Nejnovější komentáře

„Naprosto jsem si čtení téhle knihy užila. Vůbec jsem nečekala, že by Zee byl takové zlatíčko, které si nešlo nezamilovat, protože to jak pomohl Vee získat sebedůvěru, bylo něco bomba. Mám tyhle příběhy ráda, kdy jeden není úplně fyzicky dokonalý, dle dnešní doby a je jedno, jestli je to žena, a nebo muž. Autorka píše dobře a svižně. Těším se na další díl.“... celý text
— moma08

„Perfektně vystavěná detektivka. Navíc skvěle načtená. Celá recenze v záložce "Recenze".“
— veruptackova

„Zajímavý případ s mnoha motivy i mnoha podezřelými, mohla jsem se seznámit s celým vyšetřovacím týmem a minulostí Sebastiana Bergmana. Konec vás dost překvapí a navnadí na další díl. Doufám, že se ještě ukáže více z vyšetřování rebelského Sebastiana.“... celý text
— Terka1975

„široce a z různých perspektiv pojednaný náhled na člověkem často podceňovaný smysl knížku bych doporučil pro dětského čtenáře, tak okolo třinácti let, kterého ve škole baví přírodopis, odpovídá tomu nejen jednoduchý výklad (podložený ovšem rozsáhlým soupisem zdrojů), ale i grafické zpracování“... celý text
— los

„Opravdu skvělá kniha plná napětí, nečekaných zvratů, neustálý boj o život, protože nejen Amazonská příroda je nemylosrdná. Intriky farmaceutických společností a podobně. Příběh mě doslova pohltil a během čtení mě občas úpně mrazilo.“... celý text
— piskotjanicka

„Skvělý začátek, parta se po mnoha letech dává dohromady a postupně odkrýváme, jak se v minulosti odvíjela dráha jejich kapely. V druhé půlce se všechno zlomí a kniha se překlopí do fantasy. Prvotnímu rozčarování navzdory jsem knihu zhltl a užil si ji neskutečně.“... celý text
— lyriq

„Budu patřit do druhého tábora - kladného, pana Vondrušky a tuto knihu hodnotím jako další báječné a zdařilé čtení. Oproti posledním třem knihám, napsal opět pěknou oddechovou knihu - beletrií. Všichni známi, každý zvlášť a po svém pátrají na případech, které jak se v závěru ukáže mají spojitost s hlavním případem Oldřicha z Chlumu. Ti tři z knih této serie, ať je kniha jaká je, jsou jako moji přátelé. Odpočinkové čtení.“... celý text
— PREBURDA

„kdo by neznal tyhle autokarové zájezdy, plné cizích lidí, o kterých si hned uděláte nějaký názor, aniž byste je opravdu znaly? je teda fakt, že při plném busu není moc možnost všechny poznat, jako tady, když jich bylo jen 14. Ale já se dobře bavila i díky tomu, že jsem měla podobně nevypočitatelnou kamarádku, která mohla říct nebo udělat cokoli... chápala jsem Emmu.“... celý text
— mikika

„No, tak tohle bylo překvápko. Knížku jsem si půjčila v knihovně, protože jsem měla chuť na romantiku s trochou magie a obálka i anotace vypadala slibně. Jenže uvnitř se schovával doják pro babičky - to nemyslím nijak zle, ale hlavní hrdince je kolem šedesátky. Začátek byl pomalejší, zhruba od strany 180 jsem věděla, jak příběh skončí a té magie tam nakonec taky moc nebylo. Ale uznávám, že na tenhle typ literatury to bylo milé, čtivé, dojemné a nic mě nenutilo protáčet oči v sloup =). A jako bonus jsem si nečekaně splnila i bod do čtenářské výzvy, protože část příběhu Soline se odehrává v okupované Paříži za 2. světové války.“... celý text
— Anor505

„Trochu jsem měla problém se na začátku začíst. Ale od půlky knihy přišly zvraty, kdy jsem se nemohla odtrhnout. Závěr klasický, předvídatelná romantika, ale moc mě bavilo zase (jako u každé knihy od Julie Caplin) to pozadí a popisované okolí. Kniha se hodí do zimního počasí, kdy si člověk zaleze pod deku a udělá si k tomu horkou čokoládu. Jo a když jsem u té čokolády, velký ALERT: pořád máte chuť jíst, ať už čokoládu nebo nějaké dortíky.“... celý text
— klara.franta

„Přečteno jedním dechem. Tyto soubory povídek mám moc ráda! A tenhle se opravdu vydařil. Doporučuji.“
— Christie2020

„Je to zcela jiná Mornštajnová než ta, na kterou jsem byla dosud zvyklá. Žádné dějinné pozadí, žádná spletitá rodinná historie, sledování jejích osudů napříč generacemi. Alespoň zdánlivě. Vůbec jsem neměla pocit, že čtu Mornštajnovou. Vůbec jsem neměla pocit, že čtu knihu. Nepamatuji si, kdy naposled mě něco až tak moc pohltilo. A jestli vůbec. Knihu jsem přečetla během 24 hodin. Přijde mi zajímavé, jak se vlastně ani nedozvíme, jak se hlavní hrdinka, nám známá jako Cácora, jmenuje. Jako kdyby to korespondovalo s jejím postavením v rodině. A ve světě obecně. Nač potřebuje jméno, když nemá kamarády a doma je pouze jakýmsi "hej ty", o nějž nikdo nestojí. Jako kdyby přítěž, jakou ona pro své "nejbližší" představovala, nestála za to, aby ji někdo vůbec pojmenoval. Naopak babiččino jméno v kontextu toho, co se o ní dozvídáme, vyznívá poněkud ironicky. Jelikož jsem si matně pamatovala na kontroverze po vydání knihy, tušila jsem, kam bude děj spět. A jaké bude to velké tíživé tajemství. I přesto mě s každou další přibývající stránkou, jež nám odhalila další fragment minulosti, víc a víc mrazilo. Ona zmiňovaná kontroverze týkající se provolání, že AM příběh sexuálního zneužívání dítěte vykradla, mi trochu vztah k autorce kalí, jelikož mi přijde, že je ta podobnost opravdu do nebe volající, ale vzhledem k tomu, že nevím, kde je pravda, se k hodnocení knihy snažím přistupovat čistě řemeslně, a v takovém případě nemohu paní Aleně nic vytknout. Ať už je ta pravda kdekoli, myslím si, že je jedině dobře, že o tom někdo píše. A když už je ta kniha napsaná, doufám, že v někom, kdo se v ní, želbohu, našel, nastartuje odvahu mluvit. Jako jednoho dne začala mluvit i Cácora...“... celý text
— láskyplnáTerez

„Po přečtení knihy jsem se tedy Pařížankou úplně nestala. Sice se knížka četla velice dobře a rychle díky krátkým textům a obrázkům, ale s nějakými myšlenkami a názory jsem se úplně neztotožnila. Našla jsem si tam pár věcí, které mne pobavily, ale jinak pro knížka úplně neměla přidanou hodnotu.“... celý text
— Venneto

„Příběh plný romantiky, různě komplikovaných vztahů, lásky a sexu. Chtěla bych tohle městečko a jeho vinice navštívit …“
— Marcik7

„Jednoduše krásné a čisté pohlazení po duši k pozastavení a popřemýšlení, napsáno krásným jazykem.“
— evineckY

„Tento díl série mě příliš nezaujal, ale to neznamená, že si příležitostně od této spisovatelky ještě něco nepůjčím.“
— veverkaVv

„Text bez zbytečných detailů a kliček může někomu připadat jako nedostatečně dokumentovaný, ale proto zůstává čtivý, přehledný a srozumitelný. Autor záměrně zůstává v zobecňující, shrnující rovině, kterou dokládá historickými příklady. Čtenář znalý fakt víc nepotřebuje. Je znát, že autor není teoretik, ale právě proto neintelektualizuje a neutápí se v "odbornickém bahně." V poměru k jasnému sdělení padá do tohoto bahna Cílkův doslov.“... celý text
— Hobo

„Přečteno jako audiokniha, jejíž zpracování musím velice pochválit, už dlouho jsem neposlouchala takhle výborně načtenou knihu. Moje první kniha od autora a za tento objev jsem moc ráda. Nechce se mi říct, že se mi kniha líbila, protože na mě působila místy docela depresivně, ale to je to co na knihách oceňuji asi nejvíc, když ve vás dokáže vzbudit silné emoce. Závěr, kdy se všechny tři dějové linky propletly a vše do sebe zapadlo, byl skvělý. Některé příběhy po vás jen tak sklouznou, ale jiné, ty vám zůstanou v hlavě dlouho. Sběratel sněhu patří k jednomu z nich, až je mi líto, že už mám dočteno.“... celý text
— FoxFox

„Jsem z knihy nadšená. Mám podobné touhy pátrat po historii míst a lidských příběhů v nich. Pokud se o to člověk pokusí, většinou bývá odměněn netušenými a překvapujícími fakty. Život je velmi pestrý a vždy je co skrývat a pak co objevovat. Úplně k tomu stačí vlastní rodina. V případě autorky by byla hrozná škoda, kdyby tuhle příležitost, tedy zapátrat po dávných majitelích a obyvatelích domu kde žila, nevyužila. Je to skvělé téma a díky jejímu podání i obraz doby. Taky mojí doby. To je další velké plus této knihy. Nikdy jsem nečetla tak bezprostřední reakci na současnou situaci kolem sebe, se kterou mohu plně souznít. Jen si říkám, kolik je takových domů, kolik lidských příběhů v nich, co by stály za zaznamenání...“... celý text
— ivanaga

„Přelouskáno díky čtenářské výzvě, jak jinak - a veliká spokojenost. Ve verších skácelovského naladění jako by se nasvěcovala stále stejná místa a stále stejní lidé v různém čase a z různých perspektiv. Udivení střídá nostalgie, zlámilá mámilá, lyrika vypráví osobní příběh básníka v pěti zpěvech složených z útržků/ cárů života, pinglovská slova ta Jeronýmova. Díky. "Slyšíš / nade mnou / nelámej hůl / nade mnou / nedělej kříž / nade mnou / nespínej ruce / když spínáš nohy / nade mnou."“... celý text
— petrarka72

„Jedna z těch dobrých Crichtonových knih, sice kratší rozsahem, ale nabitá informacemi o životě v Londýně v polovině 19. století. Vychází ze skutečné události, ovšem modifikované v duchu autorské licence. Kvalitní oddechové čtení ve výborném překladu Jaroslava Kořána. Bavily mě vtipné pasáže o tehdejším postavení žen. Např.: "Od každého slušného muže se vyžaduje, aby se všemi ženami, třebas toho nejhrubšího zrna, jednal opatrně a s ohledem na choulostivost jejich ženské letory. Tato letora, se svými posvátnými pohnutlivými zřídly, svou zušlechťující mateřskou žírností, svou kromobyčejnou citlivostí a nesmírnou křehkostí, to jest se všemi těmito vlastnostmi, jež v sobě zahrnují již samu esenci ženství, jest odvozena z bio-logických či psycho-logických principů, kteréžto vymezují veškeré rozdíly mezi mužským a ženským pohlavím. Jest tudíž neustále chovati na paměti, že esence ženství mešká v každé příslušnici tohoto pohlaví, každý ji musí náležitě respektovat, a to i vzdor vzezření jistých vulgárních osob, jež se zdají řečené ženství zcela postrádati."“... celý text
— Lenka.P7

„To bylo úplně sladký, jak dortík.“
— tra-my5156

„No,není to špatná kniha,ale tak nějak se tam toho moc neděje a nikam se to neposouvá.“
— Katka2382

„Ničemu nepodobná směsice žánrů, která se díl po díle neúprosně zarývá pod čtenářovu kůži. Dobrodružná výprava se smysluplným navázáním minulých událostí, hádanky kořenící příběh a postupně dávkované napětí, jež se do čtenářova těla dostává s medikační přesností. Díky tomu všemu se z Temné věže tímto dílem nadobro stává výpravný epos, který už nelze nedočíst. Svět se pohnul a nutno dodat, že až teď, po třetím díle, jsem nucen krotit silnou touhu po tom pokračovat hned dílem dalším... ale netřeba tlačit na pilu, malá pauza, dle zkušenosti, nemůže uškodit.“... celý text
— Adam84

„Švédská výtvarná scéna není ani okrajově předmětem mého zájmu, a tak jsem až 20 let odkládala přečtení této knihy, a to je škoda! První polovina této velké a úžasné publikace mne doslova fascinovala - vzpomínky Endre Nemese na prvorepublikovou Prahu, na život v proslavených pražských kavárnách, dění na Akademii, na pražský nesmírně bohatý a čilý intelektuální ruch té doby, přežívání chudých studentů za pomoci bohatých mecenášů - to bylo opravdu strhující a často i úsměvné. Dále Nemes poutavě líčí svůj dramatický útěk do Skandinávie v roce 1939 a zde mne zaujaly ty postoje Finska, Norska, Švédska k uprchlíkům, přehazovaným jako "horký brambor". Vzpomínky na švédskou část svého života ve většině textu Nemes zredukoval jenom na popis existenčních bojů a zášti, odmítání a intrik ze strany svých švédských kolegů, a i když v textu ani jednou nepadne slovo xenofobie či antisemitizmus, při čtení toho všeho, co byli švédští výtvarníci, kritici, publicisté a komunální politici schopni proti němu podnikat, je jasné, že tamnější společnost jej většinově nikdy nepřijala (což však značně kontrastuje se závěrečným výčtem všemožných švédských vyznamenání a oficiálních poct, kterých se mu nakonec dostalo.) Iniciátorovi vzniku této knihy panu Janouchovi, slavné to postavě čs. exilu, patří můj veliký dík za nahrávku a přepis Nemesových vzpomínek, které jsou velikým obohacením obrazu I. čs. republiky, ale i poválečného světa. Velmi doporučuji.“... celý text
— Koka

„Taká jednoduchšia hororová atrakcia plná nechutností a gore scén. Na titul komiks roka to samozrejme útočiť nebude, ale v týchto sychravých jesenných večeroch to hororových fanúšikov určite môže potešiť. Ja som sa bavil dobre a síce je scenár jednoduchší a trochu divný, tých hororových atrakcií je tu naozaj dosť. Stojí to na peknej kresbe Glenna Fabryho a ja som rád, že to u nás vyšlo.“... celý text
— GoodGames

„Končím na 112. straně a zařazuji knihu do nedočtených. Za mě osobně nemůžu knížku doporučit. Je to napsané hrozně divně. Jak už se zmiňoval někdo v předešlých komentářích, tak dialogy postav prostě vyznívají blbě a nevěrohodně. Takhle spolu nikdo nemluví! Hora mezi námi byla má první kniha od autora, takže nedokážu posoudit, zda takhle divně prostě píše, nebo to je vina překladu. Ty "deníkové/záznamníkové" kapitoly, nebo jak to nazvat byly prostě strašné. Přišlo mi to jako nějaká vata, aby autor příběh nějak dokázal prodloužit a trochu ze čtenářů vyždímat nějaké emoce. Přitom téma je to opravdu zajímavé, jen prostě špatně podané. Co mě zajímá asi nejvíc je to, jak na konci dopadl ten pes... Ale v tomhle případě si raději pustím film.“... celý text
— veronica 01

„Sonda do nitra ovdovělé ženy, které od mládí s láskou řídí život její nejbližší. A někdy je jimi také láskyplně manipulována. Když hlavní hrdince Marii jednoho dne sdělí dcera důležitý poznatek, něco se v ní zlomí. A pak začne jednat... zdánlivě absurdní řešení celé situace, které má svou logiku. A nečekané vyústění...“... celý text
— Talys

„Jsem velký fanoušek detektivní série Poe a Tilly ,ale tady ta série je jiná... Nový román je spíš akční žánr nový hrdina Ben K. má dovednosti a talent je bývalý důstojník elitní jednotky a z osobních důvodů rezignoval... Kdo má rád knihy Jack R., Šedý muž tak si přijde na své akční scény, nečekané zvraty úžasná divoká jízda. Těším se na další díl jak se bude postava hlavního hrdiny vyvíjet a ráda doporučuji“... celý text
— Jenny46

„Zajímavá kniha, zaujal mě příběh první a poslední, prostitutky a cestovatelky, a vlastně přinutilo mě to zamyslet se, která kniha mě nejvíce zasáhla do života a přišla jsem na to, že nedokážu říct jednu, protože v každém životním období mi pomohla jiná kniha“... celý text
— sidonka