Nejnovější komentáře

„Dobře vystavěná zápletka, poměrně pomalý průběh děje, a tak jak v současnosti, tak při skocích do minulosti, dával prostor k zamyšlení, o co v případě zmizelých jde. Vysvětlení si autorka šetřila až na poslední stránky, postupně za pomocí thriller-scén je vše objasněno a dozvěděl jsem se, jak to dopadlo s bosenskou větví z předchozího dílu.“... celý text
— konicekbily

„Kniha lehce úsměvná, u které se mi líbilo, jak naráží na situace v domovech seniorů. Nakonec tři kamarádky vybudují penzion s takovou péčí o staré lidi, jaký bychom si asi každý pro svoje blízké i pro sebe představovali. Hlavní linie příběhu se zabývá seznamkou pro starší lidi a sleduje jednoho ženatého muže, který si zde chce zvednout sebevědomí. Může to být i takové varování před těmito institucemi, ovšem naše tři hrdinky, ač se také napálí, vytěží z této situace pro sebe až neuvěřitelné. Pěkné byly citáty před každou kapitolou i popisy Řecka, jen konec mi přišel trochu zvláštní. Nečekala jsem, že tak dobře dopadne ten, kdo nejvíce podváděl, ale vlastně to tak bylo co nejvíce ze života.“... celý text
— Aneleh

„Zjistil jsem, že s Yrsou mám osobní problém. Ať už poslouchám jakoukoliv její knihu, nejsem schopen se ponořit do děje. Prostě mě to nebaví, nejsem schopen si k žádné postavě vytvořit jakoukoliv vazbu. V polovině knihy mi bylo už úplně jedno, kdo je pachatel, protože ani ti poldové se fakt nepředřeli a řešili spíš osobní problémy s povlečením na postel. Své fanoušky jistě má, avšak já se k nim nezařadím. 50% a to jen za ty stopy v předsíni.“... celý text
— Timkim

„První díl série a já budu určitě pokračovat i dalšími díly. Setkáváme se s netradičními vyšetřovateli a kromě případu, který řeší v této knize mě i velmi zajímalo, jak to dopadne s těmi jejich případy, ovšem na toto si budeme muset počkat. Každopádně postavy Madison a Natea mě baví, protože hlavními postavami je tentokrát někdo jiný než detektiv a jakožto soukromí vyšetřovatelé k případu také přistupují jinak. Případ, který se řeší v tomto díle byl zajímavý, kniha mi utíkala pod rukama, čemuž napomáhaly také (někdy až extrémně) krátké kapitoly, kdy se nám kromě pohledu Madison a Natea nabízely také kapitoly z pohledu psychoterapeutky a také pohled do minulosti. Řešení případu mě vůbec nenapadlo a za mě to bylo velmi dobře napsáno, až jsem chvílemi vůbec nevěděla, koho mám litovat a kdo je vlastně ta oběť a kdo je pachatel. Určitě si přečtu i další díly, hodně mě zajímavá, jak to vlastně bylo s Natem i s Madison a také se těším na jejich spolupráci v dalším díle. A doufám, že tam bude i Brody, ten je láska. Hodnocení 4,5*/5*“... celý text
— Lovana

„I přes jistou zastaralost jde stále o výbornou knihu, která leckteré záležitosti kvantové mechaniky vysvětlí snad nejlépe, co to jen jde. Ale je fakt, že kdo se alespoň trochu orientuje v novějších objevech, tak se bude při čtení některých pasáží potutelně usmívat - například při výkladu o dosud neobjeveném Higgsově bosonu nebo o kvantových počítačích. Ale těch 5 hvězd si kniha podle mne zaslouží i dnes.“... celý text
— vojtamar

„Velmi povedená záležitost, pár chyb se sice vloudilo a občas to moc rychle přeskočilo z jednoho tématu na jiné, ale kresba je skvělá a informační hodnota také super. Jako pro dost velkého Tarantinova fanouška na to, aby mě to velmi bavilo, ale asi ne dost na to, abych si knihu koupil, to byl perfektní knižní dárek. (A velmi mě tlačí k myšlence si další Tarantinovy knihy/knihy o Tarantinovi pořídit.)“... celý text
— vojtamar

„Vzhledem k tomu, že jsem knihu četla chvíli po vydání, tak čtení dostalo další rozměr díky tomu, že se v knize řeší povodně a volby. Každopádně kniha se opět četla sama, velmi ráda jsem se opět setkala se starými známými, i když mi v tomto díle dost chyběl Noah, brala bych, kdyby tam byl mnohem častěji. Zároveň bych tam ráda i více viděla Trinity, zejména po předchozím díle. A tentokrát překvapil Chitwood. Líbilo se mi, že jsme se tentokrát dozvěděli zase i něco z minulosti Josii a Raye. Jinak příběh byl tentokrát dost zamotaný (ostatně jako vždy), pokud šlo o vraha, tak jsem klasicky nevěděla, která bije a ani druhá věc, která se v příběhu objevila mě vůbec nenapadla. Jediné, co jsem tentokrát tak nějak tušila, byl Sawyer. Celkově si ale myslím, že se závěrem si autorka mohla více pohrát, tam mi to přišlo až moc na rychlo. Každopádně já tuhle sérii miluji a už teď se těším na další díl, škoda, že u nás nevychází častěji, na druhou stranu máme čtení ještě na dlouho zajištěné, vzhledem k tomu, kolik dílů již vyšlo v originále. Hodnocení 4,25*/5*“... celý text
— Lovana

„Knihu je třeba číst s vědomím, že je určena primárně psychologům a terapeutům, kteří se chtějí dovzdělat v základech KBT terapie (zaměřené především na depresivní a úzkostné pacienty). Byť knihou prostupuje čtivý příklad z praxe (klientky Sally), který dokresluje teoretickou část, pořád se jedná o náročnější četbu. Také je třeba brát v potaz, že se knihou dere důraz na strukturu a terapeut je více direktivní. Autorka považuje prostor pro klienta za rovněž důležitý, ale dostáváme se k němu strukturovanou cestou. Pro mě osobně byla kniha opravdu užitečná, ale určitě to není pro každého.“... celý text
— Aurora_7

„hezká knížka“
— PaprikaPáťa

„Další skvost z edice Zrnka temnoty, čímž opět Golden dogu samozřejmě děkujeme. Goblin je spisovatel hororů, samotář, specifický typ člověka, který miluje bizár a jeho psaním si čistí hlavu. Se svou dcerou (17) má skvělý vztah podpořený hororovými večery, pizzou a sem tam společným hulením trávy. Jenže Golbinovi začíná být zle a místo aby se léčil spáchá sebevraždu, na kterou nikoho nepřipraví, ani svou milovanou dceru ne. Ta ho nachází doma, a rozhodne se, že se do tátova bytu nastěhuje. Už tohle není lehká situace, ale co teprve, když s ní tatík začne komunikovat skrze svůj počítač, ve kterém dál žije jeho duše. Tatík se stal programem Nosferatu a potřebuje z něčeho žít. Potřebuje krev. A bizár v plné síle se může rozjet. Bože díky, tohle bylo fakt skvělý. prodlužka od pc, která zabíjí a vysává krev z lidí mi hned připomněla Stephenův děs v prádelně a ostatně tahle kniha je plná odkazů na hororovou popkulturu, takže díky! Ne, u téhle knihy se rozhodně nebudete bát, ale budete se náramně bavit. Ano, místy je to nechutný a dost ujetý, ale je to skvělý. Míra Pech prostě umí. Moje hodnocení: 8/10“... celý text
— Arkagas

„hezká knížka“
— PaprikaPáťa

„Před touto knihou jsem četl ještě další autorčinu dosti podobnou knihu( minimálně se nese v podobném duchu) jménem Jiné místo a mě prostě styl vyprávění baví a knížky od Kateřiny mi prostě vždycky uhvízdnou jak lusk, člověk ani nemrkne a je konec a většinou takový jaký moc nečekáte,paráda.Postavy mě bavily, protože víc toxickou partičku přátel kteří k sobě jsou tak krásně falešný těžko pohledat a bavily mě ty jejich techtle mechtle mezi nima,aby následně děj více a více zatemňoval.Co je možná trošku na škodu je, že vyprávění mi přijde jakoby na speedu, tedy minimálně druhá půlka knihy.První je naopak taková rozvlačněná,ale zato parádně budující atmosféru.Je to jako taková horská dráha kdy jedete pomalu nahoru a když už to vypadá že skapete nudou rozjede se to jak pendolino. Takže vlastně ve finále neeee šlape to dobře a klidně bych si dal i delší dílo v podobném stylu o této spisovatelky. Ona to tam má prostě. Po delším uvažování lepší 3 na bodík plus mi tam něco chybělo.Možná kdyby to bylo více rozvedený ten konec.“... celý text
— razorek

„Taková drobná milá agitka na téma životního prostředí, mezilidských vztahů, a o tom, že si člověk má stát za svými názory a přesvědčením, i když se tím může stát terčem posměchu nebo nedorozumění. Hezký příběh s pěknými obrázky, který by stál i za obsáhlejší zpracování. Poselství ale zůstává, a to je nejdůležitější.“... celý text
— SSTknihy

„velmi hezká knížka“
— PaprikaPáťa

„knížka se mi nelíbyla“
— PaprikaPáťa

„waw! Třetí a poslední Joker, který obsahuje soubor sešitovek je za mě nejlepší část téhle trilogie. Miluju jak kresbu, tak příběh, lidskost Batmana, Jamese, ale i Jokera, kdy se ukazuje, že v Gothamu jsou vlastně horší padouši, než je on. Skvělá záležitost pro všechny fanoušky DC, nejen Jokera. Moje hodnocení: 10/10“... celý text
— Arkagas

„je to velmi hezká knížka“
— PaprikaPáťa

„Skvělá oddechovka na 20-30 min čtení pro fanoušky Stranger Things. Nic, co bych potřebovala kupovat a mít doma, ale ráda se k těmhle sešitovkám hrnu v knihovně :) 7/10“... celý text
— Arkagas

„Poučné a čtivé, určitě doporučuji.“
— Asta2

„Krakatit je považován za sci-fi, kde se člověk postaví zkáze, kterou může vynálezce sám přivodit svým vynálezem světu. Četl jsem ho se zvědavostí znovu více než po padesáti letech. Shledal jsem v něm mnohem více rozměrů, které byste asi nečekali. Především je to neúnosná míra erotiky, která cloumá Prokopem (potažmo jistě i Čapkem). Tu velkou exaltovanost, ten horký nákyp citů, způsobila nerozhodnost v lásce, kterou mladý autor zažíval na vlastní kůži. Musel se rozhodnout mezi dvěma (kdoví jestli jen mezi dvěma) ženami. Takový vznět citů se už v žádném jeho díle neopakoval. Potom je to grotesknost. Z mnohých částí díla by mohly těžit takové parodie jako film Konec agenta 4WC… a další. Už samotné objevení druhého pana Carsona je ohromně zábavné. A některé scény ze zámku groteskou silně zavánějí. Scény od anarchistů ke konci také hraničí s parodií. A je tu disproporce jednotlivých částí příběhu, zřejmě způsobená faktem, že vycházel na pokračování v novinách – nějak se to muselo natáhnout. Dost otravné. Ale bavte se, jsme přeci na podobné dobové parodie zvyklí, je to archaické! A nakonec pohádkový (náboženský?) konec. Čapek zjevně netušil, jak příběh ukončit. Ale jak vidno, Tomeš nakonec uspěl. Ale za cenu takového vynálezu zkázy (vzpomínám mimochodem na známý film na podobné téma). Poučení: Ignorance se nevyplácí... Ale když překonáte tu dlouhou štrapáci s princeznou (Prokopova pýcha), budete s Krakatitem celkem spokojeni.“... celý text
— Pablo70

„Kromě knih o českých dějinách si čtu nejraději ještě knihy o dějinách Anglie a Francie. Tato kniha se velice dobře četla, nebyla napsána strohým, suchým stylem, ale byla psána čtivým stylem, trochu jako beletrie. Já si nejraději čtu o panovnických rodech, toho se mi dostalo požehnaně, včetně zobrazení rodokmenů. Kromě panovníků a jejich rodinných vazeb, dojde i na popisy života středních a nižších vrstev obyvatelstva, na začátky různých státních i církevních institucí, právní systém, prostě podrobný popis života všech vrstev zhruba od dob Keltů po konec minulého století. Už se chystám na Dějiny Francie od stejného spisovatele.“... celý text
— fénix56

„Ateliér je ta nejmilejší, nejroztomilejší věc, co jsem kdy četla, ani po jedenácti dílech se nemůžu vynadívat na tu krásnou kresbu. Ne všechny díly jsou dějově úplně vychytané, ale přesto jsem si tuhle sérii zamilovala. Nemůžu se dočkat pokračování.“... celý text
— Fiso

„Asi už jsem přečetla hodně dobrých knih, abych této mohla dát více hvězdiček. Pro někoho vtipná, za mě spíš trapná.“
— aljoska83

„Po bůhví kolika letech jsem konečně dokončil tuto ságu. Byla to jízda, občas hrbolatá. Pomalý start, ale nakonec přišel homerun posledních tří knih. Trošku jsem se bál, že Věž Vlaštovky nechala hodně otevřeného, a že se to nestihne celé ukončit knihou, co má jen 550 stran. To se ovšem povedlo, a autor si nechal i dost času nechat příběh doznít a neuseknout to hned po velké bitvě. Docela šílené je, kolik POV tahle kniha má, a jak skvěle s tím pracuje. Postav je tady kotel, ale příběh každé je vyprávěn s účelem a podává často i velký kontext toho, co se děje v celém světě. A samotné grandfinále mě samotného překvapilo, nemohlo to dopadnout líp.“... celý text
— Pazďa

„Uf, tak tohle nebylo vůbec lehké čtení - obsahově. Styl, jak už zde bylo zmíněno, je úsečnější, takový reportážní, ale mně to nevadilo, přišlo mi, že to přidává na autentičnosti, jako by čtenář opravdu nazíral Símčiným myšlenkovým pochodům. Téma je velmi těžké, v průběhu knížky ve mně bobtnala frustrace nad tím, jak je život nespravedlivý, a jak si Símka, na jednu stranu neskutečně silná a trpělivá dívka, zároveň zavírá své zbývající cesty ke štěstí, které by jí člověk za její nezlomnost tak přál. Hvězdičku ubírám za to, že, jak už tu také bylo zmíněno, některé detaily byly možná zbytečné a byly tu na úkor rozvedení jiných, zajímavějších věcí, které bohužel vyzněly do ztracena... rozhodně ale četby nelituji, myslím, že byla knížka napsána dobře.“... celý text
— Mianiola

„Zasloužených 5 hvězdiček, protože jsem si užila každou stránku. Mělo to všechno, ale nejvíce mi bavili ty komediální části. Kniha je napsána z obou pohledů. Máme zde: trochu slow burn, známá osobnost a předstírané manželství. Už hned začátek, jak se Emmy s Grahamem potkají je komický a jejich vzájemná interakce je žhavá a vtipná po celou dobu. Máme zde sportovce, který se musí oženit, aby získal dědictví, ale nedělá to pro sebe, takže hned od začátku víte, že je to zlaťák. Potom je tu knihovnice Emmy, se kterou se život nemazlil. Stará se celý život o své sourozence a tak když se někdo začne starat o ní, je z toho nesvá. Doporučuji.“... celý text
— Lucie.285

„Strašně utahaná detektivka, než dojde k nějaké akci, dozvíme se i to, co nechceme. Zbytečně dlouhé, složité, souhlasím s komentářem @danago, mám úplně ty samé pocity z knihy.“... celý text
— lalela

„Kniha obsahuje krátké příběhy z běžného života, který je ovlivněn autorčinou rodinou plnou psychologů. Většina postav se v příbězích objevuje vícekrát, ať už se jedná o příbuzného či sousedku. Řekla bych, že si zde každý najde nějakou myšlenku či příběh, který mu ukáže, že podobné věci neprožívá sám. 4/5“... celý text
— dzejn187

„Dobře, od půlky knihy mohu za mě s přehledem říci že to byla emotivní jízda. Už dlouho se mi nestalo že bych u knihy takto brečela. Začalo po hned po tom co umřel Dominik pokaždé když se v knize objevilo jeho jméno v nějaké vzpomínce hned jsem měla slzy. Spoustu věcí do kluků proč dělaly co dělaly. Doufám že to se vysvětlí ve 3. Knize. Tobiáše jsem si oblíbila, ale největší srdcovkou je Dominik. Seanovi jsem přála Jeho Manželku a děti a když se po letech s Cecílii setkaly tak už jsem doslova bulela. A jsme ráda že Sean je nakonec jak to sám řekl ,,Kurevsky šťastný''. Říkala jsem si že se občas Cecílie chovala dětinsky, ale na druhou stranu po tom co prožila jak jí všichni bez vysvětlení opustily ty které milovala nejvíc si myslím že by se spousty lidí nezachovalo jinak. “We love rainy days don't we baby?“... celý text
— Lucie.H

„Čtivá kniha, vůbec nejde odložit, na deštivý den nebo nemocenskou ideální. Hezky vykreslené pocity nevlastní matky, která si není jistá, zda svou roli zvládá dobře, a okolí jí není úplně nápomocné. Dávám bod dolů, protože motivu jsem nemohla dost dobře uvěřit.“... celý text
— Awča