy bude po jeho a na konci ve výsledku slaboch, který volí jednoduchou cestu ven. Ani Lotta ale nebyla symbolem ctnosti. Nedefinoval bych tento příběh jako klasickou love story, obě postavy mají mnoho negativních aspektů a především Werther rozhodně není žádným princem na bílém koni. Kniha je ovšem napsána krásným jazykem, čte se dobře a obsahuje množství zajímavých myšlenek. Goetheho dílo určitě stojí za přečtení, ovšem drobně zaostává za Faustem.“... celý text
— ondra295

„Naprostá bomba, úplně rozumím všem kladným ohlasům.“
— Katuska88

„Chápu oblíbenost autora i vysoké hodnocení této novinky. Já se k opěvovačům přidávám. Svižná detektivka ze Švédska s dychtivou vyšetřovatelkou splnila má očekávání. Lidé se začnou pohřešovat v oblasti Malmö a tebe to nenechává chladným, díky vhodně dávkovaným drobečkům indicií. Celou dobu, jsem trnula, aby vyšetřování dávalo smysl a nic mě neštvalo. Tento žánr u mě totiž chudák celkem naráží a dostává kolem 3 hvězd. Tady ale nebyl důvod k tomu přistoupit. Leo mi nezavdala příčinu protáčet panenky, až na rozhodnutí na konci, které teda z mého pohledu nekorespondovalo s ostražitým chováním vyšetřovatelky ve zbytku knihy. Nenajdete tu nějakou hlubokou psychologii postav, odborné expertizy, nebo třeba důvod měnit si top 10 nejlepších knih. Krátké kapitoly už víte, že miluju, byly tu. Ke konci to gradovalo, až člověku přišlo líto odbyté perspektivy pachatele. Na toho mimochodem můžeš dojít, narozdíl ode mě. Druhý díl žeprý brzo vyjde. No těším se moc. Fakt mě to chytlo.“... celý text
— Mona-Lisa

„Tohle bylo opravdu mrazivé a děsivé. King tyhle knihy vážně umí. Opět postupné budování napětí a ve výsledku nebyl potřeba ani žádný reálný a fyzický strašák, ale pouze nadpřirozená abstraktní síla a ke skvělé knize to stačilo. Nemohl jsem se od ní odtrhnout a napětí by se dalo krájet a to se mnoha autorům nepodaří ani za použití nejrůznějších hrozivě vypadajících monster. King je génius a touhle knihou to znovu dokázal.“... celý text
— ondra295

„Působivý příběh fascinující ženy. Mile napsané, je vidět pokora a obdiv k Astrid Lindgren. Ale není to slepé fanouškovství, je to napsané otevřeně a poutavě.“... celý text
— iveta3689

„Jedna z mála slavných klasik, které čas ublížil. A jedna z mála knih, kdy je asi film lepší než kniha. Po přečtení dvou dílů Knih krve jsem se těšil na autorovo styl a originální myšlení a to bohužel nepřišlo. Nevím, zda je to tím, že ve své době byla kniha unikátní, ale teď je již překonaná, nebo jen dvěma originálními prvky a to Cenobité a kostka a o tajemných jedincích z říše rozkoše jsme se toho moc nedozvěděli a Kostka mě zklamala, když mělo jít o jeden z nejtěžších hlavolamů a kdo jí v knize potkal, ten ji rozluštil… Ostatní bylo jen klišé a je jedno jak to zabalíte, ale možná knize křivdím a do hodnocení se promítá moje vrozená nedůvěra k hororům…. Díky zubu času, který ohlodal originalitu příběhu dávám 3/6“... celý text
— Sitth

„Kniha se číst dala a rozhodně byla zajímavá, více bych si ji asi užil, kdybych nebyl tak absolutním ateistou, jakým jsem. To mystično mi přišlo až moc vyumělkované. Ve výsledku mě tak nejvíce zajímala samotná cesta, ta snaha o poznání sebe sama na mě moc nefungovala - ale chápu, že pro lidi, kteří mají tendenci věřit v něco víc, ta kniha byla daleko atraktivnější. Pro mě to ale bylo spíše mírné zklamání.“... celý text
— ondra295

„Poslechnuto jako audiokniha, která byla namluvena skvěle! Za mě supr detektivka, jen to plynulo tak nějak pozvolna po celou dobu, žádný “wow efekt se nekonal.“
— kittlerka

„Tato knižní série mě velmi nadchla! Do prvního dílu jsem se začetla hned po prvních padesáti stránkách a jen jsem byla zvědavá, jak se osudy hlavních hrdinů vyvinou... Druhý díl mě ale k mému překvapení polapil ještě více a nemohla jsem se od něj doslova odtrhnout. Ano, občas to bylo trochu velké klišé, ale děj byl svižný, napínavý a plný akce (i když občas ty bojové scény, no nevím nevím). Jestli jsem z něčeho ale měla opravdu radost, tak z toho, jak se vyvinulo citové pouto mezi Lin a Jovisem (fandila jsem jim už od prvního dílu hihi). No, tak teď už jen vydržet a počkat si na ten třetí díl :) Jsem zvědavá, jak to skončí...“... celý text
— countesskaaa

„Kniha se nám líbila, příběh byl pěkný, plný kouzel, krásné ilustrace.“
— adela2316

„Víte, jak jsem tenhle semestr trpěl? Vemte si to, insolvence a exekuce? Bez čitelné učebnice. Pro sociální zabezpečení předepsaná hrozná učebnice. Pro trestní právo nečitelná (byť svým způsobem kvalitní) učebnice, na obchod zastaralá učebnice... Oni mi prostě nemohli dopřát trochu radosti, prostě nemohli! Alespoň s tou správou, kurňa fix... Takže ne, z toho úvodu správně chápete, není to dobrá učebnice. Já vážně doufal, já věřil a já byl zase zklamán. Nelze snad napsat, že by profesor Průcha nedisponoval jistým stylistickým umem (ač kdovíjaké to také není), nelze snad ani napsat, že by věci nepodávala jasně. Ale to je tak trochu problém – ona podává jasně prázdnotu. Jako vy chápete, co je vám sdělováno, ale chce se vám zároveň plakat, protože chápete prima facie to, že jste zase zabili pár chvil svého života ale jakože úplně zbytečně. Uvedu jen pár příkladů, z nich by snad mělo být s průzračnou jasností zřejmé co míním slovy výše podanými: Úvodní kapitoly představují něco jako převyprávěnou teorii práva (opakovaně jsem kolegům a kolegyním spolustudujícím říkal, že pokud si pamatují alespoň něco málo z teorie práva, tohle zvládnou i když se nebudou učit – ani jeden z nich test neopakoval) – budiž, je to hloupé, ale dohromady neškodné. Autorovi toto však nestačilo, tak udělal jednu naprosto děsivou věc. Začal pojednávat o odvětvotvorných kritériích. Při troše péče oboru věnované byste měli pochopit už v prvém ročníku (rozhodně ne třetím!), že odvětví práva jsou jen jakousi pedagogickou pomůckou, která má studentům látku jaksi uzavřít, aby neutíkali kam utíkat nemusí. Právo je živý a komplexní systém, jehož jednotlivé části od sebe nelze oddělovat, jako nelze právo celkem oddělovat od jiných humanitních disciplín. O to se zde profesor Průcha (a bohužel i seminarizující) pokouší v poněkud směšné snaze oddělit od sebe právní odvětví pravidly jako "společenský zájem na jeho existenci" – což je samozřejmě úplně zbytečné, prakticky neužitečné a celkově vadné. Dále se profesor Průcha pokouší vymezit pojem správní úřad. Jak? To se nasmějete. Ponejprve zavádí následující zkratku: "správní orgány úředního typu (správní úřad)", následuje definice: "V právně teoretickém, či jinak vyjádřeno v tzv. doktrinálním, slova smyslu se správním úřadem zpravidla rozumí správní orgán jako orgán veřejné správy, který je svým postavením a posláním koncipován jako správní orgán tzv. úředního typu.". Čili, orgán je úřední, je-li úřední. Ano, vskutku komplexní a komplikovaná definice hodná úrovně akadémie. S potřebou využití slov jako je "doktrinální", "koncipován", či "postavením a posláním", abyste Petersonovsky použili víc slov, než abyste na první přečtení pochopili, že je to hovadina. Poslední ukázkou nechť je autorovo pojednání o ústředních orgánech státní správy. Autor uvádí: "Jako orgány podřízení vládě plní úkoly stanovené v zákonech a jiných obecně závazných právních předpisech, a navíc se ve veškeré své činnosti řídí ústavními zákony, stejně jako usneseními vlády." Čili co, orgán vázaný zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí je vázán dokonce i Ústavou? Jak fascinující a šokující. Dokonce zákonem? No to je překvápko. A jinými závaznými předpisy? Já bych si nevšiml. Konečně jako zábavnou kratochvíli bych laskavému čtenáři doporučil vzít si strany 154-160 této publikace a k nim kompetenční zákon a pokusit se najít deset rozdílů. Nenajde, pravda, jelikož je to text slovo ke slovu okopírovaný. Jediným rozdílem je neoznačení paragrafů a odstavců zákona. Takže zákon je vlastně čitelnější.“... celý text
— Set123

„Hlavní hrdinka je prezentováná jako sedmadvacetiletá dospělá žena, ale chová se spíše jako puberťačka. Jen se začít vztekat, že není po jejím. Děj i výběr postav dost šablonovitý. Tak do půlky knihy trvalo, než se děj rozjel. Ale nejhorší je ta stylistika. V každé větě okej a cool. Proč?! Kam se podělo dobře, fajn, ano?“... celý text
— Tienping

„Tento díl mi z celé série přišel asi nejslabší, málo napětí, zbytečně natahovaný děj a začátek moc smutný. Ale špatné to nebylo.“
— anovy64